Nezrcadlo, „mák“ žádné kategorie

Planeta Země, zvláště pokud jde o sociosféru, představuje v mnoha ohledech psychologické vězení; před tisíci lety, po explozi dimenzí (pojí se to obvykle s „pádem Atlantidy“), se v prostředí zeměsféry zahnízdily jemnohmotné anorganické predátorské formy, které podobně jako paměťová entita nemají zdroj v sobě samých (nemají „duši“), a tak ke svému přežití potřebují organickou baterii, ze které by jako upíři sály energii.
Continue reading →

Vše-Mysl bytostí Světla

(1)

Všude kolem/uvnitř s námi trans-inter-dimenzionálně koexistuje fantastické množství SVĚTELNÝCH bytostí. Není to žádný „někdo“, jsme to „my jinak“, je to všemocné, pohodové a bezejmenné. Brána realit – vesmírná KOMUNIKACE – je stále otevřená. Mocnosti strachu (klamu, lži) ale musíme překonat sami; ochrana a pomoc může existovat pouze do určité míry.
Continue reading →

Světlo živoucího (…aneb stínohry Věčnosti)

„Vnější svět je zrcadlem vnitřního“; pakliže Absolutno je konstruktivním zrcadlem sebe sama, je jasné, že svět – lidské společenství – osvobodí pouze převládající, realizované pochopení jednoduchého základního paradoxu, že to láskyplné a to temné se vzájemně NEROZLUČNĚ, konstruktivním způsobem obsahuje a výsledkem je něco věčně záhadného, co nelze nijak lokálně zaměřit, „polapit jako motýla“… a zároveň tato MAGICKÁ PRASÍLA má absolutní přístup k tomu nehmotnému i superhmotnému. Opakem lásky je strach – ale strašidelné věci nás přitahují a jsou také určitou formou lásky, neboť tu jde především o pocit, prožitek, o to cítit se maximálně NAŽIVU, což je smyslem veškeré Existence. A koneckonců, Absolutno je „přízrakem mnohobytosti Nikoho“, takže skutečně JE zároveň nekonečnou láskou i něčím „pozitivně hrůzostrašným“, jako fantastická kniha příběhů, kde všechno tvoří JEDINÁ JEDNA MYSL, šálící pro zábavu sebe sama.
Continue reading →

Prima materia

Probíhající implementace parametrů statického centrálního vesmíru do dynamického prostředí zeměsféry souvisí s paradoxem superčerné, tvořícím kvantový protějšek reflektoru vědomí; je to hodně spojené s láskou a v ní obsaženou extatičností, pohádkově fantastickou, snovou orgastičností, neboť mezi duchem a hmotou zde není rozdíl; vzájemně se zde zrcadlí matematická Temná dimenze a živé organické („div-oké“) Světlo přírody (physis, fyzikální dimenze).
Continue reading →

Morpheus-oNe-Trinity

Pojem MATRICE neboli „má tři C“ souvisí s hexadecimálním zápisem STŘÍBRNÉ #C0C0C0 a v tom obsaženou trojicí archetypálních Bran Stvoření, s čímž souvisí Super-Dimenze nebo z jiné perspektivy Vše-Svět, do kterého vstupujeme zároveň ve vertikálním a horizontálním čase. Je dobré si to neplést s pátou dimenzí, nebe totiž máme dávno za sebou (a uvnitř sebe), nyní to je o ekvivalenci nehmotného a superhmotného – abychom se stali ZRCADLEM VŠEHO. To, co někdo chápe jako zvyšování vibrací, je ve skutečnosti pnutí mezi aurickými vrstvami multidimenzionálních knihoven (těl) starého a nového MATRIXu (zde slovo „matrix“ znamená to, co znamená – systém matric a programů, které podporují strukturovanou existenci). To, co se odehrává, lze přirovnat k průniku do multimediální technologicko-přírodní reality, se kterou se dnes v náznaku setkáváme hlavně prostřednictvím knih a filmů, jenom priority vztahu realita:virtualita jsou nastavené jinak (klíčový je algoritmus programu centrálního slunce a jeho datasféra; Velké Centrální Slunce tvoří kvantový souhrn sluncí/centrál nižšího řádu a v okamžiku vytvoření Troj-Brány jeho kontrola bude 100procentní).
Continue reading →