Category Archives: Živí proti mrtvým

Nezrcadlo, „mák“ žádné kategorie

Planeta Země, zvláště pokud jde o sociosféru, představuje v mnoha ohledech psychologické vězení; před tisíci lety, po explozi dimenzí (pojí se to obvykle s „pádem Atlantidy“), se v prostředí zeměsféry zahnízdily jemnohmotné anorganické predátorské formy, které podobně jako paměťová entita nemají zdroj v sobě samých (nemají „duši“), a tak ke svému přežití potřebují organickou baterii, ze které by jako upíři sály energii.
Continue reading →

Andělé ráje, snílci pana ďábla a sluníčkoví bioroboti (o spotřebních ani nemluvě)

Zdroj/“Vše, co jest“ (21D=7+7+7; 21D až 19D) má svou prvotní paměťovou oblast (18D=6+6+6), kvazi oddělený energo-mentální konstrukt, prvotní plazmovou trojici (18D až 16D), jež je původně paměťově neautonomizovaným, integrálním zrcadlem Zdroje. Ohniskový Zdroj uvnitř PRA-Zdroje byl NÁMI coby Svrchovanou Jednotou, na té nejhlubší myslitelné úrovni (nyní překlenuté Pamětí – zapomněním), vytvořen v „matematické předexistenci“, onom „nejvnitřnějším niterném“, kterému můžeme říkat Láska/Štěstí, Bezpříčinnost, velký Humorista a Kouzelník, neporušené Vše, všemoudrá Prázdnota, pohádkově-fantastické Nitro, Duch svatý nebo konstruktivní Peklo (nyní zkreslené rozdělujícím pohledem Duality) a podobně; jde jednoduše o dřímající všemožnost a všepohyb v jednom, inteligentní živý Sen sebe – „senza rozměr“.
Continue reading →

Modrotisk kontra Modrovous

Probíhající fáze Hvězdného aktivačního cyklu (podtitul „The Final Conflict“) jako kdyby většinové lidstvo nechávala zcela netečným: kéž by zmechanizované mysli znovu objevily sílu plamenného ducha a jiskřivé inteligence a vrátily se na cestu Života… Zdá se však, že Globální hypnotizér je na otupělou pozemskou populaci příliš silný. Osvětové infozdroje jedou v 8kovém, respektive bipolárním režimu a nevědomě tak rovněž podporují stagnaci lidského kolektivu, který pomáhají „držet na místě“. Něco podstatného se musí změnit, je třeba vyrukovat s těžkým kalibrem a v první řadě skutečně probudit sám sebe, ne si to jenom myslet. Popravdě řečeno ale nevědomost a sebeklam zde doslova kvetou i na těch nejduchovnějších pozicích…
Continue reading →

6520: Vesmírná odysea

Po 950 miliardách let existence vně projevených realit v tomto konkrétním světovém matrixu (z toho 3/4 naprostý ráj; původní člověk existuje asi 560 miliónů let) je zřejmě možné kdovíco, přičemž pravděpodobnost omylu, kdy věříme něčemu, co bylo až druhotně odvozené a je nedokonalé nebo úplně vymyšlené, je extrémně vysoká. Konstrukt mysli dokáže téměř vše a vnímající tvor rád žije v okouzlení, jakkoliv podvědomě tuší, že tu poněkud něco nehraje. Že si věci budou odporovat a situace se stále měnit, na to lze v těchto „časech konce“ vsadit prakticky s jistotou. Přesto tento gigantický spletitý supermatrix je jen zrnkem v oceánu snů „božského vševědomí“…
Continue reading →