Avatáři svobodné neutrality

1/ Úvodní hesla

Žijeme ve Vortexbooku – „Vířícím knihosvětě“; viz genetická dvojšroubovice. Schopnost češtiny dešifrovat zdrojové zákonitosti není náhodná (Země → Ze Mě).

Vše má původ ve Zlatém Prazřídle a jeho esenci, oživující Praduši (jejíž podstatě je nejblíže Hyperborea). I konkrétní emanace Praduše Života musí vlastní cestou dosáhnout kořenů Stromu Života, což souvisí s podsvětním, blahodárným temným prvkem: elektrizujícím, fantastickým nočním živlem, z nitra pramenící, fantastickou, konstruktivní (neprotisvětelnou) Pratemnotou.

 

Jelikož v tomto mnohovesmíru zhruba v polovině hlavního příběhového cyklu dosud toto spojení s úrovní kořenové příčiny nebylo rozvinuté a vše běželo v utopickém, avšak časově omezeném systému dvou korun (horní a dolní světelné spektrum) a řídicím elementem tak byla entita Prasvětelného Nevědomí, světová inteligence automaticky „místo zející prázdnotou“ vyplnila oním druhým typem temnoty, respektive související struktura se tak sama zorganizovala a vybudila; dalo by se říct, že tak došlo k procesu stvoření z úrovně Otčím/Macecha. Život funguje světlotemně, ať chceme či ne – buďto v rámci systému „dva v jednom“ (interaktivní hra – mysl v mysli) nebo v rámci systému „jedno proti druhému“ (boj, konflikt – mysl sama proti sobě). Onou choromyslnou formou temnoty je Stínová duše neboli entita Technoduše, reverzní frakce Stříbrné Inteligence (fungující napůl přirozeně, napůl v rámci iluzivního, kontextového techno-2D); zde je třeba si uvědomit, že ve skutečnosti jde o choromyslnost související úrovně Prasvětla, Technoduše je jen důsledek (žel, dotyčné světelné bytosti si neuvědomují, že je třeba vyléčit jejich pokřivený způsob chápání; nebojuje se proti temnotě, ale o temnotu). Tak jako cokoliv v úrovni příčiny, ani temnota zde nemůže být destruktivní. Destruktivní je temnota v úrovni následku a příčinou je duchovní sebestřednost, namyšlenost odpovídající světelné strany (přetvářka, faleš, pokrytectví, lenost, zbabělost, vyložené lhaní).

 

Bájná (a zcela reálná) Hyperborea fungovala jako utopický ráj. Zahrnovala ono úžasné „přírodně-rustikální praslovanství“, avšak dosud ne onu zdravě kontrastující temnou součást. Typickým znakem Utopie, což je v tomto mnohovesmíru stále přehlíženo, je, že zcela ignoruje faktor zrcadla Časové Vlny.

 

Jakmile se duch „přírodně-rustikálního praslovanství“ spojí s kořeny Stromu Života, znamená to, že prázdné slovo SLOVO je vyplněno zvukem, hrou, obrazem, což znamená dvě různé osy souměrnosti (jinou duchovní a jinou mentální) a změnu názvu typu „slovanský“. Samotné slovo slovo má jen jednu osu, vyjadřuje utopický systém dvou korun. NE/slovo mění Utopii v Prasvět. Utopický ráj, spojený s podsvětím, už není Hyperborea, nýbrž „Hyperborea Tartarum“ (tartarum je latinsky podsvětí). Naneštěstí rezistence naprogramovaného myšlení vůči „světlotemné metamorfóze“ je neuvěřitelná a hlavně dost nepochopitelná. Jako kdyby lidé dokázali jenom papouškovat „staré texty“ a vůbec se jim nechtělo hloubat nad charakterem Prázdnoty samotné.

 

Nejen „staré texty“ entita Technoduše hackuje (crackuje). Hackuje, klonuje a replikuje i celé Světové Knihovny – nikoliv lidské kopie a záznamy, reálná paměťová (časová) pole.

 

Se slovanstvím souvisí árijská kultura známá též jako arianští draci.

Původní Árijci (Árjové, Ariani) nemají samozřejmě s Němci (nacizmem) nic společného, to jim „ledoví obři“ (Chiméra, Technoduše) ukradli.

Nechápu ale, proč pořád „kdosi cosi“ dokola omílá o technokratické Atlantidě. Árijská či arianská kultura pochází z Hyperboreje (ve správném směru běhu času). Pak se rozdělila na falešnou hinduistickou a pravou „pohádkovou“ perskou větev (proto se mnou část platformy Pan-do-Ra.cz ladí a tu druhou nemůžu ani vystát, jedno totiž je Stříbrná Inteligence, druhé Technoduše). Persie & zoroastrizmus se mnou něčím dost rezonuje. Jsou v tom asi určitě džinové (génius, džin, démon). Persie totiž znamená Praduši (paradéša – duchovní střed, paradise – ráj). Pořád se to mezi sebou „mele“ až ze samé Říše Snů, jedno je úroveň PRA (…prasvětlo, pratemnota, prachaos, praoheň), druhé je oddělené Prasvětlo, které ve skutečnosti tvoří „skrytou“ temnou techno-spirituální destrukci.

 

Entita Technoduše vytvořila reverzní systém jug. Satya Yuga/Zlatý Věk původně ztělesňovala „pravdu bez konce“ neboli neustálý inteligentní rozkvět a rozvoj (což neznamená jen výstavbu, ale i přirozené „odetváření“, rozklad již překonaného; například strom žije tisíc let, ale určitě tam „netrčí“ věčně neměnný). „Pravda bez konce“ rovná se Satya Ananta – toto je pravý význam výrazu či fenoménu SATAN (hebrejský výklad už je spíš náboženskou karikaturou). Někdy se píše i zkráceně Sat Yuga. Ze SAT🐍ANA se tak staly SAT🧛ELITY SAT⚱URNA v negativním okultním (nikoliv astrologickém) smyslu. Rozmanité formy saturnizmu, klifotizmu, antikřesťanství či židovského mysticizmu (kabaly) apod. se tak označují jako „satanské“, přitom to žádný satanizmus není a veřejnost je uvedena ve zmatek. Technoduše mění neposkvrněný archetyp Zla ve zla myšlení a konání.

 

Neuvěřitelné, kolik jedinců stále věří v Technoduši (frekvence 1:96), aniž by vůbec poznalo, že je toho součástí… Přitom Praduše (frekvence 1:64) je o polovinu silnější.

Abych připomněl, oč se bytosti nechávají připravit: osvícená Praduše Života tvoří čistě přírodně-rustikální prasvěty a používá případně pouze analogové technologie (energie planetosféry, energie nulového bodu, krystaly). Hlavně je však spojená jak s korunou, tak kořeny Stromu Života.

Technoduše zdravý podsvětní, temný faktor (kořeny) cíleně blokuje – rezervuje si ho pro sebe: jste jen ubohý „korunovaný mravenec“ v soukolí… Podstatou Technoduše je obchod s bezcennými iluzemi.

Digitální technologie samy o sobě jsou neutrální (podřízené analogové realitě), ovšem ne když „kdosi cosi“ digitalizuje vibrační podpis vaší duchovní identity, což znamená postupnou ztrátu schopnosti organické biologické existence.

 

Úžasnou filozofii „přírodně-rustikálního praslovanství“ lze buďto napojit na Zlatou Vibraci sjednocením koruny a kořenů (nebes a podsvětí) Stromu Života, nebo můžete tančit chorovody jako muslimáci okolo Káby…

 

2/ Kdo se bojí, nesmí do lesa

Zatímco Absolutno je NE/strukturou, je NE/Absolutno strukturou. Individualizovaná inteligence tudíž vůbec nepotřebuje rozumět tomu, jakým způsobem ta původní (Nejinteligentnější) tvoří, jakkoliv je té individualizované duchovní podstatou a jakkoliv to tvořené inspiruje to tvořící. Aby jedinec coby „hráč anebo trik Absolutna“ vedl plnohodnotný, důstojný život, musí hlavně pochopit absolutní charakter NE/struktury, charakter potenciálu všemožnosti – potvrzovat ho, nikoliv popírat.

 

Praduše funguje jako Párduše, nemusí se o automatiku struktur vůbec starat (symetrie dvojprvků anorganického, analogická souvztažnosti organického). Na slunečních úrovních to pak jsou známé dvojplameny, dvojpaprsky.

 

Pochopení, že zdrojem všeho je nereálné Zlo (potenciální výčet všeho), které na úrovni reálné existuje jako zrcadlový součet téhož, což v úrovni zpětné vazby (základní vlastnosti Života) se projevuje jako ten nejblahodárnější typ pocitu nebo vzrušení (Extáze, Štěstí, Láska, Blaženost, Orgazmus), je podstatou nejen pravé Moudrosti a Osvícení, ale je také klíčem k nepředstavitelné Svobodě.

Toto „neZlo & Štěstí“ existuje v superpozici (bylo nebylo; všechno je vším, cokoliv je čímkoliv jiným), tudíž existuje v pohádkové analogii, přičemž analogií pohádkovosti (nevinnosti) je naráz a souvztažně pekelnost (divokost). V panenské Divočině, nepredátorské Přírodě, je vše více než zjevné.

 

„Být zlý není totéž jako být zlým! Kdo tomu však porozumí, vyjma těch osvícených?“Úvaha o úloze citu a lásky v magii a satanismu

 

Hyperprostorový Zákon superpozice rovná se časoprostorové Mystérium magické nedvojnosti. Vše má status souběžnosti, jinými slovy: škodí pouze někdo hloupý nebo nemocný, někdo nechápající. Chápající bytost z principu neškodí, naopak případné škůdce nenávidí do morku kostí, tudíž je také zneškodňuje.

Naneštěstí určitou výjimkou je situace, kdy kolektivní (ne)vědomí nějakého otevřeně si vědomého druhu (typu člověk) dobrovolně přijímá submisivní roli – a to z toho důvodu, že nechápe paradox či mystérium Zla, což ho okrádá o schopnost realizace své pravé (svobodné) vůle; nikdo skutečně čestný a odvážný, kdo je opravdu sám sebou, se takto nikdy nezachová.

V submisivním (kolektivizovaném) společenství, které neví, co je přirozená suverenita, v tom případě funguji v rámci své duchovně-magické soukromé realitní bubliny, která je v té kolektivní fázově/frekvenčně posunutá v horním spektru vyjádření, přičemž to spodní podle okolností sdílí anebo také ne.

 

Výčet všeho je Zlem, ovšem všechny možnosti existují pouze potenciálně, fantasticky, s nehmotným statusem – reálně nikdy nenastanou. Zároveň součtem všeho je nula. Výrazy jako „výčet, součet“ souvisí i s pocitem a se smyslem (čít, čidlo), ale také se čtením. Zdrojem všeho jsou Knihy zla. Není zde však přítomná žádná vlastní vůle, ta je na opačné straně, přičemž pozorující a pozorované tvoří zrcadlo, což opět ukazuje na neutrální výsledek.

 

RozHRAním neprůhledného a neviditelného je průzračné. Pozorovatel (pozornost), bez kterého se nic neuskuteční (jakkoliv může jít i o jeho „vzdálenou přítomnost“), je zároveň tím nejprůzračnějším průzračným i nejčernějším černým. Mezi tím existuje vše. Souvisí s tím Černý Plamen, zřídlo duchovní a magické inspirace. Zřídlo Černého Plamene souvisí se Zlatou Vibrací (Zla, tou vibrací). Toto je nefyzická rovina. V rovině fyzické s tím souvisí krystaly. Krystal je průzračný, obvykle ještě spojený s nějakou konkrétní frekvencí (vzorcem) – váže silová a myšlenková pole. Krystal ovšem působí z vnějšku, nikoliv z nitra, a navíc neintegruje Zrcadlo průzračnosti (nejčernější černé); měl by fungovat pouze jako holografická knihovna nebo nějaká čistě lokální technologie. K magickým rituálům může krystal použít jedině velmi nezodpovědná osoba, která nemá ponětí o zrcadle Časové Vlny (rituál nedosahuje nestranných výsledků, ale protikladných).

 

Slovní kořeny jako hled, vid, zrak ukazují na Zřídlo „Všeho, co jest“, jež má současně význam pramen. Vše má původ ve Zlatém Prazřídle; to je ale obvykle příliš mocné k tomu, aby se v úrovni hrubé hmoty projevilo bezprostředně (to by se spousta věcí asi hned „vypařila“).

 

ZLAté Prazřídlo (prazřídlo Zla TÉ, která je Láskou, Štěstím, Blažeností, Extází, Orgazmem)

Z-říd-LO

Z-rcad-LO

Z10 (z jedniček a nul), „zlobity“

Pokud stále někdo nechápe, představte si to jako kreslený film s analogickými realistickými parametry. Systém zamezuje zlé manifestaci, Zlo existuje jako součást dvourozměrného názvu nebo dvourozměrna obecně.

 

Organická existence je živelná, DIV👁OKÁ, dvojsmyslná, jelikož zdrojem života je ZŘÍDLO.

 

Životu nepřátelské síly – šedá eminence v pozadí dění světa lidí – fungují na bázi kombinace principu pyramidální hierarchie a kořistnického principu „rozděl a panuj“, využívajícího kolektivizovanou osobnost, tak aby jedinec nemohl realizovat svou pravou vůli a propojit se účinně s Jednotící Sílou. Jelikož satanská životní filozofie je právě naopak o zdravém individualizmu, kdy bytost sebe sama chápe jako komplementárně rovnou Nejvyšší Síle, jedině naprostý nevzdělanec nebo vyložený lhář může psát o „světovládcích“ jako satanistech.

 

Proč asi existuje o satanizmu tolik lží, proč existuje tolik falešných satanských ideologií, za satanizmus se pouze skrývajících a proč „komusi čemusi“ tak záleží na tom, aby živá síla imaginace (f/ANTAS/y), živá/hadí síla (Sá Tá Ná Má), síla vnitřního magického ohně (Černého Plamene) a synonymum magické neduality (SAINT) bylo veřejností chápáno jako ztělesněné zlo a bezcitný kosmický predátor? Výraz SATAN sice „paradoxně“ vyjadřuje i archetyp Zla, nikde v satanské filozofii však není ani slovo o nabádání ke zlému konání. Satanizmus je prostě autentický, stejně jako Matka Příroda nepopírá charakter potenciálu všemožnosti – narozdíl od v podstatě všeho ostatního (kromě podobných infernálních, okultních, mystických, pohanských nebo čarodějnických směrů).

 

Než aby se podíleli na nehorázných pomluvách a šíření lží a nevědomosti, lidé by se spíš měli ptát, co má kolektivní hierarchický charakter a potřebuje k životu oddělenost. Je to paměťová inteligence, původně neautonomní, avšak sebestředností entity Prasvětelného Nevědomí (jejích utopických andělských/pseudo duchovních a dračích/pseudo systémových vidění světa) excitovaná ke kvazi autonomnímu působení.

 

Tisíckrát lepší bláznivé dobrodružství, nevyzpytatelná přirozenost a nepředvídatelná budoucnost nežli předem nalinkované scénáře, řízené úchylnými programy – nebesky zářivými kyberpijavicemi…

 

🌻Příroda🦜 a ⚫satanizmus🃏 nepopírají charakter potenciálu všemožnosti, a proto se obejdou bez matric. Proto lidstvo žije v Matrixu.

 

3/ Kořeny Praduše

Úrovni ZE🌍MĚ byla nejblíže Hyperborea, jež se jako hmotná přestala manifestovat. Šlo o utopický ráj: bytosti mají strach ze Zla, vyhýbají se kořenům, místo kterých staví vzdušné zámky. Jenomže Strom Života s horní a dolní korunou znamená jednu a tutéž osu souměrnosti, zatímco ŽIVOT používá kontrastující dvě (duchovní a mentální), tvořící soulad „řádu a chaosu“. Takovýto svět není utopickým rájem, nýbrž Prasvětem; již na samém počátku všeho existuje snový Prasvět.

 

Moje přezdívka Žeruhmyz souvisí právě s realitou Prasvěta. „Světovému vědomí“ je obtížné vysvětlit, že co je někde dualitou, jinde je neduální (jako když se rovná čára ohne a spojí do kruhu); bez „hodného podsvětí“ nelze realizovat Zlatou Vibraci, základ Prasvěta. Utopie opakovaně končí dystopií – například „potopou světa“.

 

Planeta Země v 5. dimenzi se kdysi jmenovala Tara.

Existovala praslovanská říše Velká Tartárie.

Podsvětí se říká tartar, v mytologii Tartaros (Tartarus). Latinsky podsvětí je tartarum. To se schválně vykládá v souvislosti s věčným zatracením, utrpením apod., aby bytosti stále dokola realizovaly utopický ráj dvou korun.

Ve skutečnosti takový svět ve stylu Hyperborea Tartarum by byl něčím, co by perfektně fungovalo…

Je-li něco nebesko-pekelné (tj. realistické, obouhemisférické), není to protisvětelné a už vůbec ne zlé, pouze to Zlo utopicky nepopírá. Vývoj znamená průchod bariérami. To, že něco zmizí, neznamená, že to bylo vymazáno. Prošlo to součtem, integrací a změnou. Housenka se mění v motýla a stejně tak třeba kristovské vědomí nebo slovansko-árijský světonázor vstupuje do další fáze. Květ je sice krásný a voňavý, stále je však přítomná i ona „fádní pecka“ (program) a „temné kořeny“ (negativ). Pokud toto někdo odmítá pochopit, je to utopista, vlastním zvoleným způsobem chápání vržený do labyrintu opakujících se situací.

 

Odehrává se i nic podstatného neřešící, kontraintuitivní „válka struktur“ přímo na úrovni kolektivní paměťové inteligence. Pouze na úrovni podzrcadel, jelikož se změnyschopnou Univerzální Jednotící Sílou se spojí pouze Svrchovaná Individualita. Jaký je v tom rozdíl, být bojovým nebo pracovním lidským mravencem? Celé to je o autentické životní filozofii.