Láska pekelná

Základ života, princip „dva v jednom“, se projevuje jako vibrace. V časoprostoru to známe jako střídající se dva stavy, které se při průchodu společným (nulovým) bodem vzájemně ruší, splývají – viz například dech nebo pulz, ale souvisí to například i s oběhem nebeských těles/hvězdných soustav kolem Slunce nebo galaxií a vesmírů kolem toho Velkého Centrálního. Oním nulovým bodem je hyperprostor, vibrační potenciál, pramen a zdroj všeho. Zde je všechno současné a vzájemně zaměnitelné.

 

Hyperprostor je vším a ničím zároveň. Pokud se jeho charakter promítá do časoprostoru autenticky, je zároveň vše možné a zároveň je nemožné působit proti vůli celku, k čemuž se nejlépe hodí popis přirozený chod. Vůlí celku je optimální stav – což znamená, že vše je rovnocennou součástí – což lze jednoduše popsat jako Štěstí. Štěstí pouze nesmí „usnout na vavřínech“, jeho vnější projev musí neustále metamorfovat.

 

V kontextu zpětné vazby prožitku (vibrace) se hyperprostorový potenciál projevuje jako Bezpodmínečná Láska, což je univerzální inteligence – v hyperprostoru mentálního charakteru. Je-li vše autentické, pocitová a myšlenková stránka jsou pouze různým výrazem téhož.

 

ZUZI

 

Existuje kontext silový – duchovní a existuje kontext myšlenkový – mentální, což se týká i fenoménu Bezpodmínečné Lásky, univerzální prasíly s nejvyšší hodnotou vibrace. Mnozí na tomto světě si říkají, že tato Láska je naivní; ona ale není naivní, je jen hluboce nepochopená, nedoceněná nebo chápaná pouze z jedné strany. V tom případě to ale není Bezpodmínečná Láska, neboť univerzálnost této vpravdě zázračné inteligence znamená její všestrannost; ona je nadaná vším, nikoliv však lidským způsobem.

 

Mnozí duchovně či ezotericky nebo tzv. „transformačně“ zaměření jedinci mechanicky opakují slova „bezpodmínečná láska“, aniž by přemýšleli o obsahu… Aniž by doopravdy vnitřně věděli, měli na vlastní kůži prožité, oč skutečně jde. Ve světě hromadných sdělovacích prostředků, jejichž valnou část (zejména tu zpravodajskou) kontrolují archontské programy, zmatení jedinci v podstatě určují veřejné mínění. Dnes už nejde jen o rádio a televizi, přibyly k tomu alternativní internetové infozdroje. Zkuste schválně někde najít nějaký „kanál světla a lásky“, který lidem zdůrazňuje, že bezpodmínečná láska je univerzální inteligence, která v sobě spojuje obě polarity. Je to stejné jako v případě satanizmu: všichni věří archontským médiím, ale vlastní zkušenost nemá nikdo (jedna bába povídala a já to budu jako blázen opakovat).

 

 

Nediferencovaný charakter Prvotního Zdroje Bezpodmínečné Lásky se současně projevuje jako potenciální fantastická struktura, diferencovaný Prvotní Nezdroj Říše Představ, přičemž Zdroj/Energie je tím konstruktivně pozitivním, zatímco Nezdroj/Fantazie tím konstruktivně negativním, neboli jde o Pramen Lásky a Peklo Imaginace v jednom.

 

Jelikož „láska a fantazie v jednom“ zdánlivě evokují spojení dvou stejných polarit, což by jako prostředek Tvoření nefungovalo, jeví se – ovšem pouze po vlastním eventuálním prozkoumání – jako optimální výraz Láska Pekelná. Tento typ lásky (univerzální energie & inteligence) JE Absolutní, Bezpodmínečnou Láskou, pouze na ni nahlíží z rozšířenější perspektivy.

Láska Pekelná vyjadřuje Magickou Nedvojnost (Nedualitu).

 

Typickým bludem lineárně (dualitně) zaměřeného vědomí je myšlenka něčeho tzv. „nejvyššího“. Takto to ale nefunguje. Prapůvodní zdroj všeho, Absolutní Láska, je tím nejskutečnějším skutečným, nejvnitřnějším vnitřním. „Nejvyšší vibrace“ se zde týkají spíše hloubky a charakteru, nežli něčeho fyzikálního. Mají, zdánlivě paradoxně, zrovna tak blízko k rychlosti jako ke klidu. Je to tím, že Prvotní Zdroj neboli Prvotní Bytí nepředstavuje nejvyšší skutečnost, nýbrž skutečnost nejzazší, v kontextu „výšky“ zároveň nejvyšší i nejnižší (i z toho důvodu se Láska Pekelná jako výraz tak dobře hodí). Kdyby něco bylo pouze nejvyšší, nebyla by to (nelineární) Nekonečnost, nýbrž (lineární) Konečnost, která si na Nekonečno pouze hraje – stejně jako mnohé Ohraničené pouze předstírá Neohraničenost.

 

Zvůle či zlovolnost a vlastně ani svévole čisté lásky schopná není, kupříkladu svatý hněv však ano. Pravé lásky schopná zlost v sobě zahrnuje energii nefalšované vůle, moc sebevědomí, „volání spravedlnosti“… Je třeba už konečně přestat věřit zažitým archontským programům (viz text Helmut všechno ví), navozujícím iluzi o tom, že kdo je v souladu s vibračním charakterem Bezpodmínečné Lásky, musí nutně vyjadřovat pouze jakési „mouchy snězte si mě“ převázané růžovou mašlí. Třeba já se řadím mezi docela dost radikální infernalisty a nic mě tak bytostně nefascinuje jako opravdovost (zvířátek, malých dětí). Na druhou stranu ovšem nemohu popřít ani intenzivní pocity zhnusení z toho, jak někdo ze Zázraku Lásky či Zázraku Života dělá „švýcarské hodinky“, srdcebolnou „hrobku sentimentality“ nebo nějakou k smrti nudnou „zbožnou posvátnost“, spočívající v tom, že jako všemilující debílek slepě uposlechnu a vykonám kdejaký chorý rozkaz shůry. Přiznám se, že kdyby přišlo na věc, jsem klidně schopen vymazat celou něčí rodovou linii a nebudu mít sebemenší výčitky svědomí. Stejně jako by je neměla ani Příroda, kdyby opět spláchla lidstvo z povrchu zemského. Na to, aby někdo opravdu pochopil, co je Bezpodmínečná Láska, musí přestat být člověkem – kterým koneckonců stejně nikdy nebyl…

 

Je dobré pochopit jedno. Tzv. nízké vibrace nejsou primárně fyzikální záležitost, jako že někdo „vydává málo světla“ (není dostatečně žárovkovitý). Nízké vibrace jsou projevem charakteropatické entity. Existuje spousta „vysoce duchovních“ civilizací/jedinců nebo „božstev Světla“, před jejichž oslepující krásou padá smrtelník na kolena – přitom vibrační charakter může být na úrovni temného středověku. Když se náhodou něco provalí, navrch vám ještě někdo záměrně podsune, že nejde o jedince choré, nýbrž (jak jinak) pekelné, a Lež vás má přesně tam, kde potřebuje: na potápějící se lodi béčkového zpravodajství. Související inteligence (síly v pozadí) jsou typické tím, že místo samovyplývajícího zrcadla EnergyLáska:FantasyDémon (Zdroj Iluzí) používají zrcadlo experimentální (Iluze Zdroje), aby mohly prosadit něco, co není v souladu s Prvotním Bytím, s Prvotním Zdrojem Bezpodmínečné Lásky.

 

Osobně chápu inteligenci Bezpodmínečné Lásky jako něco nepředstavitelně úžasného a fantastického, vždyť si jenom vezměte panenskou, divokou Přírodu, smysl pro humor nebo smyslnost, o které jen blázen může říct, že v ní nevidí nic ďábelského – a „přesto“ je to čistá láska… Samozřejmě ne přesto, ale právě proto.

 

Je určitě nesmírně inteligentní Absolutní Lásku podmiňovat její nespojitelností s temnotou. Když už někdo nechápe, co znamená bezpodmínečnost, měl by radši držet zobák a ne druhým cpát svou vypelichovanou verzi „lásky“…