Po 950 miliardách let existence vně projevených realit v tomto konkrétním světovém matrixu (z toho 3/4 naprostý ráj; původní člověk existuje asi 560 miliónů let) je zřejmě možné kdovíco, přičemž pravděpodobnost omylu, kdy věříme něčemu, co bylo až druhotně odvozené a je nedokonalé nebo úplně vymyšlené, je extrémně vysoká. Konstrukt mysli dokáže téměř vše a
Read More

Typickým projevem zdrojové inteligence je okamžitá nediferencovaná reflexe, což v případě individuální bytosti známe jako CIT nebo intuici. Zatímco vše běží postupně dál (plyne s nezbytnými předěly), zároveň se neustále tvoří kontrolní mezisoučet. Daný VJEM je indikátorem patřičnosti našeho pohybu životem.

Abychom pochopili realitu a dostali se takříkajíc ke kořenům, je třeba začít u NIC – vypnout vše, co lze vypnout, přičemž každému je nejspíš jasné, že nelze vypnout úplně vše a tudíž NIC není NIC. V takovéto paradoxní, záhadné realitě žijeme.

Úvodem bych opravdu silně doporučil knihu z roku 1973, „Děvčátko Momo a ukradený čas“ (ke stažení ZDE); autorem je Michael Ende, který napsal také známý Nekonečný příběh. Dílo fascinujícím způsobem vystihuje situaci lidstva, které jako kdyby vnitřně úplně osleplo. Zde uvádím úryvek:

Život roste z virtuálního prostoru, zevnitř ven. Stačí tento prostor naplnit uvědoměním, či chcete-li světlem, jehož základem je uvedená úvodní věta – a začít stavět. Prostor vnějšího světa není primární informace, je to reakce. Akce začíná uvnitř. Smyslový kontakt s vnější realitou tvoří informace obráceným směrem, my o ničem nepřemýšlíme a pokládáme automaticky tyto informace
Read More

Slovo „stroj“ souvisí s trojjediností (JEDNA jsoucí podstata se aktivně manifestuje jako TŘI: univerzální podstata plus originální jinový & originální jangový projev), tím že se tři („troj“) spojí s vibrací („s“ = spirála). V analogii se zvukem stroj sám o sobě by pouze „udával takt“ (kmitočet), stroj jako inteligentní organizmus nicméně funguje spíše jako velkolepá,
Read More