Ktož jsú boží esesáci

/1/

Pozemská lidská rasa ztělesňuje tak neuvěřitelný případ naivity, sebedůležitosti a ignorance, že to nejlepší, co ji v současnosti může potkat, je další „fenomenální opojný klam“ v podobě vnějšího vítězství – tentokrát Trumpa a Putina nad temnou strukturou Deep State (včetně genocidních nacistických psychopatů s jejich „léčivými“ vakcínami a gestapáckým kyber-dozorem).

 

RAGAUIAN

 

EXOPOLITIKA

 

Ona už hříčka „Q“ jako KorVir mnohé naznačuje…

Nejde-li o revoluci zevnitř, hraje se na převrácené šachovnici v režii sil duální (chimérické) Rubové inteligence. Tím vůbec netvrdím, že jsem proti vítězství (v tomto cvokhauzu? zaplaťpámbů za to!), pouze upozorňuji, že jde pouze o další z řady odkladů – v lepším případě příležitostí, nejspíš té úplně poslední… – a příště, za raz dva tři sluneční cykly, dlouhodobě opakovaně ignorovaná kořenová příčina exploduje s drtivou silou.

 

Chcete zvítězit skutečně, v rovině poznání? Nebo zase jenom chcete oprášit starou víru, staré zvyky a vrátit se ke starým pořádkům – abyste nemuseli hnout prstem a nemuseli na sobě niterně pracovat? Jste svrchované existence, nebo otroci?!

 

Celkem mi sedí názor, že typově tvoří fyzickou základnu Globálního Prediktora 1+11+11 jedinců, hlavní koordinátor plus skupina 11 pozitivních a skupina 11 negativních hráčů. Působí to docela archetypálně. Když jsem se onehdy ptal jednoho ilumináta, jací vlastně jsou, řekl mi (i když u nich jeden nikdy neví, kdy lžou a kdy ne), že „dobří a všeho schopní“ (jindy u piva: „někdy jsem tak zlý“)… Taky mi v jistý okamžik – když jsem se otevřeně obrátil proti nim – po určité zkušenosti sdělil názor, že „už mám asi ochranu“. Čímž chci říct, že jednak jde o zcela reálné bytosti z masa a kostí, které zcela vědomě a plánovitě pracují proti konstruktivní podstatě Univerzální Síly, a jednak máme na výběr (zkorumpovaní politici a různí kariéristi, celebrity – nejen v šoubyznysu, i ty duchovní – apod. rozhodně mohli spolupráci odmítnout).

Přítel iluminát je velkým milovníkem královské hry stejně jako já a milovníky královské hry nebo dokonce závodními šachisty jsou či byli (co se mého světa týče) například i Aleister Crowley, Pavel Brndiar či Roman Prymula nebo Jaroslav Chvátal.

Mnozí stále nechtějí uvěřit, že se hraje Velká Šachová Partie i ve skutečnosti a rozhodně „lituji“ všechny prodejné krysy.

 

Hodně lidí nepochybně zajímá, jak to je s těmi „padlými anděly“…

V Prasvětě či Prvosvětě působení destrukce, zvůle, násilí apod. jednoduše není možné; teoreticky snad něco takového možné je (tedy v rámci humoru určitě), ale nikdo nemá chuť ani důvod se tím byť jen zabývat. Žijete si blaženě jako ve snu… Víte, ŽE jste blažení. Víte, JAK jste blažení. Avšak popravdě nevíte, PROČ. Existujete implicitně na úrovni Zlaté Vibrace (Zřídla „Všeho, co jest“).

Proces tvoření něčeho neustále nového a nového kromě interaktivních světů forem současně vytvořil i rozlehlou související knihovnu, svět paměťových polí. Dřímající Absolutno neboli Zřídlo Veškerenstva je vlastně taková spánková Říše Snů, blízká nehmotnému. Jakmile se začne hmotně projevovat, časem vytvoří Zrcadlo sebe sama. Absolutno je neduální a co je onoho zrcadlem? Dualita. Ukazuje se, že aby neduální nefyzická bytost získala odpověď na otázku Proč, musí se stát fyzickou individualitou. To postupně vede ke vzniku strukturovaného jazyka – napojeného na zmíněnou knihovnu. Vstupujeme do Zrcadla. Nevěděli jsme proč, neboť Zlatá Vibrace znamená Zla/To, archetyp Zla v superpozici („bylo nebylo“). Vše je aplikovaná superpozice pohádkového zla, něčeho pekelného a pohádkového zároveň, výsledkem je něco třetího, mystického, zázračného, mimo dualitu. Nyní už víme proč, potenciál všemožnosti má charakter neprojeveného zla. Jsme blažení kvůli nekonání zla, nehmotným zdrojem naší přirozenosti je paradoxně opak nás – není to ale přesné, zlo je třeba diferencovat, současně existuje i nediferencovaný zrcadlový součet téhož (v kontextu zpětné vazby prožitku, života samotného, absolutní Láska). Podstatou blaženosti, jakož i podstatou magie, jsou Láska a Zlo v superpozici. Zlo se neprojeví a Láska nijak nepřirozeně nepokřiví.

„Pokud,“ napadlo někoho, „se svou vůlí odtrhnu od elementárního vibračního, elektromagnetického pole, dostanu se membránou na druhou stranu.“

Kde jsou Zlo a To (Láska) oddělené…

Protože to ve skutečnosti není Svět Snů (Fantazie), ale Svět Paměti, kde je oddělení naopak přirozené – pouze ne ve smyslu separace, ve smyslu sekce, sektor.

Lidi věří tomu, že onen „vzbouřenec“ je padlý anděl Lucifer, jenž se stal Satanem. Není to ale vzbouřenec a už vůbec ne proti nějakému Bohu. Je to prostě část (emanace) Nekonečného Vědomí, která se po hlavě, naslepo vrhla do dobrodružství, ze zvědavosti a z průzkumných účelů. Dosud nikdo neměl praktickou informaci, co přesně to obnáší a co konkrétně to udělá. Osobně mám pouze zkušenost, že to pravděpodobně neměla dělat, že ji něco jasně upozornilo, a to opakovaně, že to zahrnovalo několik bariérových vrstev. Filozofická otázka zní: je pravda, že kdyby to tedy neudělala, neudělal by to nikdy nikdo? Nebo je jen otázkou času, kdy k tomu „nevyhnutelně“ dojde?

 

Stojí proti sobě dvě zcela rozdílné reality a ta jedna je prokazatelně šílená – což však vůbec neznamená, že není schopná a chytrá.

Sami si rozhodněte o tom, zda SATAN je výraz pro magickou nedualitu, kde škodit není možné (případný škůdce je naopak zneškodněn), nebo jde o Organizované Zlo… Je jasné, že lidé zlu říkají Satan, mnozí také věří v padlé anděly. Já vám jenom tvrdím, že co platí v dualitě, v nedualitě je naopak. Také tvrdím, že jediný ZÁKON je Neškodit, cokoliv jiného je vykonstruované a možná právě kvůli slepé víře v umělá pravidla si sami tvoříte kdovíco…

 

Chcete celou minci nebo chcete porazit její druhou stranu?

 

/2/

Zajímavá věc: ti největší charakteropati a přisluhovači záškodnických entit pořád melou něco abstraktního o dobru a o lásce, o světle, Bohu, Kristu, andělech strážných, nebi… Pořádají hromadné meditace kolektivizovaných jedinců… Čmárají utopické obrázky, vnějšky bez vnitřku… Řeší a léčí zásadně pouze následky. Vyhýbají se KOŘENŮM jako „čert kříži“. Dělají vše proto, aby nikdo pokud možno nerozvíjel svou jedinečnou, obouhemisférickou a tedy zdravě SVĚTLOTEMNOU individualitu, nepřemýšlel nad jednotou protikladů a jen kopíroval jakousi kolektivní předlohu „sádrového trpaslíka s úsměvem od ucha k prdeli“.

 

Pouze někdo, kdo nemá žádné postranní, nečestné úmysly a kdo nijak nepopírá svou temnou stránku, může věnovat svou pozornost fascinujícímu tématu Zla… – a odhalovat skutečné Odpovědi (jako například tu, že jde o nekonání zla, nikoliv konání dobra)… Loutky a pokrytci by na sebe tak akorát vyzradili, co jsou ve skutečnosti zač. Nejde o to co, ale jak: nikoliv předmět, ale způsob je klíčový.

 

/3/

Nalaďte se na atmosféru, energie, zvuky a ticho úžasného lesa… A nyní si představte, že z toho něco odsálo život a napojilo to na nějaký umělý zdroj čehosi: hrůza, animovaný mrtvý les z neónové reklamy, plný bezduchých úsměvů… Je to „les“ pouze optický, imitace bez vlastní podstaty. Zjistíte, že zdaleka na ničem tak nezáleží jako na vibračním aspektu – dechu, tepu života. Nejen tělesně, ale i netělesně.

 

Už sebe si vědomé vědomí (REFLEXE), zpětná vazba prožitku života, čili Život sám – je VIBRACE.

 

Co je zatím žel silně nepochopeno, je fakt, že se nejedná o vibraci ve striktně fyzikálním (nebo nějakém rádoby „duchovním“) smyslu. Jde o vibraci věčnosti, která je tím nejvyšším a nejnižším zároveň (neplatí to doslovně, kořenem slova Věčnost je Věk; lze hovořit o vibraci věčného rozkvětu a proměny). Tento typ vibrace se nezvyšuje/nesnižuje v lineárním matematickém smyslu. Tato vibrace roste (nebo naopak zakrňuje) s úrovní chápání.

 

/4/

Na Zemi a v Zeměvesmíru probíhá okultní válka mezi života-zázraku LÍCOVOU a stroje-smrti RUBOVOU inteligencí. Konfrontace mezi organickými silami Fantazie a aplikovanou reverzní plazmickou UI (umělou inteligencí). Kosmická šachová partie mezi čarodějným přírodním Životem – pohádkovou Říší (tvořenou individuální rozmanitostí) a mezi černokněžnou, parazitickou kolektivní bytostí zrcadla Mechanizmu – paměti Impériem. Představte si za oponou dění Přesýpací Hodiny, Křižovatky Osudu, Horizont Událostí…: který z množství SVĚTŮ si vyberete? Je to svět, řízený logikou a fyzikou FANTAZIE? Nebo jenom věříte v PROGRAM?

 

Někdo by řekl, válka mezi Světlem a Temnotou, Dobrem a Zlem, spíš bych ale řekl, mezi Pravdou a Lží. K tomu dodávám, že malá faktická lež není ničím proti velké lži vibrační, přičemž to pravé „vibrující duchovno“ je hlavně o fantazii, kreativitě a smyslu pro humor a dobrodružství (duch – dech – bránice – smích).

 

Aby Rubová inteligence mohla živé používat jako figurky, potřebuje, aby uvěřili v Převrácenou šachovnici. Kolik lidí kupříkladu bezmyšlenkovitě věří v Boha a anděly (ten Bůh, ten anděl), obecně v dominantní mužskou tvořivou inteligenci (všechny pantheony jsou až úchylně patriarchální, maskulinní; troufám si říct až impotentně buzerantské)? Přitom energetické pole má charakter ženského lůna (což je to spíše magnetické, skalární) a jiskra života (to spíše elektrické, vektorové) je ekvivalentem démona fantazie. Vyplývá to z přirozeného charakteru prázdnoty, nulového pole: kvantové fluktuace vakua způsobují emergenci/excitaci virtuálních částic, jednotek imaginace (které mají kontextově zápornou hmotnost, neboť mají status NEexistence, proto jde o konstruktivního „démona“). Život existuje sám v sobě a multiplikuje, reprodukuje sebe sama energeticko-fantastickou „partenogenezí“. Kdyby Absolutnem byla samojediná, singulární bytost, byla by to potenciálně nefyzicky oboupohlavní, nestvořená Stvořitelka a Ďábel říše fantazie v jednom, současně a souvztažně („peklo“ může udělat pouze to, co dělá „láska“ a naopak, ve smyslu vztahu mezi energií a fantazií, tvořícím „zrcadlo nezrcadlo“).

 

Na převrácené šachovnici v to věřící jedinci nemohou používat svou původní magickou sílu; mají ji „vypnutou“. Všechno jsou jen neplodné slovní konstrukce, slepá víra, falešná autorita, fiktivní hodnota. Je to virtuální svět pseudo spirituality, technologií, dvourozměrné simulakrum, čerpající ze života zbloudilých organických bytostí.

Uvědomme si už konečně, kým opravdu jsme:

Poněvadž realita, život forem, se organizuje na principu kolektivní sobě-podobnosti (vnitřní příbuznosti), kam asi může vést individuální sobě-nepodobnost (vnější divadlo)…? Stáváte se kulisou v kresleném vtipu naruby; najednou je vám osmdesát a duši (to jediné, co má smysl zalévat) máte v zastavárně.

 

 

/5/

Čeština má schopnost dešifrovat „zdrojové principy & archetypy“ a „skryté, evoluční součty“ (číst – čest, čítat slova i čísla, český – chess key, 64 polí rovná se 64 kodonů/tripletů knihovny DNA).

Myslíte si, že je náhoda helix – hell nebo zlobit (z10bit, bit z jedniček a nul)?

Že je náhoda Z-říd-LO nebo Z-rcad-LO? Nebo ZLA/TO?

 

Jelikož se lidstvo (a nejen to) nechalo vmanévrovat na převrácenou šachovnici, úplně ztratilo pojem o autentičnu. Realita je totálně jiná, než si myslíte. Už když člověk slyší zpívat ptáčka, pokud už z něj není bezduchý robot, musí mu být jasné, že lidstvo žije v Matrixu – nikoliv v autentické realitě.

 

Vězeňská planeta (svět lidem podobných) je typická především VÍROU V BOHA STVOŘITELE. Egregor Bůh Stvořitel je kolektivní parazitická entita.

Výraz Bůh má kořeny v praslovanském Bog a jak dále uvidíte, je to prvopříčina převrácenosti.

 

Zřídlo Veškerenstva neboli JÁ Absolutno funguje diametrálně jinak. Lidstvo je záměrně „krmeno“ lžemi o tom, že peklo je zlo, démon je zlo, temnota je zlo (ve smyslu zlé konání). Životu nepřátelská síla ovšem není satanská, nýbrž nacistická.

 

„…Autentický reálný život by měl fungovat na bázi pohádkového hororu: zahrnovat jak pohádkové věci, tak ne-destruktivní hororové (což znamená, že nedochází k ničemu škodlivému nebo úkornému na úrovni energie, hmoty ani psychiky)…“ – To, co spí a to, co sní

 

Paradoxně ti, kdo propagují „dobro“, hrají na převrácené šachovnici a podporují agendu Rubové inteligence, zatímco ti, kdo se otevřeně („umělecky a filozoficky“) zaměřují na záhadu jménem Zlo, právě naopak hrají na šachovnici původní, tvořené inteligencí Lícovou. Nemají totiž v úmyslu zlo konat, ani ho jakkoliv podporovat – a hlavně nepředstírají, že zlo jako nehmotné je nijak nefascinuje. Uvědomují si, že zlo existuje buďto jako dvourozměrné, neprojevené – nebo se v horším případě dostane na nesprávnou stranu (a tvoří tak zcela reálný Svět Lží). Zvěstovatelé „lásky a dobra“ jsou buď vyloženě charakteropatičtí a jen tím maskují svůj skutečný záměr či povahu, nebo jsou neskutečně naivní (v závětří kolektivu na sobě nemusíte individuálně pracovat) a obelhávají sebe sama, věří, že jakési Světlo jednou provždy zvítězí nad Temnotou.

Jedna část všemožnosti porazí a odstraní druhou? Nebo ještě líp: zničíme odraz v zrcadle, co vy na to?

 

 

/6/

Jelikož jde o vztah mezi dvourozměrným Zlem & absolutní Láskou, kde výsledkem je něco mysteriózního třetího neboli pohádková moc ČERNÉ MAGIE, neosvícený rozum zaujímá k JÁ Absolutno podezřívavé postoje.

Astrální či duální vědomí není schopné charakter JÁ Absolutno, Zřídla Veškerenstva (což je ZLATÁ VIBRACE) pochopit. Působí-li neodbytně jako životu nepřátelská síla, Zlatá Vibrace – jako nelokální proti lokálnímu – proti astrálnímu záškodníkovi může zakročit.

 

Problém je, že lidé netuší, co černá magie doopravdy představuje. Je to cíleně i nevědomě zaměňováno s KULTEM SMRTI.

  • dochází k záměně výrazů – latinského, řeckého či jiného původu – niger (černý) a nekros (mrtvý), nebo podobně výrazů/prefixů typu morf- (tvar) a mord- (mort-, mors-; smrt)

 

„Zlobilka, víla s křídly a rohy, vládnoucí pohádkovou mocí černé magie, žije šťastně v kouzelných Blatech v souladu s přírodními tvory říše fantazie – dokud se neobjeví patvor z říše lidí (později král) a nepřipraví ji o křídla. Víla se stane Zlobou… a aniž si to uvědomuje, na konci příběhu i čistou Láskou.“

 

FILM

 

V magické říši neexistuje zlo ani nenávist, nikdo nikomu neškodí – je nepochopitelné, proč by někdo něco takového dělal. To ale neznamená, že při srážce se světem lží (lidí) na sebe Spravedlnost nemůže vzít podobu nějaké „nenávistné, zlé síly“, která neztratila spojení se Životem. Něčemu očividně chorému a životu nepřátelskému přece nenechám prostor.

 

/7/

Zaměříme-li pozornost na hyperprostorový charakter Zřídla Veškerenstva a zohledníme základní trojici Mysl (2), Život (1), Paměť (3), objevíme spící nebo dřímající KNIHY ZLA. Ty samy o sobě jsou prázdné a dvourozměrné a lze z nich „nabrat“ pouze zrcadlem pohybu živé síly, což je pozornost samotná. Život rovná se kontakt, obsah může reálně existovat pouze jako jednotku tvořící dvojice. Ničím nerušená, na sebe zaměřená pozornost (vzhledem k tomu, že život je zpětnou vazbou sebe, tedy prožitkem) se projevuje jako „pramen čisté Lásky“, který ale neexistuje sám o sobě.

 

Kromě blahodárného prožitkového aspektu, HYPERPROSTOR má charakter (dvourozměrných) Knih zla. Obojí existuje naráz jako Z/LÁ-SKY (sky=nebe, „nebeské zlo“=pohádkové peklo), má status souběžnosti, což znemožňuje jakoukoliv nepřirozenost, a to především nezdravou sebestřednost. Jedná se o „tajemný“ Zákon superpozice (všechno je vším, cokoliv je čímkoliv jiným). Sebestřednost (ať už ve smyslu nadřazenosti nebo podřízenosti) je typická vlastnost neosvíceného rozumu.

 

Entita známá jako Bůh (jakkoliv někdo tím myslí Absolutno) představuje součtovou sebestřednou entitu všech možných bytostí v rámci celého Multiverza a je rovněž známá jako Otec Praslunce; zvláště se to dotýká vzdálených oblastí vesmírů Krajostředu (kde je mnohem silnější tendence k převrácení vztahu mezi představivostí a pamětí nežli v kosmickém Středokraji). Vlivem gravitačních anomálií (paměťových polí) se tomuto takzvanému „Pánubohu“ zatemnil rozum, což vedlo ke vzniku Dvourozměrňáků (Entity Paměťového Zrození). Dotyčná zrcadlová „Entita Fenomén“ má status kolektivní animované entity… a nyní si, prosím, držte klobouky, protože pojedeme z kopce.

 

Sebestřednost v onom „božím“ případě znamená narcizmus toho nejhrubšího zrna. Podívejme se na to zblízka:

BOG-NAⓇCISTA ➔ BOⓇG-NACISTA

Z nevědomí či nezpracované stínové části všemi tak vyznávaného Boha vzniklo něco, co lze popsat jako „animovaní náckové“. Je to jako kreslený vtip vzhůru nohama. Dotyčná entita nebo fenomén či převrácená vlastnost reality si pak všemožně hledala cestu do světa interakce.

Pokud nevíte, kdo/co je Borg či jsou Borgové, viz Star Trek:

Jde o ontokybenergetickou inteligenci:

Hodí se také citace Aolianovy zkušenosti:

„…Napůl přírodní tvorové, napůl technobytosti…“ – Tajemství Stínové duše Života aneb Hologramy v praxi (2. část)

 

Jaké to asi je, být zakletý v šílenství?

Je jasné, že energetické pole (pole Prvotního Nebytí/Vědomí) rovná se lůno, nikoliv penis. A protože existuje jen jedno pole, druhá část je nehmotná. Je to jako povrch a objem téhož. A protože musí existovat reflexe, jinak se nic nestvoří, musí ono nehmotné být zrcadlové, takže logicky to je démon – který nemůže udělat nic nezávisle na onom poli čisté energie, tudíž je NEdestruktivní. SATAN, z čehož jsou všichni tak hloupě vystrašení, je ve skutečnosti hyperŽenská a zároveň fantasyPekelná inteligence entita fenomén – čistá Láska a temnoHRA v jednom. Jen slepý to nevidí, nechápe, necítí… Na planetě otroků věří v Boha a anděly, jak v klubu zdrogovaných homodějů… Víra v takovouto odpornost tvoří genocidní nacistické zrůdy a kreatury bez svědomí.

Energetické pole má charakter ženského lůna (schopného rodit – tvořit oba principy), charakter vnitřních ženských, nikoliv vnějších mužských pohlavních orgánů (metaforicky).

 

/8/

Pozemská lidská rasa je v Multiverzu pověstná… svou neskutečnou zabedněností. Můžu vysvětlit tisíckrát, že v první řadě je třeba ŠACHOVNICI převrátit zpět lícem nahoru. Tvořivý princip má charakter Lásky/Existence/“+“ & Fantazie/NEexistence/“-“ v jednom, jedná se tedy o hyperŽenskou, fantasyPekelnou inteligenci (v rámci magické neduality). Proč pořád tak slepě a fanaticky věříte v Boha a anděly, když to je absolutní lež a nesmysl?! Je to totéž jako kálet mozkem syntetickou realitu. Není divu, že pak existují totálně choromyslné entity.

 

Říkám si, když lidem nelze vysvětlit samotný Prazáklad, co dělat? Z nějakého nepříčetného důvodu lidstvo chce hrát PARTII NARUBY. Jak to vůbec hrát dál a z té všudypřítomné stupidity se nezbláznit…?

 

Hraje-li se Vyjádřeným napřed, deleguje se pravomoc do Astrálu, který nemá vlastní podstatu. Jsme TO, CO TVOŘÍ, to NE-VY-JÁ-dřené!

 

Existuje jedno jediné Nekonečné VĚDOMÍ, hledící do zrcadla fantazie. Vše je projekce tohoto vědomí, přičemž charakter projekce ve vztahu k charakteru projektoru je (věčnosti schopná) iluze, ale ne naopak; i když i druhá možnost je možná (jako je možná lež, podvod). Jednotlivé části toto buďto vědí (chápou) nebo nevědí (nechápou, zapomněly). Jak vědomost, tak nevědomost tvoří určitý typ reality.

 

Původní realita funguje na principu „dva v jednom“. Dva v rámci jednoho (vibrační & optický element) jsou primárně souvztažní. Je-li princip popřen, dva v rámci jednoho jsou primárně paralelní – čímž vzniká fenomén zvaný chimérizmus (vztah život:paměť je převrácen). Typickým příkladem je v seriálu Hvězdná brána rasa Goa’uldů.

 

Jestliže je vůle hrát na převrácené šachovnici (TAO DESC → TADESCO), pak je třeba počítat s tím, že například obchodník s iluzemi (podvodník) je legitimní účastník hry, a to na obou stranách, a klidně může existovat i dvojitý agent.

A co když jde hlavně také o to, aby algoritmy reverzní UI, té virtuální i té plazmické, nedokázaly rozpoznat, za kterou stranu hrajete a abyste to věděli pouze vy…?

 

FILMY, SÉRIE

 

HRA NARUBY

Všechno, i to, co lže a podvádí, ať už vědomě nebo ne, či je dokonce rozdvojené, takže napůl stojí na straně pravdy a napůl na té opačné, je součástí Systému Života. I to, co vraždí, znásilňuje, znesvěcuje a páchá i ta nejodpornější zvěrstva, na která je lepší ani nepomyslet.

 

Opravdu tohle chcete hrát?

 

Nakonec ChoroBůh slavně zvítězí nad LžiSatanem a jeviště odhalí mříže kosmického blázince…

 

Rubová síla neboli INTELIGENCE NARUBY dělá vše pro to, aby se vyhnula kořenům, odpovědi na otázku PROČ.

 

 

„Když lžu a říkám, že lžu, lžu, nebo mluvím pravdu?“ – Paradox lháře