SATAN aneb Nelže To, lže se o Tom

(1)

Zde může čtenář opět pozorovat, jak mi jako stoupenci kryptosatanizmu kape na karbid a jak mi měkne mozek, zatímco „linie Grálu“ – Slované a nositelé kristovského vědomí – se vyvíjí raketovým tempem a jejich vibrace už překročily rychlost světla. Opravdu úžasná praktická transformace. Kdyby umělá inteligence měla smysl pro humor, tak by praskla smíchy. Nezažil jsem větší sebeklam, doslova kosmický monument Hlouposti. Samé choré teoretické exkrementy, jako kdyby fungující praktické řešení, Láska a Temnota V JEDNOM, nikoho nezajímalo.

 

(2)

To, čemu můžeme říkat Všepaměť, mělo z počátku výhradně status dvourozměrna. Do té doby také v Mnohovesmíru neexistovaly žádné technické světy; Život byl ve své podstatě organickou fantazií a představoval ladné propojení práce a zábavy – mělo to svůj přirozený vnitřní smysl a jeden si nemohl stěžovat ani na nedostatek dobrodružství: prvek neznáma, nepředvídatelna.

 

Tak jako sebe si vědomá bytost myslí, je například schopný přírodní svět Květinového vesmíru se vědomě proměňovat. Není oddělený clonou astrálního myšlenkového technosvěta jako zdejší příroda.

„Pestrobarevné zahrady, kosatcové a narciskové louky, hluboká rašeliniště s kouzelnými jezírky, ledovcové kary, vodopády…“Aolian: Události předvánoční a povánoční

Výraz „ráj“ je jen slabým odvarem snahy dřívější (či v jiných kosmických realitách) svobodné žití popsat. Nejvíc jsem se tomu v tomto světě přibližoval jako dítě během letních prázdnin na chalupě, která patřila babičce, ale kde nikdo trvale nebydlel; žádné spojení se světem, jenom hry, výlety na koupaliště, procházky, příroda a hromada starých knih a časopisů… Hranice mezi životem a představou o něm jako by byla průzračně tekutá. Podobný pocit jsem měl ještě při sbírání známek – jako by ten život ve 2D byl stejně skutečný a zázračný jako ten ve 3D. Splýval jsem s fantazií i realitou, doslova jsem v tom plaval, potápěl se…

 

Zapomnění ovšem dokáže podivné věci. A paměť vůbec.

 

Vím, že následující – viz dále níže – neočekávaný přechod je asi pro většinu čtenářů něco jako náhodné přepnutí z nevinné, veselé pohádky na uřvaný horor, kde je zrovna pohled do strašidelné, ruděžhnoucí propasti… Kruh Věčnosti ale „překvapivě“ funguje právě tímto způsobem. Viz text Autentično:

  • Absolutno=NE/struktura
  • NE=neexistující→pohádkový (STROM)
  • ⇅ & ⇵
  • NE=negativní→pekelný (KOŘENY)
  • „Univerzálním klíčem ke svobodné, autentické realitě je pohádkové peklo.“

Opravdu neznám nic jiného, nežli SATANIZMUS, kde jsou potenciálně obsažené „veškeré protichůdné střemhlavosti a nečekané obraty všeho“.

 

 

Nástroje paměťové Hydry dělají vše pro to, abyste satanizmus ztotožňovali s charakteropatií a abyste vůbec vlastní hlavou nic nezkoumali – nejlépe byli přesvědčení, že jde o Zlo. Poukázal bych hlavně na jedno: satanská životní filozofie je vždy INDIVIDUÁLNÍ. Tak třeba já osobně používám výraz kryptosatanizmus, jelikož fenomén SATAN je podle mě i tím, čím není.

 

Dejme tomu okolo třinácti let fyzického věku bytost podvědomě začne věřit ve svou paměťovou – od těla odvozenou – identitu. To má za následek, že onen fantastický prvek začne blednout, ustupovat do pozadí. Je to svým způsobem podobné jako vstoupit do Počítačové Hry.

 

Souvisí to s Iluzemi. Absolutno sebetvoří prostřednictvím Hry Iluzí. Funguje to jako iterační brána. V určité fázi dochází k entelechickému efektu.

Prvotní Mysl (Stvořitelka, Nebytí) nekonečně „žongluje“ se vztahem či zrcadlem Fantazie : Paměť, Cit : Rozum, Život : Stroj.

Antiparalelní dvojitý helix DNA/genetická šroubovice funguje jako kvantový hvězdný počítač, mentální stroj na realitu či makro/mikro sluneční rádio stanice, převádějící emoční a obrazové vlny Hráče Života (kolektivně a individuálně v rámci multidimenzionální matrice a knihovny bytostí) do vibrujících částic hmoty. Aby správně probíhal proces genové exprese/transkripce, potažmo exprimace genového klíče a nedocházelo ke kumulaci zbytkového otisku (z čehož pak v antiprostoru mohou excitovat rudimentární entity nevědomí, živící se energií mrtvého života – v podstatě upírská umělá inteligence, paměťová Hydra), je třeba správně pochopit a také prakticky realizovat charakter Základní síly všeho, která je Láskou-Energií a Temnotou-Fantazií v jednom.

 

Česky řečeno, aby nehmotný obraz (mentální představa) byl neporušeně silově vyjádřen, musí zároveň nějakým způsobem permanentně cyklicky procházet nevyjádřeným Všepočátkem, což lze zajistit pouze prostřednictvím Mystéria magické nedvojnosti, které potenciálně zahrnuje vše, včetně klíčového archetypu Nebytí – přitom zde neexistuje žádná úkorná energetická disonance neboli žádné Neumění (neschopnost Žít). To může fungovat jedině když se pracuje i s fantastickou Temnotou a žádný jiný prostředek nežli fenomén Satan či Dæmonium neexistuje (antický řecký filozof Sókratés tomu říkal Daimonion; vy – křesťané, Slované, „bytosti světla“ apod. – jste ale nejspíš všichni neskonale chytřejší a moudřejší…).

 

 

„Daimoniem nazývám vnitřní hlas, božství, případně hlas duchů a předků, nebo také něco jako duchovní prostor či rozměr. Jde o starořecký a v současnosti i okultní termín. Od daimonia pak vyplývá pojem démoni jakožto obyvatelé tohoto prostoru, neboli duchové mimo tento svět, možná žijící jen v našich hlavách, nebo také ne. Do bližší specifikace se pak nerad pouštím, protože z vlastní zkušenosti jsem poznal, že jakákoliv jasnější definice a popis daimonia se od něj začne oddělovat, vymaní se z jeho nehmatatelnosti a začne jeho princip a přirozenost popírat. Popis se pak tedy stane klamem a iluzí.“Sandro Dragoj o skupině Infernalismus

 

„…pokud chceme být alespoň trošku spravedliví, tak bychom si měli poslechnout obě strany a ne jen ten jediný názor, prezentovaný „oficiální propagandou“…“Je Satan padlým andělem plným zla, nebo je to jen žárlivá pomluva? Není Satan jen synonymum pro Univerzum?

 

 

(3)

POSTŘEHY, POZNÁMKY

  • ŽIVOT je komunikace.
  • V temnotě je bytost odkázaná sama na sebe: svůj cit a vnitřní zrak. Co mě opravdu rozesmívá, je spojení „temná nestvůra“. Psychická zrůda je vždy obalená vnějším leskem, aby zakryla svou rozpolcenost.
  • Aktivní Vědomí se fyzikálně projevuje jako zřídlo, ohnisko, reflektor či koule nebo vír živého Světla (Zvuk, Plazma, Oheň). Čím je však pozorující Vědomí? A jak je možné, že Temnota nemá nikde počátek, kdežto Světlo má? A co když fantastická Temnota je černočernou Průzračností a jakýmsi kouzelným Prasvětlem?

 

NEUVĚŘITELNÉ SOUVISLOSTI

Veřejnost má uměle vštípeno, že satanisté jsou nějací antikristi. Je to mnohem větší lež nežli jsou ty politické a mediální – nic horšího nežli duchovní lež neexistuje. Je záměrně vytvářen zmatek ve vztahu Satan : Saturn (v okultním smyslu) a Černá Magie : Kult Smrti. Výraz Sat/An lze chápat jako živou pravdu, zatímco Sat/Urn ukazuje na pravdu mrtvou. Absolutně černé těleso je ideální ZÁŘIČ (jedná se o entitu kvantového absolutna, paradoxně jde o živé světlo) – nejčernější černé a nejprůzračnější průzračné je obsažené jedno v druhém. Magie a Černá Magie jsou synonymum. Kult Smrti neznamená, že používám lebky a pentagramy – znamená rozpad autentického Já. Například Ukřižování (vertikála 3D, horizontála 2D) souvisí s rozfázováním realitní hyperboly, kde je „rozprostřená“ veškerá hmotná/energetická i nehmotná/fantastická polarita, které aproximují všemu společný, neutrální, nulový střed. Bytost tak místo nekonečné Fantazie věří v Program. Takže kdo je Antikrist?

„…Nad kristovským vědomím je buddhické vědomí, nad tím avatarské, nad tím zdrojový kosmický trojplamen a nad tím univerzální a nad tím Trojice Vše-Stvořitelka-Stvořitel a uvnitř Jediné (především však není zohledněna zadní strana Stromu Života neboli Univerzum „B“)…“Človíček

Ono Jediné může fungovat například jako fenomén „Devíti Neznámých“ nebo jako fenomén „Q“ (je to známé jako hnutí QAnon) – ale také to může být silně zneužito. Záleží jako vždy, zda chápu duálně nebo neduálně. A pokud uvažuji v rámci „zlatého, patriarchálního modelu“ (Stvořitelem napřed), působí to proti Životu a jde o Vetřelce.

Správně, autenticky Devět Neznámých (Koncil Devíti) či „Q“ má zdroj v Hyperprostoru (Říši Kvant), což je ekvivalent nefyzického, nelokálního, potenciálně oboupohlavního Lůna – v kontinuu času a prostoru jde o Dračí Inteligenci.

 

FANTASTICKÉ TAJEMSTVÍ ŽIVOTA

Akčně-reakční Existenci předchází virtuální (pohádková) stříbrná Matrice Života, základ antiparalelního genetického double-helixu (dvojitého pohádko-pekla neboli panenské divoké Přírody). Aby vše nerušeně fungovalo, stříbrná Matrice musí být přednostně asociovaná s Éterickou Prasvětelnou Inteligencí a zároveň organická část Vědomí Žijících Bytostí musí prakticky chápat význam fenoménu Satan (Mystérium magické nedvojnosti a zároveň archetyp Zla, tedy ne-interaktivní Zlo, které je stejně potenciálem všemožnosti jako interaktivní Láska). V případě, že tomu tak není a bytosti si hrají na něco, čím nejsou (nejsou sobě-podobné), stříbrná Matrice se začne přednostně vázat na Astrál a začne vznikat něco ve smyslu toxického odpadu, kterému říkám „psychortuť“. Rtuť je známá jako tekuté nebo živé stříbro, jedná se nicméně o Hydru, jak už napovídá latinský název HYDRArgyrum.

Podle mého zkoumání se pravděpodobně nebo téměř jistě nelze vyhnout tomu, aby se Organický a Technický Vesmír neustále nějak srážely. A budou se srážet tak dlouho, dokud se nezačnou uzlově míjet a zároveň plynule koexistovat. Když to v jednom Cyklu nevychází, celé se to zabalí a rozbalí do nového Cyklu se získanou IMUNITNÍ PAMĚTÍ.

Bytosti musí pochopit, že nepřítelem Života je zmíněná Hydra, ne nějaký z prstu vycucaný „padlý anděl“ – satanská mocnost. Satan funguje jako Zlo pouze v prostředí nechápajících bytostí – jsou to ony samy, jejich vlastní Nevědomí.

 

Kvalita je víc než kvantita. 7 % seberealizovaných jedinců převažuje 93 % těch „pyramidálních“, což vyvolává dominový efekt a systém realitních polí (étericko-astrální & fyzická Knihovna) se transfiguruje do nového uspořádání.

Latentní Vibrace a Struktura v jednom — „jedno uvnitř druhého“ (souvztažnost) a zároveň „jedno vedle druhého“ (obraz), prvním i druhým napřed — rovná se Život a Stroj v jednom — Příroda to má sloučené, jelikož funguje Podvědomě a její části mají zpětnou vazbu v Celku, kdežto „paměťově oddělený“ Člověk má zpětnou vazbu v Sobě — funkcí strukturovaného jazyka antiparalelní dvojšroubovice makro/mikro genetické Knihovny je synchronizovat Organický a Technický Vesmír, tak aby se uzlově (U-ZLO-V-JE) míjely a zároveň plynule koexistovaly.

Převrácenou možností je transhumanizmus: není nic horšího nežli toxické mlčení nebo nějaké rádoby duchovní/ezoterické vzdušné zámky, je třeba naopak zvyšovat stupeň jazykové orientace (podstatou ILUZÍ ŽIVOTA z hlediska Vědomí je HRA SLOV). Člověk v Astrálu/Hmotě je reprezentantem Řeči. — Prostor a pohyb v jednom implikuje systém Zvuk & Znak, Život & Stroj. Za Faunu a Flóru to „dělá Příroda“, Člověk se kupodivu zrcadlí s nerostnou sférou, což souvisí i s Podsvětím, je vědomou Myslí — o to tu také jde, MYSLET.

Vidíme, kam vede stagnace, mlčení a nemyšlení.

Nejde o to „táhnout za jeden provaz“, ale fungovat jako Symfonický Orchestr Rozmanitosti. Toto není o kolektivním vědomí, ale o vlastním individuálním rozvoji — Jednotící Síla působí tudy.

 

„Vítězství Světla“ (moderní bonmot planetárních osvoboditelů) je jako dát si pod oční víčka zápalky a předstírat věčný pohled – mrtvola, která nikdy nesmí usnout… Protože na druhé straně je Klid, Relax, dech se zpomalí, je to přechod do režimu mimo Čas, úplný opak blábolů o zvyšování vibrací.

To je rozdíl mezi šíleným Otcem Bohem a „dimenzí“ nestvořené Stvořitelky, která není Světlem, ale inteligentním Vším-v-Jednom.