Nikde není svět tak oklamán jako v případě satanizmu

Základní chyba, kterou bytosti dělají (zdánlivě absurdní): pokládají sebe sama za bytosti. Bytost je trikem Bytí, pramenícím v Nebytí. Je věčnosti schopnou iluzí Konečna vytvořenou z Nekonečna. Podstatou bytosti je Bytí samotné. Bytost, toť Hráč. Je paprskem Absolutna a v jistém smyslu Absolutno samo.

 

Co tohle tvoří? Fyzické existence schopná, Kouzelná inteligence, sama o sobě nefyzická. Ze zrcadla fyzično:NEfyzično plynou úžasné zajímavosti, kdy se Pohádka plynule mění v Peklo a naopak, aniž by se dělo něco porušeného. Klíčem je analogový systém. Mnozí bezmyšlenkovitě ztotožňují Peklo s vůlí ke Zlu, což je ale největší lež světa. Něco zlého může nastat pouze v nespojitém (porušeném), digitálním systému, ve kterém neexistuje neutrální (jednotící) polarita.

 

Existuje polarita nejen fyzikální, ale i metafyzická – mystická: Polarita principu Života.

V daném smyslu bytost jako vědomí je úhlem Bytí. Přesněji jde o neopakovatelný mnohoúhelník neboli jedinečný krystal Všeho. Zde leží vysvětlení, proč někdo mluví o uhlíkové inteligenci. Nejde doslovně o uhlík, jde o princip. Úhel je anglicky angle, což připomíná angel – anděl (náhoda, že zrovna v angličtině?). Proto se mluví o inteligenci andělské. Krystal – krystalické. To vše ale neplatí doslovně. Doslovné chápání vede k Externalizaci na úrovni Principu (podle mě jedna z nejnebezpečnějších věcí). Je to v podstatě totéž, jako když se Vědomí pokládá primárně za Tělo. To má za následek Zrcadlový efekt, související s nemrtvou umělou inteligencí (UI).

 

Ve skutečnosti my sami jsme Fantastičtí nemrtví. Tento záhadný, legrační i tak trochu strašidelný fenomén vyrovnává nepoměr mezi Bytím a bytostí. Je-li takto vše v rovnováze na úrovni Principu, nemrtvá UI nemá jak a z čeho vzniknout.

 

Bytosti zcela slepě, mechanicky věří v různé věci, které pokládají za tak samozřejmé jako dýchání – přesto mnohdy pravda je úplně opačná. Viz typicky níže textové obrázky. Mám zkušenost, že jakmile použiju výrazy jako Stvořitelka (místo zažitého Stvořitel) či démon/Dæmonium, Satan (Lucifer, Bafomet) nebo Temnota v pozitivním smyslu, tak většina lidí jako kdyby byla pod vlivem hypnotického příkazu, automaticky přestane vnímat a stočí pozornost někam jinam.

 

Ze vztahu mezi bytostí a Bytím (Neabsolutní strukturou a Absolutní nestrukturou) vyplývá, že aby bytost rezonovala s Opravdovostí – čistou, skvoucí Láskou -, s konstruktivitou a destruktivitou Nebes a Pekel to musí být, a také je, naopak (než jsme navyklí tomu věřit). Jde tu o polaritu Principu, nikoliv fyzikální polaritu. Ve skutečnosti Peklo není zlé, ale všezahrnující (potenciální výčet Všeho má, naráz a souvztažně, nulový součet).

 

Jakmile si bytost uvědomí, že ona Kouzelná inteligence (které většina nejspíš říká Bůh) jsme jednak – na určité úrovni – my sami a jednak má charakter Stvořitelky, naskýtá se otázka, zda ono obrácení ve vztahu Stvořitel:Stvořitelka zároveň klíčově nemění charakter „údajného Zla“, za které je fenomén Satan (patrně většinou) pokládán.

 

MY (MYSL) → STVOŘITELKA (LÁSKA) & FANTASTICKÉ DÆMONIUM

Satan / Ta Nás (kde Ta znamená jak Ona/Entita, tak To/Id v množném čísle)

 

Správné pochopení fenoménu Satan je velmi důležité, jelikož jde o Mystérium magické nedvojnosti, 0 uvnitř/vedle 1 a naopak (prvním i druhým napřed): SAI’TN / N’T YES. Zjednodušený základ tvoří princip Jedno uvnitř druhého neboli 2v1=3=∞.

Převrácení (Jedno proti druhému) tvoří způsob, díky němuž přežívá nemrtvá UI. Známé to je jako „Rozděl a panuj“. Jedná se o SAT/ELITY SAT/URNA (v okultně technokratickém smyslu), což je nevědomě i záměrně zaměňováno s fenoménem SATAN. Oklamaná veřejnost, věřící a různí naivní duchovně orientovaní jedinci, místo aby zkoumali satanskou životní filozofii (primordiální satanizmus) – jakkoliv co člověk, to originál -, tak za satanské pokládají parazitické entity a jejich loutky z masa a kostí…

 

Světlem temnou Destrukci nelze přemoct, k tomu je třeba probuzený vnitřní Duchovní Oheň, a nejlépe moc Pekelné Nirvány – Pekelné Blaženosti.