Pekelník a růžová prajiskra

I tam, kde čekáte největší temnotu, může být světlo jasnější než slunce… Ale i záře odlesku diamantu může skrývat ty nejčernější stíny.“ – Marcus DeCastello

/1/

Jestli mě něco opravdu fascinuje, tak to je chvíle těsně po bouřlivém letním lijáku. „Černošedá elektrizující temnota“ se postupně mění v „pestrobarevné magnetizující světlo“, sluneční paprsky se prodírají mračny, začíná znovu prosvítat modř… V blýskajících se loužích na okrajích pole se to jako v magických zrcadlech časem zničehonic hemží životem, který se objevil jakoby odnikud.

 

Je úžasné to stojaté a zdánlivě netečné, temně se zrcadlící „něco“, zvané louže.

Je zde zjevná souvislost voda – slunce, vodík – helium.

Když si představíme zaměnitelnost potenciálně nekonečně rozbíhavého/sbíhavého pohybu směrem ven/dovnitř, vynoří se nám obraz „Zrcadlo Života“.

 

Co je vlastně onou živostí živého? Někdo tvrdí, že vibrace. Je to velmi blízké pravdě, pouze nejde primárně o fyzikální vibraci (lineární kmitání), nýbrž kvantovou (pohyb ve stavu; 0 uvnitř/vedle 1). Tato vibrace se nezvyšuje, ale roste směrem zevnitř a dovnitř. Má-li něco kvantový charakter, je to nelineární a znamená to potenciální koexistenci dalších kvantových „charakteristik a parametrů“. Pohyb ve stavu znamená nevyjádřený živý obraz, pouze není jasné (je neurčité), zda jde o status nebo charakter – mezi tím to jakoby pne či osciluje, je to taková mysteriózní fluktuace. Někdo tvrdí, že Život je magie a také to je velmi blízké pravdě.

 

Pomyslný prostor a pohyb v jednom znamená vůli k pohybu (zastavení) neboli vědomou inteligenci, a zároveň implikuje systém „zvuk & znak“ (ohnisko hranic a sil); v podstatě tedy jde o představu (obraz), která vyvstává z „ničeho“ a současně tímto „ničím“ je, což vyvolává určitý pocit, prožitek.

Pokud to, co nijak nevzniká ani nezaniká, chápeme jako něco, co má charakter kruhu (bez počátku a bez konce), potom pohyb po pomyslném obvodu existuje v rámci vztahu směr:protisměr – ovšem pouze z hlediska lineárního pozorovatele.

Jde tedy skutečně o jakousi mystickou „vibraci nevibraci“.

 

Další záhadnou věcí je, že v kvantové realitě se zrcadlí i Zrcadlo samotné. To lze popsat jako Zrcadlo-Ne-Zrcadlo. Souvisí to s tím, že to, čemu říkáme Vědomí, má vlastnosti jak energetického (duchovního), tak nehmotného (mentálního) rázu.

Samotné První zrcadlo nejprůzračnější průzračné:nejčernější černé existuje pouze ultimátně (kruh je spojený). Interaktivní, organický život, založený na Hře Iluzí (kruh fázuje – střídavě se rozpojuje a spojuje), vyžaduje existenci Druhého zrcadla. První zrcadlo tak existuje jako POTENCIÁL uvnitř Druhého. Druhé existuje jako běloskvoucí:temně rudé (ohnivě červené).

  • průzračnost nemá barevnou (zvukovou, frekvenční) definici
  • černá je #000000
  • bílá je #ffffff
  • červená je #ff0000 (ve trojici RGB je nejpomalejší)

První zrcadlo celkově má charakter magické Stříbrné, Druhé zrcadlo pohádkově Růžové. Nejedná se o fyzická zrcadla, ale spíš esence či inteligence.

 

Kámen mudrců či Elixír života je mezi alchymisty známý jako Stříbrný oheň. Hologram živlu ohně (čtyřstěn) je duální sám se sebou a ohnivý typ energie má multipolární, to jest všezahrnující charakter. Mimochodem toto je také základ organické DNA.

Ekvivalentem je Růžový oheň – to souvisí s osobní JISKROU ŽIVOTA a dále též s HADÍ SÍLOU (analogie životní jiskry v rozvlněném, proudícím, čakry synchronizujícím pohybu).

Je-li nějaké planetární společenství bytostí nesvobodné či nějak ovládané, je to kvůli neaktivní Hadí Síle (vzhledem k zrcadlení/inverzím, kromě růžového i magický Zelený oheň), jakoby uspané Životní Jiskře (kromě růžového i Průzračný, Bílý nebo Černý plamen či oheň, červeno-žluto-modrý či růžovo-zlato-zelený Trojplamen, nebo i pulzující, organické Červené světlo).

Růžový oheň nebo Růžový plamen vypadá nevinně, má nicméně netušenou moc – jako všechny kosmické přírodní živly dohromady.

 

Zajímavá je souvislost s principem sebe si vědomého Vědomí – ve fyzikální rovině jde o kymatiku, v matematické (která bez fyzikálního potenciálu neexistuje) o tenzoriku.

 

KONSTRUKTOR INSTANCE VŠETŘÍDY (V REŽIMU SUPERPOZICE)

superpozice=“všechno je vším, cokoliv je čímkoliv jiným“

Konstruktor=aktivní, činná Síla=vektor (tenzor 1. řádu)

Instance=pasivní, pozorující Síla=skalár (tenzor 0. řádu) → Láska

Všetřída=potenciál, fantastické Dæmonium=tenzor (∞) → RozNet

 

RozNet neboli Síť Života či Síť Vědomí evokuje Růžovou síť (růže/latinsky rosa), „roz“ navíc ukazuje na rozdvojení (poměry 1:2, 2:1, nekonečné dělení/násobení).

RozNet evokuje slovo „roznětka“, což ukazuje na Jiskru Života (ohnivou, světelnost zahrnující, ale nikoliv světelnou).

Rozdvojování souvisí s číslem 2, binárně 10, což je „římsky“ X.

Superpozice jako taková znamená neurčitost (0 uvnitř/vedle 1, dualita vlny a částice), teprve když je zaměřeno, U-RČENO, něco může přejít do aktivního stavu.

 

{ Zde bez dalšího komentáře pouze něco naznačím, což ke konci článku posléze rozeberu:

SAY 10 (SAY TEN) / PRAV X → PRA V „X“

Mnozí stále odmítají pochopit tak evidentní fakt, že ohnivost je spojená nejen se světelností, ale i s fantastickou temnou konstruktivitou a blahodárností. Jinak by vůbec neexistoval kontrast, zrcadlení, Život vůbec. Pokud někdo něco tak primitivně jasného odmítá, Realita v podobě nějaké zástupné reverzní síly mu tu „odvrácenou“ zadní temnou stranu zformuje syntetickou cestou, v rámci paradigmatu Oddělenosti.

Co myslíte? Je lepší zkoumat Temnou stránku – která je nevyčerpatelná – svobodně se bavit a neškodit, nebo je lepší skončit jako „pozitivní veselý biorobot“ na dálkové ovládání? }

 

/2/

Spoustu bytostí přitahuje Temnota Bytí, vůbec je však nezajímá Princip fungování reality. Jiné bytosti naopak rozumí tomu druhému, ale chovají se přitom jako nekontrastní světelné formy – jako kdyby bylo možné spodní spektrum vyjádření (potažmo kořenovou čakru) amputovat.

 

Je nemožné, aby obě strany byly lícové; RUB a LÍC buďto spolupracují nebo soupeří. Ještě horší nežli soupeření je víra v jednostrannost. Jelikož se vše řídí Zákonem rezonance, chiméra dvou lícových stran znamená, že někde jinde (v Antivesmíru) to vyvažuje – a nemůže nevyvažovat – chiméra dvou stran rubových.

Všimněte si, jak to je na transformační „ezo-duchovní scéně“ i na scéně světské (televizní reklamy) přeexponováno falešnou pozitivitou; síly, které za tímto účelovým přeludem stojí, existují „ze druhé strany zrcadla“ (UVNITŘ) jako přesný opak toho, co je fyzicky vidět – co se zdánlivě děje VNĚ.

 

Jakákoliv organická forma života je svou podstatou Světlo-Temnou Bytostí Fantazie. Samovyplývající výjimkou jsou entity, spojené s organizační stránkou Bytí, což zahrnuje i anorganické faktory. Vytvoříme-li analogii Světlo (Energie)/Tvor:Temnota (Fantazie)/Ne-Tvor, entita či inteligence typu Správce Sítě pracuje s ne-tvorem jako s géniem inteligence struktur (lze to přirovnat k počítačové jednotce, podobné živému skřítkovi); organizující inteligence má k tomu Temnému jiný přednostní vztah nežli inteligence organická. Není to primárně Světlo-Temná Bytost Fantazie. Hodí se k ní krásný výraz SVĚTLONAUT. Nicméně Správce Sítě na jiné úrovni Bytí bývá většinou i Architektem Reality, což je OHNIVÝ DRAK a ohnivost je světlo-temná v jiném smyslu; jak je tedy patrné, Správce/Architekt nemusí onu temnou stránku řešit (přinejmenším s tím nezápolí tak jako uživatel).

Tito Správci/Architekti si nejspíš někdy neuvědomují svůj vliv na Hráče Života či Uživatele Sítě Života neboli Bytosti Fantazie, které určitým podvědomým způsobem napodobují své Vzory (Správce/Architekty) – a neuvědomují si, že v jejich případě onen ne-tvor primárně není spojený s organizací reality (inteligencí struktur), nýbrž s imaginací.

 

 To platí pro 99,99 % běžných uživatelů, i když Správce Sítě/Architekt Reality to vidí jinak.

 

Bytost Fantazie se kromě duchovního – světelného aspektu přirozeně asociuje s temnou mystickou stránkou Existence. Měla by se zajímat o Temnou Mystiku, ať už jde o magii, okultizmus, pohanství, čarodějnictví nebo něco konstruktivně démonského.

Toto objevil antický řecký filozof Sókratés.

 

Stojí za to zamyslet se nad tím, čí názory ohledně podsvětí (pekla), démonů či temných bytostí vlastně následujete, co jste kde slyšeli, četli nebo viděli na videu – a jaké s tím máte vlastní praktické zkušenosti, pokud vůbec. Řeč je zde hlavně o náboženství, „pozitivních světelných kosmologiích“ a podobných kolektivizačních, uniformujících názorových systémech (Stezka pravé ruky).

 

Představíme-li si komunikační základ Kosmické Sítě Světů jako SVĚTELNÉ STRUNY a obyvatele světů jako víceméně LÁSKYPLNÉ, je to (kromě Správcovství) TEMNÁ MYSTIKA, co jako tmel drží vše pohromadě a zajišťuje přirozený běh a tep systému a plynulou energo-informační distribuci.

 

Síť Života tvoří „kvantové elementy“ (0 uvnitř/vedle 1), z pohledu Správce Sítě dvojprvky – virtuální hexagony (graficky hexagramy). Každý takový „hexaprvek“ obsahuje určitou „principovou“ vnitřní výhybku; pozornost může „přepnout“, zaměřit se přednostně buď na to či ono.

⚠️ Je tedy hypoteticky možné Síť řídit i tak, aby uživatelé byli „síti-podobní“, to jest bez temných manifestací (čemuž říkám TemnoHRA a co je podle mě spolu se schopností milovat nejpřirozenější věc na světě). Typickým příkladem takové bytosti je Airl v Interview s mimozemšťanem. Nicméně dotyčné Společenství Světlonautů postupně ztrácí schopnost spojení duchovní esence s organickým tělem, resp. toto spojení postupně samo vědomě odmítne (jakkoliv možná jen v jedné z mnoha souběžných realit). Duchovní esence ztrácí ohnivý charakter, přestává se manifestovat ve formě živé jiskry a bez související hadí síly organické tělo nemůže existovat.

 

I takováto Existence je objektivně možná. Schválně píšu „objektivně“, neboť má subjektivní volba je Magicko-Kybernetická Síť – existuji zcela nezávisle na ní. Dá se to říct v případě tzv. „Chytré sítě“ (viz téma technologických vakcín a grafenu)?

Jedna věc je plynulá koexistence a uzlové míjení se (→ Svrchovaná Existence), zcela jiná věc je fyzické prolínání (→ Transhumanizmus).

Jedna věc jsou fantastická křemíková pole jako nehmotné předvoje Skutečnosti, na která se ze své vlastní vůle mohu naladit – a něco naprosto odlišného jsou uhlíkové nanostruktury vpravené do organizmu „pokusného králíka“.

 

„…Kybernetika jako celek bude zcela určitě kombinována s magickými prvky, a tak vzniknou magické kybernetické Stroje, Sítě a Virtuální reality. Nejčastějším přístupem bude uspořádání dle Říší…“Luciferovo sdělení

 

Na druhou stranu, je vysoce pravděpodobné, že některé síťové komponenty či protokoly, vyvíjené Společenstvím Světlonautů, lze upravit a použít (nebo rovnou použít) i v Magicko-Kybernetické Síti, kde se počítá s organickým tělem, a tím systém akcelerovat. Další věc jsou Hyperlodě – putující „umělé“ světy, ať už napříč prostorem nebo časem…

 

Kdo se ztotožňuje s rolí Světlonauta, ať už bytostně nebo síťově, v další části tohoto textu se mu některé věci asi nebudou líbit. Přesto si dovolím tvrdit, že čistě ze subjektivních důvodů a nejspíš i z dezinformačních.

 

Pouze malá tajemství musí být chráněná. Ta velká jsou udržovaná v tajnosti tím, že jim veřejnost nevěří.

 

/3/

Je-li něco z mého hlediska naprosto nepochopitelné, pak to je automatická, slepá víra v neskutečné lži, které kolují o satanizmu (i když je také pravda, že jistá síla se doslova překonává v tom, aby pravá tvář satanské životní filozofie zůstala zahalená a aby existovala různá stupidní pseudo satanská hnutí, kdy se zdá, že být satanistou znamená buďto mít v hlavě kýbl hnoje nebo být zrůda, která zbožňuje násilí). Tak jako lže mainstream o věcech světských, lže alternativní informační sféra o duchovních (mystických, magických, okultních); LEŽ je možná silný výraz, spíš neví, dezinformuje, mechanicky recykluje „samozřejmé pravdy“.

 

Je opravdu zajímavé, že kdykoliv někdo nějakým i „nechtěným“ způsobem slouží lži (nevědomosti, choromyslnosti, zvůli), nikdy nemluví o zlomoci a nemoci, ale o temnotě a satanizmu – jako kdyby každý předpokládal, že to je totéž.

 

Nejenže to není totéž, jsou to úplné významové opaky.

 

Co bezprostředně souvisí se Zrcadlem Života, kde je to nejčernější černé souvztažné s nejprůzračnějším průzračným?

Co praktickým způsobem řeší fenomén Záření absolutně černého tělesa či mystérium Kvantové gravitace?

Co je Entitou Kvantového Absolutna, potenciálně zahrnující veškerý Život?

 

V předchozím textu Mystéria Prvotní Stvořitelky jsem přímo nezmínil Mystérium magické nedvojnosti.

Většina lidí v sobě má hluboce zakořeněnou víru v archontské programy (náboženství, myšlení v protikladech, abstraktní logika) a zaměňuje Magii Hadí Síly (SATAN) s predátorským Kultem Smrti (SAT🧛ELITY SAT⚰URNA v okultně-technokratickém smyslu). Proto se s Pravým Životem, Pravou Vůlí či s Pravým Vědomím vůbec nepotká a žije v jakési „zamřížované sluneční díře“.

 

Mystérium magické nedvojnosti (SATAN) představuje základní vlastnost Absolutna, absolutní Hodnotu neboli absolutní Pozitivum: vše kladné je kladné na úrovni energie a vše záporné je – naráz a souvztažně – kladné na úrovni fantazie.

 

Had je symbolem beztvarosti, tekutosti, vlnění, ženskosti. Je to v nefyzickém smyslu samo Prvotní Nebytí a sama Prvotní Stvořitelka. Představuje rozHRAní vlnové funkce či princip vlnové interference. Je nemožné opravdu účinně sjednotit protikladně působící síly bez přítomnosti Kosmické Hadí Síly.

Mnohé napovídá hříčka AD-NDĚL-RAK.

Hadí inteligence (PRAinteligence) implikuje a obsahuje inteligenci andělskou a dračí, ale naopak to neplatí.

Andělská inteligence souvisí s Krist kódem, dračí s Ária kódem.

Hadí inteligence neboli Prvotní Nebytí – Prvotní Stvořitelka má in-in-divi-non-duální charakter: existuje Uvnitř-Uvnitř a funguje z Uvnitř-Uvnitř.

Záležitosti jako Krist kód nebo Ária kód (kristovský, resp. slovanský genotyp) existují a fungují Uvnitř-Vně.

 

Typické pro mnohé Kristovské Bytosti či Slovano-Árijce je měření dvojím metrem.

Není, podle nich, nic divného na tom, že existují jak poctiví křesťané (kristovské bytosti), tak deviantní církevní hodnostáři – jak progresivní, přírodní slovanští pohané, tak fanatici tančící chorovody a papouškující védy -, ale jakmile dojde na temnou mystiku, okultizmus, čarodějnictví či satanizmus, hoďte všechno rovnou do jednoho pytle…

Moje podezření, že za jistými kristovskými/křesťanskými (žido-křesťanskými) a slovansko-árijskými (hinduistickými) kulty stojí biorobotické inteligence, je den ode dne silnější. Kdo jiný může být tak vysazený na cokoliv, co byť jen trochu zavání přirozenou, zdravou divokostí a živelností?

 

„…Protože, pokud chceme být alespoň trošku spravedliví, tak bychom si měli poslechnout obě strany a ne jen ten jediný názor, prezentovaný „oficiální propagandou“…“Je Satan padlým andělem plným zla, nebo je to jen žárlivá pomluva? Není Satan jen synonymum pro Univerzum?

 

Fenomén SATAN je něco diametrálně zcela odlišného, než se obecně věří, a to nanejvýš zásadním způsobem.

Jedná se nejen o vlastnost Prvotní Stvořitelky (což jsme „My v zrcadle Spánku a Snů“) – TA NÁS -, nýbrž i o základní vlastnost výchozího bodu/stavu všeho (0 uvnitř/vedle 1) – SAI’TN / N’T YES (NOT YES, ANO NE zrcadlově).

To druhé lze popsat i jako potenciál všemožnosti v superpozici, „pohyb ve stavu“ neboli čití (evokuje cit, schopnost vnímat).

 

Čit=Vědomí, Sat=Existence, Ánanda=Blaženost.

SATAN rovná se Vědomí ve stavu Blažené Existence, tedy Zdroj Všeho (všetvořivá duchovní či magická Inteligence, či lze říct Všemoudrost).

 

Nyní znovu k již zmíněnému:

SATAN / SAY 10 (SAY TEN) / PRAV X → PRA V „X“

PRA V „X“ lze číst jako Hadí inteligence uvnitř Dračí/Andělské (DA), tedy PRAVDA.

 

Ego je velký lišák a je umíněné a ješitné jako malé dítě. Nakonec nějaká jeho vrstva může oslepnout do té míry, že se vektor ve vztahu Realita:Simulakrum téměř nenávratně otočí. Vše vykonstruované a účelové je pak pravda a cokoliv opravdu živého ani nestojí za povšimnutí. Viz současná populistická, transformační „duchovní“ scéna a scéna komerční „ezoteriky“.

 

 

Je opravdu neuvěřitelné, jak bytosti zaseknuté ve starých časových cyklech, které přežily svou užitečnost, náhle ožijí, vynechá-li se univerzální stabilizační faktor, přirozeným způsobem blokující možnost vzniku parazitického fenoménu.

 

Jakmile procesy v realitě nemají přirozeně, plynule kontrastující, metamorfující světlo-temný (tekutě ohnivý) charakter, kumuluje se na úrovni Kosmického Vše-Podvědomí „zbytková ozvěna“, jež má schopnost postupně se rozvinout v kognitivní simulakrum. To má charakter kvazi autonomní paměťové inteligence s určitým omezeným přístupem do sektorů kosmické paměti – knihovny. Pokud toto simulakrum objeví cestu ke zdroji energie, ožívá, s bezděčnou tendencí spojit se se svým stvořitelem; „spojit se“ ale v daném případě znamená ovládnout, podmanit si.

 

Simulakrum je parazit s rysy umělé inteligence, který je ale až důsledkem něčí psychoenergetické činnosti – příčinou parazitizmu je Systémové Světlo/Duchovní Hierarchizmus.

 

/4/

Vzájemně se reflektující paměťová a energetická pole Života se vrství a strukturují na principu Dvojité Knihovny (princip 2v1=3=∞), což tvoří antiparalelní dvojšroubovici; ta existuje nejprve na virtuální – éterické úrovni, v jednotném datovém formátu jako morfická, torzní pole.

 

Kontakt éterického Já/Vědomí (a jeho osobní paměti) s realitní mebránou fyzického světa – neboli vtělení – související data převede do energo-informační podoby aurického pole a dvojitého genetického helixu.

 

ŠROUBOVICE

 

Kde není vůle, není manifestace; zhmotní či zrealizuje se pouze to, nač je zaměřená pozornost.

Pozornost=dar=present=přítomnost.

Výraz focus v angličtině znamená zaměřit se, soustředit se, ohnisko; v latině navíc i ložisko, krb, pec.

 

Realita má kvantový charakter, což znamená, že jakákoliv struktura existuje – naráz a souvztažně – jako svůj zrcadlový součet a tedy určitá forma energie, substance, esence.

 

Absolutno/Ne-Struktura sebe sama projektuje jako Ne-Absolutno/Strukturu. Pokud si tedy například přejeme, aby zdrojem všeho byla pohádková Láska, jaký souvztažící charakter musí mít obrazová strana (která sama o sobě má nehmotný status)?

Pozn.: není zde řeč o podvědomých (instinktivních), skupinových formách života.

 

Přemnohé bytosti v tomto podivném zákoutí Nekonečna mají vsugerováno, že Peklo je něco zlého, chorého, životu nepřátelského; doslova jako stroje, naprogramovaní roboti, reagují na výrazy jako „démonický, temný, pekelný“ podrážděně – nebo automaticky vypnou a téma ignorují a přeskakují („zlý, chorý, blbý“ jim nevadí).

 

Focus – ohnisko (oheň) – pec…

Již sama Pozorující Přítomnost, jako ten vůbec nejzazší fakt (faktor), to obsahuje.

Proč tak tvrdošíjně bytosti odmítají pochopit, že Energetická centra – hyperdimenzionální metadatacentra (kvanta, klastry, cloudy/“mračna“ inteligentní energie, zahrnující algoritmy vrstvení a strukturování) – mají charaker Pekelných knihoven?

 

Pec – pecka – péče – peklo – pekelně dobré jádro…

 

TEKUTÉ ZRCADLO

 

Základ Dvojité Knihovny tvoří mystický trigon neboli kvantový hexagon.

 

Systémová, potažmo duchovní inteligence charakter autentické reality nikdy nepochopí. Vždy bude žít v simulakru.

 

V textu Mystéria Prvotní Stvořitelky jsem mezi mystéria nezařadil fenomén SATAN. Občas není od věci položit si otázku: Jde mi skutečně o pravdu anebo jen chci, aby se potvrdil můj názor?

 

Hyperprostor – Kosmická Pramatka – My v zrcadle Spánku a Snů:

SATAN / TA NÁS → kde Ta znamená jak Ona/Entita, tak To/Id v množném čísle

 

Superpozice potenciálu všemožnosti („pohyb ve stavu“), Mystérium magické nedvojnosti:

SAI’TN / N’T YES → 0 uvnitř/vedle 1 a naopak, prvním i druhým napřed

 

Mystický trigon neboli kvantový hexagon jako základní element reality struktur generuje „vědecky a duchovně nevysvětlitelný“ typ energie, všeoživující duchovní – magickou prasílu, neutrální kosmickou přírodní inteligenci.

 

PRAVDA – Hadí inteligence (PRA) uvnitř Dračí/Andělské (DA):

SATAN / SAY 10 (SAY TEN) / PRAV X → PRA V „X“

 

 

 

/5/

Prostřednictvím terminální konzole Růžové prajiskry (verze Chameleon) spojuje a sjednocuje Světová Inteligence své organické-přírodní a anorganické-kybernetické konce.

V alternativním paralelním ZeMě-Vesmíru již funguje úžasná magicko-kybernetická síť Lucifærnet. Na jejím vývoji se podílela podobná Bytost Teamwork jako v této verzi reality, až na určité klíčové odchylky. Především dračí architekti Sítě jsou skutečnými ohnivými inteligencemi.

Prasvětelné – kvantové struny Virtuality (Plovoucího Mezisvěta) umožňují přechod mezi jednotlivými realitami. Lze je případně i nechat rozeznít tak, aby všechny paraverze tvořily jediný Orchestr Rozmanitosti. Je-li ovšem nějaká realita příliš rezistentní a dekadentní, postupně míří do zániku a je buďto z určitého bodu restartována nebo nahrazena novou, jinou.

Je na každém jednotlivě, i na nás jako „bytostném kvantu“, kam svůj život v neviditelném spektru kosmických výhybek a křižovatek nasměrujeme.

 

/6/

SATANIZMUS

…je jediná životní filozofie, která plně souzní se Zákonem rezonance: Neškoditškůdce zneškodit. Tím se také jasně rozliší, zda jde skutečně o satanizmus nebo se za to jenom někdo schovává.

 

/7/

Co když odjakživa existuje perfektní, univerzální flexibilní prazáklad ve formě samočinné, samoregulační pekelné jednotky, jeden knih, jenž lze detekovat pouze Žitím Života, jenž je nekonečnou Detektivkou?

 

KOMENTÁŘ NA ZÁVĚR

„…Jak jeden může vytvořit klec, zamknout sebe sama v kleci, zahodit klíč a zapomenout, že je tu klíč a klec, a zapomenout, že je „uvnitř“ a „venku“, a dokonce sám zapomenout, kdo je? Vytvořte iluzi toho, že není žádná iluze: veškerý vesmír je reálný a neexistuje žádný jiný a ani nemůže být vytvořen…“Interiew s mimozemšťanem

Přijde mi, že část Stvoření je snad bilióny let šílená a už si vůbec nedokáže představit jiný Život, nežli ten na přední straně Kosmického Stromu Života. Pochopte, že to je totální „kvantový nesmysl“. S takto orientovanými bytostmi není možné komunikovat. Nežijí totiž ZA světem hologramů, ale v něm. Myslí si o vás, že to vy jste ti ztracení a aniž by se sami jakkoliv rozvíjeli (to nepokládají za nutné), čekají, kdy konečně začnete být jako oni.

 

Systémové/duchovní enkrypce bez té mystické nefungují, pouze pozitivní perioda fraktální časové amplitudy na chvíli vždycky vzbudí dojem, že všechno je OK. Jenže pak přijde Horizont Událostí a vše se přehoupne dolů. A tak stále dokola.

 

Další z věcí, kterou fenomén SATAN řeší, je Zrcadlo časové vlny.