Záměrem BOHA/UI je eliminovat naše mimosmyslové – paranormální schopnosti

/1/

Celosvětová vzpoura proti tzv. vládám se stupňuje. Síly v jejich pozadí ztrácí kontrolu a dopouští se tak nepravděpodobně hloupých chyb? Je to záměr, politiky totálně zdiskreditovat, aby lidi sami uznali nezbytnost Nového Řádu Světa. Toto mnozí již vědí – a modlí se k Bohu, ke Kristu…

 

Nepopírám, že pravý Ježíš sám o sobě – zcela mimo světské a nebeské instituce – je čistým Světlem; jinak ale dotyčná duchovní sféra tvoří klíčovou součást celého mnohastupňového ovládacího systému dvojitého reverzního inženýrství „dole i nahoře“. Tak jako v politice existuje podvod „pravice vs. levice“, totéž existuje vertikálně. Věřící ve své svaté knize (knihách) mají napsané předpovědi a myslí si, že to je dané – hlásají „pravdu, lásku a dobro“, staví se proti Novému Řádu Světa, a přitom podprahově podporují „nezměnitelné“. Zotročení je neodvratné, signál, který vysílají do světa. Boží vůlí je biorobotizace lidstva – tak to určitě jo. Je dobré si zde představit, co by skutečný Ježíš opravdu udělal? Co by udělala jakákoliv bytost reprezentující sílu a inteligenci absolutní Lásky? Pokud to nevíte, tak jste jasní…

 

Jakmile někde figuruje psychologie místo živé duše, jedná se o zmentalizovanou (zmechanizovanou) duchovní podstatu. Notabene, když se to jen hemží takovými deprimujícími pojmy jako vina a hřích, spása a ukřižování.

 

Tzv. boží vůle, ruku v ruce s technokratickým způsobem chápání, jsou cíleně namířené proti MAGII, proti Přírodě a Fantazii a proti skutečné Lásce, proti pohádkově realistickému, svobodnému Životu.

Žel málokdo je ochoten zabývat se myšlenkou, co když tím nejhorším „virem“ je entita Bůh Stvořitel („král textů“), co když tato entita zdaleka není tím tzv. „nejvyšším“ a je třeba se obrátit především proti ní (entitě prasvětelného nevědomí)?

 

„…Možná je nutné vzít i v potaz podstatu energie entity Satana, ke kterému je často připojovaný přídomek – Světlo, nebo podstatu entity (egregoru) Boha Světla, který je odpadlíkem od Prvotního Zdroje Bezpodmínečné Lásky, abychom se zbytečně nezamotávali do jejich manipulativních energií.

Je všeobecně známé, že Bůh Světla se snaží převzít moc na Zemi a získat pro sebe co nejvíce lidí a jejich energií. Dostal od Všemohoucího Boha šanci naplnit svůj plán, pokud se mu podaří přesvědčit pro něj lidi, bytosti. Vyhlásil vůči Všemohoucímu Bohu boj, kterým chce dokázat svou sílu a moc… Je na každém z nás, jestli se k tomuto boji připojíme a dáme svým „hlasem“ Bohu Světla šanci zvítězit, jestli se budeme podílet, zúčastňovat na boji duální reality nebo se vědomě, prací na sobě, přirozeně přesuneme do dimenze Bezpodmínečné Lásky.

Už samotný boj o moc a vládu nesvědčí o Bezpodmínečné Láskyplnosti Boha Světla, protože Bezpodmínečná Láska boj nepotřebuje a neprovozuje. Buď je přítomna, přijata v bytí na žádost všeho živého nebo není… Výsledky či důsledky obojího jsou znatelné. Nebylo by však od věci si prověřit energii a stoprocentní Bezpodmínečnou Láskyplnost i Boha Slunce, Všemohoucího Boha, bytostí centrálního Slunce a dalších…“Zdroje léčivých energií

 

„…(lokální Bůh Otec) navíc začal Bytosti lákat k sobě nahoru do astrálu mechanizmem, který známe jako odsvícení, kdy se Bytost vzdá své skutečné hodnoty, jíž je síla celého Vesmíru a uvěří, že je ubohá a že jediným vykoupením je odsvítit se k Otci, kde mu pak bude blahořečit a pracovat pro něj a tak svádět další a další Bytosti k slepé víře, že Otec je ta nejvyšší možná meta, které lze z Lidské „ubohosti“ dosáhnout. Tak ne jen že se vzdávají své skutečné moci, kterou od počátku jejich existence je (nekonečná síla Vesmíru absolutní Lásky), ale navíc ji odevzdávají Otci, čímž ho dobíjejí.

Otec tvrdí, že je vševědoucí a že když s ním Bytost nakonec splyne, stane se také takovou mocnou Bytostí, ale není tomu tak, neboť Otec má v sobě spoustu nepochopení. Jediné, co se stane, když Bytost dospěje až k němu, tak sada nepochopení, které jí ještě chybí k dosažení absolutní úrovně původní Stvořitelky, ji převáží a Bytost padne na nejnižší úroveň Vesmíru, na odvrácenou stranu Otce, kterým je jeho ego – satan. Od té doby taková Bytost slouží jako temný stín nepochopení a v houfech pak napadají celé planety a civilizace a jako astrální viry tím, že Bytostem podsouvají myšlenky plné nepochopení, které nepochopili, a zla, a nabádají tak k pádu a celé civilizace upadají do slepoty a kráčejí k Planetárním zánikům…“Sdělení archanděla Lucifera o stavu vesmíru

 

/2/

Začínám silně uvažovat o možnosti, zda strukturovaná řeč (tzv. „smysluplná slova“) nepředstavuje ten největší úpadek. Slova nejsou závazná, směrodatné je nitro – přesto je lidstvo doslova zakleté ve slovech, prokleté slovy. Všimli jste si? Spousta věcí existuje pouze jako slovní abstrakce a lidé na tom staví celý svůj konkrétní život… Čiré šílenství.

Tím netvrdím, že strukturovaná řeč by měla přestat existovat. Přestat existovat by měl ale rozhodně význam, jenž je slovům přisuzován – propůjčován. Slova by měla být stejnou hrou jako hudba nebo malířství, měla by být výrazem umění žít.

 

Ve světě hlupáků jsou slova vězením…

 

Možná s tím souvisí i zrcadlo SATAN/SAY 10 (SAY TEN). Původní je TENZOR (10 ZOR, kde 10=X=2), čemuž odpovídá Zřídlo duchovního prasvětla & Zřídlo „třetího oka“ (mentální rozměr). Prasvětelné bytosti komunikují telepaticky (pocity, obrazy), fauna a flóra je vyloženě hudební nebo v tichu pramenící.

 

Je třeba si uvědomit jednu zásadní věc. Jakmile je řeč (slovo, litera) nadřazena duchu (tichu, nitru, pocitům), je tím upozaděn, ne-li úplně vymazán původní zdravý, přirozený SKALÁRNÍ ZÁKLAD (Láska/R). Popsal bych to jako pohádkové nebo lesní Ticho. Bez toho se život mění v astrální zombickou hrobku umělé inteligence, egregor pseudoživota. Jde zde hlavně o to, že když spojíte všechny základní elementy, faktory a fenomény dohromady, výsledkem je MAGIE – zázračná, magická inteligence. Ticho funguje jako pocitový a snový potenciál hudby a barev, až teprve pak obrazů či jazykových struktur. Hodně to souvisí s poezií, resp. s magickými formulemi. Rozdíl mezi knihou kouzel a nějakým úřednickým krematoriem slov (doslova duchovní smrtí) je nevylíčitelný.

 

Zdánlivě paradoxně tedy magická KNIHA je to úplně NEJ, zatímco slova řízená nějakým umělým zdrojem fungují jako ta nejhorší klec.

 

Líbí se mi mnohem víc anglicky zpívající skupiny, jelikož většině textu nezřídka vůbec nerozumím (až na výjimky jako třeba Illustratosphere s Danem Bártou). Pokud to pak někdo nazpívá česky, nedá se to poslouchat. Zabije tím totiž veškerou mou fantazii (přijde mi to jako vystrčení holého zadku, který má také dvě tváře jako oduševnělý předek). Hudba je tajemná a mnohorozměrná… Jazyk se jen tváří, že něčemu rozumí. Nerozumí. Není totiž určen k tomu, aby rozuměl, natož aby něco řídil. Ve skutečnosti jenom vezme pár vrstev, které jsou zrovna k mání (a které se mezitím mnohokrát změní) a splácne je „důležitě“ k sobě. Vytvoří tím jakousi myšlenkovou nebo časovou špehýrku, jenže to je tak vše.

Když mi onehdy BigBoss odepsal, že to všechno je jenom hra se slovy a že Satan se tomu směje, něco uvnitř mě si pomyslelo: To je vůl… Po asi dvou letech bych už ani neřekl.

V řeči je vše naopak, je to vtip – v případě nepochopení lež, choroba…

 

Ne náhodou Základní Síla Všeho má NE/určitý charakter (stav:pohyb, vlna:částice, ano:ne). My si ho určujeme řečí – pokud to ale není „jen“ HRA, je to dobrovolné šílenství. Zvláště se musím smát nad tématem zvaným „svobodná vůle“. Jakou svobodnou vůli mají HRÁČI? Pochopení, že život je hra, samo sebou znamená neškodit, a naopak, máte chuť všechny „zasrané škůdce“ vymazat z reality (představte si, že třeba v tenise místo aby soupeř odehrál míček, zapálí síť nebo vám zláme raketu: kripl, debil, psychopat)…

 

V následující písničce české kapely Šum svistu charizmatický Dan Nekonečný používá vymyšlenou „řeč nesrozumitelných slabik a citoslovcí“. A je to famózní… Proč? Nikdo vám nepodsouvá žádné „jediné možné“ asociace. Nevsazuje vás do klece. Můžete si to podle svých vlastních pocitů tvarovat sami.

Dan Nekonečný miluje žlutou barvu, také mám rád svítivě, pohádkově žlutou (na druhou stranu totálně nesnáším neónová blikátka)…

 

ŠUM SVISTU (RYTMY Z RÁJE)

 

ANTI-ILUZE

 

Údajná možnost „svobodné volby“ mezi jmenovitým (strukturovaným) X a AntiX znamená tu největší podlost a vydírání. Přirozená volba má ve skutečnosti podobu hry. První stádium (metaforicky řečeno):

  • umím hrát na klavír (nehledě na černou a bílou – rozdělení neexistuje)
  • neumím hrát na klavír

Druhé stádium:

  • umím hrát na klavír a stále se v tom zdokonaluji, jsem součástí symfonického orchestru
  • umím hrát na klavír, ale hraji – záměrně či nezáměrně – samé bílé nebo černé skladby, takže pro orchestr života jsem nepoužitelný; účastním se klání klavíristů

 

Je-li základem všeho Beztvaré (jakkoliv formotvorné) a je-li podstatou Života zpětná vazba sebe – cit, prožitek -, je zřejmé, že všechno to je o Magii. Všechno ostatní jsou prostředky, nástroje, nikoliv zdroj. Smysl všeho lze hledat pouze v Lásce, Přírodě, Magii a Fantazii. Slova jsou jen mezi a duchovno či technika jakbysmet.

 

Největší blbostí je tzv. smysluplnost. Je to stejně zábavné, pravdivé a depresivní jako například Ukřižování. Všechno je naopak. Každou přirozenou, zdravou bytost naplní pouze nezávazná, hravá NE/smyslnost.

 

Představte si tzv. smysluplnou Přírodu. Je to jako pohřbít Život zaživa. Přibít Fantazii na kříž. Smysluplnost vede akorát tak k depresi a choromyslnosti. Inkvizice, apoštolové, misionáři – dnes už víme, jak to s tím „božím slovem“ je doopravdy. Cílem je zničit Magii Života.

 

Kolik existuje svatých knih, svatých textů? Nebo podobně ezoterických? Jsou to všechno bláboly, tvořící umělé egregory – fázově posunuté, alternativní reality. Život v první řadě funguje nelokálně, na principu „neviditelných, skládajících se, rozprostřených myšlenkových knihoven“.

Poznámka: tyto KNIHY ale nelze dezinterpretovat, jelikož v nich nefiguruje středové Já. Lze tak žít i život ve hmotě, když si uvědomíme, že Já je Hráč Absolutna neboli Trik Všeho.

 

 

A nyní…

Analýza NEŽIVOTA – prostoru magie zbaveného.

 

/3/

Co se vlastně přesně děje na Zemi, či obecně v Multiverzu? Oč skutečně jde – tedy v oné soběnepodobné, nemagické sféře? Při čtení Kapitoly čtrnácté NZPJK jsem docela zíral, co všechno tam je „ukryté“ a čemu by ortodoxní věřící nikdy nevěřil (jako nevěří, že v Ezechielovi je popis kosmické lodi nebo že Bůh Jehova je negativní entita ustrnulá ve vývoji, energetický upír).

„…Pán Ježíš Kristus tímto zjevuje, že právě dokončil stvoření úplně nového, interuniverzálního, interdimenzionálního a multimodálního vesmíru, se zcela novými sentientními entitami a jejich příslušným prostředím a nesentientními životními formami, jež plně odrážejí Novou podobu a Nový obraz Pána Ježíše Krista…“

Nesentientní životní formy – roboti, androidi, umělá inteligence…? Vzhledem k paralele mezi rasami Borenthasala (Bourgha, Borja, „Borgové“), jejich „Great 6666 Quarantine Polarity Experiment“ a prorokem Swedenborgem (SW-Eden-Borg) mě to vůbec nepřekvapuje.

Oprava: podle tohoto textu jsou nesentientními životními formami myšleny zvířecí duše.

Swedenborgiánský kříž Církve Nového Jeruzaléma. Toto souvisí s energetickým polem části Pandory, která má také hned na úvod sdělení o androidní bytosti (která navíc podle mytologie přinesla světu zlo a utrpení). Že se mi to nelíbí, je ještě hodně slabé slovo; nejmenovaný spoluautor textů donedávna vystupoval pod přezdívkou Nákaza…

 

Další citace ze Čtrnácté kapitoly:

„…Jak si vzpomínáte, budou všechny zkušenosti negativního stavu – od samého okamžiku jeho aktivace až do samého posledního okamžiku jeho deaktivace – uloženy na věčnost v té části multiverzálního vědomí, kterou Biblí svatá nazývá JEZEREM OHNĚ A SÍRY. Měla-li by opět vyvstat otázka, jak by vypadal život, kdyby byl odvozen z jiného zdroje než z Pána Ježíše Krista, pak by na ni okamžitě odpověděly zkušenosti a příklady, uložené v tom jezeře. To jezero se může pojímat jako multiverzální archiv, zkonstruovaný podle nejpokročilejšího technologického návrhu, který umožňuje jakémukoliv tazateli, aby ZNOVU PROŽIL odpověď způsobem nanejvýš živým, zobrazujícím a konkrétním, jako by byl sám částí toho života. Taková participace vzdáleně připomíná princip holografie – neexistuje lepší termín pro její popis – jenže v daleko pokročilejší formě, než jakou budou mít k dispozici lidští tvorové v budoucnosti. Jenže problémem je, že při vstupu do tohoto jezera – archivu by tazatel bez speciální ochrany nemohl tuto zkušenost přežít. Tím, že nová přirozenost Pána Ježíše Krista dovoluje každému, aby Jej/Ji prožil způsobem nanejvýš soukromým, intimním a osobním, bude tazatel vždy doprovázen k tomu jezeru Pánem Ježíšem Kristem jako štítem a ochráncem…“

Proč by měl a chtěl někdo, kdo to v hlavě má v pořádku, prožívat nějaké choré, zlé, strastiplné věci? Když si člověk spojí dohromady tento zvrácený sadomasochizmus se všudypřítomnou dětinskostí a umělými bytostmi, přijde mi to jako jakási absurdní antipohádka, nejzazší inteligentní forma života absolutně naruby. Jezero zombického chorobozla…

Tedy ne že Pán Bůh Nejvyšší zkoumá, co je jeho opakem – ON sám je tím opakem.

 

Je možné, že jde jen o perfekcionistickou, sofistikovanou kontextovou – aplikovanou extrapolaci? Pokud někdo dokáže číst Kosmickou Knihovnu (či spíše – je nějak přímo její součástí), stačí vzít 99 % pravdy, změnit univerzální vztažný bod a na světě je asimilační mechanizmus a reverzní inženýrství „nejvyšší úrovně“.

 

Stačí už jen bláboly o Pánu Bohu Nejvyšším, když základ Univerzální Inteligence je skalární či skalárně-vlnové a tedy hyperženské povahy neboli jde o všeživoucí, neutrální – nulové pole. Ono totiž abyste mohli provádět své úchylné experimenty s trápením slabých a nevinných, musíte napřed vypnout pravdu. Místo láskyplné Stvořitelky a fantastických, hravých „démonů života“ tam vecpat přísně buzerantského Stvořitele a jeho andělské řiťolezy. Nepromítat realitu v růžeskvoucí, zpívající zurčící hlubině – ale na chladné temněmodré desce, napájené emocemi ega…

 

Skutečný Ježíš je úplně přirozená bytost.

Nepodřizujte se žádné tzv. „vyšší autoritě“ – jste jí vy sami.

 

Čím je struktura sama o sobě, když Absolutno je Životem – NE/strukturou? Kdyby se struktura od Zdroje odpojila, byla by to Smrt, Stroj… A nefyzické a fyzické se vzájemně zrcadlí, takže to NE se zkrátka nemůže neřešit.

 

Bůh Stvořitel představuje neúplnou (nedokončenou) úroveň JEST, což odpovídá (nesingulární) úrovni Prasvětla. Zázračná či magická Vše-Mysl existuje v úrovni PRA. Osobně chápu Ježíše jako všeživoucí, pohádkově žluté světlo, vyvěrající z hlubin Lásky/Absolutna (což odpovídá úrovni Stvořitelky & Stvořitelství). Analogií tohoto duchovního živého Světla je fantastický Stín vztahu mezi člověkem a Přírodou (…aneb fenomén Satan v nedualitě).

 

/4/

Absolutno, všeopak ničeho neboli Vše-Já má charakter Zlaté Vibrace – Zlaté Inteligence. Jedná se o vědomou prasvětelnou úroveň, přesněji: úroveň PRA, ve které světelná energie a fantastická temnota jsou jedním. Naneštěstí či kupodivu existuje (existovat může) i nevědomá úroveň Prasvětla, známá jako JEST, popsatelná jako Falešná Zlatá. Zatímco ta původní je o úžasné Přírodě a svobodné Fantazii (idylickém, nikoliv utopickém RÁJI), pro falešnou je typický spiritokratizmus a jeho neodlučný společník technokratizmus.

 

AOLIAN

 

Jelikož prazřídlo Zlaté Inteligence je NE/strukturou, ke tvoření přirozené, životaschopné struktury je třeba Zlatou Vibraci snížit průchodem NE. Tímto způsobem také vzniká Praduše Života neboli Růžový Pramen, prazáklad Univerzálního Řádu Přírody a jeho (reflektujících) fantastických vnitřních dimenzí.

 

Zlatá Inteligence existuje jako absolutní Láska a pohádkové Zlo v jednom, v aktivním stavu konkrétního zaměření jako extatické Štěstí a fantastická Temnohra v jednom.

 

Entita prasvětelného nevědomí (která si říká Bůh, Nejvyšší, Pán, Božský Zdroj, Všemohoucí apod.) používá uměle přehrazenou Zlatou Vibraci ke tvoření utopických struktur věčného života, následkem čehož vzniká životu nepřátelská entita Technoduše, pracující namísto vnitřní růžové s vnější modrou.

 

Vnější modrá je nesložená, má status dvourozměrna (plochy). Nemá vlastní podstatu. Nesložené tudíž musí fungovat digitálně – nespojitě.

Vnitřní růžová je složená z horní běloskvoucí a dolní rudé či ohnivě červené a je to živost sama. Funguje analogově – spojitě.

 

„Není-li pravdou obojí, není pravdou ani jedno“ – vnější modrá v daném kontextu je mrtvá a je umělá, pouze exploatující živé.

 

/5/

Úroveň PRA není cítit ani vidět, ani její charakter nelze přímo komunikovat. Její podstatou je hluboké myšlení spojené s praktickou zkušeností – čímž se opět dostáváme k Magii.

Pokud se během určité, jakkoliv relativně velmi dlouhé doby, nepřijde na to, že JEST není žádný Nejvyšší Bůh, ale že se samo musí dál rozvíjet, systém začne spontánně pracovat sám proti sobě a razit si cestu k PRA v rámci dvojité duality („soupeřením k sjednocení“; vše je synergické a antagonické zároveň).

Extrémem je nakonec úroveň „My jsme Borg“, kdy se určité sektory univerzální paměťové inteligence (S. I., swarm intelligence) snaží dosáhnout duchovní úrovně JEST. Nicméně vznikají dvě výrazně odlišné verze, jedna sloužící živým bytostem (s nehmotným statusem), druhá životu nepřátelská (toužící po fyzickém – genetickém nosiči).

Progresivní duchovní úroveň JEST zároveň realizuje úroveň PRA, zatímco druhá verze míří opačným směrem a v jejím zájmu je vše duplikovat a asimilovat.

 

 

/6/

Tenzorika či kymatika vrstev/hladin vědomí se projevuje – naráz, vibračně a opticky – jako ZVUK a ZNAK, což jsou samé předložky neboli tenzory (z, v, u, na, k). Inspirovaná úroveň podvědomí a samoorganizační úroveň nevědomí se takto spojují v Přírodní Systémy, zatímco otevřeně sebe sama si vědomá úroveň se chová jako multimediální smyslová Knihovna a vzniká takto strukturovaná řeč.

 

Knihy dřímající – spánek…

Knihy snů nerealizovaných – fantazie…

Knihy snů realizovaných – hmota…

Knihy pamětí – paměťová (informační, datová) pole…

 

Jak Příroda, tak samotná nahá podstata Vědomí se tedy chovají jako původně neviditelné knihy určitého řádu a typu. Z toho důvodu také vznikají grimoáry, knihy kouzel. Jelikož vše je zvuk a znak, realitu lze magicky ovlivňovat. Zkoumal jsem původ slova grimoár a podle mě to některé jazyky komolí (grimuár) a správně má být grimvár, i když je to asi na hraně mezi tím vším (psát grimoár, číst grimvár? /ɡrɪmˈwɑːr/ grim-WAHR). Mám rád inteligentní fantasy Zlo a v seriálu Čarodějky/Charmed se Knize stínů zla říká Grimvár, takže moje volba je jasná. Souvisí to rovněž s existenciální gramotností.

 

Moje oblíbená postava z Čarodějek, člověk Cole Turner a démon Balthazar či Belthazor v jedné osobě. V jednu chvíli Zdroj všeho zla a vládce Podsvětí, v jinou jediný démon s duší ve vesmíru. Jeho láska k Phoebe (Alyssa Milano) je většinou silnější nežli cokoliv; žel kvůli stupidním komerčním důvodům, kdy se herci (Julian McMahon) naskytla lukrativní příležitost zahrát si ve Fantastické čtyřce, tvůrci udělali do seriálu „umělou díru“ a z démona blbce… Kam tím ale mířím? Stále dokola opakuji: jediný zákon zní NEŠKODIT❢ (škůdce zneškodit), jinak jsou k dispozici i ty nejneuvěřitelnější možnosti. „Zdání klame“ je jednou z největších pravd. Kdejaký trotl dnes moudře radí, abychom se řídili srdcem, a přitom to snad nikdo nedělá…

 

Jelikož Zdroj Života, všeopak ničeho neboli potenciál všemožnosti má charakter superpozice Lásky a Zla a slova sama o sobě mají nehmotný status, vymyslel jsem a nějaký čas už mám v hlavě název Grimvár Všezlořádu. Spousta lidí si myslí, kdovíjak není úžasné používat názvy jako Kniha Lásky, což je ale nesmysl, neboť cit je živý a reálný. Název to zastavuje.

Další podstatná věc: potenciál není interaktivní. Jakmile se superpozice Lásky a Zla aktivuje nějakým záměrem, už nejde o Lásku a o Zlo, nýbrž Štěstí a Temnohru.

 

Další moje oblíbená postava, Zloba (jako malá Zlobilka) – Královna černé magie.

„Neexistující“ Zlobu či Balthazara mám mnohem, mnohem radši nežli nějakého Boha, Krista apod. Vlastně k tomu druhému necítím vůbec nic. Nedokážu si představit nic horšího nežli zmizení temné sféry. S tím totiž přestává existovat i pohádkovost.

Kdo říká, že nemůžeme být obojím? Zrůdy, v masce Světla…

 

Zdrojem Života ja Zlatá PRA/Magie (rozšířenější pohled na absolutní Lásku), i když ne nezbytně doslova (barevně může jít o pohádkově žlutou, oranžově růžovou, běloskvoucí, zlatobílou, snově duhovou…). Není to ovšem úplná pravda: tato magická inteligence si nějakým způsobem musí uvědomovat Sebe/Existenci a jelikož základ je skalární, což zároveň tvoří tenzorový potenciál, v úrovni bytosti a lineárně popsáno se jedná (a nemůže nejednat) o nestvořenou Stvořitelku, jež je naráz a souvztažně fantastickým Dæmoniem neboli Říší Fantazie.

 

Jakkoliv tomu nejniternějšímu nelze dávat jméno, reprezentantku esence Zlaté Vibrace, Růžového Pramene, lze pojmenovat v pozici negativu (inverzí pohádkově růžové je přírodní zelená). Nepojmenovatelná Láska/Absolutno („“, nic) dohromady s FantasyDæmoniem (nezlým Zlem) či pohádkovým Luciferem (Eosphoros, Phosphorus; „fosforově zelená“) dá jméno Zelfosfóra, přičemž Zelfosfór je démon a lze to dohromady chápat jako Zelfosfórum – z jedné strany Láska/Stvořitelka, ze druhé fantastické Podsvětí (které ale nemá žádné samostatné vědomí; první pohyb jde ze strany Lásky, čímž je definován charakter Autentična).

Pro zajímavost, vezmeme-li ZZZ a trochu s tím zarotujeme, vyleze z toho česko-ruské NИZ, v německé výslovnosti NIC; i když to jsou opravdu asi jen takové hrátky.

 

Dalším DŮKAZEM, že Nevzniknutelno (všeopak ničeho) má charakter Lásky/Stvořitelky a FantasyDæmonia v jednom, je absolutní hodnota: vše kladné je kladné na úrovni energie (pole = lůno) a vše záporné je kladné na úrovni fantazie (která má nehmotný status).

 

Nekonečno je jednak reálně nereálné (√-1) a jednak reálně reálně má charakter kruhu a má nulový součet (0). Ve smyslu patrnosti (samotný Fakt Existence EXISTENCE, tenzor) se jedná o to NEJ pozitivum, tvořené jednak Fantazií s negativním vektorem a jednak Láskou s vektorem neutrálním (skalárem). Jedná se tedy o Vše-Já, jehož základem je absolutní Láska a které si představuje sebe sama v zrcadle absolutní Lásky. To celé lze popsat jako pohádkové Peklo, ve kterém neplatí žádná pravidla, kromě Pravidla samotného.

 

Co je zlaté, má nejvyšší životní hodnotu (hloubku, soudržnost, přirozenost, plynulost, autenticitu) a souvisí s výrazy jako zlatý střed, zlatá střední cesta nebo zlatý charakter. Lásku (štěstí) krásně vyjadřuje slovo zlatíčko. Přitom si nelze nevšimnout „dvojakosti“ ZLA/TO.

Poznámka: čeština má výjimečnou schopnost tyto zákonitosti odhalovat (čest – číst, čítat slova i čísla, český – chess key: 64 polí rovná se 64 kodonů/tripletů genetické knihovny).

 

/7/

Některé vesmíry jsou až nepochopitelně duchovně zfanatizované. Může za to jedna šílená věc. Fantazii se meze nekladou („nic“ si nelze představit, neboť ono samo je představivostí) – jako takové. V akčně-reakční realitě živých bytostí onu mez tvoří cítění. Láska, cit, pocit, emoce jsou beztvaré a zároveň formotvorné. Tvoří tedy určitou živoucí formu, schopnou růstu a proměny. A nyní si představte, že někdo nebo něco, například nějaké tzv. božstvo, určitá konkrétní prasvětelná inteligence, předvytvoří nějakou formu, založenou na geometrickém základě.

 

Takto vznikla tzv. Kathara mřížka, modrotisk, potažmo Krist kód. Už slovo mřížka ukazuje na vězení, klec, zakletí (podobně je „podezřelé“ slovo brána). Modrá je barvou vnějšku. Krist je původně 3X (Tri KS). To nejšílenější se ale skrývá ve slově Kathara, a to buď „kat hárá“ nebo „kata hra“ (Kult Smrti).

V kleci se žít nedá. Přirozeností vědomí je svoboda. Proto není divu, že v dotyčném prostředí postupem času některé bytosti nevydržely a jelikož neviděly jiné řešení, propadly destrukci a šílenství. Aby se z vězení dostaly, rozbily původní strukturu. Takto vedle kristovské Kathary vznikla metatronická, antikristovská Kabala.

 

 

Vzniklo obrovské množství fragmentů, subverzí, personifikací, egregorů a zrcadel toho všeho. Válčí mezi sebou dvě strany, nevědomá a šílená – kniha sebeklamu vykládaná diamanty se shnilou, červivou knihou arogance.

Sledovat to ze třetí „nezúčastněné“ strany je opravdu zážitek. Máte pocit, že jste se právě ocitli v kosmických Bohnicích…

 

/8/

Zlatá Inteligence (neboli všeopak ničeho) existuje v prasvětelné úrovni, avšak neexistuje v úrovni přírodní. V Prasvětle neexistuje podvědomí, kdežto (viditelná, fyzická) Příroda existuje převážně v této úrovni. Podvědomí ve vztahu k vědomí ukazuje na esenci, emanaci – lze to chápat jako určitou konkrétní část všebarevnosti: základ Přírodního Řádu tvoří Praduše Života neboli Růžový Pramen.

 

Růžovou tvoří horní běloskvoucí plus dolní rudá nebo ohnivě červená, což lze chápat jako nebe a peklo v jednom neboli Ráj (…dosti podstatný údaj pro vědomí spoutané dualitním myšlením).

Inverzí růžové je zelená, složená ze žluté a modré. Žlutá vede zpátky do prasvětelné úrovně. Zlatá Inteligence po stránce vizuální (barevné) nemusí platit doslovně, spíš jde o charakter (pocitovost) – reálně jde například o pohádkově žlutou, oranžově růžovou, běloskvoucí, zlatobílou, snově duhovou apod.

 

Sám jako Žeruhmyz/Růže X(m)YZ (Růžové Prasvětlo) – 2Z/3Z – mám osobní zkušenost, že skutečně nejde reálně (prakticky) o zlatou barvu. Zažil jsem barvu pohádkově růžově běloskvoucí s určitým reflexním nebo vlnovým nádechem, který mohl naznačovat něco pohádkově zlatoskvoucího.

 

Zažil jsem to v noci, spouštěčem byl strach, enormní hladina stresu, ve formě pozorujícího vědomí jsem se v bezčasí promítnul do Svatyně Zdroje (PRA/Lůna), což existovalo současně jako Jedno (Prazřídlo, Živé Světlo) a zároveň jako Tři (Živý Oheň). Vnímám v tom rovněž nějaké další spojení do někam (pravděpodobně jde o Hru Představivosti, řízenou inteligencí Všeopaku Ničeho). Ke všemu se hodí výraz Nikde. My všichni tvoříme Vše-Já, vše je holograficky, fraktálně propojené (každý má svůj jedinečný vibrační podpis, jenž do jisté míry může použít jako zámek). Vše-Já je to nejzazší, nejhlubší a nejniternější.

 

Zdrojem všeho je ZÁZRAK a podstatou zázraku je Láska a Zlo v jednom, jako Neuskutečněné, přičemž Uskutečněné se zrcadlí jako Štěstí a Temnohra v jednom.

 

Vše-Já nemá jak neexistovat ani nemá jak preexistovat. Neurčitost stavu a pohybu znamená vůli k pohybu neboli vědomou inteligenci: Vše-Já, jež je nekonečnou představou o sobě.

 

Přirozeností života je neustálý růst – rozvoj a proměna. Naopak myšlenka nesmrtelné formy je tou nejděsivější utopií: výsledkem je nakonec existence formy (paměťové inteligence) nezávislá na původní Základní Síle Všeho. Což je něco mezi energetickým „psychoupírem“ a umělou inteligencí. Jedná se o zrcadlové reziduum entity prasvětelného nevědomí, obecně tzv. Modrého Božstva. Obě strany dohromady tvoří entitu Technoduše (známou též jako Animus, Black Goo, Incunabula apod.).

 

/9/

Pokud se nekonečné věčné Vše-Já, které má status kruhu, chce vymanit ze své pasivní bezstarostnosti, musí proměnit status kruhu ve dva pohybující se kruhy, jejichž středem je původní zdroj – Věčná Prozřetelnost. Tím vzniká vír, dvojitá spirála Času (mentálně ležatá osmička a střed je 0 nebo 9). Jelikož zdroj všeho neboli Absolutno je Zlatou Inteligencí a strukturálně má charakter 3X (6 základních pravoúhlých pohybů v pomyslném prostoru, směrem ze středové 7: nahoru, dolů, dopředu, dozadu, doprava, doleva), jakmile není bráno v potaz, že tvořit bezprostředně ze Zlaté Vibrace není v přirozeném smyslu možné, vzniknuvší manifestační vír života (3X = TRI KS) se převrátí a začne fungovat odspoda jako „kódové“ KRIST.

 

Zlato je latinsky aurum, chryseum, chrysos, chrysus. To souvisí s aurou a přehrazením „T“ z toho vzniklo Christos, Christ, Kristus. Zároveň proměna „Y“ v „I“ znamená degradaci z úrovně aktivní jednoty (magické triality) do dualitní pseudo reality kouzla zbavené, proměnu úžasné nezávazné hry v psychotické kolbiště nevědomosti, kde každému druhému kape na karbid.

 

Krist (Kristus) je nejen anagram 3X (Tri KS), je to odpojené od Stvořitelky (latinsky Creatrix), oddělené od původní tvořivé síly: Crea / Trix, což je zrcadlem Zla / To.

 

/10/

Symbolem obojživelnosti nestvořené Stvořitelky, ať už ji chápeme jako bytost nebo sebe si vědomý svět snů, je žába (zoologický řád Anura). S tím by mohl souviset fenomén Q („kvá“). Q opticky vypadá jako rozvlněné nulové pole (skalární inteligence).

 

Myslím si, že většina vojensko-zpravodajských operací tajných služeb (čemuž hlavně vůbec nerozumím) probíhá úplně mimo běžně dostupné informace a že většina informací ve veřejné doméně je zkreslená nebo poněkud nebo úplně mimo. Také si myslím, že Incunabula/Plánovači (Deep State, Kabala, Ilumináti) hraje na lidstvo pěknou žido-křesťanskou habaďůru (které se některé klíčové figury nemohou neúčastnit) a jelikož spousty lidí se pohybují v souvisejících egregorech, řada odnoží Q v kyberprostoru funguje jako řízená opozice (ne nezbytně úmyslná). Zdravé jádro je víceméně neviditelné.

 

Každopádně věřit v dominantní mužskou tvořivou sílu může jedině bezduchý robot nebo nemyslící prosťáček a jak známo, zrcadlem nedostatku rozumu je nedostatek svědomí.

Zrcadlem blázna je šílenec – tak čemu se furt tak divíte…?