63+1 :: Chess :: Underground

"Nazdar, chlapi. Soupeř už dorazil?"
"Ten? Pcha. ŠK Salátov ani nemusí... Loni jsme jim přece dali 8:0."
"7:1," opravil kolegu zástupce kapitána. Rozhostilo se trapné ticho.
"No jo, hergot, já vím," hlesnul dutě Boxovací pytel.
"Nikdo nic neříká."
"Vím," ovládal se Boxovací pytel, "ta pěšcovka byla vyhraná. Jsem mamlas."
"Ale nejseš kripl - "
"Nejseš hovado! To ne."
"- prosímtě. Ti říkám, dnes to protrhneš."
"Jenom aby. Když já si, chlapi, tak nevěřím..."
V kontextu s rozkvétající jarní přírodou, prozpěvujícím ptactvem a hřejivým, ranním sluníčkem působilo zaklapnutí vchodu do budovy všesportovního areálu, kde sídlila klubovna motýlmůrských Vyznavačů deskových her (zkráceně VDH Motýlmůr), jako kdyby na vás vypláznul jazyk sám Osud.



"VÍTE," vypráví Boxovací pytel, "v tý době jsem dost žil šachama a já vedl takovej jako když web - jeden z nejupřímnějších svýho druhu na světě. Určitě jste četli onen literární skvost od světoznámé povídkářky Krmelec-Kotrmelcové, jmenuje se to Zrozen z hroznů, fakt perla, jinak to nelze nazvat. Ostatně na MajzniHo.cz na to dost často odkazuju... Celý to je o hráči, kterej neustále vytváří hrozby, který ale nikdy neuskuteční, a tím se právě stává proslulým.



Tolik ukázky. Tak teď už aspoň chápete, jak jsem se cítil. Řachnout poosmý za sebou byl luxus, kterej jsem si zkrátka nemohl dovolit, vzhledem k tomu, jaký diskuze pak u mě na webu vedeme. Já totiž jak blbec o každým utkání docela dost obšírně píšu, to víte, bezdětnej, rozvedenej, jsem pánem svýho času. No a co bych měl asi prozradit, zkraje, když jsem stránky teprve rozjížděl, byl jsem z toho laxního přístupu čtenářů tak zoufalej, že jsem několikrát otevřeně vyhrožoval sebevraždou (uznávám, že to asi nebyl úplně rozumnej nápad). Pak se náhle s příspěvkama roztrhl pytel, i když teda samozřejmě ne boxovací.



Komentář toho hulváta, co vytáhne během partie půlku krabičky a ještě se nám všem posmívá, dává odpověď na nevyřčenou otázku: jak to tenkrát se mnou vlastně dopadlo? No jo, zas jsem řachnul, zapsal jsem si krásně do tabulky další vajíčko... Možná bych měl zkusit vysadit léky."



S KRÁLOVSKOU HROU Boxovací pytel dosud neskončil, ani s MajzniHo.cz, i když oba dva jsou nadále velmi vděčným terčem posměšků darebáků. Ale furt je lepší mít koníčka a být neúspěšný - říká si tento zapálený, šachový amatér -, než být třeba nějaká celebrita, která - já nevím... - okázale zahradničí v pompézních televizních pořadech. Jenom škoda, že dosud nikdo neobjevil způsob, jak by mohly partii vyhrát obě strany.