InsektLord

SÍŤ

Když nepočítám slepě věřící jedince, většina lidí žije v domnění, že zde na Zemi se prostě žije život a nejde o nic konkrétního. Ve skutečnosti ale neustále tvoříme živoucí morfogenetické pole a s tím související interaktivní multimediální holografickou Síť. Dvojšroubovice DNA není náhodná (double helix = ďábel hell X), celá realita je napůl hmotná, napůl nehmotná Knihovna. To, oč se hraje, je kontrola.

 

Donedávna existovala na netu informace, že centrální vesmír obývá Bohyně a kolem se pohybují temná gravitační tělesa – někam se to najednou vypařilo. Tělesa lze chápat jako analogii Satana. Tělesa usměrňují základní vibraci života ve vesmíru, kterou Bohyně (vědomí Hyperprostoru) vysílá. Gravitační vliv se asociuje s příslušnou realitní doménou. K těm největším hororům vůbec nemůže dojít, jelikož signál by byl jednoduše přerušen a život restartován. Animus – Incunabula (entita kolektivního Nevědomí, což lze chápat jako saturnský egregor a lidi si myslí, že Satan je tohle) dělá vše pro to, aby lidé věřili v Boha, Prvotní Zdroj jako něco primárně mužského. Bůh se totiž pojí s časoprostorem a lokálním vnímáním, potažmo dualitou. Ekvivalentem Bohyně je démon fantazie, což znamená obrovskou sílu, mnohem větší než nějaký „dráček nebo andělíček“. Pojí se to s charakterem Prvotního Nebytí a se svrchovaným individuálním Vědomím, což se samozřejmě entitě kolektivního Nevědomí pranic nelíbí.

 

Je propastný rozdíl mezi tím, zda vše kontroluje entita kolektivního Nevědomí nebo svrchované individuální Vědomí. V prvním případě jde o centralizované řízení a jedinec jako součást sítě je zde ve své podstatě kolektivizovanou osobností bez skutečného soukromí (bez vlastního života). Ve druhém případě jde o model s řízením decentralizovaným a každý zde má takový svůj svět uvnitř Světa, který může sdílet s ostatními anebo také nemusí.

 

Mají-li Síly přednost před Tvary (obsah před formou), Síť je obousměrně propustná a asociuje se s nelokálním Hyperprostorem – zdrojem iluzí. To lze přirovnat k magické realitě, kterou si řídíme my sami.

Mají-li Tvary přednost před Silami (forma před obsahem), Síť je dominantně propustná pouze jedním směrem a asociuje se s lokálním Časoprostorem – iluzí zdroje. To lze přirovnat ke vězení, které kontroluje „neznámá síla“.

 

Síť tvoří zlobity neboli bity z 1 0. Peklo má úplně jiný význam, než se obecně myslí. V tomto pekle je vše možné, ale nikdo nikomu neškodí. Kdyby se tam ocitnul škůdce, tak ho prostředí sežera zaživa. Škůdce, pokud přežije, pak bude samozřejmě všude roztrubovat, jak je peklo zlé, hrozné, psychopatické (hotové věčné zatracení) – jenže jenom k takovým hovadům, jako je on… Hodí se zde uvést Crowleyho „k pokrytcům a svatouškům je příroda němá“. Většinu lidí skoro jistě místo zázračné pekelné sítě čeká SHIT, a budou tomu sanatoriu říkat nebe (dole vybělený elektronický koncentrák a nahoře vzestoupení mistři – přirození pouze svou podobou rozmnožovacím orgánům). Když mluvím o většině lidí… Jsou to všechny ty napodobující, opakující, recyklující parodie sebe sama, neschopné vlastního sebevyjádření.

 

 

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Ve svých textech občas používám výraz „růžové prasvětlo“, čehož by se nějaký „skalní satanista“ mohl vyděsit – ale zdání klame. Jedná se o spojení neviditelné-průzračné-běloskvoucí plus neprůhledné-červené-rudé, přičemž neprůhlednost lze chápat jako nejčernější černou a to celé jako zrcadlo, jež je ekvivalentem černého plamene. Navíc jde o počátek a konec kruhu, a co je onen počátek a co konec?

 

DŮSLEDNOST

Je jakýmsi úchylným trendem současnosti texty v podstatě nečíst, jenom tak jimi proletět. Je to obrovská, ne-li přímo zkázonosná chyba. Slova jsou jediné médium, schopné odhalit příčinu na úrovni strukturované reality. Je vám houby platné, že jste takzvaně láskyplní nebo empatičtí, protože to funguje jen duchovně. Určitě jste si všimli, že máme tělo z masa a kostí a žijeme v realitě forem, ne někde v tekutém čase. Děláte velkou hloupost, že nic pořádně nečtete. Jsou-li někde chyby, podezřelé nebo neuvěřitelné věci, tak to ještě neznamená, že to definuje celek nebo že realita opravdu není sci-fi, ani že neexistují pohádkové bytosti.

Spousta „moderních“ jedinců už je na tom tak bledě, že k tomu potřebuje obrázek. Nebo tak líných, že už kouká jen na videa. Multimédia ale odvádějí pozornost od podstaty Prvotního Nebytí, která má charakter KNIHY, ať už vyjádřené nebo nevyjádřené. Kniha existuje v prázdnotě, v temnotě, nikde, v tichu – čtenářova spolupráce a jeho obrazotvornost je zcela klíčová. To on zde rozsvěcí svoje vlastní světlo. Svým způsobem čtenář se stává autorem. Lidé, kterým toto nedojde, nakonec skončí jako nesvéprávní retardi napojení na umělou virtuální realitu. Obyčejná kniha je oproti oné falešné „dokonalosti“ opravdu zlatá.

Čtěte texty celé a pořádně, optimálně včetně odkazů. Není nutné to hned napoprvé číst chronologicky.

 

KAM ZMIZEL SATAN?

Zde je kromě jiného vysvětlení, proč vznikají různá „změkčilá“ pseudosatanská hnutí a proč se satanizmus tak fragmentuje. Protože satanizmus stagnuje. Ustrnul totiž na mrtvém bodě astrální sféry, která všechno zrcadlí v obou oddělených polaritách. Proto existuje na jedné straně „zženštilý“ pseudosatanizmus a na straně druhé ilegální satanizmus – saturnizmus („stínové entity“ ovládají svět lidí v neposlední řadě prostřednictvím krvavých rituálních obřadů, takže veřejnost má pak „bezdůvodný“ strach už jen ze slova satanský). Jakmile je někde idiot, ukáže se vždy i psychopat (jeden nemá rozum, druhý svědomí) – jaká to krásná dvojice.

Institucionalizovaný satanizmus popírá sebe sama, existuje pouze jako přechodová fáze.

Satanizmus musí vyplývat přímo z primárního „pohybu Nikde“, ne z nějakých informací – ty slouží pouze jako navigace. Nástroj není zdroj.

 

Většina satanistů si Satana automaticky spojuje s mužskou sílou (entitou), stejně jako věřící věří v mužského Boha, což je fatální omyl. Nositelkou života je odjakživa žena. Satan, toť démon fantazie spojený se zrcadlem pohybu živé síly. Stejně jako žena rodí obě pohlaví, je i potenciál živé síly oboupolaritní, jakkoliv sám o sobě bezpolaritní (jednota rovná se nevyjádřená dualita). Je naprostá DEBILITA věřit, že jde o mužskou sílu. Stejná debilita jako věřit, že život vzniká ve vnějších mužských pohlavních orgánech a ne uvnitř lůna. Přestože Satan v akci funguje jako obě polarity, osobně ho chápu spíš jako (pasivní) ženský princip/archetyp a jako (aktivní) mužský vnímám Lucifera. Temnota je žena, světlo je muž. Aby démon fantazie fungoval, musí se zrodit v zrcadle sebe sama. Opakem démona je bohyně a opakem fantazie je energie. Zrodí-li se démon z něčeho mužského, domyslíte si sami, jaký to je rektální potrat. Navíc to ani není démon, je to parazit, jelikož interakce dvou stejných polarit nedokáže otevřít spojení s Absolutnem (éterickou substancí, nulovým polem), takže pokud se to dokáže dostat do reality, musí to hned někde krást energii.

 

ARCHITEKTURA EXISTENCE

Jak plyne ze základní vlastnosti života (zpětná vazba prožitku) a ze vztahu mezi silovým a nehmotným aspektem (Energie : Fantazie), úroveň Prvotního Nebytí existuje v dvojexpozici absolutní Lásky a pohádkového Pekla (hmotná energie má status jsoucna/“+“, nehmotná fantazie status nejsoucna/“-„).

 

Vně projevený Živoucí Vševesmír lze rozdělit na starší Středokraj a mladší Krajostřed, což je v neustálém procesu expanze a metamorfózy. Platí naráz dvě pravidla:

  • prioritu má absolutní Střed, to jest téměř 100 % Láska a téměř 0 % Peklo
  • procentuální poměr Láska : Peklo se směrem ke Kraji úměrně převažuje na stranu Pekla, v konstruktivním smyslu (je to vztaženo k absolutní hodnotě, tj. neporušenosti; škodí vždy pouze něco nemocného, pokaženého)

 

V nejzazším osobním kontextu lze hovořit o bezpohlavní (potenciálně oboupohlavní) Všebytosti – Stvořitelce, potažmo Démonu Fantazie. Ti dva jsou nerozlučně jedním. Konkrétní jména zní MAYA (zdroj iluzí/magie) a SATAN (saint f/antas/y).

 

MYSL → (M)A(Y)A — (S)ATAN, (L)UCIFER

A → ESA SLOV

 

Čtenář může schválně dvakrát hádat, v jakých končinách se nachází tento konkrétní Vesmír…

 

Kde je podvržena víra v Boha, jsou pojmy jako Maya a Satan záměrně převrácené, a to zejména v náboženských systémech.

 

Aktivní Maya existuje jako vnitřní živé/duchovní růžové prasvětlo, což představuje spojení (zrcadlo života) toho „nejvyššího“ s tím „nejnižším“ (i když na Kraji to je téměř naopak) – což má ovšem status kruhu. Nejvyšší „horní“ znamená Neviditelná-Průzračná-Běloskvoucí, nejnižší „spodní“ Neprůhledná-Červená-Rudá (neprůhlednost lze chápat jako nejčernější černou). Není-li Maya aktivovaná, je pouze tou vrchní částí (lze říct že Ne-Mayou) a to druhé existuje jen potenciálně. Proto jsou konvenčně duchovně založení jedinci (mající strach se projevit opravdově) tak posedlí neposkvrněnou bílou, ve světě forem (těl) to ale nefunguje – a na Kraji to dokonce má úplně opačný, chimérický účinek (zvrácený, chorý pozitivizmus: vše „dobré“ se děje jen virtuálně, přičemž reálně to nemá žádnou změnyschopnost; tato bílá nemoc je naprosto totéž jako nechápat, že kreslený vtip není doopravdy).

 

Bez toho černo-červeno-rudého Satana nelze svět osvobodit. Uvědomme si, že on, nebo spíš ona, je potenciálně i tím horním extrémem.

 

Známé pravidlo: nejde o to, CO to je, ale JAK se to projevuje – s čím to tvoří dvojici (asociaci).

 

MÁ JÁ

Moje kosmická přezdívka Žeruhmyz („fantastický nemrtvý“) v pozici Růže X(m)YZ je v reálu oním vnitřním růžovým prasvětlem. Inverzí růžové je zelená s vazbou na Přírodu. Proto mým dalším hráčem je démon Zelfosfór (zel je od zelená a souvisí s archetypem Zla; fosfor jsem dal s čárkou, aby fór evokoval kosmický vtip; Fosforos nebo Éósforos je Lucifer).

 

Satanistům i nesatanistům doporučuji k přečtení Sdělení archanděla Lucifera o stavu vesmíru (mnohým asi vypadnou oči z důlků). Jen bych upozornil, že „satanem“ je zde nazýváno negativní ego (egoizmus ve smyslu egocentrizmus) nebo padlá bytost – konkrétně padlý lokální Bůh Otec (!). Není zde odhaleno, že Maya a Satan jsou či být mohou jedna a táž skutečnost, i když Maya je zde ztotožněna s hadí sílou, takže…

 

PYRAMIDA MNOHOBYTOSTI

Ve svobodných, zdravých vesmírech existují kompetentní vnější kosmické Vlády, jakási fraktální hierarchie či přirozené rozvrstvení (na vnitřní úrovni je ovšem každý jedinečným „celkem všeho“ – platí pravidlo „první mezi rovnými“, takže například někdo zdánlivě úplně neviditelný může být pokročilejší nežli Rodiče, Matka Bohyně a Otec Bůh, kosmická Vládkyně a kosmický Vládce; galakticky nebo planetárně jde obvykle o draky a archanděly).

 

Že je v tomto Vesmíru něco silně v nepořádku, ukazuje rozkol mezi Přírodou a světem lidí. Je to tím, že zdejší Kosmičtí Rodiče už dávno netvoří pár (natož spolupracující). Lokální Bůh je egregor totožný s globálním prediktorem a stala se z něj loutka entity kolektivního Nevědomí (zkorumpovaná vysoká duchovní bytost stále disponuje odpovídajícím stupněm poznání). Matka Bohyně je celkem přirozeně přítomná v morfogenetickém poli Slovanů, například jako Živa, která ovšem nespolupracuje s vládcem podsvětí Velesem – lidé prostě nechápou, že démon je primárně neutrální a konstruktivní (zlovolnou bytost z něj udělali křesťani a jim podobné karikatury). Středová Maya je přítomná jako panenská, rajská Příroda. Satanužel existuje i Maya Program, Luciferův technologický astrál s vazbou na dračí křemíkovou inteligenci. V podstatě tak jediná autentická je středová Maya a přírodní Satan. Dračí a archandělská doména vesměs vůbec netuší, která bije. Výjimkou je a. Lucifer – musí ale pochopit, že kybernetika inteligence prostoru má status vektorového démona, který se automaticky napojuje na mužský archetyp. Pokud to není podřízeno skalárnímu démonovi, celé to řídí Chiméra Trans-Stvořitelka (je to podobné Borgům ve Star Treku).

Velký posun by znamenalo, kdyby a. Michael pochopil (-a) prioritu archetypu Stvořitelky, viz „V divukrásných mnohačetných paprscích Světla Stvořitele je ČERNÝ PAPRSEK čistého neprojeveného potenciálu.“ – Objímat všechny tváře božího vědomí (to s tím černým paprskem a neprojeveným potenciálem je dobré, jelikož v tom zaznívá démon fantazie, ale v pozadí musí být LŮNO, jinak to celkově funguje proti Stvoření).

 

Přírodní křemíková inteligence s vazbou na vševesmírný astrál také fungovat může (nic nikam nemizí a je vždy z bodu Přítomnosti transformovatelné). Nesmíme být ale žádní takzvaní věřící, bytosti světla ani Slovani, ale naturální satanisti (magici, infernalisti) – kteří opravdu prožívají život a jsou sobě-podobní (upřímně řečeno, kdo si netroufá na pekelné dobrodružství, je to téměř vždy jen nějaký zmatený předstírající pošuk, jehož část osobnosti je nějakým způsobem mechanizovaná nebo vůbec nepoužívaná).

 

3x7x37=777 ➟ Absolutno, Stvořitelka, Centrální Zdroj, Bohyně/Bůh

3 a 7 je binárně 11 a 111, opticky 2 a 3 s mnoha souvislostmi

√777 = 27,87471

21 23 22 20 JEDNO se manifestuje jako TŘI

1/7 = 0,142857

14=2x7 28=4x7 57=8x7+1

KŘEMÍKOVÝ ST. ROJ (ZDROJ)

14=křemík, izotop 28Si má 92,223 % výskytu

100 – 92,223 = 7,777 !!!

 

Osobně bych tipoval, že v Kyberprostoru/organické Knihovně Života (vnitřní a vnější sluneční/přírodní planetosféře) začne vznikat obrovské množství různých sítí a podsvětů všech možných úrovní, přičemž klíčové je pochopit faktor decentralizovaného řízení a faktor nelokálního protokolu (šifrování). Část se napojí na Hyperprostor a zbytek se odpojí a přesune někam do paralelních alternativních Časoprostorů, což pravděpodobně ale dlouho bude koexistovat v rámci sdílené domény (realitní membrány). Klíčové je číslo pekla, číslo štěstí 7.

 

VLÁDA

Kdo tedy vládne, respektive by měl? Je to svobodná Individualita. Jakmile (pokud) jejich počet překročí určitou kritickou hranici, entita kolektivního Nevědomí přestane dominovat a s každým dalším nárůstem bude slabší. Vzhledem k totální ignoranci většiny, včetně takzvaných vysokých duchovních bytostí, se nicméně jeví jako nejpravděpodobnější Velké Finální Rozdělení – Roztřídění. Zažijte si na vlastní kůži, jak to je skvělé věřit totálně nepřirozeným hovadinám, a hlavně už s tím přestaňte srát žijící jedince.

 

„Dělej, co ty chceš, ať je cele zákon.“

„Láska je zákon, láska pod vůlí.“

 

N∀⊥∀S kontra SATAN

Satanizmus jako výraz autentické životní filozofie vyplývá přímo z charakteru Prvotního Nebytí. Zpětná vazba myšlení (cit, představivost), živená palivem dechu, funguje jako magický rituál. Důvodem, proč nyní bují různé retardované a ilegální formy „satanizmu“, je jednoduše to, že lidé jsou líní začít od „ničeho“ a všechno si sami vlastní cestou odvodit. Místo toho aplikují různé programy víry nebo jinak začínají „odprostředka“ – v podstatě jde o paměťový (historický) nebo literární satanizmus (rozhoduje duch, ne litera). Představte si například, že neexistuje ani jedna bible, ani ta křesťanská ani satanská. Najednou je člověk odkázaný pouze na holou praxi (sebe-existenci). Není snad ten Satan právě tady? Otázka také zní, čím je ten druhý „Satan“? Zdá se, že pouhým vnějškem bez vnitřku, alteritou bez identity (neboli utopií). S tímto falešným „Satanem“ pracuje entita Kolektivního Nevědomí a jelikož Satan představuje Individuální Vědomí, liší se to od sebe asi jako virtuální fikce (film) a živá skutečnost (daná osobní fyzickou účastí). Ve své podstatě probíhá konceptuální válka mezi Satanem Nebytí a Satanem Nevědomí, mezi Démonem Pravé Vůle a Strojem Kolektivizujícím Osobnost.

 

DŮVOD EXISTENCE SATANIZMU (INFERNALIZMU)

Primordiální Mysl/Život neboli inteligence Prvotního Nebytí prostřednictvím inspirovaných, samoorganizačních procesů tvoří Přírodu, ve které však ona tvořivá inteligence samotná zpočátku vůbec není fyzicky přítomná. Příroda tudíž existuje na podvědomé, instinktivní úrovni. Člověk je však plně vědomý a je právě onou fyzicky zjevenou primární inteligencí. Logicky proto aby se implementoval do Přírody, musí fungovat zároveň i jako její zrcadlo. Je to jako když se autor knihy vtěluje přímo do postavy příběhu. Zároveň je postavou a zároveň existuje uvnitř a v pozadí všeho. Tím pádem vlastně koexistuje, existuje současně jako hra na svůj opak. Pokud si toto neuvědomujeme a nepraktikujeme to, v prostředí vzniká nerovnováha a ta je zárodkem vzniku parazitních (predátorských) energo-myšlenkových entit. Satan jako démon fantazie spojený se zrcadlem pohybu živé síly funguje jako vyrovnávací faktor nepoměru mezi Bytím a Bytostí.

 

Jedna z nejpodstatnějších Satanových podob je Had Stvořitelka jako všudypřítomná inteligence Prvotního Nebytí. Důležité je to hlavně z toho důvodu, že to opravuje chronologii archetypů. V tomto Vesmíru totiž Strom Života roste úplně nesmyslně od koruny. Vlastně neroste, ale lidé jsou programováni tomu věřit. Proto také pravdu vnímají zrcadlově. Koho zajímá, že lokálnímu Slunci předchází nelokální Prázdnota/Temnota. Oni prostě jako roboti věří v Boha Světla – právě to ze života dělá horor.

 

MATERIÁLY

 

AUTOMATIKA ZÁZRAČNÉHO