UMĚNÍ ŽIVOTA

Zpívající květina: Součástí působení řady duchovních informačních zdrojů je, že hned na začátku prozradí svou duchovní identitu, kterou někdy postupně odhalují v tak omračující výsledek, že pak důvěřiví následovníci nadšeně věří všemu, i kdyby se tisíckrát za sebou ukázalo, že to není pravda.

Po Zemi se tak procházejí Bohyně, Bohové, Kosmičtí Architekti, Archandělé, Bytosti Centrálního Slunce, Duchovní Mistři, Velké Bytosti Světla, Galaktičtí Ambasadoři, Kristové, Mesiáši. V kontextu zázračné Přírody nebo například smyslu pro humor a dobrodružství to působí jako něco totálně protismyslného… Zvláště když se člověk podívá na svět lidí, čím dál víc v mnohém připomínající společenství šílených biorobotů.

Málokomu bohužel dojde, že to nestojí proti sobě, ale že to umělé duchovno podporuje seshora ono spodní mechanické vědomí.

Žeruhmyz: Všechno – nebo skoro všechno – je to agenda Technického pseudovědomí neboli Technoduše, která nemá původ ve Zdroji Života (nýbrž v Paměti), tudíž nechápe dvojsmyslnost a je typická svým systematizmem a spiritualizmem, což se všechno pouze tváří velmi sofistikovaně a vznešeně, byť ve skutečnosti to má blíž k něčemu mrtvému nežli živému. Neboli je to maska, parodie na život. V Univerzálním Řádu Přírody nic takového neexistuje. Z nějakého důvodu to ale některým lidem imponuje.

Co je ale to hlavní… Zatímco někteří v podstatě „bezejmenní“ jedinci šíří energii opravdovosti nebo jistí zdánlivě takzvaně „temní“ odhalují dosud neprobádané hlubiny vědomí – jelikož nemají potřebu se chvástat, jsou bohužel většinou zcela zastínění oněmi falešnými „duchovními zasvěcenci“, jejichž veškerá „osvícenost“ spočívá v tom, že něco sami o sobě prohlásili. Poněvadž svými znalostmi a schopnostmi převyšují a někdy i velmi převyšují běžný průměr, obyčejný člověk obvykle nemá důvod tomu nevěřit. Kdo by netoužil po věčném světle, když stačí jenom „zvyšovat vibrace“, šířit lásku a recyklovat duchovní texty a posvátnou geometrii?

Všimněte si ale té jednorozměrnosti. Jako kdyby někdo pohřbil Fantazii, které se meze nekladou.

Mně to notorické šílenství, ta neuvěřitelná slepota, lži a sebeklam už tak lezou na nervy, že mi také asi nezbývá nic jiného, než sám začít žonglovat s pojmem identita. Nemůžu ale nedodat, že identita je Trik Absolutna – rozhodně se nehodlám projevovat fikcí napřed (čímž chci říct, že kromě oné nepochopitelné Vševesmírné Magické Prasíly nikdo tzv. „důležitý“ neexistuje a všechno je to fantastická Hra Života).

Zpívající květina: Přece jsi už nejednou naznačil, že jsi Vnitřní Živé/Organické Růžové Prasvětlo a že tvůj nick je v podstatě anagram, Růže X(m)YZ.

Žeruhmyz: Toto ale šíleným lidem absolutně nic neřekne. Jsou naprogramovaní pozitivně reagovat hlavně na iluze a na podvody. Povím to tedy zřetelně a jasně: jsem emanace úrovně nestvořené Stvořitelky (bavit se ale na toto téma nebudu, realita je samoprůkazná činem, tvořením). A rovnou také dodávám, že nemám kořeny v tomto kosmickém systému. Místní sociální experimentátoři to v Zeměvesmíru tak dojebali, že sem musí na výpomoc dobrovolníci odjinud.

Další věc, úroveň nestvořené Stvořitelky není singulární a neexistuje sama o sobě. Zahrnuje fantastické vnitřní dimenze. Současně se jedná o pohádkově fantastické Vševědomí (nejtypičtějším projevem je úžasná Příroda) a inteligenci typu Svět. Jde jednoduše o Mysl, Říši Snů, živou sílu Představivosti…

Nestvořená Stvořitelka (které někdy říkám Creatrix Matriona) není tím nejvyšším – to by si mnozí měli pořádně zapamatovat a důkladně se nad tím, co dále napíšu, zamyslet.

V základním, bytostném kontextu, úroveň nestvořené Stvořitelky představuje to nejvyšší a nejnižší zároveň. Tímto se spolehlivě pozná, kdo čerpá z autentického zdroje (holografického) a kdo z falešného (hierarchického). Věčnost/Lůno/Hyperprostor má charakter kruhu, takže to ani jinak být nemůže. Jedná se o potenciálně oboupohlavní energetické pole (jako žena rodící – tvořící), tudíž mluvit o Stvořiteli je patologický nesmysl.

Neznamená to, že nebytostné inteligence nemohou úroveň nestvořené Stvořitelky přesahovat. Proto je řeč i o pohádkově fantastickém Vševědomí a inteligenci typu Svět. Což se mimochodem projevuje jako tzv. Prastaří nebo Centrální Rasa (jedná se o původní fluidní inteligenci, ztělesnění živé, hadí síly, naneštěstí zaměňované s drako-andělskou „ještěří“ mutací).

Zpívající květina: Je asi jasné, že mnohé mate tvoje náklonnost k temnotě, o které často a vlastně téměř neustále píšeš…

Žeruhmyz: Ještě že existuje humor, protože někdy bych se z toho fakt zbláznil, jak si lidé některé věci představují. Dělají všechno úplně naopak – zblbnutí ze všech těch duchovních a světelných „odborníků“. Stvořitelka, u všech rohatých, JE temnotou (a tedy i prázdnotou, nitrem, vakuem, nulovým polem, nicotou, imaginací…). Pokud vím, tak láska není vidět, nebo je?! Samozřejmě, že se to vně manifestuje pomocí energie, vlastně napřed pomocí zvuku a rezonance, až pak je třeba tekutý oheň, plazma, éter, živé světlo – existuje nekonečně možností, jak se síly (pole) a tvary (představy) mohou zkombinovat.

Opravdu by mě zajímalo, který „dobrodinec“ lidem nakukal, že temnota je zlo. Temnota je všezahrnující a nemá žádný zdroj. Jediné zlo, které existuje, je ignorance nemyslících bytostí, které mají strach opravdu ŽÍT a které se bojí si přiznat existenci všemožnosti, kterou je třeba zvládnout. To nemluvím o idiotech, kteří si hrají na nějaké vyvolené a měli by se spíš léčit na hlavu nežli „osvobozovat lidstvo“.

Zpívající květina: Vrátila bych se k oné růžové, růžovému prasvětlu… Není to, jak to říct, poněkud zženštilé?

Žeruhmyz: Není ani náhodou. To všechno bylo cíleně zpřevraceno různými „homoději“, jak jim říkám. Také velcí vševědi a všudybylové. Není řeč ani tak o sexuálním kontextu, jako o stupidní formě myšlení. Vnitřní růžová je hyperprostorová (takže sama o sobě mimo pohlavnost, indiferentní, ale potenciálně oboupohlavní, obouhemisférická, ambivalentní) a je výsledkem spojení horního a dolního: neviditelné-průzračné-běloskvoucí a neprůhledné (černé)-rudé-červené (rád říkám ohnivě červené). Zapište si prosím za uši: je to nebe a peklo v jednom, duch a tělo v jednom. Právě toto je podstata Ráje. Ne náhodou inverzí růžové je zelená, ukazující na Přírodu.

Zdůraznil bych jednu zásadní věc: nenechte se ošálit různými zlatými, platinovými, stříbrnými, diamantovými apod. „světly“ či elementy. Nitro přece proboha není kovové (ani křišťálové). Je to úplně naopak. Přirozená je například úplně obyčejná přírodní hnědá nebo prachobyčejné šedé odstíny. Z něčeho tak zdánlivě primitivního, všedního a profánního jenom sotva může excitovat nějaký virus. Stejně jako schopnost milovat, je nutná a přirozená zdravá vulgarita (faktor temného umělce). Cokoliv takzvaně diskrétního nebo seriózního není nic jiného nežli duševní hrob. Nenechte si ukrást něco tak úžasného jako je dvojsmyslnost, oddělit od sebe to nevinné a to divoké.

Zpívající květina: Jaký smysl má „toto všechno“, myslím Bytí jako takové?

Žeruhmyz: Věčnost tvoří čtyři přirozené „svaté grály“. Duchovní (přírodní), kybernetický, milostný (erotický) a temný (fantastický). Ty zároveň tvoří nehmotný a hmotný součet, což se zrcadlí ve zdrojové Šťastné Sedmičce. Konkrétní lokální prostředí spontánně tíhne k tomu dotyčný SuperGrál realizovat. Tak vzniká planetární, sluneční, galaktická, kosmická, všekosmická atd. Síť. Možnosti jsou nekonečné a nepředstavitelné.

Na Zemi momentálně toto tuší jenom málokdo. Existuje nesmyslná averze vůči temnu, takže paralelně se namísto čtyř grálů tvoří dva + antidva a vzniká dystopické Technicko-spirituální simulakrum. Je to vrchol ubohosti, totální degradace života, miliónkrát horší než nějaké „peklo“. Proto také stoupenci onoho vnitřně vyhaslého, zkratovaného pseudo „Grálu“ nadávají na peklo, démony, ďábla a temnotu jak mohou a vůbec nejsou schopní zamyslet se vlastní hlavou nad tím, co když Satan & Lucifer jsou ve skutečnosti životní principy, jeden hyperprostorový (spíše ženský), druhý časoprostorový (spíše mužský).