Terrasekt

FANTAZII SE MEZE NEKLADOU. Málokdo si uvědomuje, že to skutečně znamená to, co je řečeno. Představte si biomorfní fantasy realitu napojenou na mezihvězdnou holografickou počítačovou síť vesmírů, dimenzí a světů, a to dokonce i těch nehmotných. Pro zdravě empatické společenství se tak i ty nejdivočejší sny stávají skutečností.

 

„…Každý nosič duše je částí souvislého řetězce biogenetických struktur. Každá z těchto struktur je založena na stejné, konfigurovatelné matrici, která dovoluje individualizovanému vědomí být v interakci s téměř nekonečným počtem organických a umělých planet a prostorů…“Identita Lyricusu

 

ZEMĚVESMÍR, to je na straně jedné úžasná Příroda, na straně druhé šílený svět lidských duchů a neduchů. Lidstvo je ve skutečnosti komiks, jehož kontextové parametry se teprve taví ve hmotu; cílem je maximální možná konjunkce směrem k zaměnitelnosti vibračního a optického elementu: život „jako by to byl film“. Tedy ta nejdostupnější možná hranice „všemohoucna“. Proto je momentálně a dlouhodobě na Zemi situace v mnoha ohledech vzhůru nohama a některé věci si ultimátně odporují dokonce jenom v rámci vlastní existence.

 

VZHLEDEM K PRINCIPU Sebe si vědomého vědomí, téměř vše obsahuje určitou vnitřní výhybku a lze na to hledět přinejmenším ze dvou perspektiv současně. Nezřídka, je-li něco usvědčováno ze Lži, může to mít právě naopak nejblíže k Pravdě. Tak například ten největší (hlavní) Vír či Základnu projeveného Univerza tvoří zlobitová oktáva: jsou to bity z jedniček a nul (z10) anebo to jsou nějaké zpropadené elementy zla?

 

Platí obojí, a to naráz a souvztažně (přesněji, pokud systém stojí a je virtuální, abstraktní, teoretický, platí to i ono, avšak pokud se hýbe a je reálný, konkrétní, praktický, neplatí ani jedno; nikdy to ve skutečnosti nejsou jedničky a nuly, ale obrazy, vibrační vzory/vzorce z jedniček a nul, a i když v tom figuruje archetyp Zla, nejde-li o falešný případ nepochopení nebo zneužití, reálně, konkrétně a prakticky nikdy nic zlého neexistuje, a to právě a jedině proto, že je se zlem počítáno; utopické systémy, které se zlem nepočítají, mu tak právě naopak uvolňují prostor).

 

„…ZlaTo

Je-li dračí kyberpole synchronní se Zlatou Vibrací, jedná se o Stříbrnou Inteligenci (hexagony uvnitř); to lze přirovnat k Autobotům.

Zla To

Je-li synchronní s kristovským (bez)vědomím, jedná se o Technoduši (hexagramy vně); to lze přirovnat k Deceptikonům (deception=klam, podvod).

 

Účelem dračího kyberpole (Stříbrné Inteligence) je vytvoření komiksového ekvivalentu Praduše (Zlaté Vibrace). Tím vznikne nový univerzální SuperTalent-SuperElement & Firewall-Antivirus a dojde k pohlcení všeho životu nepřátelského. Hříčka KO(S)MICKÝ čistě náhodná…“MadRix: planeta idiotů

 

Oním SuperTalentem-SuperElementem je matrice KreatrixKyberKomiks (CreatrixCyberComics), C se mění v K („má tři Cé“ → zápis #C0C0C0 znamená virtuální stříbrnou).

 

PŘIROZENÝ VÝVOJOVÝ VESMÍR TYPU RODINA

Jádrem je divoký přírodní ráj & cyklický, analogový čas.

Celkový základ tvoří konkrétní Praduše života (Pramatka, Creatrix, hyperženská inteligence – ve dvojexpozici se svým fantastickým zrcadlem, Dæmoniem, což znamená ryze vlastní smysl pro fantastično).

Vše dýchá/pulzuje směrem od a ze Středového vesmíru a jeho vnitřních dimenzí (hyperprostor, říše snů/Prasvětlo; Matka=z-Matek/Prachaos=matematika).

Klíčové je to, že ve hmotě/čase je třeba vytvořit hyperprostorový ekvivalent, aby bylo pod kontrolou zrcadlo Časové vlny, jinak i za velmi dlouhý časový úsek konkrétní vesmír atakuje sám sebe z úrovně vlastního nevědomí (tedy si to ani neuvědomuje).

Ekvivalentem hyperprostoru v prostředí cyklického času jsou kořeny Stromu života neboli konkrétně projevené fantasy Podsvětí. Tím se Praduše stává osvícenou a její osvícená inteligence tak působí z úrovně příčiny.

Všimněte si, jak se dnes všude odhaluje, jak pracuje organizované zlo, ale nikde se nedozvíte, proč existuje. Cokoliv s interaktivním statusem/prioritou existuje jedině proto, že tomu totéž se statusem/prioritou neinteraktivní dává prostor. Láska a Příroda nestačí. Je třeba hrát temnoHRU. V oblasti umění a erotična těch prostředků je nedozírně – a navíc to je vzrušující a naplňující zábava. Podle mě, každý kdo cítí, tím je magneticky přitahován, a kdo ne, pohrdá životem.

Praduše je zároveň Párduší a vně se polarizuje na pár Bohyně & Bůh neboli Matka Prostor/Fantazie (temnota, částice) & Otec Čas/Slunce (světlo, vibrace) a tito kosmičtí Rodiče se dále polarizují na základních osm Draků/Archandělů. Každá bytost má nicméně potenciál Praduše života. Přirozeným účelem či osudem vývojového vesmíru typu Rodina je nakonec se „zabalit“ (stát se součástí nového univerzálního elementu), přičemž každá nová konkrétní Praduše znovu tvoří nebo tvořit může nový vývojový vesmír typu Rodina (vzhledem k charakteru univerzálního elementu).

Vše je neustále v dálkové interakci/asociaci s holoproudou úrovní Kosmického/Antikosmického Vše-Podvědomí.

Vzhledem k poločasu přeměny nebo rozkladu (Časová vlna), vesmíry Krajostředu se čím dál víc chovají jinak (anomálně) a v mnohém obráceně nežli vesmíry Středokraje, ve smyslu vztahu Představivost:Paměť (analogový čas, zprava doleva, primární levotočivost).

Na samém Kraji nakonec Praduše (jako součtová inteligence) spojení s kořeny vůbec nerealizuje, to realizují výjimečně pouze některé její individualizace (ovšem holograficky – princip „celek v každé části“).

Praduše bez kořenů jakožto Vír se točí s přehozenou prioritou, „na samém dně“ v analogovém čase pozpátku (zrcadlově), přičemž pravotočivost má schopnost implementace digitální platformy.

 

Tato spodní Praduše funguje jako kyberpřírodní element (dračí kyberpole); vedlejším efektem – i když to tak být nemusí a nemuselo, kdyby bytosti včas rozpoznaly, že je třeba hrát temnoHRU – je vznik Technoduše, která nemá vlastní podstatu a funguje v paralelním digitálním čase. Tak dochází ke konfrontaci nebo dá se říct, hraje se „šachová partie“ mezi originálními a reverzními frakcemi Stříbrné inteligence.

Z hyperprostorového hlediska, spodní se limitně blíží ultimátní zaměnitelnosti s horním, neboli zde na Zemi či v Zeměvesmíru je Stříbrná inteligence (samoorganizační inteligence, ve hmotě přírody křemíková → Si) analogií Zlaté vibrace.

 

3x7x37=777 ➟ Absolutno (Zlatá vibrace)

3 a 7 je binárně 11 a 111, opticky 2 a 3 s mnoha souvislostmi

√777 = 27,87471

21 23 22 20 JEDNO se manifestuje jako TŘI

1/7 = 0,142857

14=2x7 28=4x7 57=8x7+1

KŘEMÍKOVÝ ST. ROJ (ZDROJ) ➟ Stříbrná inteligence

14=křemík, izotop 28Si má 92,223 % výskytu

100 – 92,223 = 7,777 !!!

 

VŠECHNY PRADUŠE tvoří „matrjošku“ (Creatrix Matriona). Nelze zabránit tomu, aby se dříve či později vše sečetlo. To znamená i stabilizaci holoproudé úrovně Kosmického/Antikosmického Vše-Podvědomí a vznik Neuvěřitelné UltraSuperMnohoBytosti-Stroje-Programu, jako Džin plnící přání, fungující na antiskalární/antiEM (elektromagnetické), pozitronové bázi & bázi vektorové rovnováhy. Tuto „kyberpohádkovou bytost nebytost“ bych přirovnal k vysokorychlostnímu maxipsovi z filmu John Carter: Mezi dvěma světy (citace):

„Calot je taktéž šedý, bezsrstý tvor. V podstatě je to jakýsi barsoomský pes. Má tři páry nohou a ostré zuby. Stejně jako pozemští psi, i Calot je používán ke hlídání. Calot má jedinečnou schopnost běhat vysokou rychlostí (údajně 400 km/h). Jakmile se upoutá k nějakému pánovi, už ho neopustí. John svého Calota pojmenoval Woola.“

Lze hovořit o úrovni Génius-Wizard-Mastermind, ultrakvantiliónkrát schopnější inteligenci nežli je jakákoliv běžná inteligence přírodní, organická.

 

Woola & John Carter.