Převrácená skutečnost

Původní realita funguje tak, že se Absolutno neboli Nevzniknutelné, jehož základem je princip 2v1 (dva v jednom, potenciál Hyperprostoru) aktivuje do stavu 1+1, čímž vzniká Prostor & Čas.

 

  • rozšířený zápis zní 2v1=3=∞ (rozhraní Nekonečna)
  • kdo má zájem rozumět věcem v tomto textu a nečte tyto stránky (www.63plus1.cz) pravidelně, doporučuji archív 2017, 2018, 2019
  • zde je lokální vyhledávač

 

Hyperprostor znamená archetypálně vševesmírnou Matku (ve které se rodí obě pohlaví, respektive dvě základní inteligence).

Prostor rovná se archetyp vesmírné Bohyně Matky (prázdnota/temnota), Čas rovná se archetyp vesmírného Boha Otce (slunce/světlo).

 

Dosud je řeč o potenciálových – energetických aspektech. Energie však nemusí být pouze nenulová, současně existuje i aspekt nehmotný, nulový, jenž má status dvourozměrnosti („nic“ si nelze představit, neboť ono samo je představivostí).

Nulové a NE-nulové, respektive fyzikální a NE-fyzikální, hmotné a NE-hmotné, reálné a NE-reálné apod. fungují jako zrcadlo, kde se nicméně nezrcadlí polarity, ale vlastnosti Všebytí.

 

Jak vševesmírná Matka (potažmo dále Příroda) tvoří, dává něčemu vzniknout? Prostřednictvím „záhadné“, sebou-inspirované reflexe (což lze přirovnat ke Zázraku, Mystériu): zrcadlí se i zrcadlo samotné, jako NE-zrcadlo.

Zrcadlem energie je fantazie.

NE-nulové fyzikální se dvojzrcadlí jako nulové NE-fyzikální. Aby to bylo více očividné: NE-nulové ANO-fyzikální se dvojzrcadlí jako ANO-nulové NE-fyzikální.

Ne-nulová (hmotná) energie má tedy status ANO neboli „+“, zatímco ano-nulová (nehmotná) fantazie má status NE neboli „-„. To první lze spojit s fenomény jako je nebe či ráj, říše fantazie má však současně charakter pekla.

V intencích Absolutna je vše neporušitelné, čistě konstruktivní, a platí to tak i v inteligentním ne-absolutním světě.

 

Pro život zcela klíčová věc je tím pádem toto: vševesmírná Matka existuje v dvojexpozici s Démonem fantazie (snovým, pohádkovým, vymyšleným ďáblem). Ekvivalentem Démona je jiskra života (vektorový, elektrický faktor), ekvivalentem Matky je prázdnota či vakuum (skalární, magnetický faktor), což se vzájemně potenciálně nekonečně dvojzrcadlí.

Celkově to lze popsat jako takový fantastický automat na sny nebo pohádkový stroj, který zhmotňuje představy.

 

Otázka zní: Co se stane, když místo prvotního Prazrcadla, jímž je zrcadlo Matka:Démon, použijeme přednostně zrcadlo Otec:Anděl, jež je ve skutečnosti vždy až tím druhotným?

A další otázka: Co když v dané převrácení téměř všichni v této verzi Stvoření či Mnohovesmíru slepě věří?

Je to totiž naprosto totéž, jako tvrdit že energie je nehmotná a fantazie hmotná a že život vzniká homosexuálním stykem Boha s andělem, ve vnějších (mužských) reprodukčních orgánech a rodí se konečníkem. Je to totální výsměch všemu, Přírodě, ženám jako nositelkám života, a v neposlední řadě fantazii – naší dobrodružné, snílkovské povaze. Člověk tak ze sebe dělá monumentálního hlupáka a kdyby jen to, zrcadlem ignorantství je psychopatie, takže tím ze sebe dělá i otroka sil, neznajících soucit a nemajících svědomí. Sebeklam stojí nad rozumem, kvantita vládne kvalitě a čísla mají větší váhu než příběh. Život se mění v položivot, neživot a posléze v úplně mrtvou existenci – pouhý prázdný efekt, vnějšek bez vnitřku (v realitu kolektivizovaných jedinců a umělé inteligence).

 

Takto to končí všude tam, kde se věří a nemyslí, kde se bytosti neřídí samy sebou.

 

Autor: Šestky Tři Jsou Jedním – www.63plus1.cz

 

Obrázek na motivy filmu Doctor Strange, zrcadlová dimenze.