„Nechť jedinou definicí je Nedefinovatelnost.“
I.
Jaký charakter má inteligence Primordiálního Chaosu – Prvotního Nebytí? Odpovědí na otázku jsme jednoduše my sami, naše nezkreslená autentičnost. Navíc v tom je skrytá jedna „nezáhada“: a sice že v první řadě jde o bytí inteligentním.
Stroje a ignoranti nemohou Chaos vystát. Fungují na úrovni mechanického nevědomí, je to v rozporu s jejich podstatou. Nemají smysl pro humor, viz hříčka Cha/Os, kde osy ukazují na tenzoriku vrstev (hlubin, obzorů) vědomí – viz Tenzor. Anagramem slova Chaos je slovo Socha, což se ke strojům a ignorantům přesně hodí. Tenzoriku lze popsat jako fluktuující Chaos nebo fluktuace potenciálů kvantového Vakua; nelokální Prázdnota/Temnota ožívá oceánem fluktuujících ohnivých/světelných bodů: v koordinované součinnosti s dalšími faktory, respektive samovyvstávajícími vlastnostmi Všebytí, směrem ven (divergující Nejprůzračnější průzračné) vznikají první elementární částice/vlny, atomy, molekuly, prvky, až se postupně vynořují Sluneční Světy s jejich ráji, nebesy, astrály, zásvětími a podsvětími. Satanužel se úplně zapomíná, že současně směrem dovnitř konverguje Nejčernější černé, jinak by Zrcadlo života/Reflektor vědomí přestal fungovat.
Život naopak Chaos miluje.
II.
Na samém Kraji Světů, kde se nachází tyto Vesmírné Končiny, anomální chování Světů Krajostředu kulminuje v panický strach z Prvotní Neuspořádanosti.
Inteligence, která proniká a řídí Život, miluje Chaos. V něm se totiž může projevit – být sama sebou, to jest inteligentní.
Uspořádanost je automat.
Individuální vědomí se vyvíjí prostřednictvím zvládání Chaosu.
Pořádek milují pouze Stroje, Hlupáci, Lháři a Nemocní. Řád je příznakem vnitřní Smrti, typickým pro Život je Neřád. Jakmile přestáváme řádit, zlobit, měníme se v mechanické zrůdy.
III.
„Lze buďto myslet v neřádu Temnoty a pekelně si užívat, nebo nemyslet v řádu Světla a být nebesky využíván.“
Změna je sice teoreticky možná téměř vždy, praxe však jednoznačně ukazuje, že tyto Končiny s velkou pravděpodobností ovládne pseudointeligentní Řád Slunečního Stroje (různé existoboty, spirituálboty a křemíkoboty můžeme sledovat už dnes).
Autonomní inteligence nikdy není ani uspořádaná ani světelná – je temná a živelná. Primordiální Chaos neboli inteligence Prvotního Nebytí zahrnuje jak světy bytí, tak světy nebytí; uměle vytvořený Řád zahrnuje pouze světy bytí, druhou část dotváří světy nevědomí. Takovýto nepřirozený, uvnitř sebe rozdělený a sám na sobě cizopasící systém dříve nebo později narazí na gravitační singularitu Prvotní Neuspořádanosti.
Je ovšem možné z daného systému – nebo uvnitř něj – vystoupit. A o to zde právě jde, pro všechny ty, kdo jsou ještě schopní si to uvědomit.
„Temné světy Prvotního Nebytí (které lze chápat jako matematické nebo „spánkové“, i když samozřejmě i strašidelné apod.) jsou tím, kde to všechno začíná – a to z toho důvodu, že zde neexistuje žádná omezenost, jsou Představivostí samotnou („nic“ si nelze představit, neboť ono samo je tou představivostí). Lze tomu říkat primordiální Chaos, což je paradoxně zároveň i Klid (ve smyslu ne/činnost); že to není nesmysl, prozrazuje hříčka Z/MATEK (rodíme se v Lůně Bezčasí) – archetyp Otec je sice Světlem/Sluncem/Časem, Pramatkou Všebytí je však TEMNOTA/Prázdnota (Hyperprostor). Proto všichni ti „nejduchovnější duchovní“ a „nejlogičtější logičtí“ působí tak devitalizovaně; oni totiž nepřímo věří, že je vykadil Bůh. Sebevrah se vrací na místo činu (jako do animovaného filmu, kde to nejhorší je to nejlepší).“ – Primordiální Chaos: temné světy prvotního Nebytí
IV.
Fascinují mě názory, že takový život v nekonečné blaženosti a neomezenosti pekelné Temnoty musí být strašlivým utrpením – je věčným zatracením. Nakonec ještě někdo přijde s myšlenkou, že to tam navíc musí být i děsivá nuda. Je to opravdu neuvěřitelné, jak se lidé/bytosti nechají infikovat programem víry (která je parodií vůle). Dokonalost má jedinou podmínku: neškodit. Proto je logické, že v prostředí Nedokonalosti tato podmínka platí zrcadlově – je třeba škůdce likvidovat. Vysvětlovat šíleným věřícím, moderně „bytostem světla“, že ta skutečná Temnota je inteligentní, nemá smysl. Oni nechápou ani to, co slovo inteligence znamená (Inteligence – otevřenost bytí).
Je strašné sledovat „inteligentní“ jedince, jak
- vkládají svou vůli do rukou „povolaných“
- se nevyvíjí
- nekomunikují
- čekají na neexistující budoucnost
- opakují a napodobují
- předstírají
- nejsou schopní vlastního sebevyjádření
Toto je éra masakru bláznů jimi samotnými.
