Peklo jako problém – peklo jako řešení

V PRASVĚTĚ či Prvosvětě neexistuje nic než magie; my sami jsme onou zázračnou, magickou inteligencí. Lze si to představit třeba jako magické koule živého světla vědomí fantazie. To, že to funguje, je dáno tím, že to používají hodnotné/hodné bytosti. Jakmile se extrémně zpomalí vibrace intuitivního souznění vnímajícího a vnímaného (vnitřního a vnějšího světa), vztah mezi čarodějkou/kouzelníkem a magickou iluzí se může změnit, převrátit až do stavu, který výstižně popisuje Oscar Wilde ve svém citátu: „Lidé dnes znají cenu všeho, ale hodnotu ničeho.“

 

HIERARCHIZMUS ILUZE MNOHOSTI

Kariéra na úkor spolupráce. Postavení na úkor vzájemnosti. Kvantita na úkor kvality. Kontrola na úkor svobody. Kopie místo originality, napodobování místo sebevyjádření. Obchodníci se strachem, lží a re-klamou. Dokonce i taková zrůdnost jako byznys s nemocemi nebo komerční duchovno a ezoterizmus…

 

I svět hrubé hmoty je výsledkem alchymických, magických procesů. Neosvícený rozum to ovšem chápe jako pouhý „shodou okolností“ se pohybující obraz hmoty a energie, bez magické, duchovní podstaty. Tím deleguje pravomoc (způsob kontroly) do astrální roviny – která je však pouhým „měsíčním odrazem“. Nemá žádný skutečný, nezávislý, vlastní život. Astrál je ve skutečnosti knihovna. Naše éterická, duchovní podstata v tomto mezisvětě vůbec neexistuje. Proto kdo by tam lezl, když může používat étericko-magické komunikace Organického Centrálního Slunce.

Astrální knihovna jako to druhé je v pořádku (odraz v zrcadle také nepředchází odráženému). Avšak jako to první tvoří remanifestované, duální Impérium Paměti – tedy z pohledu vnitřní podstaty, pokud tam jste fyzicky přítomní (což rozhodně nikomu neradím), je to říše „rozděl a panuj“ par excellence. Měsíční odraz („ukradené“, vnější světlo) z okultního hlediska znamená Sat🦇ELITY Sat⚱URNA. Souvisí to se chtonickými, klifotickými silami a je to nevědomě i úmyslně zaměňováno se živou sílou 🐍SATAN🍎, se kterou to však nemá společného téměř nic. Lidé si tak myslí, že živá síla imaginace (f-ANTAS-y, kde F=klíč, Y=spojení) je nějaká psychopatická mocnost, takže se radši schovávají za své „osvědčené“ programy víry a vůbec je nenapadne, že by démoni, ďábel, peklo a temnota mohli existovat i v té hodné verzi… Jde tu nejen o fantastickou svobodu, zábavu a nevyčerpatelnost – hlavně to je klíčová součást řešení čehokoliv.

 

Místo aby lidé – bytosti hrály nekonečnou hru s iluzemi, s iluzemi bojují pomocí slovních konstrukcí. Namísto PŘÍRODNÍ MAGIE vládne šílený svět informací (popravdě většinou spíš dezinformací), takzvané „duchovno“ a takzvaná „věda“. Amputované duchovno s jednosměrnou, pozitivní polaritou? Invalidní věda, která chce do nevinných a v podstatě zdravých jedinců píchat jedovaté vakcíny, jen aby si nacistická techno-plutokratická elita a eugeničtí psychopati namastili kapsy? Připomíná to spíš holokaust myšlení a výsměch inteligenci. Lidem ale můžete tisíckrát vysvětlovat, že kde není temnota vnitřní, blahodárná, konstruktivní, je temnota vnější, destruktivní, život znesvěcující. Genocida začíná uvnitř, v niterné, duchovní rovině, odvržením magické, alchymické síly snů a fantazie (a s tím spojené individuální jedinečnosti) na úkor kolektivizačního programu víry.

 

Nejvyšší čas si uvědomit údernost trojice VIZE+VŮLE+VÍRA.

 

 

LIDÉ, A NEJEN ONI, mají vyschlý pramen života, vyhaslý vnitřní oheň, a pořád si naivně myslí, že se svým zploštělým chápáním dotýkají kořenové příčiny (o kterou ve skutečnosti ani nezavadí) – ať už jde o život sám nebo konkrétní dění na planetě. Jenomže neosvícený rozum vůbec nežije v realitě. Zaprvé je třeba dojít ke správným dveřím a zadruhé je třeba tyto dveře otevřít vlastním univerzálním klíčem.

 

I konkrétní Praduše Života musí projít osvícením, spočívajícím ve spojení s Podsvětím neboli s KOŘENY Stromu Života. Tomu se životu nepřátelská síla (Choromysl) snaží stůj co stůj zabránit. Následující pravidlo by mělo být stále opakováno: Co je v dualitě zlem, je v nedualitě podstatou: Zla, tou vibrací. Mysteriózní podstatu ZLATÉ VIBRACE v angličtině vyjadřuje hříčka Evil:Live (jde o NE konání zla). Způsob, jakým funguje (neduální) Absolutno, je pro relativní (duální) způsob chápání nepochopitelný, jelikož si neuvědomuje, že to, co chápe jako „rovnou čáru odněkud někam“, je ve skutečnosti „boční pohled na kruh odnikud nikam“.

 

Magická nedualita je všezahrnujícím Magickým Infernem, fyzické existence schopným Pohádkovým Peklem. Na úrovni podvědomí se to projevuje jako Univerzální Řád Přírody.

 

Není-li toto prakticky realizováno, hraje se na pomyslné šachovnici vzhůru nohama, kontrolované Rubovou inteligencí, která dělá vše pro to, aby hráči byli přesvědčení, že takto je vše přirozené. Dělat ze sebe „světelné odborníky“, které (že prý) ani nenapadne zatoužit po něčem „zapovězeném“ – takováto přetvářka nezřídka končí tím nejotřesnějším způsobem a mně připadá čím dál nepochopitelnější, že někdo stále na tom svém „nebeském“ psychoušství trvá:

Poznámka: půlce věcí ale vůbec nevěřím. Obecně vůbec nevěřím v „bezbrannou nevinnost tvořivé inteligence“ (aneb co dokáže síla rázného NE!), je v tom vždy i něco dalšího, pokrytectví, „minulé životy“…

 

Inteligentní peklo zahrnuje i nebe, ráj a vše. Ale co zahrnuje nebe? A co se děje s tím ostatním?

 

 

LIDÉ, ČI OBECNĚ individualizované vědomí, si nedokážou představit, že by nějaká Mysl mohla být ŽIVOTEM se vším všudy – od lásky a fantazie až po nějaký zázračný typ inteligentní energie, patrný kupříkladu v Přírodě. Pletou si Mysl s pouhým rozumem, logikou, paměťovou inteligencí, což jsou ale jen „podmnožiny“. Prvotní Mysl je nejen vědomou Pozorností, absolutní Láskou (reflexí, zpětnou vazbou prožitku) a nekonečnou říší Fantazie, je Zřídlem „Všeho, co jest“, Zlatou Vibrací, Praduší Života a je naprosto vším, co je v souladu se Zákonem superpozice: všechno je vším, cokoliv je čímkoliv jiným.

 

„…Mysl implikuje vše, avšak nic neimplikuje Mysl (kromě Mysli samotné). Zajímavý je výčet výrazů obsahujících kořen „mysl“: smysl, nesmysl, důmysl, průmysl, úmysl, smysluplnost, smyslnost, dvojsmyslnost; jinak řečeno cíl, svoboda, důvtip, pokrok, záměr, inteligence, erotično, humor – mystérium.

Jediné, co opravdu neexistuje, je Nemysl (absolutní nepřítomnost Mysli).

 

Piřpomínám rovněž svou oblíbenou „svatou trojici“:

hra (fantazie)-polarita/dualita-paradox neboli umění-láska/erotično-humor

…“ – Pekelná životní filozofie v souladu s nestvořenou Stvořitelkou

 

Ve výčtu není uvedená vadná možnost: choromyslnost (ať už jde o ignoranci/slabomyslnost nebo o šílenství/zlomyslnost). To, že někdo věří v Boha nebo ve Světlo, je typický případ. Jako kdyby nějaký Bůh nebo Světlo mohlo stvořit Mysl, aniž by tato již před-existovala. Netvrdím, že Prvotní Mysl není ŽIVÝM Světlem, samozřejmě že je – ale zdaleka nejen to. Z nějakého důvodu však věřící nebo dnes moderně „bytosti světla“ jako kdyby se Mysli štítily, což je něco fakt bizarního. Poslouchat ty výplachy mozku o tom, že myšlení má nízké vibrace a je třeba se řídit srdcem, je opravdu zážitek. Cit a intuice nejsou srdcem, nýbrž Myslí (jak víte, jakým způsobem „uvažuje“ inteligence absolutní Lásky?). Mysl JEST a Život znamená zpětnou vazbu prožitku. Zvláště od roku 2012 všichni meditují, realizují kristovské vědomí, řídí se srdcem – celá blamáž vyvrcholila nošením náhubků… Samozřejmě, protože srdce nemá žádnou vůli, tu má osvícený rozum. Srdce je jen razítko pro „spasenou“ (sklizenou) kolektivizovanou osobnost. To, co miluje, je schopnost Pohádkové Mysli milovat a je to tak hlavně také z toho důvodu, že příslušná inteligence umí i mnoho dalšího. Nechci působit cynicky, ale srdce se tak maximálně dokáže utrápit a jít se oběsit nebo ze sebe nechá dělat blbce: viz všechny ty světelné, kristovské, slovanské a podobné „hvězdy“.

 

Takovouto prdel si z vás dělají, a vy se furt modlíte ke sračkám…:

 

Jakákoliv CHOROMYSLNOST je důsledkem nesprávného způsobu myšlení nebo nemyšlení vůbec – pokud jde o vztah k NAHÉ REALITĚ jako takové. To může vést až k převrácení pomyslné šachovnice života vzhůru nohama, což je přesně případ světa lidí na této planetě. Že jsou někteří „klíčoví hráči“ opravdu šílení, na to ukazuje i třeba video Moment, kdy Bill Gates nedokáže potlačit radost při pomyšlení na vstřikování GMO do paží malých dětí. Spousta „ještě-lidí“ se sice topí v penězích, v čem se ale topí jejich duše?

 

THE PRODIGY

 

 

AUTENTICKOU životní filozofii nelze vynalézt, pouze objevit a dát tomu název. Takto vzniknul GRIMOÁRIZMUS od slova grimoár, magická kniha. Pokud bych měl jednoduše popsat realitu, napsal bych KNIHY V KNIZE, samy o sobě s nehmotným statusem, avšak fyzické existence schopné – ať už jde o fantazii nebo o paměť.

 

Život je nevýslovný, proto nic neplatí doslovně. Velkou roli v grimoárizmu hraje živá síla SATAN, což však neznamená, že tento slovní výraz explicitně používám v běžné řeči. Podobně to je i s převráceným pentagramem. Lze na tom názorně něco vysvětlit, není to však život sám. Grimoárizmus má řadu společných prvků s nefalšovaným satanizmem. Jelikož na tomto poli existuje obrovské množství předsudků a dezinformací a spousta infernálně orientovaných jedinců lže a nemá to v hlavě v pořádku, zdůrazním hlavně dvě věci:

  • peklo v grimoárizmu má primárně nehmotný status, je neskutečné (tak jako nehmotná fantazie) a zhmotňuje se až eventuálním spojením se zrcadlem pohybu živé síly (absolutní Lásky); přesto má stejně klíčovou roli jako láska a výsledkem je ŠTĚSTÍ
  • plně se shoduji s Thelemou, viz Kniha zákona (autor Aleister Crowley); platí naráz, což jinými slovy znamená „neškodit, škůdce zneškodnit“, jinak se možnostem meze nekladou:
    • dělej, co ty chceš, nechť je cele zákon
    • láska je zákon, láska pod vůlí

 

Organická, živá (nahá) realita je BEZEJMENNÁ a je to úplně o něčem jiném: o pocitech, vůli, představivosti a o myšlení, dechu a energiích.

 

SVATÁ TROJICE

Zlatá Vibrace (projevené i neprojevené vše) + Růžový Pramen (projevený život) + Černý Plamen (ověřovač pravdivosti, zesilovač charakteru, zdroj magie)

 

JELIKOŽ VĚDOMÍ je všudypřítomné, jakýkoliv pohyb (živá síla představivosti) je současně i protipohyb; pohyb dokončený tvoří paměť: konečnost uvnitř Nekonečna (věčné paměť netvoří, je dřímajícím snem, fantazií). Vědomí nemá konec ani začátek, má charakter kruhu. Pohled na kulatý (ženský) kruh ze strany znamená rovnou (mužskou) čáru: součástí hyperprostoru, potažmo věčnosti, je iluze časoprostoru. Časoprostor rovná se dualita uvnitř neduality: co je v čase duální a tvoří protipól, liší se „tam uvnitř“ pouze směrem, který je ale v kontextu Nekonečna (všudypřítomného vědomí) opět pouze iluzí. Manifestace směru&protisměru, potažmo pohybu&protipohybu, lze mentálně či vibračně zpomalit, čímž vzniká interaktivní hra: tvoření a zábava života. Jelikož veškeré interakce tvoří paměť, časem může vzniknout fenomén zapomnění, ztotožnění se s paměťovou inteligencí. Hyperprostor rovná se říše snů, představ, fantazie – nelokální duch, všudypřítomnost. Časoprostor rovná se říše paměti – lokální ego, sebestřednost. Přirovnáme-li hru života k dění na šachovnici, upřednostnění paměťové bytosti vede k převrácení šachovnice, pročež otěže dění namísto neduální Lícové (hyperprostorové) inteligence přebírá inteligence duální Rubová (časoprostorová). Nyní zajímavá hrůzostrašnost. Živá síla má status 3R (rozměrný), představivost 2R – jedno je reálný/hmotný XYZprostor, druhé virtuální/nehmotný. Obojí nerozlučně existuje naráz, ať už pasivně nebo aktivně. Vztah 3:2 tvoří jednotku 150 % (1,5), přičemž přitažlivost dvou (směr&protisměr) vede k možné interakci dvou (pohyb&protipohyb) a ke vzniku třetího; je v tom tudíž obsažená jednak nefyzická láska a jedna fyzická reprodukční schopnost. Základ (1,5) je větší než 1, jde o živou sílu se statusem existence neboli JEST/princip „+“. Zrcadlově 2:3=0,666 (fraktálně) je základ menší než 1, jde o představivost se statusem neexistence neboli NENÍ/princip „-„, což není nic jiného nežli ďábel, démon, temnota, peklo (ovšem fantastické, pohádkové, snové, „jako“, zatímco živá síla nebo láska je „doopravdy“). Zde máte vysvětlení, proč existuje třeba humor, pocit extáze, štěstí, blaženosti, nebo orgazmus. Nyní se zamyslete nad tím, jaká pravidla platí na převrácené šachovnici? I když bílí v rámci Rubové inteligence a tedy duality porazí černé (životu přátelská síla zdolá životu nepřátelskou), je to opravdu tím, oč jde v první řadě?

 

Vládne živé čarami (magií) nebo čáry (klec) ovládají živé?

 

Jestli jste ani teď nepochopili, že ŽIVOT je Láskou/energií a Ďáblem/fantazií v jednom a že přirozená, zdravá neporušenost (věčně metamorfující, kontrastující soulad) je podstatou nikoliv lásky, ale neoddělené ŽIVOSTI a že když to oddělíte, zrcadlové reziduum vašeho vlastního vědomí si z vás jako „stroj na mrtvoly“ udělá loutku zombie, tak vám opravdu není pomoci. Hrajete dobrovolně partii „posraným navrch“… V podstatě tak hystericky ječíte do světa, jak utržení ze řetězu od blázince, že existuje něco, co má povrch oddělený od objemu, že 2R není součástí 3R, že duch či láska nemají žádný mentální aspekt.

Jaký vliv má asi šílenství slepě věřících, myšlení nenávidějících fanatiků na systém realitních polí, organizaci struktur, proudění energie…?

 

Kde není peklo zábavy, je peklo otroctví.

 

Připomínám, že peklo je od slova péct, pečovat a že focus znamená nejen zaměření, soustředění (pozornosti) nebo ohnisko, ale (latinsky) i PEC (!). Pec dále evokuje slovo pecka (jádro, podstata, ale také „to je pecka!“). Tudíž původní význam pekla je archetypální, konstruktivní, blahodárný, ostatně stejně jako v případě slova démon. PEKLO=POLE „K“=tenzorika vrstev (hlubin, hladin, obzorů) vědomí.

 

 

I když to lze popsat i z mnoha dalších perspektiv, zdrojem všeho je ZŘÍDLO PEKELNÉ.

 

Každý má takovou svou Putovní Knihovničku a k tomu pramen svého Já a celé to funguje jako Klíč, kterým si odemyká Dveře Světů… Celé to řídí zákon přitažlivosti.