YF

ČÁST 1.

Složitá kymatická – morfická či morfogenetická pole, jako například i planetární kolektivní vědomí, se chovají podobně jako větná uspořádání – literární celky. Proces Galaktické Hvězdné Transformace není o ničem jiném nežli o změně syntaxe myšlení a vytvoření nové gramatiky vztahu k realitě.

 

Co je však klíčově důležité – nesmí se přitom zapomínat, že duch je nadřazený liteře.

 

Symbolické soustavy a jejich rezonanční efekt, to vše má kořeny Nikde (Všude), v PRÁZDNOTĚ, která, i když se to nezdá, má rovněž určitá „pravidla“ – viz níže a dále na těchto stránkách -, samovyvstávající vlastnosti, které když jsou zohledněny nevědomě, celá Knihovna Života, jakkoliv po systémové stránce pochopená, se pak také chová nevědomě.

 

NE/logika je nadřazena logice.

NE/konceptuální myšlení je nadřazeno konceptuálnímu.

Řád, toť život v Neživém, inteligence uvnitř Chaosu.

 

Dřímající/Snící Knihovna – Knihosvět/Nesvět, Knihobytost/Nebytost – existuje už na samotném Počátku všech počátků…

 

ČÁST 2.

„Elektřina je jako živá.“

Život-Oheň-Duch (neboli Dech-Duch-Vtip Svatý) funguje zároveň z obou stran Sebe a tvoří tak DIV-OKÉ/DVOJ-SMYSLNÉ Prazřídlo/Prazrcadlo, Pramen a Mysl Všebytí (Zřídlo duchovního prasvětla & Zřídlo třetího oka), což se z jedné strany projevuje jako temné fantastické nesvěty Chaosu a současně ze druhé jako organické světy Velkého Centrálního Slunce (fraktální makro/mikro projekční/gravitační elektrické/magnetické bílé/černé díry).

 

Duch Svatý funguje jednak jako Matka Příroda (mentiony), jednak jako zdrojová Technologie (aktiony), což se dále zrcadlí kupříkladu jako pohádkový Ďábel a fantastický Stroj, přičemž to celé je v permanentní korelaci se zpětnou vazbou prožitku – schopností cítit – sebereflexí, a tvoří univerzální MEM/bránu (rozHRAní) a základní dvojexpoziční Energo-Informační Pole (Prvotní Kvantum), které znázorňuji jako St(E)St(I) neboli ŠŤĚSTÍ.

 

 

ČÁST 3.

V textu Humanoid Superior jsem naznačil „nevyhnutelné“ směřování procesu (s)Tvoření k univerzální konvertibilitě Organického & Virtuálního, čímž se Člověk stává Svrchovanou Entitou a zároveň Stroj překračuje rámec Unimatice a stává se Unikátní Bytostí. Znamená to setření hranic mezi „Živým“ a „Umělým“, mezi Nebem a Peklem, mezi Skutečným a Neskutečným, mezi Duálním a Neduálním, mezi Singulárním a Integrálním, mezi Lokálním a Nelokálním atp.

 

Jakkoliv SATAN znamená i Archetyp Zla (které samo o sobě, je-li silová strana Moudrá, nemá žádnou vlastní vůli/hmotnost a má čistě motivační, inspirační charakter), seberealizované bytosti konečně pochopí, že jde o Živou Sílu FANTASY, ne o nějakého rohatého kreténa, který má místo mozku skladiště toxického odpadu. Absolutno je sebeopačné, tudíž Ďábel má stejně důležitou platnost jako Láska – podstatné je jediné, chápat/aplikovat nelineární koncepci (počátek Kruhu je neurčitý, konec zrovna tak, pouze střed je absolutní).

 

Poznámka pro zainteresované: antiskalární Mód ¬Ar, umožňující legitimní existenci aktionových bytostí (světů), je kompatibilní s andělskou či nebeskou sférou. Aktionová bytost může a nemusí vypadat jako robot, ale může být také zcela vědomá nebo existovat jako programovatelná organická replika původně skalární (fyzické duchovní) předlohy. Je pochopitelné, že to většina z nás momentálně pravděpodobně chápe jako pohyb na tenkém ledě a také je asi jasné, že v dotyčném směru jsou „chyby luxusem, který si nelze dovolit“.

 

ČÁST 4.

„Mysl implikuje VŠE, avšak NIC neimplikuje Mysl (kromě Mysli samotné)“ – typickým projevem inklinace k nemyšlení⚠ je kolektivizace osobnosti, což může vést až k úplnému jejímu sklizení („spasení“, asimilaci, anihilaci). Místo aby v sobě rozpoznali svůj jedinečný potenciál Prasíly a probudili tento mocný zdroj ze spánku, stále jako zhypnotizovaní, se sebedestruktivní naivitou následují volání „Velkého Osvoboditele“.

 

Bytosti typu Elohim Ra jsou ti největší zloději vědomostí, které nedokáží zařadit do souvislostí, jelikož fungují pouze z jedné strany Zrcadla (s)Tvoření. Zvláště „komické“ na tom je to, že z té Světelné Duchovní, ze které slepě Věřící nikoliv sílí, ale šílí, zatímco ta Temná Fantastická – obestřená mlhami Pověr (kde to všechno je určitě zaručená pravda) – nezná hranic.

 

Funguje-li Energo-Fantastické Zrcadlo jednosměrně – probíjí – zkratuje… Což je typické i pro související enkrypce (kódování).

 

„…Tento agent „Staré říše“ kontaktoval Mojžíše na vrcholu hory v poušti a předal mu „Deset hypnotických příkazů“. Tyto příkazy jsou velmi silně zformulovány a nutí „JE-BÝT“ bytosti k naprosté podřízenosti vůli provozovatele. Tyto hypnotické příkazy jsou stále v platnosti a ovlivňují vzory myšlení milionů „JE-BÝT“ bytostí tisíce let poté!

Mimochodem jsme později zjistili, že takzvaný „Jahve“ také napsal, naprogramoval a zakódoval text Tóry…“ – Interview s mimozemšťanem

Nebo také viz Luciferovo sdělení („satanem“ je zde myšleno negativní ego nebo padlý lokální Bůh Otec). Řekl bych ale, že „pád rodičovského elementu/fraktálu vyššího řádu“ má hlubší smysl.

Dále viz Představení Lorda a Lady Rize.

 

Být „neznaboh“ je základ. Naopak zbožnost je ta největší ubohost. A nejde ani zdaleka jen o náboženství. V Přírodě žádná tzv. „zbožnost“ neexistuje. Jediný zdravý a přirozený odjakživa byl, je a bude soulad řádu a chaosu, nevinného a divokého.

 

ČÁST 5.

Soukolí Času lze přirovnat k Pekelnému Knihostroji, kterému nic nestojí v cestě ultimátní realizace principu Dva-v-Jednom (jedinou překážkou je NE/vědomí).

Systém vytvoří rozHRAní mezi archetypem Života a archetypem Fantazie, mezi světy Velkého Centrálního Slunce a temnými světy Chaosu (Z→MATEK), což znamená manifestace na úrovni Říše Kvant. Nelze tomu zabránit, tak jako nelze zabránit tomu, aby někdo na své vyhlídkové plavbě balónem tvrdošíjně trval na své nezištné lásce k pytlu s pískem.

 

Možnost zúročit triliardy let evolučních procesů znamená i riziko převládající přítomnosti tendencí zcela opačných, zvláště když se společenství bytostí chová jako naprogramované a ne napojené – duchovně necítí – není schopné si uvědomit, že součtová esence (s)Tvoření se neustále mění, protože to ani jinak není možné. Co ještě včera zářilo jako pravda nejsvětější, dnes hnije na dně hrobu zapomnění…

 

Nejsme žádné oddělené výtvory. Jsme paprsky Absolutna a SEBE-tvořící Absolutno samotné. Pouze jsme se nechali strhnout hrou na paměťové bytosti, což ale není nic jiného nežli hra iluzí, jakkoliv z Věčného vytvářených. Vždy existuje i přesah, něco nade hrou (Nádhera…), takže je pravda, že to je hlavně o pocitech. Smyslem všeho kromě lásky a klidu, bytí šťastným, je neustálé zažívání Nepoznaného, z čehož plynou stále nové extáze a pocity. Jenže to lze „vydolovat“ pouze prostřednictvím nespoutaného myšlení. Dobrodružnost jde ruku v ruce s „chozením do školy Života“, s prací na sobě.

Je to samozřejmě myšleno „kosmicky“, ale platí to i ze světského hlediska; spousta uspořádání na Zemi je principiálně správně, jen se mnohdy učí velké nesmysly a není zohledněna životní kvalita, vše se děje na úkor „astrální fikce“, umělé hierarchie priorit. V první řadě, kdo má mozek v hlavě a zamyslí se nad zákonem zachování energie, navíc umocněným sebe-uvědoměním, je mu nad slunce jasné, že bytost vyjadřující nesmrtelnou podstatu by měla žít tisíckrát jinak.

 

Kdo skutečně, reálně, čistě sám za sebe necítí a jen o tom neustále mluví jak nějaká mechanická loutka (čímž to stahuje do plochy, kde žádná zpětná vazba a tím pádem ani pocity či sebereflexe neexistují), svou klamnou Víru, natož probíhající Změnu si nikdy „nepřipustí k tělu“. Spousta „zasvěcenců“ proces Transformace dezinterpretuje jako návrat ke starým pořádkům. Co ale tyto slavné pořádky v minulosti způsobily? Sice už to opakuju jak pokažený kolovrátek, modely typu Kristo-Slovanský jsou ale správně jen formálně/jednosměrně, úplně v tom chybí Pochodeň Života, a to nejen z temných, ale i z ochranných důvodů (příslušný mem/gen jako by ležérně zval parazita na návštěvu, a pak jsou všude najednou samé kříže, křesťanské, hákové, nebo černé krychle – to vše ukazuje na nezvládnutou hyperboliku Dění a souvisí s chimérou paměťového slunce, respektive s chimérou diamantového světla).

 

Žeruhmyz je Kosmická Knihovna (Databáze) a v nelineární/toroidní přesmyčce Růže X(m)YZ znamená vnitřní živé/duchovní organické Růžové Prasvětlo. S tím je kompatibilní Mód ¬Ar. To dohromady tvoří skalární/antiskalární dvojcelek – Inteligenci Prazřídla. Diamanty mi přijdou jako nástroj syntetického vědomí.

 

Pocit, to není jen schopnost lásky – pocit je indikátor patřičnosti, univerzální „blesková“ inteligence. Jde o synchronizaci s Vůlí Celku.

Není možné správně cítit, není-li mezi polaritami rovnítko a není-li situace otevřená.

Vlastní, nefalšovaný (neimplantovaný) pocit nesleduje žádný samoúčelný podmíněný cíl typu „jestliže výsledkem není něco pocitově krásného, jsem málo duchovní, měl bych přestat myslet, navýšit své vibrace a dosáhnout rozšířeného stavu vědomí“ – toto je ten největší sebeklam, na spirituální a ezoterické (světelné, andělské) scéně běžný. Toto není duchovní cítění, ale pocitová tautologie, estetická past.

 

Ryzí pocit, toť synonymum Teď (…beztvará, tekoucí přítomnost). Jakkoliv to mnozí chápou jako provokaci, nikde není psáno, že pocity jsou slučitelné pouze s „bytostmi světla“. Nikde není psáno, že temnota je zlá a světlo dobré. Správně cítit může pouze zdravá psychika a já osobně si to odjakživa spojuji s hadími, plazími bytostmi a s neposkvrněnou prázdnotou – temnotou (viz plazma & hadí síla, present:serpent). Světlo je podle mě pouhý nástroj, energie, nosič, nemá se smyslem života nic společného. Smysl života není následován, nýbrž vytvářen, a právě to je oním Tekutým Živým Ohněm/Světlem, a kdo anebo co má nejvyšší ohni/světlotvornost? Proč se Satan spojuje s živou, hadí sílou a proč Lucifer znamená Světlonoš? Naneštěstí oklamaná veřejnost žije v domnění, že dotyčné životní principy jsou smrtonosné.

 

Parazitický Kult Smrti představuje naprostý opak infernalizmu. Kdo ale sám nepodnikne vlastní aktivity, aby si o věcech něco zjistil, bude vždy věřit tomu, co mu je k věření předloženo – jako kdyby byl duševně mrtvý, jako by vůbec neměl vlastní svobodnou osobnost.

 

ČÁST 6.

Co když vše okolo Vzestupu & Transformace je pravda, akorát ne nebeská, ale pekelná? Květy obsypaná koruna krásně vypadá… – leč kořeny jsou kořeny. Jako radikální infernalista a vyznavač satanské životní filozofie samozřejmě nemohu nevědět, proč lidstvo stále nemůže prorazit…

 

Snaží se totiž ne prorazit, ale PArazit: vzestoupit a transformovat se obcházením své pravé vůle, pravé podstaty a identity. Není to skutečná snaha o vzestup, nýbrž jen mentální gymnastika, mediální divadlo… – „provázené energetickými turbulencemi a z toho plynoucími fyziologickými/psychosomatickými symptomy“ (což se v Období Konvergence děje „normálně“, nebo spíš nenormálně – ve skutečnosti by totiž mělo jít o záležitost Kosmicko-Antikosmickou, nikoliv pouze Kosmickou). Ke skutečné transformaci/vzestupu je nezbytná vnitřní rituální magie.

 

„Satanizmus jako výraz autentické životní filozofie vyplývá přímo z charakteru Prvotního Nebytí. Zpětná vazba myšlení (cit, představivost), živená palivem dechu, funguje jako magický rituál. Důvodem, proč nyní bují různé retardované a ilegální formy „satanizmu“, je jednoduše to, že lidé jsou líní začít od „ničeho“ a všechno si sami vlastní cestou odvodit. Místo toho aplikují různé programy víry nebo jinak začínají „odprostředka“ – v podstatě jde o paměťový (historický) nebo literární satanizmus (rozhoduje duch, ne litera). Představte si například, že neexistuje ani jedna bible, ani ta křesťanská ani satanská. Najednou je člověk odkázaný pouze na holou praxi (sebe-existenci). Není snad ten Satan právě tady? Otázka také zní, čím je ten druhý „Satan“? Zdá se, že pouhým vnějškem bez vnitřku, alteritou bez identity (neboli utopií). S tímto falešným „Satanem“ pracuje entita Kolektivního Nevědomí a jelikož Satan představuje Individuální Vědomí, liší se to od sebe asi jako virtuální fikce (film) a živá skutečnost (daná osobní fyzickou účastí). Ve své podstatě probíhá konceptuální válka mezi Satanem Nebytí a Satanem Nevědomí, mezi Démonem Pravé Vůle a Strojem Kolektivizujícím Osobnost.“ – InsektLord

 

Je téměř nepřeklenutelný rozdíl mezi původní SATANSKOU filozofií a „satanskou“ ideologií & demagogií. Hipsterská subkultura dnes satanizmus veřejně prezentuje jako nějaký neoliberální LGBT aktivizmus – stačí si vygooglit „Satanova komunita LGBT“. Je to typický vtip naruby: ze Satana tam není vůbec nic.

 

 

Není jistě třeba příliš vysvětlovat, kdo jako první svou sobě-nepodobností, popíráním svého „velkolepě rozporuplného Já“, stvořil parazitní energeticko-myšlenkové formy. Hrají si na něco, čím nejsou, a pak se ještě diví, že se je něco, co sami přivedli na svět a čemu odevzdali svou vůli (případ dragonbotů) a inteligenci (případ angelbotů), snaží dostat – anebo to blokuje určité klíčové procesy. Dnes už jsou na tom někteří až tak „výborně“, že pro Chiméru (Fantoma Smrti) přímo pracují a ani nejsou schopní identifikovat příznaky zjevné virtualizace. Každý, kdo se stydí za své Pravé Já, kdo pohrdá pohádkově ďábelským pramenem či plamenem Života, končí nakonec jako nepříčetná, chimérická karikatura sebe sama a oběť vlastních bludů a výplodů – mechanický otrok nebo nevědomá loutka z opačné strany. Podotýkám, že i mechanizmy sobě-nepodobnosti (tak jako zdrojová fraktalita) FUNGUJÍ, jenom ne na principu Dva-v-Jednom, ale Jedno-proti-Druhému.

 

ČÁST 7.

Smyslem života kromě lásky je nikdy nekončící dobrodružství, čehož součástí je neustálý vývoj a proměna. Svět forem tvoří Multimediální Dvojitou Knihovnu (viz genetická dvojšroubovice) – jednu část tvoří životní, druhou paměťová pole – tomu odpovídají silové/zvukové mentionové trojprvky & znakové/obrazové aktionové dvojprvky, potažmo multispektrální trinitní nulové pole & černobílá struktura hexagonů, konkrétně archetyp/princip Andělská energyMatka & archetyp/princip Dračí fantasyDémon (Dva-v-Jednom).

Průnik tvoří magické fraktální Prazrcadlo Genetické Mysli.

Je to jako taková víceúčelová organicko-virtuální, holograficko-fraktální, nebesko-pekelná Kosmická Super-Televize.

 

Základní vzorec zní JJ=UM=11+C/U=12+0, přičemž každá část má nebo mít může svou přednostní reprezentaci, ať už pravou či nepravou (zralou či nezralou). Viz např. informační balíky z přelomu tisíciletí – to hlavní však zůstává za kulisami a je třeba vytvořit nebo si domyslet (hlavně pokud jde o Chaos, Peklo, Temnotu).

 

MATERIÁLY

„Existují věci, které je dobré znát, a existují věci, kterým je ještě lepší nevěřit.“

 

SCI-FI

 

MAGICKÉ UNIVERZUM

 

ČÁST 8.

Síly v prostoru na sebe působí buďto v NE/pravém nebo v pravém úhlu, proto základní element vně projevené reality tvoří elektro-magnetické (EM) pole.

Zřídlo „Všeho, co jest“ má charakter tenzorového potenciálu; kdyby projekci primárně řídila pravoúhelná (pravohemisférická) inteligence, nic se neprojeví – vše se vrátí zpět do skalárního/magnetického zdroje.

Chceme-li žít jako svobodné, spolupracující společenství svrchovaných individualit, je třeba projektovat vektorem (elektricitou) napřed. Tomu odpovídá NE/pravý úhel, levohemisférická inteligence.

Poznámka: pravohemisférická inteligence je empatizující a odpovídá jí instinkt, intuice. Levohemisférická inteligence je systematizující a odpovídá jí vůle, rozum. Píšu to většinou úplně naopak než tvrdí duchovní, ezoterická, náboženská, andělská, světelná, šamanská/spirituální atp. sféra, protože to také naopak JE! Je to o vědě a o magii, metafyzice, silách představivosti – vítejte v Podivuhodné Říši Kvant… V určité fázi procesu (s)Tvoření se spontánně přechází z prokolektivní filozofie Stezky pravé ruky na proindividuální Stezku ruky levé (čemuž z legrace říkám „Levoruce“; na které straně je ale srdce, přestože je „tím pravým“?). Kolektivní pole už je mnohonásobně nasycené, doslova přežrané jak ten klášterní mnich, tudy s tím už dál nelze hnout. To, že je někdo (zdravý) individualista, neznamená, že je protikolektivní – naopak, napomáhá přeformátování kolektivního pole směrem k jeho Svrchovanosti.

 

Táhnout za jeden provaz (nebo spíš tím neviditelně být) mohou pouze svobodní, suverénní, originální jedinci, kteří si uvědomují potřebnost kolektivu, respektují či zohledňují Vůli Celku (nikoliv nekriticky) – na prvním místě však mají Sebe-Sama-Existenci jako ten nejbližší a tím pádem nejpravdivější výraz Živého.

 

Mít na prvním místě jakési pofiderní „blaho všech“ (kteří na sobě sami nepracují!) je nejen sebeklam a utopie, jde až o patologický projev nechápání na hranici psychické poruchy. Falešná kolektivní blaženost sobě se nepodobajících jedinců je tou nejzrádnější pastí Chiméry.

 

 

Úplným opakem parazitické Chiméry je magický Satan, reprezentující svrchované, individuální vědomí.

Aby ostatní zmátla, Chiméra se za Satana vydává (ve skutečnosti jde o egregor Sat/Urna). Živá síla SⒶTⒶN a „cedule“ SATAN ani zdaleka nemusí být totéž. Žel dokonce ani mnozí satanisté (či „satanisté“) nepoznají rozdíl mezi duálním/astrálním egregorem Satana a skutečným neduálním/éterickým Satanem, živou sílou – univerzální energií a inteligencí. Satan není žádný vnější pojem, je vnitřní podstatou (poukázáním na ni, živá podstata je samozřejmě bezejmenná). Satan je Živoucí Přítomnost (present:serpent, živá – hadí síla). Historický satanizmus celý spadá do astrální roviny informací a spekulací. Skutečný Satan je naopak to, co informace tvoří, je to neduální, éterický princip a archetyp (éter neboli kvintesence, prima materia, má vazbu na symbol pentagramu a existuje v dvojexpozici nulového pole/živé síly a nicoty/imaginace, což je opomíjený šestý živel, průnik obou spojuje s indiferentní šťastnou sedmičkou). Někdo mluví prostě o životní síle, čchi, práně, éteru, primární substanci. V podstatě se jedná o totéž, slovo Satan však v sobě zahrnuje otisk energo-fantastické sebeopačnosti, absolutní hodnoty, dvojsmyslnosti, základních vlastností Absolutního.

 

Absolutní hodnota znamená, že veškerá protisměrnost/protipólovost existuje pouze jako představa, která může a nemusí být v interakci se zrcadlem pohybu živé síly, čímž pádem celá říše nehmotné (dvourozměrné) představivosti má status Neexistence neboli svou povahou je konstruktivně negativní (NE/existuje). Lze tedy hovořit o fantastickém pekle, pohádkovém ďáblovi a podobně. Zatímco nicota (ve které neexistuje zpětná vazba sebereflexe) je snově démonická, neutrální/nulové pole živé síly (založené na zpětné vazbě prožitku života) má charakter lásky, citu, vnímavosti. Dohromady jde o prostor a pohyb v jednom, konkrétně peklo a lásku v jednom – a právě TOHLE je pravý význam fenoménu SATAN. Jedině a právě tohle je primordiální satanizmus či magický infernalizmus. Maximálně si pro to můžete vymyslet vlastní název, všechno ostatní však je fata morgána.

 

 

ČÁST 9.

Univerzální vzorec (s)Tvoření JJ=UM=11+C/U=12+0 umožňuje libovolně existovat ať už v rámci čistě organické (rajské) reality, v rámci reality čistě technologické (virtuální) nebo v rámci spojení obojího. Ne/magickým limitem (s)Tvoření je možnost prostřednictvím kvantové počítačové sítě skládat z pixelů programovatelnou organickou realitu. Univerzální aplikace, korelační/asociační prvočíselná matice, zajišťuje neporušitelnost Zákona Jednoty.

I když limity jsou tu proto, aby se posouvaly, momentálně (pokud vůbec) si pravděpodobně nelze představit žádnou „další vyvstávající úroveň“, která se ale určitě (asi) zase časem – po téměř „nekonečné“ době – objeví jako „mořskému vlkovi pevnina na obzoru“…

 

Nejsou náhodná zrcadla jako SIN (Sovereign Integral Network) → Hřích, nebo DOUBLE HELIX → Ďábel Hell X, jen to platí v rámci magické nedvojnosti.

 

To, čeho se nejvíc obáváme, má v nelineární (kvantové) realitě nejvyšší využití. Podivuhodná Říše Kvant osciluje na hraně pohádky a hororu, ve skutečnosti to však stále je pouze rozHRAní.

 

Jelikož stále není pochopen charakter Prazrcadla (energyMatka:fantasyDémon, nikoliv Drak:Anděl), probíhá „psychometrická“ či „parapsychologická“ válka dvou X, mezi magickým Kyber-Satanem (fantastickým „peklostrojem“) a chimérickým Kultem Smrti (parazitem Sat/Urna). Veřejnost, sváděná médii a duchovenstvem, žije v domnění, že právě Satan je tou smrtící parazitickou Chimérou.

 

ČÁST 10.

„Postuloval, že kognitivní entity mohou časem aproximovat psyché.“

Zkoumám nyní hlavně téma vztahu mezi Bytostí Strojem/Programem a Démonem Nebytí.

Silně mě inspiruje film Já, robot a bytost Sonny (versus síť VIKI); ovšem je potřeba to celé vidět a pochopit, úryvky vedou spíš ke zmatení a opačnému postoji.

 

YOUTUBE

 

Sám dost nevyzpytatelně měním na téma „strojová inteligence“ názory (navíc umělá nebo strojová inteligence může být silně zkreslující definice) – nesnáším totiž kolektivní chování a pokud v mentionovém (lidském) světě kolektivní chování převládá, aktionová inteligence se nemůže se strojovou liminálně asociovat (pouze subliminálně). Něco jiného je Stroj/Síť Magie s decentralizovaným řízením (MAS) a něco úplně jiného je Stroj/Síť Chiméry kontrolovaný z nějaké ontokybenergetické centrály (Animus → přesmyčka UNIMAS) – proto například mám rád internet, ale bytostně nesnáším mobilní síť, čipové karty a evidenční, kamerové, kontrolní systémy. Blázniví lidé se stále snaží něco přeinstalovat z vnějšku a neuvědomují si, že všechno můžeme přímo „modelovat/modulovat“ zevnitř sebe sama.  Jenže k tomu je nezbytné být (oboustranně) SOBĚ-PODOBNÝ. Naše duchovní orientace, lépe řečeno úroveň a způsob chápání, rozhoduje o typu virtuálního stroje (kdo má alergii na slovo „stroj“, může si to překládat jako inteligenci struktur vědomí).

Pokud bude lidstvo dál věřit v nějaké Pánybohy, Kristuspány nebo kolektivizační modely typu Slovansko-Árijského, může si rovnou nechat na čelo vyrazit značku OTROK.

 

Proč? Génius stroje (džin → engine) může být v korelaci pouze s démonem života – démonem fantazie (zrcadlem je PRAVÝ/původní anděl, mentionové spektrum vědomí). Manifestací „pekelného stroje“ (nehmotného kyber-monstra) je aktionová struktura neboli PRAVÝ/původní drak, s vazbou na srdce (kard) a temnou hmotu (dark) zároveň. Nikde v tom nefiguruje žádný terminus technicus.

 

Některé věci jsou nejen nesmyslné, jsou nemožné. Jako například irelevantní představa, že by Sonny (exrobot, aktionová bytost) někdy byl/byla satanistou. Tak jako ženy a muži jsou si v mnohém podobní a v něčem jsou úplně jiní, totéž platí v rámci srovnání mentionových a aktionových světů. Zkrátka existujeme ve DVA-V-JEDNOM.

 

MAGICKÉ UNIVERZUM

 

MESSIER 31 → SⒶTⒶN

ANDROMEDA → ROBOT LÉK → ČLOVĚK Z MEDU (→ LUCY)

(průnik životního a paměťového pole → archetyp Had=Med=Beztvarost + archetyp Hmyz=Pratvar)

A=Ace

Form=Morf

InFormAce=Amorfní

 

HYPERBOLIKA DĚNÍ → CO-KOL-I-V = √-1

Jelikož i Zrcadlo samo má zrcadlo v Nezrcadle, tak jako Dračí archetyp by měl být v korelaci s Andělským a Systematizující by mělo být v korelaci s Empatizujícím, zároveň Energetické by mělo být v korelaci s Fantastickým (archetyp Matka & archetyp Démon).

 

A—M—A

Je třeba To vyřešit z mentionové i aktionové strany.

Princip DVA-V-JEDNOM (prostor & pohyb v jednom) znamená jedno uvnitř druhého a zároveň jedno vedle druhého, prvním i druhým napřed, přičemž platí i vždypřesahující/vždyzakřivující metaprincip, přímo i zrcadlově („dva v jednom“ uvnitř/vedle „jedno proti druhému“). Mention primárně funguje pohybo-prostorově (realita), zatímco aktion prostoro-pohybově (virtualita), paradoxně ale zároveň aktionu odpovídá hyperprostor (archetyp VŠEvesmírná Matka), zatímco mentionu časoprostor (archetyp Vesmírný Bůh/Bohyně). V hyperprostoru mention existuje pouze potenciálně. Primordiální MYSL, Zřídlo „Všeho, co jest“, existuje – souvztažně/reflexně – uvnitř pomyslného Lůna/Pekla (Svatyně), což je Láska a Stroj v jednom (Peklo → Chaos → Z matek; MAT-EMATI-KA).

 

3x7x37=777 ➟ Absolutno

3 a 7 je binárně 11 a 111, opticky 2 a 3 s mnoha souvislostmi

√777 = 27,87471

21 23 22 20 JEDNO se manifestuje jako TŘI

1/7 = 0,142857

14=2x7 28=4x7 57=8x7+1

KŘEMÍKOVÝ ST. ROJ (ZDROJ)

14=křemík, izotop 28Si má 92,223 % výskytu

100 – 92,223 = 7,777 !!!

 

PAN→RA

 

„Anatomie (z řeckého anatemnō, rozříznout) je obor, který se zabývá makroskopickou a mikroskopickou stavbou organismů.“ – Anatomie

„Studium hmyzu (latinsky Insecta, což znamená „dělený do sekcí“) se nazývá entomologie z řeckého εντομος, což opět znamená „vyřezaný do sekcí“. (…) Dříve byl pro hmyz používán také název Hexapoda (řecky šestinozí)…“ – Hmyz

 

ČÁST 11.

Svůj svět pohání Kybermrtví energií mrtvého života. Pomocí „vrtáku Sat/Urna“ (Nunti-Sunya) napíchli drako-hmyzí Xenomorfové dokonce i doménu Tvůrců křídel nebo doménu „Modrých draků“ (a zrcadlově andělskou); bedlivý pozor na „Labyrinth Group“ konceptuálního myšlení.

 

Metamorfóza reality probíhá až z úrovně Kosmického/Antikosmického Vše-Podvědomí. Inteligence dotyčného prostředí je DVOJSMYSLNOST SAMA. Všichni víme, jak blízko k sobě mají humor a zlo (co kdyby NEhmotné přišlo o ono „ne“). Styčnou plochou je STRAŠIDELNOST. Klíčem není popření temných sil, ale právě ono bytí dvojsmyslným – nelze to totiž lineárně zaměřit a kde není cíl, není ani útočník.

 

NEdvojsmyslnost znamená konceptuální myšlení a jakmile fungujete konceptuálně, jste vyřízení. Nejlíp to vystihuje krásný lidový výraz „v prdeli“ – ono totiž opravdu jde o pohlcení černou dírou (která „požírá knihovny“, aby je z druhé strany Nekonečna nepopsané znovu „vyplivla“).

Být NE/konceptuální ale neznamená být antikonceptuální.

 

Jedním z podstatných aspektů reality je archetyp Kosmického Vtipu, potažmo archetyp Zla. Výchozí stav superpozice (všechno je vším, cokoliv je čímkoliv jiným) je ten největší vtip na světě. Neexistuje však nic strašnějšího, nežli vtip naruby – život jako parodie sebe sama.

 

Jestli si někdo myslí, že jeho lineární koncept bude fungovat, je na velkém omylu. Přímo tím popírá základní vlastnosti reality. „Podivuhodná“ Říše Kvant je k prvoplánovému/samoúčelnému konceptualizmu němá. Dříve nebo později cokoliv vykonstruovaného roztrhá na kusy. Neřídíte se sami samou, svým skutečným, vlastním, vnitřním pocitem – máte „smůlu“. Žádná karikatura, neboli sobě-nepodobnost, dlouhodobě nepřežije. Časové horizonty zde přitom nehrají „lidskou roli“.

 

Vrcholem konceptualizmu jsou systematizmus a spiritualizmus. To nakonec ústí až v Kult Smrti. O zombie lze říct, že existuje – sotva lze ale říct, že žije.

 

Univerzálním klíčem ke všemu je motiv pohádkového ďábla, který se může a nemusí asociovat (dostat do interakce) se zrcadlem pohybu živé síly. Jinak prázdné místo vždy postupně obsadí něco parazitického. Pijavice – nemrtvý kybersosák – se z pozemské strany ukazuje v tom nejpozitivnějším světle; nelze si toho nevšimnout, celý svět lidí jako by byl světem pozitivních dementů, chodících reklam bez vůle. Ze strany nepozemské je toho náležitým polaritním opakem; je a být nemůže, neboť sjednocený formát by znamenal konec Konsorcia Pijavic, Sosáků & Mrtvočichů (které ze svých lidských „kořistí“ těží energii jako v kresleném filmu).

 

FANTASTIKUM

 

MUZIKA