Pagania

ŽivotUniverzum má svou neprojevenou část, kterou lze přirovnat k životu v nehmotném Spánku💗Smrti, a svou část projevenou, popsatelnou jako interaktivní hmotný Sen📗Čas. Zároveň se obojí vzájemně potenciálně obsahuje a zrcadlí.

 

Projevené Univerzum neustále expanduje a metamorfuje a zde je třeba si uvědomit, že jeho Paměť existuje zrcadlově a není-li inteligentně potvrzován status obojího, svět Paměti dříve nebo později projeví tendenci existovat nezávisle – navíc jako to druhé před prvním, přičemž základ paměťových polí tvoří jednotlivá ODDĚLENÍ (jako v knihovně).

 

Za normálních okolností Univerzum má status organického, živého tvora (tvořivé inteligence), zatímco Paměť má status anorganického či virtuálního netvora. Paměť je jak komiks nebo kreslený humor. Ožije-li svět Paměti nezávisle, nehmotný vtip a radost se mění v reálný děs a utrpení.

Lidé stále hledají nějaké neuvěřitelné řešení, existují tisíce složitých vysvětlení – přitom vše se točí čistě kolem POCHOPENÍ: jednoduše kolem vnímání a myšlení samotného.

Aby se zabránilo kolizi nebo pokud už taková situace nastala, je třeba v sobě sjednotit faktor milující bytosti (status „doopravdy“) s faktorem temného umělce (status „jako“). Lze to popsat jako soulad nevinného a divokého, soulad řádu a chaosu, světla a temnoty: jednota energyLásky a fantasyPekla.

 

Existuje jedno jediné, Nekonečné Vědomí, hledící do Zrcadla Fantazie. Individualizovaná část si toto buďto uvědomuje nebo ne. Tedy buďto ví, že je Absolutnem🌈Hrou Absolutna nebo to neví, což znamená, že se buďto nezdravě podceňuje a nevěří, že má neomezený potenciál „Všeho, co jest“ (byť pouze omezenou kapacitu), nebo se nezdravě přeceňuje, což v tom extrémním případě může znamenat i to, že konkrétní Hráč chápe sebe sama jako to absolutní a svrchované v hierarchickém smyslu (svrchovaní jsme ale všichni ve smyslu ne-hierarchickém).

Potenciál všemožnosti se nachází ve stavu superpozice („bylo nebylo“, „všechno je vším, cokoliv čímkoliv jiným“) a zároveň má charakter nehmotného Zla (potažmo kresleného vtipu) – fantazie, které se meze nekladou. To v kontextu zpětné vazby prožitku (Života) neboli v kontextu sebe si vědomého vědomí se zrcadlí jako absolutní Láska. Fenomén superpozice má nelokální charakter („všude a nikde“).

V případě, že někdo nechápe autentickou povahu reality, začne chápat svět jako primárně lokální („něco někde“), sebe primárně jako „NĚKOHO“ – stává se sebestředným, vzdaluje se původní (duchovní, niterné) podstatě, až se nakonec přednostně ztotožní s paměťovou inteligencí neboli fantomovým egem, stínovou identitou. Původně reálná láska získá status neskutečna a původně nereálné zlo naopak status skutečna. Neboli jde zcela jednoduše o otočení autentických (samovyplývajících) vlastností reality, jejich převrácení naruby neboli existenciální lež (nejde ani tak o malé lži faktické, jako o ty velké energetické). Není to žádná temnota, démon, ďábel ani satanizmus, jak mnozí bezmyšlenkovitě tvrdí, protože „jedna bába povídala“. Tyto nálepky se tomu dávají úmyslně, aby nikdo dál nehledal skutečnou příčinu, nezkoumal princip, jenom slepě věřil nějakým informacím. Jde zkrátka a dobře o prachobyčejnou CHOROMYSLNOST, kdy místo Mysli👁Představivosti samotné středobodem dění se stává nějaká (deformovaná) myšlenka🚽představa. Porucha reality rozhodně nemívá pouze temný charakter, kolikrát nejvíc defektů je na světelné straně.

 

Absolutno a NE-Absolutno (NE-struktura a Struktura), jedno ve vztahu k druhému je iluzí. A jelikož život je právě o těch vztazích mezi, jeho podstata je magická. Na straně jedné tak existuje univerzální, věčná duchovní podstata – na straně druhé astrální magie.

Už samo myšlení je nevědomá astrální magie.

Názory, že magie či okultizmus jsou zlo, jsou názory neosvíceného rozumu, který nedosáhne na příčinu, podstatu – nemá přístup ke kořenům.

Jestli je něco zlo, tak neschopnost zdravě myslet.

Nejde o to, co, ale jak. Záleží, k čemu se to vztáhne, zda k duchovní podstatě (která je mimo dualitu a tedy mimo astrál), nebo k falešnému egu (paměťové inteligenci). Pro duchovní podstatu je astrál pouhou nehmotnou knihovnou, nehmotnou říší představ, která nemá žádnou vlastní vůli. Pokud někdo věří, že magie je zlo a ze strachu radši nic nezkoumá (pouze takzvaně „věří“), magii nepoužívá – magie používá jeho.

Veškerý rozdíl tkví v tom, že (nefalšovaná) duchovní identita funguje v rámci magické neduality, splývá s kauzalitou, zatímco astrální ego (v přestrojení za kdovíco) funguje v dualitě a vytváří podmíněné egregory – vždy to je obchod „něco za něco“.

 

Magickým Prazřídlem je Zřídlo Veškerenstva neboli ZLATÁ VIBRACE, spíš ale ve smyslu souznění, hloubky, pochopení, nežli ve smyslu viditelném (jakkoliv hexadecimální zápis zlaté barvy #FFD700 si lze vyložit jako „sedm dimenzí všeho a ničeho“, což souhlasí). Lze si to představit jako vnitřní, živé, duchovní, organické, tekuté, jiskřivé, zlaté světlo. Osobně to vnímám jako takový pohádkový, zázračný nebo magický lesní pramen (zároveň někde v lese pravděpodobně existují i ty „obyčejné“ průzračné, ve kterých se zrcadlí obloha). Souvisí to s kamenem mudrců či elixírem života. Velký pozor na různá vnější, povrchová, efektní, odražená, pseudo „zlatá“ pseudo „živá“ pseudo „světla“.

 

FACEBOOK

 

Všichni jsme Hvězdy. Pokud sebe sama nechápeme jako magickou hru Absolutna, ale například jako stvoření (oddělené) vnější síly, paměťové já (ego) nebo tělo, tyto hvězdy jsou stříbrné a realitě v okultním smyslu vládne chiméra „zlatého“ Měsíce: umělé, bludné světlo. Pokud nic nepředstíráme, nic si nenamlouváme, nejsme loutkami žádné slepé víry, jsou to zlaté (aurické) hvězdy – magická, duhová a jiná SLUNCE a stříbrný Astrál je zde pouhou Knihou v Zrcadle bez vůle…

 

ENERGIE U PRAMENE

 

DUŠE „K“

 

CROWLEY

 

ČESKÁ POHANSKÁ SPOLEČNOST

 

„…Pohanství neboli paganismus (od latinského slova paganus, což znamená „venkovský“) je s pejorativním nádechem užívaný výraz především v křesťanské kultuře v podstatě pro veškerá mimo-křesťanská a před-křesťanská polyteistická náboženství vyznávaná zejména v oblasti Evropy a Blízkého východu. Pohanská náboženství a kulty obecně vždy tvořila víra v různá božstva, nadpřirozené bytosti, přírodní síly a duchy, duše předků, démony apod…“ – Pohanství

 

 

SERIÁL ČARODĚJKY (CHARMED)

 

ZEMĚPLOCHA

 

SUPER BRLOH

 

MAGICKÉ CHAOSVERZUM