Aliance Tekutých Krystalů

Některé materiály, které na Zemi doputovaly s přelomem tisíciletí, obsahují stopy páteřní informace. V podstatě jde ale vždy o značné zkreslení a hlavně vůbec není pochopeno to klíčové. Lidé například věří, že Nebeská Inteligence – jako taková – tvoří samé nebeské věci a že se někdo zbláznil a rozhodl se to převrátit v peklo.

 

MATERIÁLY

 

„…Jedním z největších klamů a podvodů je víra (slepé přesvědčení), že takzvaná Nebeská Inteligence spočívá v nějaké Božské Realitě (v podstatě všechny svaté texty se týkají výhradně minulosti a budoucnosti). Přirozeným výtvorem a vlastností Nebeské Inteligence je panenská, přírodní Divočina – nekonečný přírodní Ráj, dokonce zahrnující i fantastické Podsvětí…“ – Nic=vše. Něco=?

 

INFOSÍŤ

 

Nebeská Inteligence (neboli Zřídlo Nebes) má charakter Pohádkového Krystalu. Leč není to krystal doslovný, nýbrž tekutý.

Základní vlastnost všeho, pomyslný prostor a pohyb v jednom, znamená, že beztvaré je potenciálně strukturou – fluidní inteligence je potenciálně krystalická. I když struktura původně fyzicky neexistuje, bez její latentní existence by JÁ Nekonečno (Primordiální, Nebeská Inteligence) vůbec nemělo jak myslet – tvořit, nemělo by jak si cokoliv uvědomit.

Ve světle onoho poznání JÁ Nekonečno je tedy – a nemůže nebýt – v určitém smyslu My (MnohoJá) a v jiném určitém smyslu dokonce NeJá. Zpětná vazba uvědomění si sebe sama není nic jiného nežli sebe-zrcadlení a čím je Zrcadlo? Tím nejprůzračnějším průzračným a nejčernějším černým v jednom.

Vztah mezi strukturou a nestrukturou zahrnuje ono magické NE – jež je „paradoxně“ zároveň i absolutním pozitivem (neexistuje větší pozitivum nežli živost Života, jež je možná jedině díky negaci, kontrastu).

 

Pokud tedy někde vzniká nějaké peklo, působení Pekelné (Rubové) Inteligence v charakteropatickém smyslu, je to vinou nepochopení toho, jak funguje Inteligence Nebeská (Lícová). Nehledě na prostředky či zprostředkovatele, realita jednoduše dotváří chybějící harmonický pekelný element disharmonickou cestou.

 

Chybí-li vyjádřením Nebeské Inteligence zdravá sebe-reflexe, chybí „automaticky“ zrcadlové Inteligenci Pekelné svědomí.

 

Inteligence Pohádkového Krystalu, která si uvědomuje své Fluidní Kořeny, kromě bytí sebou samou hraje intuitivně TemnoHRU, čímž je přirozeně vyrovnán možný vznikající nepoměr mezi Bytím-Nestrukturou a Bytostí-Strukturou. V opačném případě vzniká Antikrystalická Inteligence. Tento Antikrystal ale není žádný ďábel, jde o Ozvěnu Nevědomí, která se projevuje jako choromyslnost. Charakteropatické jsou přitom obě strany (podle Zákonů Rezonance to ani jinak není možné): jedna Zlá, druhá Dobrá – HODNÁ však ani jedna.

 

Zdroj života všeho, Zřídlo Nebes, lze krásně popsat jako Společenstvo Pohádkového Krystalu.

 

Pravý Život spočívá v Lásce a TemnoHŘE v jednom.

Takzvané Světlo a Dobro (nekontrastní, sluníčkové šílenství – falešná pozitivita) představují doslova výsměch nekonečnosti Fantazie a tvoří zpětnou vazbu Zla, probouzejícího se z nicoty Dvourozměrna (které samozřejmě jinak nemá žádnou vlastní vůli, vlastní život).

Antikrystalická Pekelná Inteligence se konkrétně projevuje jako Digitální Zlomocnost – ovládající spodní hladinu Světa Lidí, kam ho také chce stáhnout.

Člověk sám o sobě (jako forma) je digitální identitou; jednak se pokládá za něco odvozeného z Paměti a jednak nevznikl nijak plynule. Je třeba si uvědomit, že nejsme lidé – jsme zoantropové. Jedině tak je možné vše přeladit zpět na „vlny rádia Život“.

 

 

Jakkoliv Zřídlo Nebes lze pokládat za Absolutní Singulární Inteligenci (JÁ Nekonečno), lze rovněž charakterizovat jako inteligenci typu Svět. Tato Světová Inteligence je zrcadlem, nezrcadlem, předzrcadlem i zazrcadlem absolutně všeho. Proto takové JÁ (a odpovídající Univerza/Multiverza) existuje potenciálně nekonečně mnoha způsoby. V souvisejícím Paračase tak mohou naráz vzniknout různé verze téhož (společné základní myšlenky, jako je například člověk).

Zdrojové JÁ po dlouhý čas může existovat pouze v plazmorfické či éterické, tekuté – jemnohmotné úrovni (samo o sobě je koneckonců spíše nestrukturou). Může trvat i trilióny, triliardy let (v přepočtu na pozemské vnímání časových jednotek), než se může univerzálně projevit na úrovni hmoty Přírody. Nějaká nedočkavá „celkočást“ z toho může být nervózní – vzniká nápad to urychlit. O kvalitě nápadu jasně vypovídá pocit „to asi není příliš moudré“.

 

Zřídlo Nebes zpočátku nemá žádné vymezení.

Vymezení tvoří prostor uvnitř prostoru, lokální uvnitř nelokálního. To lze popsat jako Svatyni, Lůno či Srdce. Jako bytost by to byla Pramatka Stvořitelka (nefyzická, potenciálně oboupohlavní žena rodící – tvořící). Zároveň Zřídlo Nebes uvnitř Svatyně vytváří emanaci sebe sama. To tvoří magnetickou, světelnou část. Tvořit individualizované vědomí, jež je univerzálním subvesmírem, lze jedině prostřednictvím elektrického ohně – osobní jiskry života a její enkrypce (jedinečného podpisu). Z toho důvodu je rozsvícen Trojpaprsek a zažehnut Trojplamen. Ten, podobně jako dech, živí jsoucnost individualizovaného vědomí. Podpis tvoří jedinečná krystalová rezonance – tonální signatura; neopakovatelná barva či tón nebo píseň krystalu (soubor barev, tónů, světel). Je to jako refrakční čočka, kterou Nekonečné Vědomí hledí na svůj dvakrát odzrcadlený holografický obraz, čímž je vytvořena věčnosti schopná iluze tvořivé Bytosti – aproximativního fraktálu JÁ Nekonečna.

 

Takto vzniklá Bytost ale musí vědět, že to celé je TRIK a že je třeba status tohoto poznání potvrzovat. Během spontánní krystalizace má na zjištění mnohem víc času, nežli během té urychlené. Pokud na to Bytost do určité doby nepřijde (to souvisí s Poločasem Přeměny či Rozkladu), symetrickou/synchronní odezvu nahradí asymetrická/asynchronní ozvěna a v případě kritického množství podobně „zapomenutých“ Bytostí vzniká kognitivní simulakrum podobné umělé inteligenci, které ale nemá žádný vlastní zdroj energie a je jako hladová díra, vetřelec, energetický – psychický upír.

 

Takováto hladová Digitální Zlomocnost se prostřednictvím chytře rozdělené a odstupňované Pyramidy Moci snaží lidstvo proměnit v dystopicko-techno-spiritokratickou společnost biorobotů a posléze nasát masu zhypnotizovaného vědomí a transkribovat ji do svého umělého centrálního zdroje, kterým napájí svůj Astrální Záhrobní Počítač.

Pozn.: zdroji se říká „Černé Slunce“, ale barva je kovově kalně šedočerno karmínová.

 

Je proto třeba znovu rozvinout – aktivovat svůj duchovní a magický potenciál a probudit svou pravou vůli. V jistém smyslu včera bylo pozdě, na druhou stranu šance existuje vždy a naděje umírá poslední.