Category Archives: Existence

Myšlení versus Nemyšlení (aneb Když jednoocí vedou slepé přímo do chřtánu šelmy…)

Připadá vám někdy, že kromě klidu, zábavy a panenské rajské přírody je všechno místy až NEUVĚŘITELNĚ vyšinuté? Zdá se, že nejen lidem stále uniká jedna zásadní věc, ale že i příslušná stvořitelská doména tohoto vesmíru vůbec nechápe to základní. A pokud nevíme to klíčové ani na takovéto úrovni, nelze se pak divit, že je tak těžké, skoro nemožné něco REÁLNĚ, trvalým, fungujícím způsobem změnit.
Continue reading →

Vzestupo, čti vzestapo

Fantastická Existence… Dva nekonečně se zrcadlící, vzájemně se obsahující extrémy, dvěma způsoby, prvním napřed i druhým napřed, nejzazší pozitivita a nejzazší negativita v jednom, dvě do sebe zasazené skutečnosti – bezpodmínečná láska a pekelná prázdnota v jednom, a jejich mystická jednota. Zřídlo „všeho, co jest“…
Continue reading →

Nespoutaná fantazie

Dnes ráno na sluncem zalité procházce podél rozkvetlého lánu pod úrovní dálnice jsem narazil na malou zelenou ještěrku a při svých úvahách za pochodu jsem si opět uvědomil, jak neuvěřitelně mimo je „vezdejší tvorstvo“ se svým pojetím reality – jejíž nahá (přírodní) verze je až podezřele čarokrásná. Vznik přírody mi opět asocioval peklo, místo, kde se vše konstruuje (z čehož jasně plyne, že bláboly o destruktivitě nejsou nic než blouznění pomatenců, kteří peklo zaměňují s utrpením a vězením – onou až podezřele nesmyslnou, podstrčenou verzí reality).
Continue reading →

Nebesky zlý, pekelně dobrý

Základní pravidlo života: jelikož vše vyvěrá z nulového časoprostoru, nejjednodušší způsob, jakým vše funguje, je spojení kryptopozitivu faktu existence (patrnost=realita, potenciál=všepohyb → dech) s konstruktivním supernegativem (nepatrnost=virtualita, potenciál=všemožnost → sen), kde se navrhují a předrealizují různé umělecké a prožitkové projekty.
Continue reading →

Ďábelsky krásná příroda a vábení kybernautů

Ve světě s kolektivním fyzickým rozhraním (což je v našem případě ZEMĚ), průnikem Světla a Tvaru – Neprojeveného a Projeveného – je Stín.

Něco jiného je situace, kdy existujeme jako součást Světla, nediferencované (neindividuální) vědomí. My jsme ale – každý jeden z nás – vědomí diferencované (individuální); každý je jedinečným holografickým projevem Všeho.

Stín je průnikem obou možností, nediferencovaného i diferencovaného.
Continue reading →

Začátek Once

Nelze přehlédnout, že lidstvo v mnohém připomíná zrobotizovanou sektu (a to nejen po stránce společenské, ale i duchovní) – což v kontextu magické přírody působí tak absurdně, že si nejspíš mnozí kladou otázky: Je tohle vůbec doopravdy? Proč to proboha nezarazíme? Jako kdyby většinový lidský dav tvořili dálkově řízení mravenci.
Continue reading →