AM2C

„…Černočerná Temnota, či totéž jako zářící mlhy Průzračnosti, z jiného úhlu pohledu…“

Počátek všeho lze přirovnat k MateMagii, matematicko-magickému Nedefinovatelnu, což souvisí s matením (chaosem) a mateřstvím (potenciál „dva v jednom“). Jelikož zde platí, že „všechno je vším, cokoliv je čímkoliv jiným“, dotyčný „pomyslně reálný nečasoprostor“ (…sen uvnitř snu uvnitř snu…) vykazuje známky magického chování.

 

Pojem chaos má pro nás většinou negativní nádech. Pozorovatel (pozorující Přítomnost), bez kterého nic neexistuje, však nutně musí být v relativním klidu, protože jinak by byl nerozlišenou součástí Chaosu. A samozřejmě to lze i obrátit. Všechno Živé je Dvojsmyslné

 

Není-li dvojsmyslnost – což je vlastně aplikovaná neurčitost, základní vlastnost kvantové reality – pochopena, v prostředí vzniká tenze k experimentům s fikcí oddělenosti.

 

Jakmile jednoznačně určíte Hranice Pravdy, dotyčná definice okamžitě nějak existuje i „z druhé strany“ – a oba zdánlivě oddělené konce kruhu se k sobě plíživě, nezávisle na našem subjektivním časovém hledisku, přibližují…

Pak se náhle stane „temná událost“, za kterou my chudáci bytosti lásky a světla přece „ani trochu nemůžeme“ – ale právě, že můžeme.

Je nemožné, aby to fungovalo jinak, pouze nám chybí informace do celkového obrazu.

 

Není moudřejší mít ty konce v sobě rovnou spojené, uvědomit si, že je rozpojit vlastně ani nelze a že to je pouze hra na rozpojení (rozdělení)? Není lepší pochopit, že Světlo a Temnota jsou jedno a totéž (Dvojí, a přesto Jedno) a že zlé nejsou temné věci, nýbrž ty rozpojené (manifestovaná víra v to, že rozpojené jsou)?

Někteří lidé opravdu snad věří tomu, že strom je třeba „zbavit těch hnusných kořenů“ a přišít mu místo nich růžové bačkory… Podle mě je to právě tento typ ujetých magorů, kdo je pak v nějakém životě fyzicky a duševně týrán, zneužíván nebo dokonce končí jako oběť nějakého šíleného, hromadného nelidského jednání. Tito jedinci totiž do éteru vysílají zprávu, že Život ke své úplnosti žádné (ani neoddělené) temné věci nepotřebuje; kdybychom na sebe přiložili „fólii“ nezkreslené Pravdy a „fólii“ zmíněného svatouškovského Názoru, výsledkem překrytí by byly dvě oddělené části, utopická světelná a zdeformovaná temná – které jsou ale, ve skutečnosti, stále magneticky přitahovány, což nakonec vede k utopii naruby (viz Dystopie); odpudivost je „na obvodu kruhu“ přitažlivostí a my jsme Existencí vedeni zpátky k nelineárním kořenům.

 

 

Říkám si, zda v onom případě „beztemnosti za každou cenu“ jde opravdu o tak strašlivou naivitu nebo tak neuvěřitelnou hloupost… Vzorec se totiž stále opakuje a i dnes to můžeme sledovat v přímém přenosu – a to i přesto, že se dotýkáme Počátku všech počátků, jež se vynořuje na Horizontu a brnká na struny našich Srdcí a Myslí (píšu to takto, ale popravdě to cítím spíš naopak; cítíte, že primární je Mysl, anebo myslíte, že primární je Cit?).

 

PRAHOVÁ KOSMOGONIE

 

Mnozí mají strach z Neznámého, jenže právě toto Neznámo je tím, oč tu běží (…ať žijí všechna asi, nevím, zdá se)…

 

Kdysi dávno byly vesmíry čistě iluzorní, jako praskající mýdlové bubliny magie. Jelikož primární Chaos je neurčitý (takže i jeho popis je vždy zkreslený) a zároveň existuje faktor Pozornosti či Uvědomění (zpětná vazba prožitku Života rovná se cit, reflexe), nemůže to nevzbuzovat mystický nebo kouzelný dojem. Lze tedy hovořit například o Magickém Prachaosu. Opět musím poukázat na naivitu (nebo snad necitlivost, nevzdělanost) některých jedinců: to si vážně dokážete představit Magický Řád? Co magického je na řádu? Řád je možná duchovní nebo rozumný, avšak není na něm ani nitka něčeho čarovného. Okouzlující to je možná pro blázny, kteří také podle toho vypadají.

 

Typické pro klonovanou otrockou inteligenci (opak té originální tvořivé): čeká, nevyjadřuje se, opakuje, napodobuje a reaguje. Žádná vlastní nezávislá aktivita. K tomu je nezbytná sjednocená polarita – ale nejen ta duchovní či fyzikální, i ta energo-fantastická.

 

Přesto, paradoxně, má Magie logický základ, i když zde jde spíš o jakousi fantastickou hyperlogiku (typickou trojicí je paradox, rozpor v souladu a neopačný opak); s nějakou lineární, teoretickou logikou nebo samoúčelnou, do sebe uzavřenou logikou pro logiku to nemá nic společného.

V první řadě hraje roli faktor výchozího stavu superpozice (všechno je vším, cokoliv je čímkoliv jiným), který je logický a nelogický zároveň; výsledkem může být jedině něco záhadného, zázračného, komického, strašidelného (jakkoliv nějaká neosobní nebo kolektivní ultimátní součtová inteligence to chápe jako matematickou rovnici, metamorfní algoritmus, kde mají silové a virtuální parametry stejnou relevanci).

„Všechno je vším, cokoliv je čímkoliv jiným“ lze popsat jako takovou nekonečně sebe sama obsahující magickou supervlnu/superčástici nebo potenciálně pole téhož. (…) Později, když jsme se rozhodli překročit rámec efemérních „kouzel a čar“, vytvořila vlnící se (chaotická, fluktuující, vibrující) magická částice „dvojexpozici spánku a snu“, což se manifestuje jako mention a aktion.

 

Dále bych citoval z textu YF:

„…Princip DVA-V-JEDNOM (prostor & pohyb v jednom) znamená jedno uvnitř druhého a zároveň jedno vedle druhého, prvním i druhým napřed, přičemž platí i vždypřesahující/vždyzakřivující metaprincip, přímo i zrcadlově („dva v jednom“ uvnitř/vedle „jedno proti druhému“). Mention primárně funguje pohybo-prostorově (realita), zatímco aktion prostoro-pohybově (virtualita), paradoxně ale zároveň aktionu odpovídá hyperprostor (archetyp VŠEvesmírná Matka), zatímco mentionu časoprostor (archetyp Vesmírný Bůh/Bohyně). V hyperprostoru mention existuje pouze potenciálně. Primordiální MYSL, Zřídlo „Všeho, co jest“, existuje – souvztažně/reflexně – uvnitř pomyslného Lůna/Pekla (Svatyně), což je Láska a Stroj v jednom (Peklo → Chaos → Z matek; MAT-EMATI-KA)…“

 

Má-Téma-Tiká…

Emati-Matka…

Černočerná Temnota, či totéž jako zářící mlhy Průzračnosti, z jiného úhlu pohledu…

Takto nějak lze zhruba vylíčit onen praprvotní tajemný Prachaos… My, jako dřímající – snící kouzelné jiskry…

 

átmá (jiskra života) → ⒶTMA

param/átmá (absolutní princip) → PAR/AM=pár aktion & mention

džív/átmá (živá entita) → „divá živá tma“

 

MAGICKÉ UNIVERZUM

 

 

Jako archetypální mi přijde SLOVAnství & paganizmus/přírodní satanizmus, je-li ve hře archetyp Kosmické Matky & archetyp Antikosmického Démona. Konkrétně existuje třeba dvojice ŽIVA – vládkyně Života, matka Příroda, archetyp Rodiny & VELES – vládce Podsvětí, leč je to entitou kolektivního nevědomí cíleně dezinterpretováno a rozpojováno. „Slovanská“ bytost, která nechápe roli démona fantazie, je spíš genobot.

 

Pokud jde o přírodní (primordiální) satanizmus či magický infernalizmus – o čemž veřejně kolují totální nesmysly a dezinformace -, i to má své vysvětlení. V Říši Kvant (magických prvočástic) cokoliv existuje současně jako svůj zrcadlový součet, potažmo zrcadlová struktura, proto například archetyp Zla představuje zároveň schopnost pravého opaku (z-Lá-SKY) a výsledek neurčitě osciluje na hraně Obojího. Výraz nebo fenomén SATAN vyjadřuje nejen živou sílu imaginace, ale právě i toto, sebeopačnost Absolutního.

Poznámka: jako Satana v onom „pokušitelském smyslu“ lze chápat i Antikosmické Podvědomí, což je ale podle mě spíš tendence nebo určitá síla inspirace (vznikající aktivitami součtového Vševědomí), vůle je v každém případě „na druhé straně“.

 

Realita forem funguje jako dvojitá pekelná knihovna, kde peklo znamená jednak vývojové prostředí (mentální stroj na realitu), jednak archetyp Fantazie:

Double Helix → Ďábel Hell X

 

Proto SLOVAnství musí být spojené s „PEKELnictvím“… Vnadná slovanská bytost, vítající chlebem a solí mimozemské vetřelce, je spíš debílek; v daném případě jde o kolektivizovaného existobota bez vůle a fantazie, skrývajícího se za takové pěkné věci jako je hlas Rodu, moudrost Předků a podobné pitomosti (na úkor rozvoje jedince – základem, u všech rohatých, není rodina, ale zdravý seberealizovaný jedinec; tím netvrdím, že rodina není úžasná).

 

Bez Temnoty lze smysl života pouze trapně parodovat a „karmou“ je pak návštěva podobných kosmických exotů, kteří to jenom v hlavách mají pomotané jiným způsobem…

 

NENÍ VŠECHNO ZLATO, CO SE TŘPYTÍ

 

Jak už bylo naznačeno, světy vesmírných realit zpočátku fungovaly jako téměř nehmotné, mizející iluze. Byli jsme taková jiskřící magická Temnota či TemnoHRA (z jiné perspektivy zářící kouzelná Mlha či Průzračnost). Teprve mnohem později jsme se rozhodli vytvořit ohniskový Zdroj – Zřídlo Živého Světla – Centrální Slunce a manifestovat nějaké pevné vnější světy, magickou Iluzi (!), kde by existoval „oběžný“ Čas. To si ale ve zdejších končinách momentálně asi skoro nikdo nepamatuje… Téměř všichni žijí v „nezpochybnitelné víře“, že klíčem ke všemu jsou Světlo a Duchovno. Jenomže nejsou, klíčem ke všemu je Magie (fantazie, alchymie, architektura temné hmoty).

 

Dostali jsme se na „opačný konec nekonec“. I toto silně gravitační, všehmotné či superhmotné prostředí „sní svůj sen“ o tom, fungovat se stejnou volností, rozmachem, průchodností a bezstarostností, jako tomu bylo v samých Počátcích. Představa propojení organického a virtuálního světa je dechberoucí. Zkrocení „kvantové mlhy zlobitů“ ale není nic pro slabé nátury.

 

MAGICKÉ UNIVERZUM

 

PEL-MEL

 

SLAVIZMUS, CHRIST & SOFIA (SLOVANSTVÍ, KRISTUS & SOFIE)

 

TRANSFORMACE 📖 ZPRAVODAJSTVÍ

 

Dlouho už si všímám jedné okolnosti. Číslem MateMagie je 777 (prostor, pohyb, prostor a pohyb v jednom: 3x7x37=777). Sedmička je binárně 111, což jsou 3 jedničky. Aby se Neohraničené, NE-VY-JÁ-dřené oHRAničilo, vyjádřilo, musí si současně něco přidat a odebrat, což ale „není možné“, čímž pádem jde o práci s Iluzí (tvořenou ovšem z Věčné Podstaty). Obecně známé systémy, do větší či menší míry pravdivé, známé jako dračí & andělské, pracují se třemi osmičkami (888), respektive s číslem 24 jako součtem (777 má součet 21, „dva v jednom“); 8+8+8 nebo 12+12 je obvykle nějak krystalicky nebo „diamantově“ modifikováno, což nicméně zapečeťuje spodní cesty (spodní lze chápat i jako vnitřní) a vede nezřídka až ke vzniku syntetických forem, proud Antikosmického Vše-Podvědomí se dostává mimo rádius vědomé kontroly. Když totiž jednou řekneš „A“ (uděláš 777+111), musíš říct i „B“ a zároveň to i odečíst (777-111). Je jedno, jaký to má název a co si o čem kdo myslí, v každém případě se 666 projeví – záleží ovšem JAK. Moudří to vědomě kontrolují, blázni se tím kontrolovat nechají. Přitom už na samotném Počátku všech počátků je rozehrána TemnoHRA!!!

 

666

 

HOD🎶NOTA • AMBI(VALEN)CE

Čím širší obzory Poznání, tím variabilnější Hlubiny možností vyjádření.

 

 

💠DEATH MACHINERY👼

„…Tyto zdánlivě milující a moudré bytosti nebyly nic jiného než pouhé stroje, které byly naprogramovány, aby vypadaly moudře a plné lásky pro nezkušené a nepodezřívavé lidi, a ve skutečnosti shromažďovaly čchi ze širokých mas…“ – Pravda a Nositelé Pravdy se spojují

 

„…Oddělení vědomí od života též vytváří živou formu, která je extrémně mechanická, až do určitého stupně jakýsi živý stroj. Když se podíváte na vaši planetu jako na celek, uvidíte, že přírodní říše je velmi podobná živému stroji. Ptáci, zvířata a rostliny mají velmi malý repertoár chování, který zahrnuje narození, smrt a lov jeden druhého aby přežili. Je to jako by byli biologickými stroji naprogramovanými neustále opakovat stejné rutiny, den za dnem a rok za rokem stále dokola.

My, Řád Rize, vám můžeme ukázat mnoho stvoření, která jsou nepokroucená a kde je příroda plně vědomá a schopná změnit tvar jakékoli formy, které si vědomí přeje vyzkoušet. Tato stvoření jsou plná radosti tvořivosti v sebe vyjádření. Tyto zkušenosti je možné zažít jen u těch Bohů/Bohyň u kterých se zachoval původní vzor a záměr a neposunuli se do zkušenosti distorze. Sdělujeme vám tyto poznatky abychom vás upamatovali na to, co znáte ze stvoření ve kterých jste původně existovali, neboť neomezená tvořivost byla též součástí originální předlohy vašeho stvoření.

Lidé se též stali velmi mechanizovaní podobně jako příroda. Ačkoliv mají na výběr z většího repertoáru chování, spíš větší než menší část se denně stále dokola opakuje. K tomuto opakovanému a zmechanizovanému opakování lidského chování přidala ještě vaše civilizace mnoho strojů, které převzaly činnosti, které lidé dříve dělali fyzickými silami. Ačkoliv to někdo může považovat za vývoj, stroje, které převzaly lidskou činnost, postrádají lásku a životní sílu…“ – Představení Lorda a Lady Rize