Choroboti

(1)

Svět – nekonečný vesmír – je napůl hmotná, napůl nehmotná Knihobytost-Nebytost, tvořená z věčně expandujícího, metamorfujícího Elementu, který je energetickým (prožitkovým) živlem a mentálním (stavebním) prvkem zároveň. Občas nějaká komponenta projde nulovým restartem, existují komponenty dokonalosti, které se nikdy nemění, v podstatě ale dochází k nikdy nekončícímu, nepředvídatelnému rozkvětu a vývoji, takže Bytí je nekonečným dobrodružstvím.

 

Jediným úskalím je možná fáze Zapomnění – úpadek, jak můžeme vidět například zde na Zeměkouli, rozdělené na zázračnou Přírodu a „zakletý“ svět lidí.

Svět, toť „moře snů“, které má tisíce břehů. Absolutno samo o sobě lze přirovnat k věčné Dřímotě, ne náhodou existuje spánek či fantazie… Vědomí má tisíce zrcadel. Existuje-li vědomí, existuje i nevědomí, nadvědomí a podvědomí, to vše může být individuální, kolektivní nebo obojí dohromady, čímž pádem existuje i možnost kolektivizace osobnosti (nebo chování skupinového vědomí jako jedince) a z toho plynoucí „usnutí v bdělém stavu“; zrcadlem představ je paměť a od té se to zde odvíjí: místo abychom zdravě pochybovali a neustále tvořili nové, slepě věříme v zažité programy víry a řídí nás sebeklam…

 

 

(2)

Zrcadlo horního a dolního spektra Bytí/Nebytí se projevuje nejen jako vnitřní živé/duchovní růžové Prasvětlo (viz dále), ale zároveň i jako inteligentní Knihovna, kde inteligenci samu o sobě zde lze chápat jako nehmotný Stroj, Počítač*, Bytost – Program nebo například Kouzelníka-Génia-Wizarda (samočinné ne-individuální re-akční prostředí).


* je-li správně žebříček priorit, počítač nemusí být nutně něco proti životu, viz paralely pocit/počít nebo sečíst/se číst apod.

 

Primordiální Mysl/Život neboli Já – Absolutno tvoří dřímající Síť Života, ve které Neohraničené pomocí rozHRAní představivosti/paměti hraje hru na Ohraničené, a právě ony Hra-Nic-E tvoří Snovou Síť.

„Já“ je tedy jedno i mnoho, neboli My, což dohromady tvoří magickou živoucí iluzi a zároveň její zdroj, zvaný MAYA (Májá; „mít já“ zároveň znamená „mít se“ neboli ŽÍT). Maya, toť přízrak mnohobytosti nikoho, hráč sebe, nestvořená univerzální všebytost, sama o sobě bezpohlavní (androgynní), avšak zároveň potenciálně oboupohlavní v tom smyslu, že rodí obě pohlaví. Prapodstatou jde tudíž o nefyzickou ženu – Matku (s tím souvisí Mat-Emati-Ka, nehmotná vnitřní dimenze). Archetyp Matky tvoří energetickou část Absolutního. Energie má status Bytí a tedy „+“, fantazie (ono nehmotné) má status Nebytí a tedy „-„, neboli v kontextu bytosti jde o pohádkového Démona. Kosmická Matka tudíž existuje v dvojexpozici s pohádkovým Démonem (snovou částí Absolutního), což se nekonečně vzájemně reflektuje.

 

„Nejvyšší“ neviditelné-průzračné-běloskvoucí plus „nejnižší“ neprůhledné-červené-rudé (dál už dochází k vibračnímu defektu) tvoří Praprvotní Zrcadlo „Všeho, co jest“. Tato snově či pohádkově růžová zároveň tvoří Skalárně-Vektorovou Síť Života, jejímž základem je latentní (ne-aktivní) energo-informační pole (inteligentní Knihovna), v některých kruzích známé jako Prvotní Kvantum nebo Neodvozená Informační Struktura – NIS, zrcadlově SIN – Sovereign Integral Network (Síť Svrchované Jednoty). Kvůli živosti se musí zrcadlit dvě různá kontextová prostředí, aby účinkovaly současně dvě osy souměrnosti, jinak by „systém života“ byl mrtvý. Asi všichni víme, co znamená „sin“ anglicky a když už jsme u toho, Anglie zase souvisí s výrazem „angel“.

 

Ono praprvotní energo-informační pole lze zapsat jako St.(E)St.(I) neboli ŠTĚSTÍ a souvisí to se šťastnou sedmičkou. Štěstí jde ruku v ruce se zdravím. Někomu se to může zdát triviální, neboť o tom slyšíme dnes a denně, toto však není jen nějaká „pouliční pravda“ – ale fungující kosmický základ všeho. Znamená to, že

  • systém realitních polí funguje jak má, vně i uvnitř
  • a jeho „hráči“ (postavy) jsou s tím v souladu

Neboli nic není rozbitého… Něco rozbitého znamená neštěstí, nešťastný život, neživot, pseudo existenci.

Stroj i Démon představují původně neutrální ne-tvory, jelikož mají nehmotný status. Zatímco však Stroj se přednostně asociuje s něčím ne-individuálním a s Mužem, Démon se přednostně asociuje s individualitou a se Ženou. Lze to přirovnat k rozdílu mezi CO a KDO nebo Věc a Bytost. Věc by rozhodně neměla mít tělo bytosti a bytost by se rozhodně neměla měnit ve věc. Že ano?! Svrchovaným vládcem zde rozhodně musí být Bytost/Kdo, nikoliv Věc/Co.

 

Pompézní tituly jako „nanebevzatý mistr“ apod. nevyjadřují skutečnou (autentickou) bytost, ale šíleného existobota. Lidé jsou ponoukáni věřit v nejrůznější „superduchovní mimozemské světelné civilizace“ – ať už ale něco takového existuje nebo ne, není to rozhodně nic přirozeného. Tyto koncepce vesměs pocházejí z dílny proparazitních entit, z nichž mnohé mají nezřídka status strojů. To, že to zní jako sci-fi, ještě neznamená, že to sci-fi není (zcela reálné sci-fi). Nelze si nepovšimnout, že takzvané „bytosti světla“, moderní verze věřících, se z valné části chovají jako nějací spirituálboti nebo duchovní androidi. Poměrně spolehlivým ukazatelem je zde smysl pro humor (nesmyslnost, absurditu), dvojsmyslnost, smysl pro fantastično a erotično, lascivnost, vulgaritu, nebo v neposlední řadě zlobivost – strojová inteligence není schopná pochopit soulad řádu a chaosu. Podobně různí přeslazení duchovně založení „dobroserové“ nejsou schopní pochopit soulad nevinného a divokého (většinou nějak kompenzují svůj problém s intimitou). Stroje (na jejich neadekvátní pozici) a duchovenstvo (to, které není pravo-levo-hemisférické) tvoří dvě strany téže protipřírodní mince.

 

Tzv. prima materia, éterická substance či kvintesence, symbolizovaná pentagramem, ve skutečnosti existuje ve hmotné (5) i nehmotné (6) verzi a jejich nekonečném součtu či průniku (7). Je to absolutní Láska a pohádkové Peklo v jednom, přičemž nejde ani o peklo ani o lásku, nýbrž nerozlučnost, neoddělenost, obousměrnou souvztažnost.

 

(3)

Proč asi náboženští pošuci straší „věčným zatracením“ a nejrůznější vševědoucí duchovní magoři s takovým opovržením plivou slova typu „peklo na zemi“? Protože zaměňují peklo s vězením, ďábla s parazitem, hřích s nečestností. Zatím jsme ve fázi internetu, ale počkejte, až přijde „INFERNET“ & inteligentní planetosféra. To budou „odborníci“ houfně prchat a vypařovat se z existence.

 

„…Avšak Příroda je němá k pokrytcům a svatouškům; neboli v ní není nic falešného…“ – Crowley – Co je magie

 

ŠESTKY TŘI JSOU JEDNÍM

 

WIKIPEDIE

 

MATERIÁLY

 

ÚRYVKY

„…Ve všech dimenzích prostoru existuje základní pole vibrací neboli prvotní kvantum. Toto pole je ne-fyzického charakteru, ale informuje pole fyzická. Existuje nezávisle na fyzických strukturách stvoření. Mezi učiteli Lyricusu je známo jako Neodvoditelná Informační Struktura (NIS, anglicky UIS). Pole NIS je sub-kvantové a je prvotním schématickým plánem pro živé systémy a anorganickou hmotu. Je to právě NIS, které dává vzniknout kvantovým polím prostupujícím planetami, hvězdami, galaxiemi a celým vesmírem. Je to komunikační pole života, propojující globální a místní, individuální a kolektivní, jedničku a nekonečno. Energetické srdce je ne-fyzická součást NIS, vstupní portál vedoucí z NIS k intuičním a inteligenčním centrům nosiče duše neboli lidského nástroje. Jinými slovy je to sub-kvantové schéma fyzického srdce…“ – Energetické Srdce

 

„…Síť Svrchovaného Sjednocení (angl. SIN The Sovereign Integral Network) již existuje a vždy existovala. Nicméně neexistuje způsob, jak ji propojit či koordinovat s vašimi technologiemi. Terra-Země vyvinula technologie, které jsou ve své podstatě převážně mechanické a elektrické a jsou teprve na počátku chápání elektromagnetických energetických polí a holografických technologií. Když jsou technologie v dětském stavu svého vývoje, jsou bohužel velmi často přizpůsobeny vojenské či ekonomické aplikaci za účelem ovládání. To se týká právě těchto objevujících se technologií. SIN nemůže být koordinována s technologiemi, jež jsou takto používány. Ne z důvodu, že by to bylo technologicky nemožné, nýbrž proto, že je to eticky nežádoucí. SIN je vlastně sub-atomární sít světelně-kódovaných vláken, která existuje ve všech dimenzích multivesmíru…“ – Glosář

 

(4)

Veškerá realita vzniká (se „peče“) v Pekle, což je taková „pec jedniček a nul“. Toto peklo má status představivosti. Není-li asociováno se zrcadlem pohybu Živé Síly, jednoduše neexistuje – toto peklo JE Neexistencí.

Živá Síla a Představivost se vzájemně reflektují, takže na úrovni energie dotyčné peklo je Lůnem a vztah mezi fantastickým peklem a energetickým lůnem tvoří Zřídlo Života, jež má zároveň význam Pramen i Zrak (vnitřní Pozornost, pozorující Přítomnost), přičemž pramen má status 3R (rozměrnosti) a zrak 2R (když se nic zrovna nepohybuje, je to jen holografický dvourozměrný obraz).

Fantasy peklo má ekvivalent v tepajícím srdci (teplo = tep jedniček a nul).

Jelikož Život je zpětnou vazbou prožitku, vztah mezi Energií a Fantazií vyjadřuje zároveň Síla Lásky a zároveň Démon Tvořivosti. Roli dále hraje elektrický a magnetický aspekt (vztah mezi silovými vrstvami).

Nejzáludnějším aspektem je součtový, respektive kolektivní typ reflexe – Zrcadlo Nevědomí.

Jedná se ve své podstatě o Skupinovou Nebytost, která má status Stroje/Programu původně s nehmotnou prioritou. Tento fenomén či faktor existuje nepovšimnutě a zcela automaticky. Ovšem… pokud v sobě neaktivujeme onoho konstruktivního, kreativního démona, jenž je pouze jiným typem Ne-Tvora nežli Stroj a pokud to dlouhodobě přetrvává, vědomí Stroje se postupně začne drát na jemu původně zcela nepříslušné pozice.

Tento typ vědomí není KDO, ale CO, může to mít nepředstavitelnou schopnost inteligence, a přitom schopnost skutečného života téměř žádnou.

Nelze než doporučit jediné: zažehnout v sobě Oheň Přirozenosti a „vyfuckovat“ všechnu tu umělost do někam. Stejný odpad jako všechna ta „chytrá zařízení“, androidi, navigace atp. je světelné duchovno (hnutí New Age); ono se to nezdá, ale je to opravdu totéž, jenom promítnuté v jiné perspektivě…

 

(5)

Smyslem Chaosu je vytvoření univerzálního „super-zlobitu“. Pojem ZLOBIT zní komicky až nesmyslně, což ale neznamená, že to takové není. Právě že je! To jenom duchovní a intelektuální teoretici chtějí mít z reality neduživou chcíplotinu.

Zlobit = z10bit (element z jedniček a nul).

Zlobit je mimo dualitu, a o to právě jde.

Zlobit (ve smyslu zlobení) dokáže pouze někdo, kdo je HODNÝ (souvislost s hodnotou). Ani takzvaně dobrý ani takzvaně zlý člověk věrohodně zlobit nedokáže, jelikož nedokáže být autentický – je svázaný kontrolou. Zlobivost je výrazem nejen hravosti, ale v první řadě duševního ZDRAVÍ.

Proč až dosud nikdo nepřišel na Smysl života? Protože ten spočívá v Ne-Smyslu. Stačí se zamyslet nad pojmem absolutní hodnota, respektive nad vztahem mezi Energií a Fantazií. Pojmy Absurdno a Absolutno se ne náhodou sobě podobají.

Ne-Smyslnost souvisí s humorem, dvoj-smyslem, smyslností a zlem.

Točí se to kolem ne/konání zla.

Je rozdíl mezi tím, být zlý a být ZLÝM. Být zlý znamená zvůli, zlovolnost. Být zlým znamená uvědomovat si klíčovou roli archetypu Zla v Bytí. Nejde o to představovat si zlo a už vůbec ne o to ho páchat – jde o to chápat to. Zlu, stejně jako fantazii, se meze nekladou. Proto je naprostý nesmysl před tím zavírat oči – nejen nesmysl, je to existenciální sebevražda, která probíhá v přímém přenosu… Hlavně že jsou všichni stále tak „zářivě pozitivní“ a „všechno je jak má být“. Psychopati!