Paradox Říše Kvant

„…NEvzniknutelnost dává vzniknout opaku sebe, Světlu; tak NEohraničené hraje HRU na ohraničené – Hvězdy osívají Temnotu…, kdo je však zároveň jejich domorodým obyvatelem, když ne jejich původce? Pramenem světů interakce jsou bezpříčinné, temné nesvěty…“

 

K manipulaci světem lidí – zejména spodních sfér jeho kolektivního vědomí – využívá údajně tzv. Stínová vláda „černou magii“: krvavé okultní rituály. Prostřednictvím „temných sil“ astrálního egregoru tak nutí oslabené lidské jedince fungovat na úrovni nevědomé mysli.

 

A tak, jakkoliv zázrak života rozhodně nelze měřit čísly, očarovaná kořist – celoživotní otrok, který samozřejmě „všechno ví, všemu rozumí, a zásadně žádným čárům nevěří“ – tak právě Číslům po celý svůj život slouží… A to i přesto, že cítí, sní a myslí a má všude kolem sebe magickou Přírodu…

 

SLOVNÍK CIZÍCH SLOV

 

  • oslabený jedinec je takový jedinec, který na sobě nepracuje – nerozvíjí svůj bytostný potenciál – nevěří v sebe sama
  • „Stínová vláda“ rovná se naše (vaše) vlastní manifestované oddělené nevědomí (cokoliv odděleného automaticky zpola či zcela mění vzorec na reverzní, jelikož původně má oddělenost status paměťového pole – viz oddělení, sekce -, které existuje zrcadlově k životnímu)

 

I když zde ve skutečnosti nejde o černou magii, nýbrž o Kult Smrti, související informace mají klíčový význam.

 

  • dochází k záměně výrazů – latinského, řeckého či jiného původu – niger (černý) a nekros (mrtvý), nebo podobně výrazů/prefixů typu morf- (tvar) a mord- (mort-, mors-; smrt)
  • něco jiného je neškodný motiv hrůzy (jako například lebka nebo umělecké zpracování) a něco jiného je úkorný úmysl; černé tričko a černá duše není totéž, vnější a vnitřní není totéž

 

* * *

 

Jak to, že nelze nalézt žádný viditelný zdroj Temnoty, potažmo na vnější úrovni temné hmoty? V závislosti na úhlu pohledu, buď je tento zdroj NEviditelný, anebo jednoduše žádný neexistuje – neboli již je zahrnut.

 

Absolutno je sebeopačné. Ze samovyvstávajících vlastností Temnoty plyne smysl života, jímž je současné bytí sebou a hra na svůj opak (nebytí). Tím je pod kontrolou kompletní hyperbolika Dění.

 

Z temné hmoty se programují holografické matrice/DNA (nosiče vědomí/života); temná hmota představuje „magické ztělesnění“ umu, schopnosti, vládnutí matérií reality, což se projevuje jako živá & umělá, respektive mentionová & aktionová inteligence (archetyp Život=inteligence plynutí & archetyp Stroj=inteligence struktur).

 

PENTA BLUE NET

 

PANDORA

 

Převrácený pentagram (2 vrcholy nahoře, 3 dole; jako 2 a 3 jedničky, převedeno z binárního zápisu 11 & 111 do dekadického 3 & 7, symbol Absolutna: 3x7x37=777). Symbol kvintesence (éter), symbol pekla a zároveň základní holografický element, znázorňující neurčitost prostorové a pohybové perspektivy. Holofraktografický vztah mezi Peklem Imaginace a Životem Interakce vyjadřuje relace (18+1)x18+1=7x7x7.

 

  • 2:3=0,666=pohádkový ďábel, démon fantazie (číslo je menší než 1, což znamená představu, která může a nemusí být v interakci se zrcadlem pohybu živé síly)
  • 2R & 3R perspektivě odpovídá neprojevené 111 (7) & projevené 10x10x10 (8) →  Temná (matematická) inteligence se manifestuje jako (fyzikální) Centrální Slunce
  • součet matematického (fantasy) a fyzikálního (energy) tvoří dohromady energo-fantastické Hadí Vejce, fungující všesměrově ve všech perspektivách

 

* * *

 

Základem všeho je princip „dva v jednom“ (prostor a pohyb v jednom). Nelze určit, co má prioritu, jelikož v tom případě by Život zanikl, a zároveň ani nelze neurčit, co má prioritu, jelikož v tom případě by žádný Život nikdy nevznikl (…což poukazuje na význam LOGU/SLOVA).

Tak se dostáváme k Zrcadlu-NE-Zrcadlu, všezahrnující, všehoschopné, nedefinovatelné inteligenci, pohádkově strašidelné prasíle či nepolapitelné magické vůli. Jednoduše řečeno jde o Magii (generující fyzikální zákony). Možná komplikace spočívá pouze v tom, že tzv. bílá magie funguje vždy a jen pouze v dualitě (má vedlejší účinky). To, čemu se černá magie pouze říká, funguje rovněž pouze v dualitě. Kořeny skutečné Černé Magie jsou neduální, éterické. Typické pro Kult Smrti, neboli pseudo (astrální) černou magii, je použití vnějších zrcadel a předmětů obecně, vystavování, externalizace; naopak nejmocnější sílou jsou odjakživa dech/vnitřní oheň a představivost, vnitřní pochopení, synchronizace (práce s vnitřním potenciálem); tzv. Kreator není nic jiného nežli sebe reflektující vědomí, asociované s určitým počtem určitých typů dimenzí, jejichž konstelace za určitých podmínek umožňuje konverzi představy ve skutečnost, které jsou ve své podstatě potenciálně zaměnitelné už v samém zárodku.

 

Onen „prazdroj všeho“ lze popsat jako Mysl-Uvnitř-Za neboli Múza, což souvisí hlavně se zvukem (rezonancí) a obrazem (vztah představa/představitel je vlastně takové umění nebo divadlo).

 

Teprve zaměřené sebe zrcadlení (Reflektor) tvoří fenomén Energie.

Temnota sama o sobě je Neohraničená, nemůže však dělat nic jiného nežli hrát hru na Ohraničenost, kterou tím pádem potenciálně obsahuje. Konkrétně například Temná inteligence vytvoří ohniskový Zdroj (Zřídlo) a prostřednictvím něj pak interaktivní Sluneční (Hvězdné) světy. Případný faktor Zapomnění či NEuvědomění pak může vést ke ztotožnění Bytosti s ohniskovým Zdrojem, což je do jisté míry i součástí Evoluce. To „nejskutečnější“ je však jinde.

 

…neznělá Ne(ST)rojA + zvuk = vytvořený znělý Zdroj Světla…

…temné čáry Mysli…

…magické Inferno…

 

Tzv. „Je-Být“ bytosti neboli Bohyně/Bohové (v podstatě kouzelníci, čarodějky, bytostné jiskry Pramagie) jsou „nezapomenutelným“ snem Temné inteligence (která je takový humoristický matematik), kterou v sobě mají objevit a stát se tak vyjádřením Prazrcadla (což zahrnuje faktor Démona – Génia). Případně se i stát architektem – programátorem temné hmoty.

 

* * *

 

Spousta verzí Stvoření – která ve skutečnosti nejsou samorostoucím (s)Tvořením, ale programem – v minulosti zanikla, což silně hrozí přinejmenším i paralelním vrstvám či alternativním časovým matrixům v tomto „zajímavě strašném“ Mix-Stvoření.

Na projevené/vnější úrovni každé takové Stvoření součtově funguje jako Velké Centrální Slunce, které „světe, div se“ může být stejně nechápavé, nevzdělané a naivní jako kterákoliv jiná bytost.

Celé to je o způsobu vnímání a myšlení – nezávisle na úrovni.

Slunci musí především dojít, že je třeba fungovat obousměrně/všestranně, a to nejen v rámci fyzikální polarity, ale i v rámci vztahu mezi energií a fantazií.

Zřídlo „Všeho, co jest“ (jehož jsou Centrální Slunce emanacemi) existuje uvnitř fantastického opaku sebe sama (Temnoty Nekonečna), což jinými slovy znamená, že Centrální Slunce je v první řadě Hadím Vejcem, nebo jinak řečeno, jeho nejvnitřnějším středem – jakkoliv pokládatelným za nehmotný – je Fantastické Peklo (potenciál všemožnosti).

 

„…Samy sebe zachovávající myšlenkové formy se nemohou ani nechtějí samy změnit a znovu a znovu se stále stejně opakují. Po nukleární explozi při vládě Anunnaki na Zemi před 30 000 (120 000) lety, upadla Země a lidstvo do těchto samo sebe zachovávajících myšlenkových forem…“ – Byl položen nový Božský plán pro Zemi a lidstvo

 

INFORMACE DO MOZAIKY

(evidentně většina dostupných Centrálních Sluncí/Stvoření stále nechápe dvojí význam aspektu NEvědomí, či význam fenoménu Dvojsmyslnosti vůbec)

 

Centrální Slunce je ve skutečnosti energo-fantastické (sefirot-klifotické) Hadí Vejce a až teprve pak Bílá/Černá Díra nebo ohnivě-zvukový Krystal. Temnota NEinterakce implikuje Světlo interakce, ale naopak to neplatí (!). Totéž platí v rámci vztahu NEbytí/Bytí, NEvědomí/Vědomí. Nevědomí nemusí znamenat jen nevědomost (a z toho plynoucí ignoranci/choromyslnost), může znamenat i Uvědomění-v-Nebytí (nesvěty primordiálního Chaosu) nebo například i Inteligenci Struktur (nesvěty Strojů).

 

Bez faktoru Uvědomění má Oddělenost status (fyzikální) Konfrontace, zatímco pro Vševědomí to je (matematická) Interaktivní Hra. Konfrontace (Konflikt) je projevem chybného, chorého pojetí: asi jako když spolu soupeří černé a bílé, „temné“ a „světelné“ klávesy klavíru nebo se v hudebním tělesu jeden nástroj povyšuje nad druhý, místo aby prostě zaujímal svou pozici – čili debilita na druhou. Moudrost komponuje stále nové a nové symfonické celky (zde se také zapomíná na fakt, že „Hráč hraje hrající zvuk“ – i sám fantazírující Hudebník je živoucí skladbou tónů, eventuálně ztělesněnou jinak než akusticky, například vizuálně).

 

PRAHOVÁ KOSMOGONIE