Živá voda

Jakýkoliv obraz (představa) sám o sobě existuje v pomyslném stavu beztíže. Zažít ho lze pouze v rámci zrcadla pohybu živé síly: vytvořením interaktivní analogie obrazu a jeho negativu. Pohyb a protipohyb (dohromady vibrace) se cyklicky vzájemně ruší a procházejí bodem (ohniskem) stavu beztíže, čímž vzniká fyzikálně zcela reálná iluze existence obrazu a s tím související prožitek exploze/imploze či „nabití/vybití polarit“ (extatická blaženost, štěstí, orgazmus).
Pokračovat ve čtení →

My, Fantazie

/1/

Co je víc, být duchovní nebo být přirozená/přirozený? Vzpomněl jsem si na Aolianova tvrzení, že přírodní systémy vůbec nepracují s lineární matematickou posloupností (dimenze 1, 2, 3…, jako nějaký stroj) a že charakteristickým číslem duchovně-technokratických platforem, které se jako čert kříži vyhýbají transformačnímu/rozkladnému 13. elementu, je 12.
Pokračovat ve čtení →