Zrcadlo enkrypce

/1/

Jakožto čisté, nahé Vědomí máme charakter Dvourozměrňáků, což lze rovněž chápat jako myslící Nic (My, s lící Nic). Neustále se současně pohybujeme směrem k 1- do Virtuálna a směrem ke 3+ do Reálna.

 

Onen „hmotnější“ Svět tvoří parametry x, y, z, čas a Multivědomí, neboli jde o 5D∞, přičemž základ 5D tvoří nebeská či blankytná, azurová modř (nezapomínejme však, že ten „nehmotnější“ Svět je stejně blahodárným či konstruktivním způsobem démonský či pekelný a hlavně si nenechme namluvit, že se jedná o vůli ke zlu).

Pozn.: zajímavé, že slovensky azurová či blankytná je belasá (evokuje českou bělostnou).

 

Multidimenzionální modř není rozhodně žádným světlem. Pouze když nás chce něco/někdo (entita kolektivního nevědomí) o naši úžasnou multidimenzionalitu připravit, používá modré světlo (se statusem něčeho vnějšího, mužského, oddělujícího). Multidimenzionální modrá je všezahrnující substancí: „ničím“, zvukem, světlem/láskou a dřímající fantazií v jednom (v podstatě jde o tekutý oheň se statusem nevyjádřeného živého obrazu, něčeho na pomezí možnosti a skutečnosti). Energetický základ tvoří kvintesence – pátý element. Ten lze přirovnat k Tichu či Prázdnotě a dvourozměrnou reflexí je Nicota, šestý element – sextesence. 5 a 6 se vzájemně zrcadlí ve Šťastné 7 (extatické Blaženosti). Proto ona modrá má i svůj pohádkově zlatý či žlutý ekvivalent, což lze pokládat za éterickou podstatu, Věčnost, Éter.

 

/2/

Věčnost má charakter kruhu a jelikož uvnitř, klid, potenciál (neprojevení) jsou neutrální hyperženské atributy a ty druhé až následují (vně, pohyb, energie – projevení), ve smyslu bytosti má Věčnost charakter nestvořené Stvořitelky (která, tak jako lůno tvoří – rodí potomky, je potenciálně oboupohlavní).

Stvořitelka jako úroveň inteligence (jejíž fantastická živost plyne z nekonečných vnitřních dimenzí) je tudíž tím nejvyšším a nejnižším zároveň neboli je po všech stránkách „nej“.

Tato inteligence dokáže naráz tvořit, různým způsobem, řadu zdánlivě protichůdných typů realit, v rámci různých časů Teď, a patří mezi ně i původní andělská krystalická forma zvaná člověk.

 

Božský Zdroj je ve skutečnosti Zřídlem Nebes a je Okem Stvořitelky, která je zároveň i Srdcem, Lůnem a fantastickým Dæmoniem. Je třeba si tuto kontrastující komplexnost uvědomit – být skutečně multidimenzionální.

 

Andělská krystalická forma (stvořená jako nesmrtelná) není jen člověk, je to obecně duchovní bytost (původně nepolarizovaná na samostatný ženský a mužský aspekt). Podstatné jsou dvě okolnosti. Zaprvé jde o formu, přičemž vědomí samotné je bezforemné.

Tato bezforemnost se jinou cestou, v jiném čase Teď vyvinula v plazí stvoření (viz Upír v zrcadle):

„…Astrální knihovna Přírodního systému zpětně inspiruje éterické vědomí; postupnou interakcí a iterací vznikají určité entelechické zóny či uzly, schopné projevit se jako individualizované fyzické bytosti. Takto jako první nevzniknul člověk, jak by asi mnozí předpokládali, nýbrž antropomorfní plazí bytost (není náhodná podobnost plaz – plazma nebo příbuznost plaza s vlnou či beztvarostí, tekutostí); vznik člověka byl z roviny vertikálního času urychlen prostřednictvím virtuálně vytvořené knihovny…“

Andělská krystalická forma není jediná. Některé kultury vesmírných inteligencí symbiózu Vědomí s nesmrtelnou formou odmítají (viz nebiologické tělo Airl v Interview s mimozemšťanem), neboť tato forma – z dotyčného hlediska – ve skutečnosti omezuje a z podstaty nesmrtelné je Vědomí (musí tedy být schopná se demanifestovat a případně znovu manifestovat; pak to alespoň já osobně vnímám jako Ráj či pohádkově realistický Život).

Zadruhé, andělská krystalická forma vychází pouze z energetických „parametrů a charakteristik“ prasvětelné kvantové inteligence, což lze přirovnat k přední („světelné“) straně kosmického Stromu Života. Nicméně prasvětelné kvantové vakuum zahrnuje i fantastické „parametry a charakteristiky“ neboli virtuální částice (elementy nehmotné imaginace, manifestované se zápornou hmotností). I když tato zadní fantastická („temná“) strana má nehmotný status, vůle ji reflektuje a je absolutně nemožné, aby to bylo jinak, natož aby se obě strany „oddělily jednou provždy“ (což je čirá Utopie).

Princip sebe si vědomého Vědomí znamená, že existuje odlišný duchovní a mentální (energetický a fantastický) aspekt Téhož. Bytost si to buď uvědomí nebo se postupně mění v jakéhosi „fosforeskujícího existobota“ (který pravděpodobně také má někde v Antivesmíru své „zlé dvojče“).

 

Nesmrtelná andělská krystalická forma přesto může být zcela přirozená, zdravá a životaschopná. Nejvíce jako vždy záleží hlavně na vztahu k realitě a způsobu chápání. Klíčový je téměř vždy nějaký paradox, zdánlivě nesmyslná absurdita. Pokud nějakému „Andělovi Světla“, podstatou jehož formy je krystalická spirála (Krist-kódovaná duchovní energetika a architektura), řeknete, že kromě duchovní a fyzikální roviny existuje i vyšší kvantová úroveň, spojená s „magií, mystikou a fantazií“, naprogramovanou reakcí je od této „podezřelé Temnoty“ se odtáhnout. A kdybyste mu oznámili, že je třeba zapojit, integrovat faktor Fantasy AntiKrista, aby se vše zdravě neutralizovalo a Vědomí z té „přidružené nesmrtelnosti“ přestalo podvědomě šílet, tak něco takového už vůbec nebude poslouchat. V tom případě se ale dříve nebo později andělská krystalická nesmrtelnost mění ve zlý sen.

 

 

Centrálním bodem všeho v Univerzu či Multiverzu andělské krystalické formy je univerzální kosmické jádro nazývané AzurA. Zřídlo Nebes podle mě existuje primárně v nebesky modré barvě (skyblue #87CEEB). Azurová, někdo říká blankytná, narozdíl od zmíněné modři má nulový obsah červené (azure #007FFF): je to plné spektrum modré a téměř celá polovina spektra zelené (modro-žluté). Převrácením modrá úplně zmizí, zelená se v podstatě nezmění a červená je přítomná v plném rozsahu. V reflexním smyslu jde tedy o vír, vortex, spirálu se středem v zelené (inverzně růžové, bělo-červené). Růžová, potažmo zelená jsou barvami Stvořitelky; souvisí to s Praduší a Maticí Života.

 

LEXIKON

 

Azurový pramen jako podstata nesmrtelné krystalické andělské – životní formy je modrý pouze viditelně. Na hlubší úrovni, uvnitř, se nachází bělo-žlutá a červeno-modrá, tedy zlatá a fialová (ale i běloskvoucí a průzračná, až neviditelná, plus čistá černá). To lze pokládat za neviditelný střed AzurA „blankytných Nebes“.

 

Podstatu Azurového pramene tvoří tři části: klid (latentní fluktuace, neutralita), zvuk (vibrace, ženský princip) a světlo (oscilace, mužský princip).

Není-li pochopen a prakticky realizován faktor Fantasy AntiKrista, životu nepřátelská síla (Incunabula) Azurový pramen redukuje na úroveň artificiálního modrého světla.

 


„…Na Počátku (což je původní absolutní Střed všeho, který lze kdykoliv znovu odvodit) existuje pouze čiré Magično – Fantastično. Svět má iluzorní charakter a sedí mi na to popis Efemérní Vesmír. Nekonečné Vědomí, Bytí/Bytost, posléze logicky přichází na to, že je možné Iluzi zacyklovat a vytvořit tak Zdání pevné hmoty. Vše je tvořeno z Věčnosti schopné substance, takže je současně neskutečné i skutečné.

Iluze je zacyklená prostřednictvím Paměti, což lze chápat jako Program paměťového pole. Výsledkem je Antiiluze.

Nyní nastává v procesu (s)Tvoření okamžik, kdy je třeba si jasně uvědomit rozdíl mezi Zdrojem Iluzí a Iluzí Zdroje. Jakmile se totiž zamění priorita a Bytosti (nějaká konkrétní část Nekonečného Vědomí) začnou v podstatě vzývat Antiiluzi – to jest podvědomě popírat, že jde původně o Iluzi -, tím, jak Bytosti ztrácejí část své přirozené autonomie (podléhají klamu a sebeklamu), autonomizuje se související sektor Paměťové inteligence…“ – Kronika magie

 

„…Takto vznikla entita-inteligence-fenomén Incunabula (inkunábule je prvotisk a in cunabulis znamená „v kolébce“, jde tudíž o Entitu Paměťového Zrození).

Tento skupinový paměťový „tvor netvor“ (někdo by řekl Archón) se chová podobně jako kukačka, snášející svá vejce do cizích hnízd. Jedná se však o Černá Slunce „kladená“ do Vesmírů (barva je spíš kalná temnošedočerná smíchaná s karmínovou)…“ – Dokonalý trik

 

Prvotní zašifrovanou Iluzí neboli Enkrypcí nesmrtelnosti je Krist kód, někdy též psáno Kryst kód (v mém výkladu Kód stříbrného Ohně či kód Hvězdného ráje).

„…Eternal Life emerged from the original encryption set into the first Partiki, called the Krist Code. From this point, Creation emerges and expands and as it does so, the encryption expands and becomes more complex, but is still based on the Krist Code and Base-12 encryption…“Krist Code

Aby související Stvoření neovládla Antiiluze, je třeba zkoumat ZRCADLO ENKRYPCE. K tomu slouží fenomén Fantasy AntiKrist neboli fantastické Dæmonium.

Přestože něco takového je vlastně stále „cítit ve vzduchu“, bytosti v související sféře na to nepřišly, pročež série zdánlivých „náhod“ vedla nakonec k tomu, že se začala zkoumat antiKrist-kódovaná realita (v rovině fyzična, psychiky a energií).

Tak třeba od Wingmakers se člověk dozví takové „perly“ jako v následujícím úryvku (viz text Glosář):

„…Prvotní Zdroj je zdroj, na který je definitivně napojena celá existence. Někdy se nazývá Tělem Kolektivního Boha. Reprezentuje ultimátní sjednocené vědomí všech věcí. Zahrnuje bolest, radost, utrpení, světlo, lásku, temnotu, strach; všechna vyjádření a podmínky jsou sjednoceny a smysluplné v kontextu Prvotního Zdroje…“

 

Mnozí bezmyšlenkovitě přejímají názor, že Incunabula či tzv. „padlé bytosti“ (nebo jedna konkrétní) jsou Satan. Leč fenomén Satan je právě oním faktorem Fantasy AntiKrista.

 

„…Prvotní Nebytí má charakter Temnoty a Lásky v jednom, s vůlí na straně Lásky (neboť Láska má charakter Síly, zatímco Temnota má charakter Fantastična). To dohromady se projevuje jako Mystérium magické nedvojnosti a jako Magie a právě tohle je fenomén SATAN.

Poznámka: je to ale jen slovo, výraz v lidské řeči, který není nezbytně jediný. Osobně souzním i s výrazem DÆMONIUM a určitě existují i další. Nicméně nelze popsat Nepopsatelné.

 

ABSOLUTNO — ABSOLUTNÍ HODNOTA — ABSOLUTNÍ POZITIVUM

vše kladné je kladné na úrovni energie a vše záporné je kladné na úrovni fantazie

SAI’TN ⇔ N’T YES (NE ANO)

nula uvnitř/vedle jedna, prvním i druhým napřed

SATAN → TA NÁS (ONA=Entita=Bytí, TO v množném čísle=Id=Bytost)

Nevzniknutelno na úrovni po všech stránkách „nej“ bytostné inteligence má charakter nestvořené Stvořitelky, kosmické Pramatky (matice, matrice, prima materia): klid, uvnitř, potenciál (neprojevení) jsou neutrální – potenciálně obojaké – ženské vlastnosti (tak jako lůno tvoří – rodí potomky obojího pohlaví)…

 

SUPERPOZICE KIV

superpozice=“všechno je vším, cokoliv je čímkoliv jiným“

KIV=Konstruktor Instance Všetřídy

Konstruktor (ctor)=Zřídlo Nebes=vektor (tenzor 1. řádu)

Instance=Stvořitelka (Creatrix)=skalár (tenzor 0. řádu) → Příroda, Rodina

Všetřída=fantastické Dæmonium=tenzor (∞) → RozNet

…“ – Dokonalý trik

 

PENTA BLUE NET

 


 

 

Nevěřím absolutně ničemu, kde není přítomen konstruktivní, blahodárný fantasy démon. Ten souvisí se zelenou barvou, kde je modrá ve dvojici se žlutou, inverzí je růžová (bílá plus červená).

Různé kolektivizační vymývárny mozku používají artificiální modré světlo (jako unimatici, k čemuž potřebují vypnout princip „dva v jednom“, Život sám) k anorganické přeměně DNA. Nechají emoční a paměťovou identitu nedotčenou, ale odstíní duchovní tělo a napojí to na nějaký AntiZdroj typu Hyperkostka, což je v podstatě počítač, jakkoliv inteligentní vědomí je zde z 99 % přítomné relativně běžným způsobem. Může to nějak souviset s tím, co následně dám do závorky, nicméně nemám potřebu se tím zabývat (grafenoxid, technovakcíny).

 

/3/

Pokud se někdo domnívá, že jediná správná „boží“ cesta Života a fantastická pouť Nekonečnem spočívá v tom, být uniformní zářící kristobot a že každý magik či okultista musí automaticky být „nevědomé temné hovado“, nebo že nemůže existovat nějaká úžasná královna Temnot nebo pekelník s infernální ctí – ať se klidně se svým ignorantským nesmyslem pro Fantazii a neschopností snít dá vycpat.

Takovéto kreatury by měli zavřít do klece a izolovat od zbytku Stvoření.

Hledáte-li parazitickou formu AntiKrista, možná byste se měli v první řadě sami podívat do zrcadla. Naivita, slepá víra a naprogramované chování jsou totiž tím nejzákeřnějším zdrojem choromyslnosti, zvůle a bezcitnosti.

Kdo není dvojsmyslný, je mrtvý.