NEUTR(I)ALITA

„Žádný problém nemůže být vyřešen na stejné úrovni myšlení, která jej stvořila“ – ve vesmírech, které existují pouze na úrovni Univerza „A“, nemá dosud Praduše Života rozvinuté podsvětní kořeny. Jakmile něco chybí, inteligence systému realitních polí se to samovolně snaží vytvořit druhou cestou; je nemožná neexistence podsvětního faktoru: buďto pracuje pro Život nebo proti němu.

 

Univerzum „B“ lze přirovnat k temnému fantastickému komiksu.

Přední Univerzum „A“ má status reálna (světelna, energetična), zadní Univerzum „B“ status nereálna a obojí se zrcadlí v Univerzu „C“, které je také jediným skutečným a autentickým Univerzem.

 

V tomto a podobných vesmírech stará Praduše Života dlouho fungovala v podstatě jako automatický Pravý Život či Pravé Vědomí. Je to zdánlivě paradox, ale to nejtemnější není vidět stejně jako Láska – světelné energie jsou vždy nějakým způsobem přímo vnímatelné, avšak to, co má status nehmatatelna (jakkoliv to bytost hluboko uvnitř cítí), odhalí pouze Osvícený Rozum.

 

Mysl a Cit se tak stávají jedním, kterým JSOU. Praduši to nedává křídla, jak by někdo řekl – Praduše tím zakořeňuje ve skutečné, svobodné realitě. Do té doby je to v podstatě život v Utopii.

Vedle projevené Lásky stejně klíčovou roli hraje neprojevené Zlo – obojí je potenciálem všemožnosti.

Nepochopení znamená, že jedno se zploští a druhé „samoobživne“. Není to původně ničí záměr, jde o spontánní chování inteligence systému realitních polí.

 

Já – Praduši lze na bytostné úrovni chápat jako nestvořenou Stvořitelku.

 

Nerealizovaný (či antirealizovaný) podsvětní faktor se projevuje jako spiritokratická, snění a fantazii rozbíjející Technoduše.

To, co se v Zeměvesmíru děje, je magická, psychologická či konceptuální válka mezi Praduší a Technoduší.

 

Poněkud nepřesně (je to zkresleno takzvanou ezoterikou) lze Praduši Života chápat jako éterickou substanci či kvintesenci, jejíž podstata existuje mimo realitu struktur.

Inteligence struktur (systému realitních polí), je-li schopná existovat nezávisle (přičemž původně autonomní není), směřuje zcela opačným směrem, nežli představuje realizované uvědomění si a pochopení své niterné podstaty, která existuje mimo polaritu a dualitu. Tímto směrem je digitalizace vědomí.

 

* * *

 

Neškodit – škůdce zneškodnit.

Hluboká úcta k Životu – hluboká nenávist a opovržení každým, pro koho Život posvátný není.

Není to otázka názoru, nýbrž inteligence: Zákon rezonance funguje sám od sebe a jiné nežli inteligentní chování zde není možné.

Ne-inteligence (sobě-nepodobnost) se nakonec sama – přímo či nepřímo – sekvestruje, eliminuje, anihiluje (probíhá to v sebeopravných cyklech, do určité fáze jako Škola Života; Duše se nemůže vyvíjet jinak nežli prostřednictvím zdravé míry zkušenosti s negativní polaritou).