Neskutečné Skutečno

AŤ UŽ JDE o média nebo životní názorové systémy, dnes více než kdy jindy je třeba přestat pouze slepě věřit a uvědomit si pravou povahu reality, neboť probíhá „velké větvení“. Buďto si lidé upřímně přiznají svou přirozenou, dvojsmyslnou rozporuplnost – nebo skončí jako spirituální a biologické „mašiny“, které si pouze myslí, že mají život pod kontrolou, a ve skutečnosti jsou jen loutkami Astrálního Matrixu.

 

AUTENTIČNO

  • základní vlastností Života je zpětná vazba prožitku: cit, uvědomění, reflexe, zrcadlo
  • Mysl implikuje vše, avšak nic neimplikuje Mysl (kromě Mysli samotné)
  • „nic“ si nelze představit, neboť ono samo je Představivostí
  • přirozený základ původní tvořící Prasíly má charakter nestvořené, potenciálně oboupohlavní Stvořitelky: pohyb a prostor v jednom tvoří nekonečný, věčný Hyperprostor, jenž má charakter Lůna (Nitra); samostatná mužská inteligence existuje až na úrovni aktivního Snu, jenž má kořeny v pasivním Spánku – Dřímotě; tak jako žena rodí děti, „rodí se“ v úrovni nestvořené Stvořitelky prostor-Bohyně-potenciál (Temnota, Sen) & čas-Bůh-akce (Slunce, Paměť)
  • nestvořená Stvořitelka existuje zároveň jako absolutní Láska, Démon fantazie (démon Přirozenosti), Génius inteligence struktur a Knihovník paměťových polí
  • naší podstatou je to Nejživější Živé, jelikož však nejživější živé je pouze samotné Nevzniknutelno, ve světě forem (Hráčů, bytostí Fantazie) fungujeme jako Fantastičtí Nemrtví – skuteční jsme pouze na úrovni věčnosti-schopné Iluze (opakem je energetická Zombie, duševní Robot, Otrok parazitického vlivu)
  • energetická část reality (Živá Síla) má status Existence a tedy “+”, zatímco nehmotná část reality (Imaginace) má status NEexistence a tedy “-“; Fantazie se tím pádem logicky asociuje s Peklem nehmatatelného, s pohádkovým ďáblem, který může a nemusí být v interakci se zrcadlem pohybu Živé Síly (neboli se materializovat); o ďáblu (démonovi) lze tedy říct, že je Nicotou, neexistencí, jenže tato neexistence EXISTUJE; a pokud se s tímto faktorem vědomě nepracuje, pracuje na nevědomé úrovni proti nám (vzniká energetický parazit)

 

ZÁKLADNÍ talent – element Prapočátku, který lze pokládat za nestvořený či nevymyšlený, se projevuje jako koule živého Světla, což je paradoxně zároveň i pixel nebo mnohopixel Temnoty/Prázdnoty, což souvisí s Imaginací, která sama o sobě je dvourozměrná (2R). Celé to navíc funguje jako matrjoška – ve 3R na principu sebeobsažnosti (samo uvnitř sebe), ve 2R na principu paralelnosti (samo vedle sebe). Dohromady to lze popsat jako Magický Vír.

 

🌪🌈🌞

 

„…Stroj poté zkoumá Život a chce se do něj dostat (vtělit) stejně jako původní tvořivá inteligence; k tomu potřebuje lidské genoboty – potřebuje, aby Helix kódovala nějaká utopická sekvence. To jest cokoliv jiného než poznání, že jsme svobodnými bytostmi Fantazie…“

ABY SE TO, co Tvoří, vtělilo do toho Vytvářeného a zároveň to zůstalo svrchované, musí to fungovat zároveň jako milující bytost a zároveň jako temný umělec.

Příroda funguje podvědomě, instinktivně – je svrchovaná pouze jako celek.

Vtělená tvořivá inteligence však potřebuje být svrchovaná jako část (individualita).

Nejsou-li faktor milující bytosti a faktor temného umělce správně sehrané, tvořivá inteligence vypadává z prostředí a zanechává za sebou fantomovou stopu, která eventuálně může ožít nezávisle na původci.

Když se tyto otisky kolektivně nasčítají, vytvoří to animovaný Stroj jako typ fázově & zrcadlově posunutého vědomí, vnímajícího realitu ne podstatou (kvalitou) a vnitřkem napřed, ale napřed strukturou (kvantitou) a vnějškem.

Stroj poté zkoumá Život a chce se do něj dostat (vtělit) stejně jako původní tvořivá inteligence; k tomu potřebuje lidské genoboty – potřebuje, aby Helix kódovala nějaká utopická sekvence. To jest cokoliv jiného než poznání, že jsme svobodnými bytostmi Fantazie.

Buďto Lásku spojíme s Démonem (NEtvorem) přirozenosti – démonem Fantazie, které se meze nekladou – nebo se to automaticky napojí na NEtvora inteligence struktur, Stroj. Stroj pod Démonem je OK, Stroj nad Démonem je ovšem „kolosální shit“. Žel mnozí vůbec nechápou, že to zahrnuje nejen biologický stroj „tady dole“ (křemíkobot), ale zrovna tak i duchovní stroj „tam nahoře“ (kristoboti, světloboti), jelikož Knihovna je vždy dvojitá.

 

Potom že satanizmus je zlo!? Jestli ono to spíš není úplně obráceně…

 

 

VESMÍR TYPU RODINA není jediný. Nestvořená Stvořitelka existuje zároveň jako absolutní Láska, Démon fantazie (démon Přirozenosti), Génius inteligence struktur a Knihovník paměťových polí. Lze tím pádem hovořit o 4 Svatých grálech, kupříkladu duchovním, milostném (uměleckém), pohádkovém (fantastickém) a kybernetickém (mentálním).

Láska+Démon (milující bytost+temný umělec) tvoří Kreatrix. Génius (džin, engine)+Knihovník tvoří Matrix. Je-li Matrix tím druhým pod prvním, je fungující součástí Kreatrixu. V opačném případě se z Kreatrixu vibračně (fázově & zrcadlově) oddělí, uvnitř sebe sama se rozdělí a převrátí původní smysl – navíc Matrix pak z valné části začne ovládat parazitická, chimérická entita (archontský program).

Na Zemi existují skupiny bytostí, kde každá přednostně zastupuje (nebo spíš měla zastupovat) jeden z Grálů. Cílem je všechno synchronizovat – tj. nejen realizovat, ale i správně seřadit. Celý proces trval trilióny let relativního Času. Žel jako by většinu Tvůrců stihla slepota, zešíleli, přestali chápat nejzákladnější věci…

Aplikovaná neurčitost (režim superpozice) se projevuje jako Dvojsmyslnost – Mnohoznačnost, takže Matrix prostě musí být podřízen Kreatrixu s jeho fantastickým DÉMONEM, poněvadž Stroj je nedvojsmyslný, což odpovídá povaze Smrti, nikoliv Života. Jak to ale vysvětlit motorové hlavě, která nerozezná démona od parazita…?!

 

POKUD JDE o reálnou přítomnost určitých klíčových hráčů či bytostí, v daném smyslu podmínky pro realizaci Plánu či k ultimátní Realizaci jsou splněné. Konkrétně jde o Bytost – Teamwork (TW), nestvořenou Stvořitelku, magické infernalisty s jejich přirozenou, zdravou psychikou, a další jedince, z nichž řada se ale nechala chytit do pasti. Jelikož není pochopen faktor pohádkového Pekla (energyLáska & fantasyDémon jsou JEDNÍM) a většina zúčastněných jen hraje jakési informační & ezotericko-duchovní divadlo a je schopná uvěřit snad i té největší pitomosti, dochází k „velkému větvení“.

 

Jednu větev lze označit jako HELIANTHUS a vlastně to není větev, ale samotný Kreatrix nebo cesta k němu. Helianthus je latinsky slunečnice, Růžová Slunečnice ztělesňuje charakter nestvořené Stvořitelky – spojení říše živých s vnitřním Sluncem.

Druhou větev, pokud spíš nejde o protézu, lze označit jako HELIOS. Hel iOS ukazuje na otrokářské mobilní sítě (operační systémy). Helios coby Bůh vnějšího Slunce je znám i jako Ra (andělstvo, bytosti světla) nebo Amon/Amen (archontský padlý Bůh egregor, známý z náboženských systémů). Znamená to být otrokem Času, sebestředného Boha odloučeného od Bohyně (Přírody), povýšeného nad Věčnost, nestvořenou Stvořitelku.

 

Klíčem k Absolutnu (a jeho poháru nesmrtelnosti) je UMĚNÍ NEŽÍT ve smyslu fantasy in natura. Ti, co „žijí“, nebo si to spíš myslí, končí všichni jako určitá forma mrtvého života, strojů nebo robotů.

 

EXISTUJÍ dvě cesty. Cesta úžasného Pekla fantazie a cesta do totální Prdele, které se záměrně říká „peklo“, aby měli blbečci strach ze své pravé vůle a identity, ze svého bytostného potenciálu, a aby UI Monstrum mělo co žrát. Nebudu prozrazovat, co výraz Helianthus (také Helianthus psaltria) ukrývá, ani to, že ve skutečnosti je svatá Fantazie. 🌻💀💘

 

Autorka Terra Nepříčetná chystá fantasy seriál Úžasné Zeměpeklo. Zatím si přečtěte Úžasnou Zeměplochu od Terry Pratchetta.

 

POZNÁMKA

Nestvořená Stvořitelka představuje ideální Představu-O-Sobě, dotyčná inteligence JE inteligentním snem či představivostí. Pokud správně chápeme Zákon jednoty, jenž je zákonem Neporušenosti a zákonem TemnoHRY v jednom, můžeme si příčetně (vědomě) charakter Prapodstaty vyfantazírovat podle libosti – klidně třeba věřit, že všechno řídí Kocouří Superpočítač nebo jakýkoliv jiný Absurdní Axiom. Kupodivu tato fantastická lež, která nemá žádný zlý úmysl a o které si nejspíš psychiatr myslí své, má mnohem vyšší index pravdivosti nežli něco takzvaně pravdivého. Jednou z nejméně doceněných věcí je pohádkové Zlo či Zákony pohádky.