Kymatika √-1

/1/

Že by absolutní Láska a Knihy zla (nebo Kniha stínů) mohly vyjadřovat totéž, to je pro duálně uvažující mozek něco nepochopitelného; přesto obojí představuje potenciál všemožnosti. Všichni chtějí ráj a svobodu, ale nikdo není ochoten zkoumat ani ten nejelementárnější paradox: prazáklad Věčného mystéria…

 

Co svět světem stojí, věří otroci v Boha, Krista, anděly, světlo, pozitivitu, modlí se a meditují, věří v duchovní a racionální přístup („vysoké vibrace“, „zdravý rozum“) – jenže nic takového čarodějka Příroda nezná, to si egomaniak nikdy nepřizná, raději se uslouží k smrti a bude honit chiméru až do soudného dne.

 

Magie a okultizmus, to jsou přece nástroje Temné strany (a my nevyléčitelně blbé „světlušky“ se té černočerné noci přece tak panicky děsíme)…

 

Důvod, proč někdo vnímá duálně (přestože Den=den+noc), tkví v tom, že se ztotožňuje s paměťovou inteligencí, falešným egem/tělem neboli stínovou identitou, a podstatou paměti jsou oddělení (jako v knihovně sekce).

 

Paměťová inteligence funguje jako levohemisférický program a může zahrnovat i zdánlivě tu nejvznešenější duchovnost. Avšak dříve nežli paměť je představivost (korespondující s pravou mozkovou hemisférou) a je-li něco duchovní podstatě vlastní, je to především fantazie – schopnost obrazotvornosti, spojená s vůlí (dechem, vtipem, citem) a vírou jako takovou.

 

Důležitá je rovněž tato „záhada“: toto je text, toto je prostředí knihy. Nedochází zde ke vnější („oddělené“) názorové interakci. Něco jiného by bylo chatování o daném tématu v reálném čase, něco jiného mailování, a pokud by se přidal ještě obraz a zvuk nebo šlo o výměnu názorů v rámci sdílené fyzické přítomnosti, charakter prostředí by vše opět zakřivil a nasměroval jinak a jinam. Knihy zla či Kniha stínů (neboli Dæmonium či prostě Magie) je čistě individuální, soukromá záležitost, která platí pouze v rámci jednoho konkrétního já. V interaktivní realitě Knihy zla, v onom přirozeném případě, obvykle existují jako smysl pro humor, zábavu, recesi, dobrodružství a podobně. Otevírá se meziprostor. Výsledek vztahu mezi dvěma já má neindividuální charakter, nejedná se o identitu, nýbrž entitu fenomén. Pokud se mě „fyzického“ někdo přímo na něco zeptá, budu (nebo mohu) lhát – mystifikovat, a přesto budu sdělovat pravdu.

 

Zde je dobré rovněž brát na zřetel Já Absolutno, což lze z jiného úhlu pohledu chápat zároveň jako My Svět. Existuje jedno jediné, Nekonečné Vědomí, hledící do Zrcadla Fantazie.

 

Knihy zla nejsou konáním zla, tak jako obraz nebo zrcadlo nemá žádnou vlastní vůli.

Absolutno je neduální – je mystériem magické nedvojnosti. Vztah k realitě definuje charakter prostředí. Je-li způsob chápání a naladění jedince/jedinců blízký ideální úrovni – absolutní hodnotě (osvícené rovná se hodné), vše kladné je kladné na úrovni energie a vše záporné je rovněž kladné na úrovni fantazie, naráz a souvztažně.

 

Podstatou autentického, věčnosti schopného života je NEODDĚLENOST (paradigma neduality, kde to duální je pouhou manifestovanou HROU, nulovým konfliktem, NE dualitou). Odpověď je možná až „nechutně pragmatická“.

 

/2/

Čest je klíčem k mystériu magické nedvojnosti. Vrcholnou ctí je poctivost k sobě samému. Bytost/živáček si uvědomuje skutečnost absolutní Lásky, zároveň ale nepředstírá, že ji/ho nezajímá Druhá strana. Říše představ (hyperprostor) v kontextu základní vlastnosti života, zpětné vazby prožitku (reflexe, uvědomění), je skutečně absolutní Láskou – která však, zdánlivě paradoxně, existuje naráz a souvztažně i jako (prázdné či dvourozměrné) Knihy zla. Mystérium magické nedvojnosti činí život něčím tak věčně nepředstavitelně zajímavým a nevyčerpatelně přitažlivým, že to nelze slovy ani popsat. Většina živých před tím utíká do duality (pod „bezpečné sukně“ programu víry; nejspíš aby pak mohla nadávat, jak za nic „chudák nebohá“ nemůže).

 

Sekta zvaná lidstvo…

 

 

/3/

V mém oblíbeném seriálu Čarodějky (Charmed) se jméno Zdroj používá pro zdroj všeho zla.

Když si uvědomíme, že reálně absolutním zdrojem všeho je Nejinteligentnější Inteligence (Já Absolutno) – pomyslný, pohybu schopný, třírozměrný bod či pole pozornosti „všude a nikde“, které má vlnový charakter (neurčitost klidu a pohybu znamenající vědomou vůli) a prostřednictvím zaměření pozornosti se mění v energetickou částici a postupně v emanaci živého organického Slunce, přičemž dotyčné pole/slunce je indiferentní a současně potenciálně oboupolaritní jako žena schopná rodit obě pohlaví, plyne z toho, že Absolutno (Zřídlo všeho, co jest) je charakteru/rodu středního a zároveň s latentně hyperženským nábojem a teprve aktivita onoho vnitřního hyperženského aspektu dává vzniknout páru vnější ženské & mužské inteligence.

Žádná energeticky skutečná mužská inteligence uvnitř (na Počátku) neexistuje, avšak pozor – ona vnitřní hyperženská skutečnost (absolutní Láska, status existence, princip „+“) existuje analogicky jako démonické neskutečno (nehmotná Fantazie, status NEexistence, princip „-„), takže skutečně Zdroj znamená zdroj všech démonů, archetyp Zla, pouze narozdíl od filmového seriálu se reálně jedná o nehmotnou záležitost, fenomén, který nemá žádnou vlastní vůli sám o sobě; veškerá vůle je na straně energetické, kde neexistuje byť jediný stín.

Není-li ve společenství bytostí přítomná sebestřednost (nezdravá koncentrace), související vůle celku bezděčně funguje na principu nejvyšší možné všeobecné užitečnosti a zároveň každá dotyčná vnímající bytost intuitivně cítí a ctí konkrétní společný záměr, jímž je vrcholné blaho všech (což ovšem neznamená utopický ráj).

Někdo může mít dojem, že takováto nefalšovaná vnitřní poctivost a upřednostňování sounáležitosti jednoho s druhým (nebo například i boj proti nepravosti a ochrana slabších), že to je něco nezáživného, nudného, že se to vylučuje s dobrodružností, vzrušením, zábavou, vnitřním naplněním – opak je pravdou. Pokud se něco skutečně vyplatí, je to čistý štít (ne ovšem ona sebelítostivá, bezbranná verze).

Představte si existenci jako na straně jedné, absolutní Lásku, na straně druhé, Knihy zla nebo Knihu stínů (grimoár). Láska je skutečno, knihy neskutečno. Je to jiné, než to napohled vypadá. Obojí existuje pouze naráz. Pohyb (vibrace) jedné strany znamená současný analogický (kongruentní) obraz té druhé. Výsledkem je magií nabitá, „strašidelná pohádka“, jejíž fyzická součást z toho činí doslova vulkanický gejzír fantazie a extáze.

 

SERIÁL ČARODĚJKY (CHARMED)

 

/4/

Sebe si vědomé vědomí znamená zaměnitelnost neviditelna a neprůhledna, což odpovídá střídavému rozpínání a smršťování (jako u srdeční pumpy nebo podobně u dýchání). Jedno je potenciálně nekonečný, rozbíhavý pohyb směrem ven, druhé potenciálně nekonečný, sbíhavý pohyb směrem dovnitř. Jedno si lze představit jako průzračno (nebe), druhé jako černo (peklo) – výsledkem je zrcadlo reflexe, základ Života.

Souvisí to s Pozorností nebo s Černým plamenem.

Černý plamen funguje jako ověřovač pravdivosti a zesilovač charakteru, je tudíž dobré dvakrát si rozmyslet, zda toto „prazřídlo magie“ použít nebo nepoužít. Osobně doporučuji současné použití Zlaté vibrace a Růžového pramene.

 

Pozorující Přítomnost (Duch svatý, Prozřetelnost), absolutní Láska, Knihy zla a Černý plamen jsou vlastnostmi hyperprostoru.

 

Chcete dokonalý návod na řešení všeho? Spojte absolutní Lásku a fantastické Peklo do jednoho a nijak do toho osobně nezasahujte. To dohromady tvoří jak podstatu Štěstí, tak podstatu Magie a víc k životu není potřeba.

 

/5/

Program víry, ať už jakýkoliv, předepisuje na prázdné stránky Knih zla, čímž ruší status dvourozměrna. Nechápeme-li, že symbol (slovo, řád) je jen metaforický či zástupný, pozornost ho jako zrcadlo převádí do světa pohybu (vibrace, času, interakce). Neskutečné Zlo pak v související sféře existuje či existovat může jako skutečná zlovolnost, zlomyslnost, zločinnost. Takový věřící v podstatě tvrdí, že tvar předchází beztvarému, obraz prázdnotě, že Bůh stvořil Mysl – což není nic jiného nežli čiré šílenství… Jaké jsou asi důsledky takové do nebe volající choromyslnosti? Stačí se podívat na svět lidí.

 

Zcela jiná věc je zdravá víra v Život jako takový, víra v sebe sama – což pochopitelně není žádný program.