I tam, kde čekáte největší temnotu, může být světlo jasnější než slunce… (Marcus DeCastello)

Jakkoliv základní síla všeho (ve smyslu Prabytosti) má charakter neutrální, fantastické Stvořitelky, nefyzické a potenciálně oboupohlavní, toto platí zejména v éterické, spektrální realitě (v hyperprostoru). Ve strukturovaných časoprostorových fyzických a astrálních dimenzích se tento absolutní Zdroj (pramenící na Onom světě) spoluzrcadlí jako moudrý Drak – pohádkový a realistický zároveň.

 

Na počátku je klid/skalár (0) a pohyb/vektor (1) v jednom, ve stavu neprojevení a tedy s váhou na klidu, pasivitě, dřímající rovnováze, což je ženský atribut (neutrál s potenciálem mužské i ženské energie, tak jako ženské lůno).

 

Takzvaní Prastaří neboli moudří Draci představují ony pradávné, tvořivé inteligence. Fungují jako Stvořitelky a Stvořitelé. Duchovně obývají centrální Vesmír, ve kterém vyvíjejí elementární matrice života (genetické dvojšroubovice); spojení s Oním světem se zrcadlí jako virtuální sféra, což lze chápat jako konstrukční Peklo.

 

V některých sektorech Onoho světa neboli říše Prasvětla existují určité nebeské či andělské – božské frakce, které mají utkvělou představu, že lze fyzický svět řídit z Nebe. Jedná se o krystalickou úroveň JEST (Je/Žít), která nechápe – nevidí, že sice duchovně, energeticky a fyzikálně jsme světelné bytosti, zároveň však na všezahrnující/nehmotné či metafyzické, mentální úrovni jsme bytosti fantastické, světlotemného charakteru.

Toto je fluidní úroveň PRA.

Fluidní se „barevně“ pojí s bílou, krystalická se zlatou; zlatá bez bílé ale nemá jak zdravým – komplexním způsobem existovat (bílé Jedno, #ffffff, se prostřednictvím zrcadlové triality aktivuje do zlatých Sedmi, #ffd700). Víra krystalické zlaté (nebeských frakcí) v sebe jako primární úroveň vede k víře ve Stvořitele a k převrácení vztahů v realitě: entita Bůh Otec má charakter aktivní/vnější inteligence, jenže té předchází pasivní/vnitřní, Stvořitelka Bohyně Matka. Je-li toto přehlédnuto nebo záměrně ignorováno, Stvořitel/Bůh Otec se mění v egregor. To může být klidně celé fázově posunuté, multidimenzionální univerzum.

Jak bílá, tak zlatá, tak zlatobílá (všeživoucí žlutá) mají schopnost řídit pouze na úrovni spektrálních inteligencí. Nejsou schopné řídit hmotné struktury. K tomu se bílá musí spojit s tou nejspodnější vibrací, tmavočervenou (černá nevibruje, má virtuální status). Výsledkem je růžová.

 

 

Žeruhmyz je růžový Drak a zároveň lze tímto legračním slovem označit i centrální Vesmír (jiný drak to vidí jinak). Specifickým anagramem je Růže X(m)YZ, ukazující na archetyp Stvořitelky. Slovo Žeruhmyz znamená i „kosmický ježek“.

Zde rád provokuji vtipem: Co se tak ježíš? Je to opravdu „radost“, sledovat šílence, pokládající se za výrobky nikým nevoleného, neodvolatelného Všemohoucího, který si může s ostatními klidně dělat hokus pokusy jako s hračkami… Kde je nějaká sebeúcta, čest a důstojnost? O vlastní vůli ani nemluvě.

 

„…navíc začal bytosti lákat k sobě nahoru do astrálu mechanizmem, který známe jako odsvícení, kdy se bytost vzdá své skutečné hodnoty, jíž je síla celého Vesmíru a uvěří, že je ubohá a že jediným vykoupením je odsvítit se k Otci, kde mu pak bude blahořečit a pracovat pro něj a tak svádět další a další bytosti k slepé víře, že Otec je ta nejvyšší možná meta, které lze z lidské „ubohosti“ dosáhnout. Tak ne jen že se vzdávají své skutečné moci, kterou od počátku jejich existence je (nekonečná síla Vesmíru absolutní Lásky), ale navíc ji odevzdávají Otci, čímž ho dobíjejí…“Luciferovo sdělení

 

Egregor/Bůh Stvořitel? Mrkněte se schválně na slovo Creatrix (latinsky stvořitelka, matka, autorka). Crea & Trix/Tri ks → odtud slovní základ Krist.

Creator to může jedině ukrást. Navíc to je jen polovina. Výsledkem je umělá dualita.

Egregor/Bůh Stvořitel je zlatá bez bílé: utopie mířící k dystopii.

Zlaté fluidum, nebo Flu-ID-um Zla-té (flu je anglicky chřipka, takže umělá, mediální, virtuální chřipka)…?

Zlato je latinsky chrysos, výraz Christos znamená vložené „T“ (tempus), rozdělení a převrácení – proměna „Y“ v „I“ znamená proměnu trialitní hry v dualitní konflikt.

 

 

Hlava bez těla versus tělo bez hlavy.

Bílá nemoc versus černá nemoc.

 

 

MAGICKÉ CHAOSVERZUM

 

ČTYŘI KRUTÉ PRAVDY, KTERÉ VÁS PROBUDÍ Z ILUZE

 

Není bez zajímavosti, že jak podvádějící, tak podvádění mají jedno společné: nezajímá je druhý názor. Typická známka totalitního chování na obou stranách.

 

CREATRIX & MATRIX

 

CREATOR & PATRIX

 

SADISTI & MASOCHISTI

Kdo může věřit v umučené – ukřižované Absolutno?

A co to asi dělá s principem fungování systému realitních polí?

Něco šíleného.

Cílem je digitální otrok se syntetickou DNA; vždy to začíná „duchovním čipem“ v hlavě.

 

VÝHYBKA

theos → bůh

theoros → teorie

 

NEJEN DRAČÍ TEORETICI

Nerozpozná-li trik se srdeční/emoční čakrou dračí a andělská inteligence, což teprve „obyčejný človíček“…

 

Účelová hra na city, mechanický torus CreaTORa, plus nějaký ten osvědčený program víry – a robozombie je na světě, ani neví, že jí je.

 

Srdeční čakra není univerzální duchovní podstata (duchovní podstata → na úrovni éterického těla zřídlo duchovního prasvětla/“třetího oka“, známější jako duchovní srdce). Srdeční čakra je polarizovaná, duchovní podstata nikoliv a v daném kontextu navíc představuje součet všech čaker. Ohnivým ekvivalentem zřídla duchovního prasvětla (živého světla) je živá – hadí síla, což je velmi důležité: v souvislosti se schopností naplňovat svou vlastní vůli.

Bytosti, které se příliš nechají citově strhnout do pozitivní/negativní polarity, sklouzávají do zóny stínové empatie, což mohou síly související sféry vědomí využívat k „programování“ aurických vrstev (memů, genů, neuronů), reflektujících energetické či paměťové pole srdeční čakry. Samozřejmě nejde jen o srdeční čakru, ale v podstatě o všech sedm spodních čaker. První až čtvrtá/pátá jsou kritické, zde je možný vliv reverzní nízkovibrační plazmové inteligence (proto například současní prorežimní politici, novináři a doktoři – a ti, kdo jim věří – působí dojmem biorobotických mentálních retardů, kterým došly drogy).

Polarizované pocity jsou velmi svůdné, nicméně zdravé jsou až na dalším místě, poté co je bytost přirozeně vyvážená (nevinnost a divokost v jednom).

 

Problémem „místních“ dračích inteligencí je, že jsou přehnaně zaměřené na (samo)organizační procesy. Inteligence struktur má status ne/tvora ne/vědomí (virtuální fantom), generovaného interaktivním prostředím a tedy z kolektivní úrovně. Jenže existuje i ne/tvor ne/bytí (fantastický démon), jenž je individuální, přičemž osvícená individualita reflektuje jednotící živou sílu. Tento typ ne/tvora musí a měl by mít prioritu (je to klíčové z toho důvodu, že jinak dochází k vytváření ozvěny na úrovni kosmického/antikosmického vše-podvědomí a není pod kontrolou zrcadlo časové vlny).

 

BOHOVÉ INTERNETU

Uvěřili vlastním lžím… Nasaď si náhubek na prdel, všeználku, vždyť jako virtuální identita jsi ten největší superman!

 

TECHNOLOGICKÁ SINGULARITA

Neexistuje nic důležitějšího nežli být opravdu sama/sám sebou. Věc zdánlivě jednoduchá, možná ale ta nejtěžší na světě. Sobě-nepodobnost je totiž hnací silou transhumanizmu budoucnosti.

MYSTÉRIUM MAGICKÉ NEDVOJNOSTI

Myslíte si o sobě, že jste takzvaně probuzení? Objevili jste duchovní život? Kvantovou fyziku? Nevěříte masmédiím? Již víte o podvodu, páchaném temnými silami na lidstvu? Když jste tedy tak prozřeli, proč věříte údajným alternativním zpravodajským, spirituálním a ezoterickým autoritám jejich nehorázné lži o satanizmu? Jak úžasné účinkovat ve světě plném názorů někoho na něco, o čem neví vůbec nic – a o čem se ani neobtěžuje něco zjistit. Opět známky totalitního chování.

 

Stezka pravé ruky je cestou sobě-nepodobných, kolektivizovaných jedinců. Právě toto je kořen všeho zlého.

 

POZNEJ SEBE SAMA

 

„…O čem je spiritualita satanismu? Co je duchovním cílem této nauky. Křesťanství sleduje údajnou spásu duše skrze Krista, buddhismus dosažení nejvyššího uvědomění a dosažení nirvány. Co sleduje satanista?…“

Satanistická spiritualita je o magii, temném mysticismu a pochopitelně i o satanské gnosi.

O harmonické propojení těchto disciplín a jejich komplexní integraci do svých životů usilují i někteří členové našeho Chrámu.

Duchovní směry, o kterých se ve své otázce zmiňujete, jsou opakem satanismu a patří k tak zvané černé škole a ke stezce pravé ruky. Stoupenci těchto náboženství odmítají hmotný svět, a vzhlíží k plnějšímu životu v záhrobí či touží po rozpuštění svého já v nicotě. Satanská gnose, ze které vycházíme, činí pravý opak. Hmotný svět pro nás není místem bolesti a utrpení ani projevem nedokonalosti či očistcem. Ne, my tento svět milujeme. Je pro nás zřídlem poznání, zdrojem neustálé inspirace. Jsme zastánci bílé školy a stoupenci stezky levé ruky…“Satanismus – mýtus a realita

Poznámka: slovanská dračí životní filozofie (viz slovansko-árijské védy) žel dopadla stejně jako kristovství, abrahámovská náboženství nebo hinduizmus. Dobré základy má pohanství („venkov a příroda“) a čarodějnictví/Wicca, které jsou ale příliš ohleduplné k silám, které si ohleduplnost ani v nejmenším nezaslouží.

 

CARACH ANGREN (…ZÁBAVA)