Tempus fugit – ve větvích času (nebo čeho vlastně)

V poledne při vození dřeva a pak odpoledne při procházce přes pole do Pohřebačky (část Opatovic n/L) jsem měl opravdu zvláštní pocity „ztráty přítomnosti“, s čímž mi souzní výrazy jako „Trans-Time Spirals“ nebo „čerpadlo iluze času“. Když jsem o tom tak přemýšlel, jako kdyby současně na Zemi zakotvovala božská inteligence (Christos/Sophia, křišťálové světlo) a současně odeznívalo jakési nemrtvé, kyber-feudální středověké vědomí (nekro-odpad), což na sebe občas extrémně nesourodě naráží. Při rozhovoru s prodavačkou vůbec nevím, kdo s kým se vlastně bavil, a to že lidé jedou stále ve 3D paradigmatu se mi zdá čím dál nepochopitelnější.
Read more „Tempus fugit – ve větvích času (nebo čeho vlastně)“