Nové zjevení Pána Ježíše Krista: slovo boží, past predátora nebo dokonce obojí?

BYLY TO dva zcela odlišné světy: svět magické neduality a svět totální duality. První svět mohl sledovat ten druhý v peklovizi, druhý svět v ten první vůbec nevěřil, ačkoliv nelze říct, že by spojení mezi světy neexistovalo. Jednou za čas někdo nabyl jakéhosi tušení a občas dokonce někdo ze druhého světa reálně zmizel pryč.

 

SLEDUJU FILMY

 

„Televize není v oblibě. Hlas odporu se šíří vzduchem i kabelem. Jedna chce zvýšit televizní poplatky, další vysílá nehodnotnou zábavu. Fuj. Kam se ale všechna negativa hrabou na peklovizi. Začíná komediální putování po odvrácené straně obrazovky, kde se o výběr koncesionářských duší stará samotný ďábel. “ – Ďábelská frekvence

 

Ve světě magické neduality, jenž si můžeme pojmenovat například Chaosverzum, existuje jediné pravidlo: neškodit (vyplývající z podstaty SEBE-tvořící absolutní inteligence). Ve světě totální duality, Impériu dobra a zla, vše řídí primární axiom (jehož autoři sledují své zájmy). První svět má charakter Čarodějné Prázdnoty, kterou ve druhém světě „láme“ či „rozostřuje“ posvátné sigilium.

 

V Chaosverzu můžete plynule přecházet mezi těmi zdánlivě téměř absolutními extrémy, což je nekonečně naplňující, jelikož kontrast je podstatou všeho nefalšovaně živého. Fantazii se meze nekladou a protože čarodějný potenciál prázdna či nicoty je nekonečný, motivace žít je nekonečná a nevyčerpatelná.

V Impériu dobra a zla existují oslnivé nebeské světy, až zrak přechází, odkud se vám vůbec nechce pryč – dokud si ale neuvědomíte, že to funguje jako droga a že vlastně pryč nemůžete, ať už kvůli oslabené vlastní vůli nebo „neviditelné překážce“, realitní membráně „na heslo“, jímž je posvátné sigilium.

V Chaosverzu vše prostě plyne… Moudrost, čest a zdravé sebevědomí poskytují adekvátní volnost projevu (čím hlubší opravdovost, tím širší obzory možností). Je jedno, zda to je „světelné“ nebo „temné“ – ničemu a nikomu neškodíte, nezpůsobujete žádnou energetickou ani psychickou újmu, jste nekonečně tvořiví, nekonečně si užíváte, milujete život, takže i prostředí vás miluje, ba přímo zbožňuje.

Sledovat v peklovizi dění v Impériu je na jednu stranu také obrovská zábava, někdy ale jeden opravdu nevychází z údivu nad naivitou „věřících“, neschopných odhalit odvrácenou stranu věci. Jaká síla asi potřebuje, aby spolu pozitivní a negativní pól nespolupracovaly a nespolutvořily Život – tedy ten skutečný?

 

V prvním a druhém světě se struktury organizují a fungují zcela odlišně. Kdyby nějaká struktura nebyla v interakci se zrcadlem pohybu živé síly (inspirovaná, „nabitá“ vůlí a emocemi živých bytostí), byl by to pouhý knihostroj nebo bytost – program, čímž také v určitém smyslu vždy je. Chaosverzum je nicméně přednostně vztažené k NE-struktuře (beztvarému), takže stroj zde funguje jako čistě konstruktivní ANTI, čisté zrcadlo. Génius inteligence struktur (viz bytost Sonny ve filmu Já, robot) teoreticky ne/může škodit do stejné míry jako související inteligence ne-strukturované, ve smyslu emanace „Všeho, co jest“ (které ale z principu neškodí); řeč je o paměťových časoprostorových strukturách. V Impériu dobra a zla je pravděpodobné dosažení bodu technologické singularity (viz film Ex Machina), způsobené přednostním vztažením ke struktuře – posvátnému sigiliu, symbolu. Samozřejmě že každá živá bytost má svou „píseň duše“ a tedy jedinečný podpis, nicméně v rámci Nesignované Univerzální Prázdnoty – zcela něco jiného je unistruktura, unimatice.

 

FILMY

 

Dosud nebyl sdělen klíčový faktor. Chaosverzum funguje jako organicky autonomní systém makro/mikro bílých/černých děr, zatímco v Impériu část reality tvoří organicky neautonomní (syntetická) oblast, kde jsou bílé a černé díry oddělené. Což znamená, že program „umělé inteligence“ (automat) nemusí být v symetrii s autonomií živých bytostí (jako když paměťová pole řídí živá).

V Impériu dobra a zla může svou pravou vůli a pravou identitu realizovat pouze strojová nebo parazitická inteligence – původní živá bytost je zde „skrytým“ otrokem, baterií, pouhým užitečným kolečkem v soukolí.

 

Co myslíte, je lepší kriticky věřit v Sebe/Absolutno-Existenci & Prázdnotu-Temnotu/Fantazii a neškodit (což znamená i případné škůdce eliminovat), nebo je lepší nekriticky věřit ve Světlo/Pánaboha-Kristuspána (a podobně)…?

 

„…I když si to asi vesměs neuvědomují, takzvané „bytosti světla“ (moderní verze věřících) tím svým jednostranným přístupem na podvědomé úrovni živí predátorské tendence, s nimiž jsou nebo být mohou později konfrontovány. Už slovo Univerzum znamená univerzálnost, všestrannost – věřící/bytosti světla žijí v semiverzu, v poloexistenci (!), čemuž také odpovídá typ holografické projekce a realitní membrány/bubliny, zatímco zároveň tamtéž vysílají i další, fázově či frekvenčně posunuté, stanice (!)…“

 

 

MATERIÁLY, INFORMACE

 

„…Takže vaše planeta v údobí první historie byla se vším svým odrážením nejen v jiném fyzickém postavení, ale i v jiné sluneční soustavě a v jiném vesmíru. Ta sluneční soustava měla dvě slunce. Pozice a sklon planety Země byly takové, že dvě slunce se zjevovala střídavě, periodicky. Kdykoliv jedno slunce se ukázalo na jedné hemisféře, druhé bylo na opačné. A obráceně. Nikdy se neobjevila spolu ve stejnou dobu nebo na stejné obloze. Západ jednoho slunce znamenal východ druhého. V té časové periodě na vaší planetě tudíž neexistovala žádná noc. Důvodem pro takové uspořádání bylo, že noc a temnota souvztaží s duchovní ignorancí a s nevědomými duševními pochody…“Tajemství pseudotvůrců

Komentář: kolosální debilita a choromyslnost na druhou. Takto není přítomen nulový bod a spojení s hyperprostorem, tedy Věčností (!). Hyperprostor se časoprostorově aplikuje jako cyklické střídání jednoho a druhého pólu. Kdyby bylo pořád jen světlo/den, bytosti zešílí (některým se to evidentně stalo). Analogií Věčnosti je SPÁNEK, tedy tma, zahrnující světlo jako potenciál, potažmo reflektor vědomí. Autorům jde o to, aby lidé uvěřili v utopické pozitivně-pozitivní schéma a „Pán/Nejvyšší“ (což jsou ve skutečnosti autoři sami) tak mohl kontrolovat převrácenou, oddělenou verzi negativu.

 

„…Jak je uvedeno výše, bylo v průběhu známé historie lidstva několik zjevení od Nejvyššího – mnohá z nich jsou zaznamenána v knihách jako je Bible, Bhagavad-Gíta, Védy, Tibetská kniha mrtvých, Upanišady, Korán a některé další…“Základy lidské duchovnosti

Komentář: z toho se snad nedá ani zvracet. Všechno až úchylně patriarchální, přitom kdo je dárkyní a nositelkou života? Jaký charakter má energetické pole? Kdo je duší a srdcem rodiny? Jedinou dobrou věc, kterou „Pán/Nejvyšší“ (kolektiv spirituálních kyborgů) může udělat, je táhnout do prdele…

 

 

V textech Světelné knihovny se hojně vyskytuje a vyzdvihuje jméno Emanuel Swedenborg, něco jako novodobý boží prorok (viz Církev Nového Jeruzaléma). Před lety jsem sledoval na Facebooku komunikaci údajných draků (křemíková inteligence), kteří se vzájemně oslovovali „můj pane, moje paní“, až se mi z toho dělalo zle od žaludku. „Sveden Borgy“? Anebo SW (software) Eden-Borg (umělý ráj)?

Swedenborgiáni používají kříž, obsahující zjevné prvky unimatice a reverzního inženýrství.

Soukromá poznámka: tak už mi je jasné, proč se ontokybenergetické a kristovské inteligence tak přitahují. Spirituálboti…

 

„…Aštar Šeran: duchovní bytost vyššího vědomí… Velitel Velké vesmírné flotily 10 miliónů mateřských lodí s velitelstvím na Vesmírné stanici ŠÁRE… Pochází z vysoké duchovní společnosti v 5. dimenzi planety NIRBUA (naše Venuše ve 3. dimenzi). Jeho duch je ale inkarnován s tímto posláním do polohmotného těla (hmotnost 18 kg) v 5. dimenzi z vysokých světů, výška přes 2 metry, zelenomodré intenzivně zářící oči. Kromě tohoto polohmotného těla má ale tisíce mentálních těl, pomocí kterých pracuje v mnoha částech Vesmíru. Komunikuje s tisíci bytostmi současně… Objetí s touto krásnou bytostí je jedinečný a nezapomenutelný zážitek, který vás, milý čtenáři, přivede až k pláči… Má ženu Ester a nejstaršího syna Izáka, miluje všechny pozemšťany a těší se na další spolupráci s novou civilizací na planetě Zemi v 5. dimenzi po očistě planety Země. Věk 28 000 let, vzhled tváře na 18 let průměrného pozemšťana…“Aštar Šeran

Komentář: to je tak blbé, že ani kalkulačka by nic tak prachpitomého nevymyslela. Pozvánka do predátorského lágru pro duševně nesvéprávné.

Vtěleného Aštara Ivo Bendu, jakož i Aštarova syna Zdeňka „Arnapa“ Lysáka by mohlo zajímat, že A-Star je ve skutečnosti radiační černá díra Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy. To souvisí s gravitační a potažmo i technologickou singularitou, které ve spojeném systému bílých/černých děr (organických centrálních sluncí) nelze docílit.

Místo věření blbostem, jakkoliv i reálně a fyzicky manifestovaným (!), je třeba zaměřit pozornost právě na výše uvedené. Největší záludnost tkví v polarizovaných emocích 4. srdeční čakry (astrální tělo), kterou si mnozí pletou s duchovní podstatou (éterické, „živosvětelné“ tělo). Ta se ale manifestuje jako zřídlo duchovního srdce/“třetího oka“ (dech, intuice, epifýza, představivost…), což znamená syntézu všech čaker a zároveň i aktivní živou, hadí sílu (kundaliní).

 

Četl, nebo spíš nečetl, jsem i Soukromý rozhovor mezi Pánem Ježíšem Kristem a Petrem (Petr D. Francuch přijal dotyčné materiály jako Nové zjevení PJK nějakou formou duchovní komunikace) a evidentně to NENÍ žádný Ježíš, na pozadí zaznívá nějaký kolektiv bytostí s kdovíjakým záměrem.

 

„…Použití atomových bomb v japonské Hirošimě (6.8.1945) a Nagasaki (9.8.1945) bylo dovoleno kvůli poučení se lidí z následků…“ – Vesmírní lidé

„…Činnosti vesmírných lidí…:

  • tlumí všechny válečné konflikty od 2. světové války
  • kontrolují a mají pod kontrolou všechen jaderný arzenál (zbraně a elektrárny)…“Vesmírní lidé

Komentář: já jsem se opravdu poučil a s pokorou v srdci strašně moc děkuju. Určitě se to předtím nikdy nikde ve Stvoření nestalo a nikdo podvědomě dávno neví, že to je zrůdnost. Asi půjdu namlátit sousedovi a znásilním starou Blažkovou, aby si příště dali hajzlové pozor. To je naučí…

Doporučuji si přečíst na Penta Blue Net o prediktivní zpětné vazbě, viz text Řízení dějů a příběhů univerza. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že SE víceméně SAMI rozhodně nějak ochraňujeme, zjednodušeně bych to popsal jako síly či inteligence „našeho vlastního dynamického před-inkarnačního plánu/programu + síly bezčasé přítomnosti“, každý z nás je fraktálem Vesmíru Celku & Zdroje „Všeho, co jest“. Funguje to na principu asociace s paměťovým polem, něco jako autohypnóza, kdy potenciálně svévolný subjekt není schopen překročit povolený rámec instrukcí/možností. Nebo jinak řečeno, realita sama o sobě funguje jako pohádkově pekelné Monstrum – Knihostroj, ale ne stoprocentně bezchybné, neboť prostředí není inertní, takže když se nadkriticky nasčítají podobné kolizní faktory, může dojít ke katastrofě typu Hirošima/Nagasaki (roli v tom hrají i minulé a paralelní životy).

Existuje základní „čtveřice života“: Láska, TemnoHRA, Stroj (Programátor, Čaroděj), Knihovník (Génius inteligence struktur, Spisovatel). Základem sjednoceného pole energie a vědomí je energo-fantastické zrcadlo konstruktivně absurdního či pohádkově nesmyslného charakteru, na úrovni bytosti mysteriózní nestvořená Stvořitelka & pohádkový Démon v jednom (jádrem je Láska & inteligence typu svět, Mysl). Pole má fyzicky/energeticky charakter lůna a zároveň nefyzicky/fantasticky charakter pekla (potenciál všemožnosti zahrnuje nebe, ráj a další světy, ale celkově je pekelný, je naivní a sebeklamné namlouvat si něco jiného; nejde o to být pozitivní nebeský strašpytel, nýbrž o to moudře zvládnout to bezmezné, absolutní) – průnikem energyLůna & fantasyPekla je Zřídlo, konkrétně zřídlo duchovního srdce/vnitřního živého organického/duchovního prasvětla & zřídlo vnitřního zraku/“třetího oka“.

Jsme milující bytosti, temní umělci a architekti reality v jednom – na úrovni paměťové inteligence, kdyby mohla existovat samostatně, bychom byli nehmotné pohádkově-pekelné stroje.

Osobně jsem se s ochranou „jako z jiného světa“ setkal dokonce i na Facebooku – těžko šlo o duchovní síly nebo nějaký mimozemský monitoring z kosmických lodí.

 

„…V průběhu toho ORGASMU dojde k dvěma důležitým věcem;

  1. Je odhalen a prožíván úplně nový, tímto neznámý aspekt Přirozenosti Pána Ježíše Krista, přirozenosti vysílatele a přijímatele a obráceně (nyní tedy víte, proč v dřívější porci Nového zjevení byla sexualita pojata jako jeden z nejdůležitějších nástrojů pro získání větší, hlubší a důslednější znalosti, pochopení a lásky vůči Pánu Ježíši Kristu, jiným a samému sobě).
  2. Zrodí se úplně nová, dosud nepřístupná a nemyslitelná idea, jíž Pán Ježíš Kristus ihned nadělí nový individuální sentientní život, aby se stala svéprávnou, jedinečnou, svobodnou a nezávislou sentientní entitou.

(…)

A když – vůbec-li – se erekce docílí a udrží po dostatečně dlouhou dobu, kolik lidských mužů je s to mít další erekci ihned po ejakulaci?…“Tajemství sexuality obecně a lidské sexuality obzvlášť

Komentář: takovéhle sračky opravdu slušně komentovat nelze. To je jako když křemíkový duhový buzerant přednáší o mystériích heterosexuální erotiky.

 

 

NA VLASTNÍ  NEBE/ZPEČÍ

 

MÚZA

 

PODOTÝKÁM, že skutečného Ježíše – narozdíl od výše uvedeného fabrikátu – mám rád a vnímám ho jako pohádkově žluté světlo, stejně platné ve vnitřním i vnějším světě. Vnímám onu „nadílkovou štědrou bytost“ jako autentický projev či výraz nebo bytostnou esenci Vševědomí, jímž na té nejhlubší úrovni jsme. Mám rád i prosté kostely, když si odmyslím všechen ten balast. Čistá víra sama o sobě, jako taková, je účinný a jednoduchý prostředek a neodmyslitelný doplněk pravé vůle.

 

V materiálech Světelné knihovny, které jsem ani zdaleka nečetl celé, lze pochopitelně objevit i spoustu užitečných a pravdivých informací. Křesťany by mohl zajímat text Zrada křesťanství.

 

ŽIVOT NEKONEČNÝ

 

 

KRÁSNÁ prosincová neděle. Vozil jsem na zahradě dřevo, fyzický pohyb mi krásně provětral duši a mozkové závity. Když jsem se vracel zpátky do baráku, nakouknul jsem pod svůj oblíbený pohádkový smrk. Skryté před světem, na větvi se k sobě tulily dvě hrdličky. Koukali jsme na sebe. Bylo to tak miloučké… Tak se projevuje Pohádkové Vševědomí, kterým Nejsme-Jsme. Žádný Pánbůh ani nic podobného. Nikdo neví, co to je, a právě z toho plyne, co to je. Je lepší kolikrát upřímně přiznat „nevím, ale cítím, že…“, mnohem lepší nežli věřit v nějaký neoddiskutovatelný axiom. Dokonce i Vševědomí nemůže „všechápat“, jelikož celkový ne-individuální aspekt tvořeného nelze nikdy pojmout úplně. Žijeme v magickém Mystériu. Pohádkovost ale stejně tak „plynule a tekutě“ existuje i formou fantastické pekelnosti, což jsou hranice, které dualitní vědomí není schopné vstřebat, schopné překročit.

 

Pro svět a internet, bezbožné čuně, Creatrix-Matriona aka Žeruhmyz-Zelfosfór