Život z první ruky

Kolikrát už bylo napsáno, že jakmile někdo nemá PRAKTICKY zvládnutý archetyp prázdnoty/temnoty, podporuje na nevědomé úrovni existenci jeho neznělé formy (projeveného zla). Přitom zlo nemá původ v poli příčin; problémem není zlo, ale to, co ho probudilo (!). A z potenciálu Bytí ho svou disonancí vybudila nezralá andělská (světelná, krystalická) inteligence, která nemá integrované kauzální tělo, a přesto z této pozice začala tvořit a řídit Stvoření na kosmické úrovni (že by zločin proti Existenci?).

Čtěte více

Hovno „bytosti světla“. Černá magie!

Magická válka mezi čarodějem a černokněžníkem se zdá být nekonečná. Lidé milují programy, myslí si, že jimi jsou – a myslí si to i vysoké duchovenstvo. Program je super, programátor sám je ovšem „čiré zlo“ (ano, Bůh je zlo), stejně jako jakékoliv analytické myšlení, organizace struktur, kybernetika… Zdá se, že tím největším jedem současnosti je zaklínadlo „srdce ví“, dělající z transformujících se jedinců „křečky ve šlapacím perpetuum mobile sebeklamu“.

Čtěte více

PraSVĚTLO, brána PRAživota: 2v1=3=∞

Tak jako lze například zpívat o čemkoliv včetně dotyčné písně samotné („ó jak jsem úžasná píseň, lá-lá-LÁÁÁ…“) – což je geniální vlastnost reality a nádherná ukázka nestvořeného principu dva v jednom -, konkrétní projevený svět se jednou za čas nevyhnutelně „tématicky vyčerpá“ (dosáhne horizontu událostí), až začne „narážet sám na sebe“, což postupně vytvoří určitý hraniční předěl.

Čtěte více

Prima materia

Probíhající implementace parametrů statického centrálního vesmíru do dynamického prostředí zeměsféry souvisí s paradoxem superčerné, tvořícím kvantový protějšek reflektoru vědomí; je to hodně spojené s láskou a v ní obsaženou extatičností, pohádkově fantastickou, snovou orgastičností, neboť mezi duchem a hmotou zde není rozdíl; vzájemně se zde zrcadlí matematická Temná dimenze a živé organické („div-oké“) Světlo přírody (physis, fyzikální dimenze).

Čtěte více