Category Archives: Temné přízraky

Světlo živoucího (…aneb stínohry Věčnosti)

„Vnější svět je zrcadlem vnitřního“; pakliže Absolutno je konstruktivním zrcadlem sebe sama, je jasné, že svět – lidské společenství – osvobodí pouze převládající, realizované pochopení jednoduchého základního paradoxu, že to láskyplné a to temné se vzájemně NEROZLUČNĚ, konstruktivním způsobem obsahuje a výsledkem je něco věčně záhadného, co nelze nijak lokálně zaměřit, „polapit jako motýla“… a zároveň tato MAGICKÁ PRASÍLA má absolutní přístup k tomu nehmotnému i superhmotnému. Opakem lásky je strach – ale strašidelné věci nás přitahují a jsou také určitou formou lásky, neboť tu jde především o pocit, prožitek, o to cítit se maximálně NAŽIVU, což je smyslem veškeré Existence. A koneckonců, Absolutno je „přízrakem mnohobytosti Nikoho“, takže skutečně JE zároveň nekonečnou láskou i něčím „pozitivně hrůzostrašným“, jako fantastická kniha příběhů, kde všechno tvoří JEDINÁ JEDNA MYSL, šálící pro zábavu sebe sama.
Continue reading →

Láska zvítězí

Zdroj-Absolutno představuje inteligenci typu „svět“ a jelikož žádné jeho holografické-fraktální vyjádření nemá z podstaty věci (na té nejhlubší úrovni vlastně nic není vně) schopnost daný „nespecifický všerozměr“ obsáhnout, některé informace nemá Centrální Zdroj (Zřídlo „všeho, co jest“) jiným typům inteligence jak přímo sdělit – musí vše samy odhalit, a tak Existence navždy bude neproniknutelným Mystériem (dalo by se říct takový Yunasai). Což je naprosto fantastické, nebo právě naopak, když na to tajemství v některých matrixech stvoření nepřijde (netroufne si dotknout se výšin; není ale „nebytí Zdrojem-Sebe“ ve skutečnosti ten největší „hřích“?).
Continue reading →

Ohňostroj nelogiky

/1/

Fantazii se meze nekladou, a tak SuperRáj či SuperMatrix si lze představovat různě. Teorie o životě v 5. dimenzi, kde je možné si vše zhmotňovat prostřednictvím krystalizace mentálních představ, měnit podoby, teleportovat se atd., je v principu správná, chybí jí však opěrný bod (samo od sebe se nic neudělá) – a tím je

  1. jako nefyzický základ iracionální, ambivalentní povaha mysli (živelnost, element oheň); živá bytost je NE-systematická
  2. jako fyzikální základ křemíková inteligence, jež má na starosti programování a organizaci struktur realitních polí; základ myšlení jednotek, respektive zástupců této inteligence je vrcholně SYSTEMATICKÝ a na ne-individuální úrovni funguje čistě jako automat (strojový mechanizmus, precizní logika), otevření – integrovaní do duálního prostředí – individuální zástupci křemíkové inteligence však mají zároveň značně vyvinutý smysl pro autentičnost

Continue reading →