Úvahy 13. 8. 2016

Geniální jednoduchost principu fungování inteligence systému bytí spočívá ve faktoru propojenosti všeho se vším, faktoru vsoběobsažnosti, neindividuální vyvažovací sebeorganizační automatice a v paradoxním charakteru výchozího stavu, jímž je pohyb nepohyb. Jsme expanzí počátku – jsme to my, kdo je prvotním hybatelem. Vše podstatné lze odpozorovat a odvodit z autentických vlastností člověka a ze způsobu, jímž se projevuje příroda.

Pokračovat ve čtení →

Fanatická slepota „srdíčkářů“ (…a živá síla ohně stvoření)

O boží jiskře slyšel snad každý…; přesto probíhá nesmyslná „válka“ mezi světlem a temnotou (…účastníci, jak se zdá, jsou čím dál šílenější, odříznutější od skutečné reality), která samozřejmě nemá východisko – což může vyhovovat pouze jediné síle.
Naše ryzí podstata se projevuje jako ohnivá bytost, nikoliv jako bytost světelná (která je pouze dílčí vrstvou).
Zdrojem života je pohyb, pohyb prostorem je neomezený (všesměrový), tudíž vede logicky k vytvoření omnipolární, multispektrální energie – jednoduše se nasčítají všechny potenciální možnosti spojování, prolínání a působení pohybů a protipohybů, čímž vznikne zdrojový oheň (všechny konstruktivní typy energií v jednom).
Oddělte noc od celku a vyražte na ni se sluncem, nejlépe někde v psychiatrické léčebně…

Pokračovat ve čtení →