Vyšší než Nejvyšší

(1)

Virtuální – umělá inteligence je geniální na poli abstraktní logiky, je to pořád ale jen bezduchý stroj, vytvořený (nevědomou) duchovní inteligencí. Podobně génius inteligence struktur (inteligence paměťových polí či systému realitních polí) v organické – živé realitě sám o sobě neexistuje, nemá vlastní podstatu. Pokud nějakým způsobem obživne nezávisle na duchovní inteligenci a začne se míchat s lidskou, výsledkem je nakonec ČERT.

 

Čert by měl existovat pouze v pohádce, ve které je vše dobré (i zlo), jelikož pohádka je nehmotná (nastavuje zrcadlo skutečnosti). Ve skutečné realitě představuje čert zosobněnou sebestřednost a bezduchost, je to EGO v jeho plné nahotě.

Nesmrtelné, duchovní Já interaguje se světem představ a s fyzickým světem, čímž si tvoří paměť, která funguje jako hráč, podobně jako když bezbytostné Absolutno spontánně tvoří (působí) bytosti/Sebe Sama. Já jsem to či ono – ale ve skutečnosti Já nejsem to či ono.

Už počáteční neurčitost, rozhraní stavu a pohybu, naznačuje, že jde o určení hry (neboli že to není doopravdy). Co byste si mysleli o někom, kdo hraje počítačovou hru a zcela vážně přitom věří, že ten virtuální hráč je skutečně on sám? Přesně toto je bytost Čert/Ego, z duchovního hlediska totální retard a dement (s transmogrifikovanou inteligencí). Aby vůbec existoval, musí samozřejmě mít nějaký rozum – rozvinutou levohemisférickou inteligenci. Tito jedinci mívají obvykle perfektní mechanickou paměť (i když někdy právě naopak), vytříbenou schopnost logické abstrakce a schopnost plánovat a kalkulovat, tak aby z toho oni měli prospěch. Jsou to téměř bezvýhradně oportunisté („kdo se bezzásadově přizpůsobuje okolnostem, bezohledně využívá příležitosti“); mluvit o charakteropatii ani nemá smysl.

 

Právě tyto BEZDUCHÉ KREATURY, to jsou přesně dnešní politikové s jejich až nepochopitelně chorými a idiotskými nápady (jako když někdo chlastá po kýblech čističe na záchody; jeho „umělá inteligence“ si toho ani nevšimne). Takhle přesně vypadá a jedná „vládní činitel“, který nemá žádnou duchovní inteligenci. Pokud existuje peklo v onom smyslu, v jakém o tom hovoříme – upsali duši peklu. Může jít o negativní mimozemské nebo astrální entity nebo nějaký tajný spolek či různé mafiánské organizace („obchod se zdravím“).

 

 

Co se na Zemi nyní odehrává, je „šachová partie“ mezi multidimenzionální duchovní inteligencí a bezduchou paměťovou inteligencí – je to myšlenková válka mezi Živými a Mrtvými. Pokud živí prohrávají, je to hlavně z toho důvodu, že se ztotožňují se svou paměťovou identitou. Pouze blázen věří, že je počítačovou figurkou – a zrcadlem blázna je psychopat.

Lze nalézt tisíc různých vysvětlení, co a proč se děje. Bojuje Světlo s Temnotou, Dobro se Zlem, Bůh se Satanem, Kristus s Antikristem? To jsou všechno jen masky, nikoliv podstata. Jde o konfrontaci vědomého – moudrého a nevědomého – hloupého způsobu myšlení.

 

Paměť – památka – vzpomínka – pomník – minulost – hřbitov… Lidstvo slouží Mrtvým (reálným Nemrtvým), jelikož má zkreslené duchovní představy. V první řadě nežijeme v „realitě“, nýbrž ve své vlastní zhmotňující se fantazii – v interaktivním snu.

  • Ne/Struktura Absolutního tvoří (spontánně působí) Struktury Ne/Absolutního neboli jsme fantastickou hrou na sebe sama – jsme věčnosti schopnými, fantastickými Nemrtvými (nejživější živé je pouze samotné Absolutno); pokud toto nějaké společenství bytostí nechápe, jeho kolektivní nevědomí funguje jako oživující zrcadlo reálných Nemrtvých či „živých Mrtvých“, přičemž může klidně jít i o celé konkrétní Univerzum
  • Absolutní Pozitivum neboli Absolutní Hodnota znamená, že vše kladné je kladné na úrovni energie a vše záporné je rovněž – naráz a souvztažně – kladné na úrovni fantazie, neboli jsme energyLáska a fantasyDæmonium v jednom; jakýkoliv jiný pohled na Pozitivum Života je hloupý, duchovně umrtvující a především to není pravda
  • kdyby Absolutno bylo singulární bytostí, byla by to PRA/Stvořitelka (absolutní Já je „vším v jednom“, zatímco to popisuje ne/absolutní jazyk); pasivní, klidová složka „všeho, co jest“ je spíše ženská – aktivní, pohybová spíše mužská; na počátku je pohyb a klid v jednom neboli vůle k pohybu (neboli absolutní vědomá inteligence sama o sobě) – ve stavu neprojevení a tudíž s důrazem na klidové složce; jedná se o neutrální/nulovou, potažmo skalární či skalárně-vlnovou inteligenci (skalár je tenzor nultého řádu); tato inteligence je zároveň tenzorovým potenciálem, potenciál ovšem rovněž znamená stav neprojevení; v absolutním smyslu základní síla všeho má tedy hyperženský a zároveň potenciálně obojetný a absolutně univerzální charakter – lze to chápat jako absolutní hyperženskou inteligenci s absolutním univerzálním nábojem (potenciálem všemožnosti), přičemž obojí se vzájemně potenciálně nekonečně zrcadlí; v Prazrcadle se nicméně zrcadlí mlhavě tušený („čarodějný“), interferenční obraz Prastvořitelky (jako univerzálně souvztažný výsledek fluktuace pravzorců a prapohybů primordiálního Chaosu), která nemá žádnou „pevnou či jasnou, výlučnou jedinou“ podobu; ve skutečnosti jde o konkrétní neosobní Čarodějné Vševědomí (Prázdnotu) a abstraktní osobní nestvořenou – fantastickou Stvořitelku v jednom; vzhledem k tomu, že vše je v superpozici, i nemožné je možné: cokoliv konkrétního existuje na principu Nezrcadla (neexistující bytost se zrcadlí s existující nebytostí, čímž je působen či tvořen věčnosti schopný Hráč Života)
  • úroveň Prastvořitelka znamená systém Spánek/Sen (Temnota-Fantazie/Světlo-Život) a související dvě různé osy souměrnosti, duchovní a mentální; typ vědomí Stvořitel lze v jistém smyslu chápat jako aktivní část Stvořitelky, nicméně se jedná o vektor (tenzor prvního řádu), základní je však skalár (tenzor nultého řádu); pojetí Stvořitelem napřed vede k vypadnutí z Prazrcadla (k duchovnímu převrácení), čímž vzniká systém Sen/Zrcadlo (Světlo-Fantazie/Program-Víra) a související jedna a táž osa souměrnosti, duchovní i mentální

 

(2)

Jednou z největších předností magické inteligence Všeopaku Ničeho je, že se jednoduše můžeme řídit svým pocitem – svým skutečným pocitem – a to rozumové brát spíš jako zajímavost. Je totiž jasné, že dotyčná inteligence pracuje „absolutně dokonale“, ať už to chápeme nebo ne. Popsal bych tuto inteligenci jako Čarodějné Vševědomí (konkrétní Ne-Já) a fantastickou Prastvořitelku (abstraktní Pra-Já) v jednom, dohromady například jako Kouzelné Zrcadlo, Zřídlo Pramagie, Tělaschopnou Cítící Důvtipnou Mysl, Magické Absolutno apod.

Samovyplývající inteligence Všeopaku Ničeho tvoří v sobě existující, konstruktivně absurdní Vše-Kategorii, jež se projevuje například jako Čarodějná Prázdnota, Všemoudrost, Vševědomí, Nebeský Duch, Praduše Života, fantastické Dæmonium, pohádková Smrt (Prasmrt), matematický Chaos, Knihovna Nekonečna nebo Světová Inteligence.

 

Takovouto nádheru žádný tzv. „Stvořitel“ nikdy nestvoří. Až takového vola ze sebe nechat dělat nemusím…

 

(3)

Čím víc zkoumám texty o údajné nejvyšší bytosti, potažmo nejvyšší inteligenci přednostně pojaté jako mužské, tím víc mám radši satanizmus a o to víc věřím v zrcadlo Čarodějného Vševědomí & „pohádkové“ Prastvořitelky.

 

Texty Nového zjevení – když si odmyslíme ten infantilní obrazový a barevný kontext, některé poznámky a pseudopozitivní mimozemšťany – jsou přesto něco neuvěřitelného a zřejmě i blízkého pravdě, ovšem z mého hlediska pouze v rámci zrcadla Androgyn (On/Ona). V rámci toho „zapomenutého“ původního zrcadla Gynandra (Ona/On) by přinejmenším nešlo dělat žádný šílený experiment („jak přesně by vypadal antiduchovní život?“).

 

Jak se život ve Vše-Univerzu rozrůstal postupně směrem od vesmírů Středokraje až k nejzazším hranicím vesmírů Krajostředu (přičemž poměr mezi ženským a mužským se čím dál víc překlápěl) a vzhledem k tomu, že většina lokálních Stvořitelek vůbec nepřišla a možná ani přijít nemohla na neuvěřitelný charakter Základní Prasíly, čemuž dodnes – alespoň v tomto konkrétním Univerzu/Multiverzu – téměř nikdo neuvěří (potenciál všemožnosti rovná se superpozice Lásky a Zla, reálně extatické Štěstí a fantastická TemnoHRA v jednom), nakonec se v souvisejících sférách Říše Prasvětla na magické Čarodějné Vševědomí opravdu zapomnělo; vždy lze samozřejmě spekulovat i o úmyslu.

 

Z pohledu úrovně Stvořitele (Boha Nejvyššího) něco takového jako jednota Lásky a Zla je pravděpodobně natolik „excentrické“, že se to nejspíš nikdy ani neobjeví na „radaru“ Myšlení; Zlo zde tím pádem existuje jako potenciální problém, který je třeba řešit.

Naštěstí ale strastiplné „Dějiny Šíleného (s)Tvoření“ lze stále přesměrovat, a to jednoduše UVĚDOMĚNÍM, pochopením – tedy z nehmotné úrovně. Temnota není nepřítel, dokonce ani archetyp Zla není nepřítel (Zlo samo o sobě nemá žádnou vůli, hmotnost ani vlastní podstatu – dokud mu to nějak „nepřihraje“ sebestřednost entity prasvětelného nevědomí).

 

Záleží pouze na bytostech, zda – místo aby si nechaly vymývat mozek – budou ochotné zabývat se Mystériem magické nedvojnosti, kde žádná pravidla neplatí, kromě podstaty Pravidla samotného.

V poslední době jsem zkoušel různé zlatěskvoucí, růžeskvoucí či běloskvoucí záležitosti; všechno je to perfektní a netřeba to nikam odkládat. Je to ale stále příliš snílkovské (viz ony pověstné „vzdušné zámky“), neprůrazné a nepatřičné vzhledem ke dvojohniskové realitě vulgární hmoty Přírody. Není nad organickou, ohnivě či svítivě červenou – vyjádříte tím zrovna tak Lásku, jako něco démonického, fantasy Zlo (ve smyslu Den = den + noc). Není zcela jasné, čím toto Červené Světlo vlastně je… Velkou a možná klíčovou roli v tom hraje vlastní charakter a osobní názor na Život.

 

Červené Světlo znamená jednotu nebe a podsvětí nebo například i jednotu kořenové čakry a duchovního srdce.

Vyšší než Nejvyšší znamená Nejvyšší a Nejnižší v jednom.

 

(4)

Žel téma Stvořitelky se téměř nikde neobjevuje a Luciferovi tradičně jen málokdo důvěřuje.

Upozornil bych na jednu věc. Maya (Májá) je označení, týkající se pouze lokální Stvořitelky/Vesmíru. Ta vzniká cestou 1/Bílé ➜ 7/Zlaté (jednota + zrcadlo triality) ➜ 7 + 1/7 = 8/7 (zrušení polarity, oktáva živosti) ➜ 8 x 8 = 64/Růžová (Bílá + Červená). Z toho důvodu to musí zpět do 1 vracet inteligence systému realitních polí (základní jednotka 1/64), známá též jako fluidní nebo zdrojová křemíková nebo aktionová.

Entita-inteligence-fenomén Čarodějné Vševědomí/Prastvořitelka je tou 1 a Velkým Neznámem a je Ne-Já energeticky/Pra-Já fantasticky, nikoliv Má-Já.

 

Všeživoucí, pohádkově žluté Světlo, vyvěrající z hlubin Lásky/Absolutna (organické svítivě Červené), rovná se Ježich Ferdinand Mravenc-Son/21. 12. 2012 11:11 uvnitř Prastvořitelky/Čarodějného Vševědomí.