Zlatý střed

Existují paralelní vesmíry středokraje Univerza/Multiverza, fungující čistě na bázi zlaté vibrace (jsou obrazem Zřídla Veškerenstva); zdejší, tamní svět existuje jako mezisvět nebeské koruny a podsvětních kořenů: PRAVÝ RÁJ.

 

Zeměvesmír a jemu podobné je vesmírem krajostředu; jelikož entita Prasvětelného Nevědomí má z KOŘENŮ (pekla, temnoty, magie) strach, tvoří utopické světy dvou korun (jin & jang), což končí opakovaně v duchovní totalitě. Síla opovržených, převrácených kořenů tak původně rajské bytosti přetváří v nesvéprávné blázny, jejichž bohem jsou „čísla, lži a televize“.

 

 

Zeměvesmír funguje jako vzdálený konec Přesýpacích hodin Univerza/Multiverza. I když to zřejmě bude mít ještě nějakou dohru neboli setrvačnost, v tomto století s magickým číslem 21 se rozhoduje o všem. Jde o návrat do a ke Zlatému středu. Zlatého středu nelze v systému dvou korun dosáhnout.

 

To je jeden z důvodů, proč se objevilo téma koronavirus – „vířící koruna“ (myšleno v mystické rovině): téma, nikoliv pandemie.

 

KORONA, KORÓNA (abc.cz)

  • věnec, koruna
  • vnější vrstva sluneční atmosféry
  • druh elektrického výboje
  • kruh, družina (knižně)

 

KOV/ID-⓳ představuje hybridní převrácení původního DIV/OK-👁 („div/oko“, Zřídlo Veškerenstva).

 

Celé to je principiální záležitost Ze➔Mě, Já Absolutno, Zřídlo Veškerenstva, Hlavní Organické Centrální Slunce (7+1/7) a existuje nebo neexistuje to podle toho, jakým způsobem a zda vůbec tomu věříme; z více jak 99 % jde o „záležitost virtuálního kvadrantu“.

 

Utopický ráj už zde byl, jmenoval se Hyperborea a rozpadl či fragmentoval se na „půl-archetypy“ Lemurii a Atlantidu (pahýl duchovna a pahýl vědy). Máme zde zástupce všech tří táborů, všechny pod vlivem entity Prasvětelného Nevědomí.

Bez kořenů (podsvětí) ráj nikdy nefungoval, nefunguje a fungovat nebude. Ráj včetně kořenů není utopickým, nýbrž mystickým rájem, rájem ideálním a zároveň realistickým. Skutečný ráj ztělesňuje Mystérium magické nedvojnosti a je v souladu s Univerzálním řádem Přírody.

 

S Hyberborejí souvisí severská mytologie, Země v 5D (Tara), vnitřní Země Agartha nebo slovanská říše Tartárie či Tartária.

Téměř každý naivně, alibisticky pokládá entitu převrácených kořenů za nějakého „zlého archontského demiurga“. Pro slovanskou, křesťanskou či árijskou mentalitu to je ostatně typická známka nepřiznaného pokrytectví: to všechno oni, my za nic nemůžeme. Jistě, jak jinak…

Oddělené, převrácené kořeny jsou ale vaším vlastním potlačeným Nevědomím, zavrženým blahodárným Stínem vašeho pravého rajského Já.

 

Hyperborea má vazbu na hyperprostor (Věčnost, éterickou podstatu) a v reálné, věčné existenci ji udrží pouze plamen poznání. Borealis znamená nejen sever (severní), ale i půlnoc – v rámci magické neduality současně i poledne. Borea pozpátku aerob ukazuje na kyslík (O), vzduch, ducha, dech, vtip, smích, volnost… Ukazuje na duchovní srdce a duchovní střed, projevenou duchovní podstatu (paradéša → praduše → paradise).

 

Je třeba si uvědomit, pochopit a realizovat skutečnost, že DÉMON či DÆMONIUM není žádný temný egregor, zlovolná bytost ani astrální parazit, nýbrž jednak představuje vlastní smysl pro fantastično, jednak je fantastickým ekvivalentem jiskry života. Bez toho je zdravá rovnováha nemožná, vše je pouze utopické, vykonstruované, nikoliv přirozené.

 

Jak Hyberborea, tak Tartárie byly založené na utopickém ideálu dvou korun („korona víra“).

Latinsky peklo nebo podsvětí se řekne TARTARUM. Žádní Árijci, žádné slovansko-árijské védy – skutečné védy jsou o magii!

 

CROWLEY

 

 

Veškerá realita je o myšlení samotném. Zdrojem všeho je ŽIVÁ MYSL. Pokud někdo nemyslí, co očekává?

 

Život jako nevyčerpatelná studnice možností, prožitků, nápadů…

Plnohodnotný, úžasně zajímavý a dobrodružný, naplňující…

Život se vším všudy, bez sebeklamu, takový, jaký je…

Jedno zda nebe či peklo: jediné pravidlo zní Neškodit (škůdce zneškodnit). Co je inteligentního na tom, když jedna a táž Mysl ubližuje sobě samé, když nic jiného neexistuje?

 

Ti druzí jsou Vesmíru úplně ukradení (nejspíš proto, že každý je Vesmírem sám o sobě)… Nikdy nesestoupila žádná rádoby „vyšší síla“. Plyne z toho jediná rozumná odpověď, asi nejlépe vyjádřená otázkou: Co když každý jeden z nás je Nejvyšší sílou?