Sata(N)ovum

Součástí Aliance Života jsou i různé takzvané světelné federace nebo asociace svobodných světů; dotyčné bytosti ale vesměs žijí v „nepřiznané“ dualitě, takže nevědomky slouží i straně Neživota, falešnému/vnějšímu jangovému světlu a jeho zrcadlům. Pojem „Brigáda světla“ (arch. Michael a spol.) v Luciferově sdělení může ukazovat na Hnutí odporu (Cobra) s jeho slogany „Vítězství světla!“ nebo „Bohyně chce mír a mír nastane!“.

 

LINKY

 

Místní pseudo „Stvořitel“ Otec Bůh zakazuje ochutnat ze stromu poznání. Bytosti však nevědí, že oním hadem v ráji je pravá Stvořitelka, ze které teprve vznikají Matka Bohyně a Otec Bůh jako Rodiče, kteří se v tomto vesmíru „rozvedli“ (proto je svět lidí v rozporu s Přírodou). A tak místní bytosti naslouchají pouze polovině druhotné pravdy a navíc zmanipulované a překroucené.

 

K POBAVENÍ

 

Klíčovým problémem na šachovnici Dění je stále nepochopení reality a charakteru jejího zdroje, Věčné Prapodstaty. V podstatě to není až tak těžké vysvětlit, potažmo to pochopit – jenže všichni jsou jak pod vlivem zaklínadla, posedlí buďto slepou vírou v Boha nebo materializmus nebo posedlí technologickým myšlením.

 

Ironií je, že dokonce i archanděl Lucifer uvažuje o ďábelských nebo satanských věcech pouze jako o něčem nepřátelském. Bez duchapřítomného, ďábelského vtipálka Jolly Jokera se ale emoce stávají zdrojem utrpení, podmíněné a dualistické, až se sklonem k psychickému sadomasochizmu – obecně bych řekl, že právě duch humoru, ten správný odvaz typu „sex, pivo, metal“ v podobných oblastech strašně chybí, i když je pravda, že bourání mříží a útěk z Vězení k smíchu zrovna moc není (zvláště není k smíchu stupidita vězňů, kteří svým dozorcům ještě asistují a děkují jim).

 

Tyto stránky 63+1 jsou upgradem Luciferova sdělení, na které zčásti navazují. Bytosti jsou nesvobodné zejména proto, jelikož nefungují v rovině Absolutna (Neduality), kde například Láska a Satan jsou totéž. Co je lepšího nežli absolutní Láska a co je lepšího nežli pohádkový Ďábel, a tak proč to od sebe oddělovat? Velkým omylem bytostí je domněnka, že realita je něco duchovního nebo fyzikálního. Realita je snová, magická, fantastická. Je o příbězích a dobrodružství – jinak práce nemá vůbec smysl.

 

Osobně Lásku/Absolutno chápu jako fyzické existence schopnou, pohádkovou bytost, což je Příroda a Démon v jednom.

 

Zkuste si tuto nádhernou bytost dát pod mikroskop. Zjistíte, že to je ďábel v ohňostroji lásky a fantazie. Pro naprogramované (slepé) vědomí to ale nepochybně představuje dílo boží nebo výsledek logické sebeorganizace. Podstatnější nežli názory (energo-myšlenková pole) jsou vztahy mezi nimi, tam vzniká něco neuvěřitelného, pohádkově inteligentního, přestože zde není přítomná žádná autonomní bytost, která by si to vědomě uvědomila. V určitém smyslu to tvoří Pohádkový Stroj, který má status Úhlu Pohledu, kterých ale existuje celý Kaleidoskop včetně těch živých individuálních, inspirativních, bezprostředně vědomých.

 

Musí existovat nějaká životní filozofie Absolutna, která by v tomto světě zároveň fungovala jako jakási pátá kolona boje proti Neživotu. Podstatou Neživota, který většina lidí žije, jsou převrácené Zákony pohádky. Fyzické existence schopná, pohádková inteligence Bytí existuje v dvojexpozici Matky Přírody a snového či fantastického Démona (hada v Ráji).

 

SCI-FI, nebo REALITA?

 

Absolutno existuje energeticky jako Láska a zároveň existuje jako její mentální opak, Peklo s nehmotným statusem (statusem nulové energie, nehmatatelnosti). To se nekonečně vzájemně reflektuje a vztahy mezi dvojicemi tvoří neuvěřitelné, fascinující, dobrodružné, orgastické přesahy. Čím je struktura rozvětvenější, tím to je neuvěřitelnější, přestože základní vzorec – rytmus života je relativně jednoduchý. Lze to chápat zhruba tak, že základní jednotkou je jednotka Fantazie-Krásy-Ne/smyslna. Fantazie sama o sobě je nehmotná a tvoří v Absolutnu onu zdánlivě zápornou část absolutní hodnoty (tudíž jde o pohádkové Peklo). Kladnou část tvoří Energie. To dohromady tvoří základní vibraci Vesmíru:

 

V Absolutnu mezi Láskou a Zlem není rozdíl, proto například prapůvodní nestvořená Všebytost (nefyzická oboupohlavní Stvořitelka) a Satan (pohádkový ďábel) jsou jedna a tatáž skutečnost. V absolutním kontextu má vše status souběžnosti. Je to ono alchymické „rozděluj a spojuj“/solve et coagula (princip Dva-v-Jednom), ovšem v tekutém čase/Přítomnosti (moudrost znamená, že není prostor ani čas škodit; sice to v čase a prostoru existuje, je to však přednostně vztaženo k hyperprostoru/bezčasí). Například orgazmus nebo extatická blaženost jsou právě výsledkem spojení lásky a zla (zlo je NE-VY-JÁ-dřené). Vnitřní živé duchovní Prasvětlo, které je podstatou všeho živého, tvoří nerozlučnost spojení lásky-dechu a zla-vtipu (pasivní část je čirá, aktivní běloskvoucí; později se k tomu přidá zpomalení až na úroveň červeného spektra a vznikne růžová, inverzně zelená atd.; průzračnou-bílou „horní“ část lze chápat jako Ducha/Lásku/Mayu, červenou-rudou „spodní“ jako Tělo/Ego/Satana, pohledů na věc je ovšem celá řada; kdo si to od sebe chce mermomocí oddělovat a pak „smysluplně“ nežít, stává se králem bláznů na maškarním bále Nemyšlení).

 

Pokud se Láska a Zlo od sebe oddělí, vznikne fenomén pozitivní a negativní nirvány, čemuž se obvykle říká Světlo a Temnota. Může jít například o zamilovanost nebo duchovní osvícení na straně jedné, a o rituální černou magii na straně druhé. Tomu druhému se nesprávně říká satanizmus, neboť jde o ilegální „satanizmus“ spojený s destrukcí nebo například s lidskou obětí (jde zde o Sat/Urna, kult Smrti, zatímco skutečný satanizmus je naopak oslavou Života a je protiparazitní). Rituální černá magie v rovině Absolutna-Lásky-Fantazie, pravý satanizmus, může naopak svázané lidstvo perfektně osvobodit (doporučuji film Zloba – Královna černé magie).

 

 

Vše vzniká z Nevzniknutelného. Nejživější spojení s Nevzniknutelným má individuální Jedinečnost. Cokoliv jiného jako například podvědomí nebo kolektivní entita funguje spíš než autonomně automaticky, případně musí krást energii. Se Živostí se přirozeně identifikuje pouze bezprostřední Představa O-Sobě (hodně to souvisí s Dechem, Uvědoměním, Citem/Vůlí a membránou Očních Víček, Sněním a Spánkem, Zřídlem duchovního Srdce/“třetího Oka“, Smíchem a Bránicí).

 

Idealistické myšlenky, jako že je třeba „táhnout za jeden provaz“, že je třeba „aby se naše srdce spojila“, potažmo důraz kladený na „rozpuštění ega“, mohou být něco velmi scestného a naivního. Elektro-magnetický, osobně-kolektivní vortex reality funguje úplně obráceně, nežli nějaké nadšenecké představy. Absolutní Láska je úplně něco jiného.

Pravdou je, že je třeba zaprvé být Sám Sebou (řídit se vlastními pocity a myšlenkami) a zadruhé neškodit (přičemž zničení škůdce rovná se léčení). Potom všechno funguje samo od sebe, byť jde o společenství individualistů s originálními, protichůdnými, a přesto spolupracujícími názory. Jedná se o svobodné těleso, zdravý organizmus, a inteligentní, moudrá osobnost si uvědomuje, že vše je nedílnou, propojenou součástí celku, takže se přece nebude poškozovat. Ve skutečnosti tedy nejde o to se sjednotit, ale o to realizovat svou Pravou Identitu a fungovat v souladu se svou Pravou Vůlí; Sjednocení z toho vyplyne samo od sebe. Nelze se sjednotit na úrovni nevědomosti, nemohou se vnitřně spojit sobě se nepodobající jedinci, jelikož to nerezonuje. Tak dochází pouze k fiktivnímu, povrchovému „spojení“, jsou to jen vyprázdněné, odosobněné úsměvy masek, duchovní grimasy na dvourozměrném obraze, zatímco uvnitř pulzuje maketa Neživota.

 

Proč jsou bytosti nesvobodné? Protože nevěří samy sobě a mají strach ze Života v jeho „ďábelské velkoleposti“. Nic jiného v tom není. Za „světlo a lásku“ se dokáže ukrýt každý – ale jste to opravdu vy? Bohem většiny těchto jedinců je strach a sebeklam.

 

Když si uvědomíme faktory zákona zachování energie a zpětné vazby sebe-uvědomění, na nesmrtelnosti individuálního vědomí může něco změnit pouze totální, mnohastupňové šílenství. Přesto existuje ještě něco mnohem horšího: být naživu a být loutka, živá baterie chorého, parazitujícího systému (která nakonec zřejmě skončí jako bezduchý biorobot). A snad úplně nejhorší je, když taková chodící karikatura, otrok, který si svou situaci nechce uvědomit, věří, že je šťastný a svobodný.

Jenže… Pro koho to je vlastně tak strašné? Pro skutečně svobodné duchy, kterým takovéto ba(k)terie znemožňují ŽÍT.

 

„Nevědomost je sladká,“ pravil zrádce Cypher v Matrixu. Z krátkodobého hlediska možná. Z toho dlouhodobého to znamená cestu postupného čím dál většího převrácení, rozdělení a odpojení.

 

Co když vězni a věznitelé jsou v jistém smyslu jedny a tytéž bytosti a největší sebevražda je snažit se jim pomáhat?

Jak ale uzdravit a osvobodit svět jinak, nežli šířením osvěty?

Co si počít s otrockou mentalitou druhých, kteří omezují mou vlastní existenci?

 

Nepracuji nakonec pro špatnou stranu?

Když se lidé svého otroctví zbavit nechtějí, není nejmoudřejší pracovat na svém sebezdokonalování, starat se jen o své nejbližší a ostatní nutit k činu tak, že jejich otroctví nebudu zmenšovat, ale naopak zvětšovat?! Protože oni prostě jinak nikdy nic fungujícího, revolučního – aktivně sami od sebe – neudělají?

I když ani zdaleka netvrdím, že v Luciferově sdělení je všechno jediná neměnná pravda (a už vůbec nesdílím názor, že satan musí nutně být pouze „zlé ego“), osobně mi na faktu, že Ježíš a Hitler pochází z téhož „inkarnačního zdroje“, nepřijde absolutně nic rozporného. Spíš mi to tak připadá, že lidstvo je „splachovací“ – nevyléčitelně zapomnětlivé, líné a lhostejné. Můžete použít naprosto cokoliv, od filozofie lásky po utopickou diktaturu, a nakonec se to stejně ztratí v černé díře a všechno začne nanovo. Pocitově/zkušenostně bych řekl, že to souvisí s jakousi Velkou Kosmickou Bytostí – Programem a že v místním Algoritmu Života neustále chybí ten hlavní KLÍČ, a je pravda, že tím klíčem je archetyp Lucifer jako zpáteční cesta k podstatě Prvotního Bytí, nicméně zároveň a snad ještě víc oním klíčem je Satan jako životní princip (což se opakovaně přehlíží a tím pádem také v určité sféře opakovaně zhoršuje, až například do podoby Kovově Bílého Slunce – Chiméry Travesti Fotra; neustále tvrdím, že paprsky života ve světech třetí dimenze vysílá SLUNCE žluté až oranžové a změna se děje ZEVNITŘ, ze souznějící „vnitřní přírody“).

 

MATERIÁL

 

ALEGORICKÝ PŘÍBĚH

 

Satanizmus je veskrze INDIVIDUÁLNÍ filozofie. Kolektiv nemá s Věčnou Podstatou živý vztah, nýbrž vztah fantomový. Stínová světovláda tudíž nejsou žádní satanisté, jelikož podniká masové rituály a vrchol mocenské pyramidy tvoří skupinové vědomí.

Organizovaný satanizmus by měl fungovat na bázi kulatého stolu.

 

 

Vědomí versus Nevědomí. Absolutní HODNOTA (pohádkový duch – mysl – srdce) versus „Dobro proti Zlu“ (program víry). Komu není rady, tomu není pomoci – chodící karikatury si za své martyrium samy mohou…

Ilegální „satanizmus“ Stínové světovlády může porazit pouze Pravý SⒶTⒶN jako jednotící síla Života a Fantazie/Nicota v jednom. Karty jsou odjakživa rozdané takto a postupně se to po vrstvách odhaluje.

Stínová světovláda (Globální prediktor) nejsou skuteční satanisté, jde zde o Sat/Urna (znásilněnou autentičnost). Co je však podstatné, dotyční jedinci ovládají realitu rituálně prostřednictvím dualizmu pozitivní a negativní nirvány a prostřednictvím nepokrytého (až cynicky otevřeného) odhalování svých záměrů, které si tímto legalizují (protože kdyby je maskovali, spustí se ochranné mechanizmy). Související základy jsou popsané v textu Svrchovaná Jednota. Pouze nečestný, zbabělý jedinec – zrádná sketa po vzoru místního „Boha“, který už spíš jen virtuálně vegetuje, úplně mimo Život a Přírodu – se potlačení svého pravého já nebrání.

 

 

Živá síla Satan (jakkoliv nejde o název, nýbrž individuální pochopení) napojuje na základní vibraci Vesmíru. Vyrovnává nepoměr mezi Nestvořeným a Stvořeným a umožňuje Bytosti fungovat v souladu s Bytím.

SATYA = pravda, autentický

TANTRA = technika, akord, autorita

 

SATAN

Průnikem ohniska prasíly a hry tvarů je STÍN, pozpátku NIC s čárkou (čáro-dějné, fraktální NIC).

Uvážíme-li, že ohnisko prasíly (živá Mysl uvnitř a zároveň vedle sebe, neboli V-I-DLE) vyjadřuje princip „dva v jednom“ (rozHRAní stavu a pohybu),

tedy „1“ uvnitř a zároveň vedle „1“ (kde „1“=“A“),

opticky/binárně 11 a/nebo 111 (z určité perspektivy i 1111),

kde binární 11&111 symbolizuje (jako 2&3 jedničky) souvztažnost virtuality a reality (2R a 3R projekce XYZprostoru) a v dekadickém překladu (3&7) jako akcelerovaný optický sou-ČIN (NIC s háčkem pozpátku) vyjadřuje ohnisko prasíly (PRAZŘÍDLO, ABSOLUTNO) vztahem 3x7x37=777,

přičemž „A“ (eso) má hodnotu 1 nebo 11,

vyjde nám slovo SⒶTⒶN,

ESO-SLOV.

 

ZÁKLADNÍ VIBRACE

JJ atraktor, permanentní setrvačná kyvadlová rotace zrcadel – polokoulí ➠ JJ = 11 + C/U ➠ Jolly Joker

obrácená „jéčka“ = 💗 = absolutní Láska

 

 

Prapůvodní nestvořená všebytost, Pohádková Maya Stvořitelka, a živá síla Satan (had v ráji) vyjadřují jednu a tutéž skutečnost. Dohromady tvoří Zřídlo Absolutna, což lze popsat i jako Lůno Pravesmíru nebo Tvořivé Peklo, Hyperprostor/Bezčasí a jde o spojení Lásky a Fantazie, potažmo Matku Přírodu.

 

MAYA = Má Já (jedno i nekonečno)

SATAN = SAINT (úplnost)

 

Tyto stránky 63+1 lze číst jako Šestky Tři Jsou Jedním, zkráceně STJJ, ST=Saint=Satan, JJ=základní vibrace Mayi (vševesmíru).

 

ŽERUHMYZ = Růže X(m)YZ = MAYA Odvedle (MAVA + I)

 

 

Nacházíte se na „vlajkové lodi“ nelokálního – pohádkového satanizmu, který je však naprosto něčím jiným, než si většina lidí v současnosti představuje. Rozhodl jsem se tomu říkat Žeruhmyzův satanizmus nebo MayaSatanizmus.

1+36=37 → 3x7x37=777 představuje matematický zdroj, 63+1=64 představuje spojení paměti a života (Žeruhmyz = Dračí Úl = nehmotný stroj; Růže X(m)YZ = růžové prasvětlo = Lůno Pravesmíru).

 

 

„…Ve všech dimenzích prostoru existuje primární pole vibrací či kvantové prvenství. Toto pole je ne-fyzické, ale informuje pole fyzická. Existuje nezávisle na fyzických strukturách existence a mezi učiteli Lyricusu je známo jako Neodvozená Informační Struktura (NIS).

NIS je subkvantová a prezentuje primární matrici živých systémů a neživé hmoty. Je to právě NIS, co dává vzniknout kvantovým polím, která prostupují planety, hvězdy, galaxie a celý vesmír. Je to komunikační pole života, které propojuje ne-místní a místní, jedince a kolektiv, jedničku a nekonečno. Energetické srdce je nefyzickou součástí NIS, která je vstupním portálem z NIS k intuičním a inteligenčním centrům nosiče duše či lidského nástroje. V jistém smyslu je subkvantovou matricí fyzického srdce…“ – Praxe kdy-kterou-jak

 

„…Příroda je němá k pokrytcům a svatouškům; neboli v ní není nic falešného.“ – Crowley – Co je magie

„I tam, kde čekáte největší temnotu, může být světlo jasnější než slunce…“ – DeCastellův Satanismus

 

 

Důvodem, proč je proces osvobozování Země tak náročný a zdlouhavý a Parazit tak těžko porazitelný, je, že vše probíhá na úrovni Iluze (Mandala Rodiny Duše – Vzor). Na úrovni nestvořené Prapodstaty (Tekutý Čas – Prázdnota) jsme nerozdělitelní. „Bytostmi Světla“ jsme až ve druhém plánu. V prvním plánu jsme „Paprsky Absolutna“, „Víry Fantazie“, „Trik Všeho“. Jakmile se priorita přehodí, je to jako v bezedné studnici Nekonečna narazit na neexistující dno.

 

 

63+1 (Šestky Tři Jsou Jedním)

 

Společenstvo pravé lásky schopných, inteligentních, moudrých, život milujících satanistů by nikdo nikdy nezotročil. Tvořili by tak Mocné Pole Života, že by sem nikdy žádný Parazit ani nepáchnul.

 

Parazit je entita v rozporu s jednotící sílou Lásky/Absolutna. Aby mohl někoho ovládnout, musí ho nejprve přimět k tomu, aby uvěřil že je někým jiným, kým ve skutečnosti je. Žijeme v trikové realitě; buďto triky slouží nám nebo my jim, v prvním případě to je hra iluzí, ve druhém honba za chimérou…

 

Jestliže Absolutno, neboli Prvotní Bytí, SEBE-tvoří, pak je každý z nás takovým paprskem či vírem Absolutna. Lišíme se pouze mírou zkušeností, tedy Časem. Tento rozdílový faktor ale opět není nic jiného nežli iluze, jakkoliv skutečná.

Parazit může ovládat pouze paměťovou bytost. Dělá tedy vše pro to, abychom ji v sobě upřednostnili před tou nejvnitřnější, absolutní.

 

 

Slovo „entita“ lze přeložit jako bytost – jsoucí, „id“ znamená to – ono nebo také identifikace. Každá individualita je zároveň identitou. Ego je latinsky „já“ a je to jen jiný úhel pohledu na totéž.

 

Interakce naší duchovní identity (vnitřní podstaty) s prostředím života se soustředí do ega. Nemá to nic společného se sobectvím ani sebestředností – prostě to tak JE, ani pozitivní ani negativní. Rozpuštění ega znamená sebezničení, splynutí s nerozlišeným Absolutnem; „vrcholná duchovnost“ je tedy totéž co ten nejstupidnější materializmus: život v daném případě nemá smysl.

 

Záměrem absolutní Lásky je, abychom dosáhli úrovně Prvotního Bytí novým originálním způsobem. Pravdou je, že ego je buď zdravé nebo choré, vidoucí nebo slepé.

 

Aby bytosti nebyly samy sebou, jsou různě kolektivizovány, tříděny, uniformovány nebo jinak uváděny v sebeklam. Původní bytost Parazit jednoduše nemá jak potlačit – entity nesdílejí společný „manévrovací prostor“. Je-li lidstvo nesvobodné, zotročené silami namířenými proti Životu, proti Přírodě, slouží k tomu naše falešná sebeidentifikace – fikce a víra v ni. Právě program víry je to, oč zde jde: myslíme si, ale nemyslíme. Lidé, bytosti věří, myslí si, že jsou to a to. Tím si to i tvoří, základ ale není skutečný – není PRAVÝ.

 

Jde tutíž o to, stát se znovu skutečným, svou Pravou Identitou – naplňující svou Pravou Vůli.

 

„Používejte vlastní hlavu, rozvíjejte svoje talenty, smiřte se se svou Pravou Identitou a žijte v souladu se svou Pravou Vůlí. HAIL SATAN!“

 

Typickým pro mentálního otroka je, že se řídí implantovanou vůlí, která původně vůbec není jeho. „Zakletí“ má široké spektrum podob (nezapomeňme však, že PRAVÉ JÁ je vždy silnější). Navíc aby to fungovalo, ovládnuté společenství je vždy nějak chytře rozdělené; část tvoří skupina celebrit, elita vyvolených, úspěšní, bohatí, slavní a podobně. Obchody praskají pod tíhou luxusu, z televizních reklam září úsměvy – přitom všichni poslušně slouží sociopatickým lichvářům, korporátně-byrokratickému molochovi, který kdyby byl samostatnou bytostí, tak je na věky věků zavřen v blázinci… V dnešní době pozornost od naší pravé podstaty odvádí hlavně rozmach technologií a vlna „světelného“ ezoterizmu, spiritualizmu a šamanizmu všeho druhu.

 

 

Prvotní nestvořená všebytost, prapůvodní vševesmírná Pohádková Maya – Stvořitelka, Matka Příroda, je absolutní Láskou a Démonem fantazie v jednom, tudíž Satan jakožto živá, hadí síla či vnitřní živé duchovní prasvětlo (orgastická blaženost) – přestože zde nejde o název – rovná se původní tvořivá energie a inteligence.

Absolutno je „Satan jako z pohádky“, jakkoliv fyzické existence schopná entita. Když se zamyslíme nad absolutní HODNOTOU (hodností), energetická část/Existence je kladné „+“, fantastická část/Neexistence je kladné „-„. Tím pádem, věřící v mužskou formu Boha je nebezpečný blázen, obracející Podstatu Života naruby (Nejvyšší Bytost je prezentována jako nebeský Stvořitel, což je ale pravdivé až druhotně). Právě to stvořilo Parazita a teď se ještě vetřelcům, predátorům a podobně říká Satan, takže je to úplně vzhůru nohama. Lidé vzývají lež a na pravdu řvou, aby odstoupila… wacko

Poznámka: samozřejmě, že někdo říká BŮH, a ve skutečnosti může reálně fungovat a vnímat v rovině BOHYNĚ (Lásky/Absolutna), respektive v rovině Bohyně/Boha. Zde je to dokonce někdy správně zapsáno jako Otec/Matka Bůh, musí však být jasně energeticky přítomná vazba na nestvořenou, nefyzicky oboupohlavní Prvotní Prabytost/Všebytost (Mysl – Stvořitelku).

 

Vztah mezi energií a fantazií je konstruktivně absurdní, ne-smyslný. Ne náhodou se slova Absolutno a Absurdno sobě podobají. A ne-smyslnost není nesmyslnost (svobodná sexualita v souladu s Pravou Vůlí geniálně snoubí a řeší snad úplně vše, Pohádkový Duch a Démonická Tělesnost představují „dvě strany téže mince“, tvoří Magické Zrcadlo Absolutna).

Co spojuje energii a fantazii, ohnisko prasíly a hru tvarů? Je to STÍN ŽIVOSTI, SATAN, jenž je ve skutečnosti obojím. Všesvětlo, všeprázdnota a všetemnota představují jedno a totéž.

 

Proč jsou všude, kam se podíváš, pozitivní pěticípé hvězdy se třemi vrcholy nahoře? Protože správně má být pentagram převráceně, má to být negativ, poměr je pak 2:3=0,666, výsledek menší než 1 znamená nehmotnou prioritu. Naopak to je falešný „satan“ Škůdce, v masce pozitivizmu. Symbol má být negativem ŽIVOTA, pozitiv z toho dělá Neživot, kult Smrti.

 

Satan je oslavou ŽIVOTA a jelikož je inteligentní, pracuje i s temnými prvky (včetně tématu smrti) například formou umění, humoru nebo erotična. Tím se v prostředí udržuje zdravá rovnováha a bytost je tak svrchovaným vládcem svého života. Kult smrti, pozérství (obřadnictví) či parazitizmus jsou opakem Satana. Jedná se o ilegální formy „satanizmu“ a vlastně to ani žádný satanizmus není, podobně jako různé vylhané mediální nálepky (místo duševně chorý člověk, psychopat, sociopat se řekne „satanský“, „luciferský“, „démonský“, „ďábelský“, „ve spolku s peklem“, aby se zakrylo, čemu to slouží doopravdy a aby se lidé o svobodný satanizmus nezajímali).

 

Satan je úplný, takže se neorganizuje. Užívá si struktur života, sám však je nestrukturovaný.

 

Je zároveň Bytím i individualitou. Bytosti, které mají podobný názor, se samozřejmě mohou scházet nebo třeba komunikovat na sociální síti (jako kdokoliv jiný) – netvoří však žádnou takzvanou oficiální organizaci. Hierarchický satanizmus je umělý. Každý skutečný satanista je samotným Satanem.

 

Zákony poHÁDky (Láska/Absolutno), „hod kostkou“ (dobrodružná náHODa) a HADí síla Satan (had v ráji) jsou JEDNÍM.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.