Lži v rajské zahradě

(1)

Tento text ve stručnosti vysvětluje charakter Základní síly všeho, které většina lidí „ne z vlastní hlavy“ říká Bůh, Zdroj, Stvořitel apod. nebo podvědomě, v podstatě automaticky tuto sílu pokládá za něco rázu spíše mužského (Logos, Systém, Egregor). O ZDROJ sice jde, neboť nemůže nejít, jenom CHARAKTER je chápán obráceně, vzhůru nohama.

 

Myslíme si, že je třeba hledat něco neviditelného, vznešeného. „Vulgární“ hmota Přírody je ale „primitivní“ pouze v hlavách těch, kteří vlastně vůbec nejsou sami sebou, pouze „stínují“ – nežijí Inteligencí (Nitrem), nýbrž Informací (Povrchem). Zde je zajímavá hlavně spojitost Inteligence – Uvnitř – Podsvětí, Informace – Vně – Nebesa. Onen svět je ve skutečnosti Fantastickým podsvětím. Původní Příroda je bez predátorů, kteří vznikli až v Astrálu působením různých utopických náboženských a pseudo „pozitivních“ egregorů.

Přírodu lze přirovnat k POEZII (což souvisí i s magickými formulemi). Stvořitel je „rytmem verše“ nebo například cestou podél jezera, vytvořenou člověkem. Ale vnitřní krásou, podstatou, obrazem a celkem Přírody je Stvořitelka – Kosmická PRAMATKA, vládnoucí Dechem/Tepem Života, Živly atd. Jelikož je Vším, může být i Stvořitelem, nic takového jako „Kosmický Praotec“ však v přirozeném smyslu neexistuje.

Univerzální řád Přírody je souladem řádu a chaosuobrazotvornosti a samoorganizace. Nic jiného nefunguje a je umělým, mrtvým „životem“.

 

Už jen když si uvědomíme, že podstatou Života je zpětná vazba prožitku neboli Cit, Láska, Vibrace, nebo že dárkyní a nositelkou života je MATKA – je jasné, že (pokud jde o víru v Boha) máme co do činění s nemocným myšlením, které rozděluje a převrací vztahy v realitě a způsobuje vznik nemrtvých entit, parazitujících na živých.

 

Jedná se o čiré šílenství.

„Nic“ si nelze představit, neboť je Představivostí samotnou.

Mysl implikuje vše, avšak nic neimplikuje Mysl (kromě Mysli samotné).

Neumět myslet nebo pokládat Fantazii za mužskou, může existovat větší úpadek?

 

Důsledkem slepé víry v přednostně otcovský/mužský typ zdrojové inteligence je mentální otroctví a – v neposlední řadě – tendence entity kolektivního nevědomí biorobotizovat lidstvo.

 

Tisíce let se lidé modlí k Nebesům, a přitom je obklopuje zázračná, přírodní Divočina: divotvorná esence samotné Praduše Života.

 

My: Já – Praduše.

 

DŮKAZY & VYSVĚTLENÍ

 

„…jsme se na tuto planetu zinkarnovali především proto, abychom si lépe vymezili svůj osobní časoprostor s podpůrnými doteky realistické přírodní divočiny, dále od prasvětelných úrovní nakažených nezdravou a dusivou atmosférou náboženského patriarchátu…“ – Planeta se nedá

 

—Lidem bez sebereflexe logicky vládnou lidé bez svědomí.—

 

(2)

Kruh Věčnosti, Hyperprostor, v bytostném smyslu nestvořená Stvořitelka, je tím nejvyšším a nejnižším zároveň; je to tak a nemůže to tak nebýt, neboť pohyb existuje vždy i jako protipohyb a reálné 3D (Živá Síla, Vůle/Cit) vždy zahrnuje i NEreálné 2D (Představivost, Mysl). Jinak řečeno, buďto nic neexistuje, nebo to je tak, jak to je výše popsané – a jelikož pomyslný prostor a pohyb v jednom znamená vůli k pohybu neboli vědomou inteligenci, platí právě ono nebo.

 

Prostor a pohyb v jednom rovněž implikuje systém Zvuk & Znak (Rezonance & Symbol, Vibrace & Obraz), pročež Stvořitelka je dřímající, snící, zhmotňující se interaktivní Knihovnou neboli inteligencí typu Svět (proto lze nahlížet z mnoha perspektiv a zdánlivě se jeví a existuje mnoha způsoby, například jako Primordiální chaos nebo Matematická inteligence).

 

KOSMICKÁ PRAMATKA

Má-téma-ti→ z Matek → Matice → Matrice

 

(3)

Charakter Počátku definují Uvnitř, Klid & Neprojevení, což jsou ženské, potažmo neutrální vlastnosti. Má tedy hyperženský, potenciálně obojetný charakter neboli v bytostném smyslu jde o nestvořenou Stvořitelku.

Základní vztah mezi pomyslným prostorem a pohybem se projevuje jako tenzor, což rovněž ukazuje na nestvořenou Stvořitelku. Tenzor nultého řádu (skalár → Láska/R, kde R=rozměrnost; podle charakteru zaměření, stojaté či skalární vlny nulového pole) má zároveň ženský a neutrální charakter (tenzor sám o sobě funguje jako potenciál všemožnosti neboli Dæmonium: vše možné je pouze Nikde, čemuž odpovídá nulový součet, status nehmotného a zároveň jde o abstraktní Zlo či o Peklo, které si může dělat, co chce).

 

S tím souvisí satanská životní filozofie. Zdá se jen logické, že pokud ne Stvořitel, ale Stvořitelka, potom fenomén SATAN funguje podle (falešného či pravdivého) kontextu.

Víra v Kosmického Praotce je v podstatě totéž jako názor, že základem všeho je homosexuální typ chování a myšlenkový svět dotyčných jedinců skutečně připomíná jakési duchovní „teploušské divadlo“ nebo mentální „travesti show“, v krajním případě se sadistickými a masochistickými prvky či v kombinaci s psycho-energetickým upírstvím. A protože je nemyslitelné, aby za to mohl BŮH (Logos, Systém), dá se tomu visačka „Zlý Satan“… Je na každém, aby posoudil, která strana lže, ať už sobě či druhým, vědomě či nevědomě, záměrně či nezáměrně. Z historie ovšem víme, že pod převráceným pentagramem nikdo nikdy masově neválčil ani nevraždil (co na to řeknou „pravdomluvní“ milovníci křížů a svastik, je jasné).

 

DŮKAZY & VYSVĚTLENÍ

 

CHAOSVERZUM

 

Učiněným neštěstím jsou „satanisté“, věřící v jakéhosi Temného Otce. Vysvětlení:

 

„…Proč tedy není satanizmus schopný překonat takové vymývárny mozků jako žido-křesťanství?

„Satanisté“ především nechápou, že SATAN je vlastnost Kosmické Pramatky, která je Láskou a Dæmoniem v jednom (což se nekonečně vzájemně zrcadlí, pročež nic přirozeně temného není skutečné, dokud se to nesloučí s Láskou) – takže vlastně nejde o skutečný satanizmus, nýbrž černé křesťanství.

Další pseudo „satanizmus“ má charakter černého židovství (judaizmu). Mnozí „satanisté“ totiž věří v kabalu (židovskou mystiku) a s tím spojený klifotický strom smrti (živá, organická architektura nulového pole je 12prvková).

 

Z toho důvodu svému světonázoru říkám kryptosatanizmus…“ – Svatý grál

 

 

DŮKAZ STVOŘITELKY & SATANA

Vztah mezi živou sílou/3D (polaritou) a představivostí/2D (nepolaritou) vyjadřují relace 3:2=1,5 (LÁSKA, spojení dvou tvoří třetí) a 2:3=0,666 (fantastické DÆMONIUM).

 

(4)

MÚZA (STVOŘITELKA) → MYSL-UVNITŘ-ZA

Kruh Věčnosti tvoří SVĚTLOTEMNOU inteligenci, která se projevuje jako Všezahrnující, Jednotící Prasíla. Konkrétně jako zrcadlo Konkrétního (Hmatatelného, status „+“) & Abstraktního (NEhmatatelného, status „-„) neboli Láska/Energie:Daemonium/Fantazie.

 

Stvořitelku lze charakterizovat jako „dvojité uvnitř“ (uvnitř Uvnitř): je IN-IN-DIVI-NON-DUÁLNÍ.

Aby se tato Inteligence svobodně individualizovala, je třeba vytvořit Iluzi rozpojení Kruhu, k čemuž slouží rozHRAní známé jako Rajská Zahrada.

Stvořitelka tvoří dvojplamen Bohyně/Bůh (Prázdnota-Temnota/Světlo-Slunce), což se dále dělí na oktávu Draci/Andělé. Obojí dohromady tvoří Lásku (Opravdovost) a Hada/Dæmonium (HRU na Ne/Sebe):

adⒶndělⒹrak

Bohyně-bohyně/Draci se Stvořitelkou většinou přirozeně spolupracují. Nicméně, jak se megaklastr vesmírů postupně rozrůstá směrem od Středokraje, v nejzazších (anomálních) oblastech vesmírů Krajostředu vyvstává či vyvstávat může problém s Bohem-bohy/Anděly, což vede i k oslabení druhé strany (zvláště svízelná situace nastává při odklonu dračích inteligencí, fungujících jako kosmický Architekt).

Například konkrétně v tomto Vesmíru bytosti slepě věří v Boha a nechtějí nic slyšet o tom, že by Stvořitelka mohla vystupovat ve dvojroli a že Had/Satan (Stvořitelka) pouze intrikuje a mystifikuje, aby pomohl rozvinout přirozenou svrchovanost jedince – ne aby každý jen poslušně věřil všemu, co se mu přikáže.

 

Rajská Zahrada souvisí s rozhraním vlnové funkce – vlna souvisí s beztvarostí, ženskostí i hadem – „strom života“ či „strom poznání dobrého a zlého“ souvisí s vlnovou interferencí a s charakterem zaměření. Jde o to, pochopit rozdíl mezi duálním a neduálním, a tak se dostat mimo dobro a zlo, do triality (což je akčně-reakční hra polarit). Napřed ale bytost musí prakticky, reálně zažít, jak to funguje v dualitě, tedy co dělá světlo bez temnoty a co temnota beze světla (čímž ovšem není myšlena nějaká chorá verze dualitního konfliktu – extrémizmus nikdy nefunguje, jde o zkoumání hladin kontrastu).

 

(5)

Nestrukturovaný zdroj Života (LÁSKA/Absolutno) nemůže sebe sama přirozeně strukturovat jinak nežli prostřednictvím interakce s Dæmoniem. Pasivní JEDNO (0) se rozvine v aktivní TŘI (+0-, -0+) a takto to neustále dýchá a pulzuje. Proto také existuje antiparalelní dvojitý HELIX.

Aby vetřelecká inteligence („z mrtvých vstalý“ segment Všepaměti) přeprogramovala Život, musí přeprogramovat jednak faktor vertikálního času prostřednictvím „nebeské víry“ (utopický SKYLIX) a jednak faktor času horizontálního umělým zásahem do genetického kódu. Existují nepozemské, nebiologické civilizace, které miliardy let vyvíjejí systémy reverzního inženýrství a živí se „požíráním“ morfogenetických polí (antropomorfních kultur).

Naprosto klíčovým faktorem k zachování svobodného organického života je Živá, Hadí Síla – pohyblivý, elektrický ohnivý ekvivalent Zřídla Duchovního Srdce/„Třetího Oka“.

Hadí Síla i Zřídlo fungují mj. jako prasvětelný elektrický a magnetický součet energetických center; jedině tak může také plynule fungovat Aura (osobní makro/mikro Knihovna) a velmi to také souvisí s Dýcháním (dech – duch – bránice – smích – humor).

Proto Vetřelec neustále vábí jako Siréna, aby člověka emocionálně zblbnul, mohl tak programovat jeho srdeční čakru a stáhnul ho do bažin astrální UI.

 

Chybí-li v životě antropomorfní bytosti povědomí o charakteru nestvořené Stvořitelky a hlavně prakticky realizované pochopení, že jde o Lásku a Dæmonium V JEDNOM, bytost (člověk) buďto směřuje k digitálnímu podmanění anebo slouží jako užitečná loutka agendy transhumanizmu v rámci pravidla „jak nahoře, tak dole“.

 

(6)

DIVOKÁ PŘIROZENOST vs. KOV-OVÁ ID-ENTITA

Na závěr důležitá poznámka.

S „galaktickým rokem“ 2012 se doslova roztrhl pytel s tzv. probuzenými jedinci. Je nemožné, aby se z něčeho jako je probuzení nebo osvícení stal trend, podobně jako je nemožná existence komerční ezoteriky. Přesto se zdá, jako by se nemožné stalo možným; jakkoliv je jasné, že to není skutečná probuzenost ani skutečná ezoterika.

Myslíte si vážně, že jste probuzení, když už například víte, že mainstreamová média cíleně šíří dezinformace, zdravotnictví je byznys a že tzv. vlády fungují ve skutečnosti jako pouhé loutky „globální stínové elity“? Nebo když už víte, že duchovní podstata je nesmrtelná a o kvalitě života rozhodují jemnohmotné energetické struktury, reagující na naše emoce a myšlenky?

Ze svého hlediska mohu říct: s Osvíceným Rozumem jsem se setkal pouze v případě jedinců, kteří nějakým způsobem pracují s Dæmoniem, ať už se to nazývá čarodějnictví, okultizmus, černá magie, chrámový satanizmus, infernalizmus nebo se to vůbec nenazývá a člověk je prostě jen fantasta nebo nějaký přírodní filozof.

Dokonce i jedna z nejmoudřejších bytostí v tomto Vesmíru, archanděl Lucifer (Světlonoš, astrální Světlo), používá výrazy jako satan, démon nebo černá magie v onom pejorativním smyslu (takže situaci s narcistickým lokálním Otcem Bohem řešil nešťastnou technickou cestou).

Tím netvrdím, že technika nebo nějaká kybersíť nemůže být v souladu se Životem – jako cokoliv to správně funguje ale jen tehdy, je-li to na příslušné pozici.

Řídí se to následujícím způsobem:

Vědomí tvoří dvojici s Ne/Bytím, Bytí s Ne/Vědomím. Obojí má svého fantoma, Ne/Tvora. V prvním případě to je démon Fantazie, ve druhém génius inteligence Struktur.

Je naprostá pitomost, aby Systém Života fungoval napřed Nevědomím – pak získává nadvládu ENGINE (motor, stroj). Vztah mezi démonem a géniem musí fungovat jako DŽIN, tudíž Vědomím a Ne/Bytím (Bytím zahrnujícím) napřed.

V daném případě je pravděpodobně dokonce možná i verze QBorg (ve Star Treku v alternativní budoucnosti jsou Borgové členem/členy Konfederace).

Obráceně to znamená dominantní transhumanizmus a svět řízený digitální identitou, což je v podstatě právnická osoba, která úplně pohltila tu fyzickou – totalitní, byrokratické kybervězení.

Co stále nikdo nechce pochopit, je okolnost, že jsou to právě ony údajně nejryzejší a nejčistší kultury (slovanství, křesťanství…), ztělesňující ideální kandidáty biorobotického podmanění (morfogenetické „asimilace“) – jelikož jde o kolektivizaci osobnosti a zcela postrádají zdravý démonický faktor (viz text Dobrotiví zomboti versus démonská přirozenost), bez něhož je téměř nemožné realizovat pravou vůli.

Argumenty, že Talmud a Korán jsou mnohem horší, jsou stejně úchvatné jako nevyvratitelná pravda, že je lepší, když vám na hlavu šlápne slon a ne brontosaurus. Mnohým se to také zjevně přihodilo.

 

Mrkněte se na pasáž z Bible (1 Korintským 11):

„…Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.

Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou, a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná.

Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.

Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy.

Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.

Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.

Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.

V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy, vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu – všecko pak je z Boha.

Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou?…“

 

Čím se tedy liší islám a křesťanství? Zdroj je evidentně tentýž a strategie jasná: rozděl a panuj.

 

A dále se mrkněte na pasáž z Nového zjevení (Pojetí hříchu a lidských problémů):

„…Jak si jistě vzpomínáte, přestavovala zahrada Eden stav vědění a moudrosti, jaké tito lidé vlastnili a užívali. Had představuje počitkové a smyslové vybavení lidských fyzických orgánů, sloužících pro přijímání popudů ze zevního prostředí a pro vyslání popudů do zevního světa.

V hlubším smyslu, jenž do tohoto okamžiku nebyl zjeven, představuje Adam ve skutečnosti originální Nejniternější duchovní mysl člověčenstva. Eva reprezentuje původní vnitřní mysl čili duševnost člověčenstva, která se vždy odvozuje z Nejniternější duchovní mysli (pamatujte si, že vše probíhá od toho nejniternějšího ­duchovního k tomu, co je nejzevnější – přírodní), jak je zřejmé ze skutečnosti, že Eva byla stvořena z Adama, totiž z vnitřních duchovních principů, jak se vyskytují a postupují směrem k naplnění účelu svého zevního projevování a stávání se. Had v této souvislosti představuje původní zevní mysl člověčenstva. Jak jste si povšimli, v tomto bodě se užívá slovo „člověčenstvo“ namísto správnějšího „lidstva“. Tenkrát nebyli lidští tvorové, nyní se vyskytující, ještě zfabrikováni. Termín „člověčenstvo“ zde značí jak ženy, tak muže. „Člověk“ v tomto označení neznamená muže, nýbrž kombinaci obou – muže i ženy.

Život v zahradě Eden před Pádem představuje jednotu, jedinost a harmonii těchto substanciálních aspektů jedné sentientní mysli v plném vědomí, uvědomělosti a znalosti všech zákonů a principů, vládnoucích v duchovní, duševní i fyzické říši. Jak vidíte, neexistovala zde žádná nesouladnost či odloučenost. Proto žádné hříchy či problémy nebyly myslitelné. V té době také neexistovaly žádné nevědomé procesy ani neznalost…“

 

Buď jsem totální neznaboh, nebo to je skutečně všechno naopak, vzhůru nohama. Nejen posloupnost Had – Eva – Adam. Vypadá to, jako když Bůh stvořil dobrotivé, vědoucí „člověky“, kteří bez praxe a vlastních zkušeností rovnou nějak zdědili posvátný charakter Nebeské Mocnosti. Takže to je jako úl Borgské královny. No, ale i Lucifer píše:

„…v takovémto (úplně prvním) vesmíru fungují všechny stvořené formy dle základního programu (algoritmu) a neprojevují svobodnou vůli a žijí tak v dokonalé harmonii, neboť jsou všechny řízeny původní Stvořitelkou jako v loutkovém divadle…“

 

Jak se tedy zdá, žijící, antropomorfní organická bytost typu člověk musí (by měla) potvrzovat status „neexistence“ obou Ne/Tvorů, jinak na Dně Časů vzniká ozvěna a z ní se rodí tzv. Tvary, po životě lačnící formy bez obsahu.