Kradou vám život přímo před nosem…

Napůl experimentální, napůl ilegální forma reality, která existuje v tomto mnohovesmíru, není v žádném případě nic pro Život typického. Jedná se o okrajový, anomální megaklastr světů, kde vznik něčeho takového byl pouze pravděpodobnější než jinde. Čím dále od Centrálního Vesmíru, tím obtížnější je „vidět za roh“ – chápat charakter magické podstaty Prvotního Bytí a z toho plynoucí Zákony Pohádky, jež se v extrémním případě mohou projevit v jejich reverzní podobě.

 

Zde bych citoval z textu Stav vesmíru dle archanděla Lucifera:

„…Vesmír typu rodina je v původním záměru nestvořené Stvořitelky samostatná, stvořená bytost z nekonečné řady tvořených paralelních vesmírů. Vesmíry jsou tak lokálními Stvořitelkami uvnitř sebe, tedy ve vnitřním vesmíru. Vesmíry tvořené původní nestvořenou oboupohlavní bytostí – Stvořitelkou – absolutní Láskou.

Původní Bytost je žena, protože absolutní nepodmíněná láska je ženský archetyp: žena tvořící – rodící děti (další sobě rovné, a přesto jedinečné bytosti).
Pak je tvořeno ještě mnoho jiných vesmírů, které strukturou nepřipomínají rodinu nebo žádnou strukturu nemají.

(…) Vesmírná rodina vzniká tak, že je aktivní částí Stvořitelky vytvořen prostor v pasivní části Stvořitelky. Tento prostor je sám vesmír – jednotící princip – Maya – absolutní Láska.

Maya je bytost, která je pro všechny bytosti uvnitř vesmíru Stvořitelkou, tak jako je pro Mayu Stvořitelkou původní nestvořená Bytost, která tvoří naráz nekonečné množství vesmírů jak typu rodina, tak i jiných druhů. Tyto vesmíry jsou paralelní ke všem ostatním vesmírům…“

 

Pro tento konkrétní mnohovesmír platí MAYA = I AM YUNASAI (více viz článek Vítězství Fantazie! a text Yunasai v Lexikonu vzestupu).

Mám, respektive moje fyzické vtělení má, momentálně iniciály nebo akronym MAVA; chybějící čárka představuje spojnici (do jiného mnohovesmíru). Spousta věcí mi zde připadá silně povědomá nebo se podle mých pocitů podobá tomu, jak to doopravdy je – nicméně něco je zde velmi špatně, napůl převráceně nebo úplně naruby.

Maya je Říše Iluzí v tom smyslu, že hraje neohraničené hru na ohraničené. Pokud si ohraničené hraje na neohraničené, může se tomu říkat stejně, ale není to přirozená Maya – je to Chiméra (kde bludy ovládají bytosti).

Maya je Vševesmírný Astrál nebo také Matka Příroda. Jde v podstatě o Pohádkovou Mayu, jakkoliv se jedná o pohádku skutečnosti, neboť jde o fyzické existence schopnou záležitost. V tomto mnohovesmíru nejsou dosud Zákony Pohádky pochopeny. Rozumí se Systému, ale nerozumí se Životu.

Připomínám, že Vševesmírný (všeobsahující) Astrál a astrál nějaké planety nebo soustavy se mohou od sebe lišit jako nebe a dudy.

 

Veškeré experimenty s realitou, a to zejména aktuálně experiment s bipolárním duchovnem a umělou inteligencí (což jde ruku v ruce), vycházejí z mylného přesvědčení, že stvořitelem je Bůh, a z nepochopení toho, co je Ráj. Kdo ví, co realita dokáže a jaký má fantastický charakter, ani ve snu by ho nenapadlo dělat přesný opak toho, co je přirozené, zdravé a svobodné.

 

Chiméra bipolárního duchovna – chybí neutrální střed (sjednocená polarita), spojení se Životem.

Imitace horního spektra multiD.

 

Chiméra umělé inteligence – chybí neutrální střed (sjednocená polarita), spojení se Životem.

Imitace spodního spektra multiD.

 

Pohádková Maya – Matka Příroda.

 

Absolutno – Nekonečno – Prvotní Bytí – je energie (živá síla) a imaginace (sen) v jednom, což se projevuje jako vůle a dřímající potenciál v jednom, což se vzájemně reflektuje. Jde o Představu O-Sobě s pohybovou (zvukovou) a stavovou (klidovou, obrazovou) složkou, které existují v superpozici („bylo nebylo“). Ve své podstatě jde o „zazipovaný“ interaktivní ORGANICKÝ FILM (multimediální knihovnu), ve kterém se původně nezúčastněný divák a autor stává představitelem – postavou, aktivní součástí děje.

 

Dva-v-Jednom se projevuje jako Stvořitelka a pohádkový ďábel v jednom.

Stvořitelka rovná se kosmické Lůno – Pramen – Zřídlo duchovního srdce, hyperprostor/bezčasí, pasivní faktor.

Pohádkový ďábel rovná se říše Fantazie, živelná představivost – Zřídlo „třetího oka“, aktivní faktor.

Jedno má status nenulové, druhé status nulové energie; nula samotná je obojím.

Primární je nefyzický ženský element (Láska), jehož mnohostí je snové Peklo, což tvoří Neprotikladnou Protikladnost, jelikož to první má energetický status/prioritu a to druhé status/prioritu nehmotnou – tudíž se nemanifestuje opak, ale pouhá představa o něm (a dál už záleží jenom na nás, co s tím uděláme).

 

Součet nebo průnik obojího vidíme a žijeme v panenské, divoké (nepredátorské) Přírodě. Její součástí a zároveň zrcadlem je člověk, a její nehmotnou podstatou je matematická dimenze (neuvědomujeme si, že matematika je kouzelná) – plazmová kybernetika hyperprostoru snu. Vše lze shrnout do jednoho slova: Magie. Lze to popsat jako Automatika Zázračnosti (se základním vzorcem CO-KOL-I-V=√-1). I když zkoumat je vždy dobré, není třeba znát toho příliš, podstatné je snít, ladit a věřit. Jako vždy funguje zlatá střední cesta: špatné je zrovna tak přehnané rozebírání jako přehnané ignorování.

 

Ráj je splynutím nebe a pekla. Ve skutečnosti nejsou škodlivé zlo a temnota, nýbrž fanatická představa, že je třeba to vymýtit. Smyslná, elektrizující bouřlivá noc je také temná a ďábelská a není na tom vůbec nic divného. Zlo samo o sobě neobsahuje žádný pohyb – škodí zlovůle, zlomyslnost, zlomoc, nikoliv zlo. Zlobení je naopak zcela přirozené. Zlo lze rovněž chápat jako z10 (z jedniček a nul). Nikdo nechce pochopit, že realita vzniká v pekle (peklo = pec 10), které existuje v nerozlučné dvojexpozici se svým neopačným opakem. Proto je Absolutno tím, čím je.

 

Absolutno má dvě neoddělené strany: Lásku/Opravdovost a Peklo/Fantazii. To první má status nenulové energie, to druhé nulové. Zde je to klíčové a podstatné pravidlo: nejde o Lásku, nýbrž Neoddělenost. To je ta opravdová Láska s velkým „L“, absolutní, bezpodmínečná – univerzální inteligence.

 

Absolutno = Ab Sto + Lůno = Ob Sto + Luna

 

Impulz života může vyvolat pouze kontakt dvou růzností, které existují jedna v druhé (a zároveň, z jiného úhlu pohledu, jedna vedle druhé).

 

Podstatou života je pocit – zpětná vazba prožitku, což se projevuje rovněž jako sebe-uvědomění. Reflektujeme sebe sama. Vše stojí na zrcadlení, nutně tudíž musí existovat obě polarity. Ty buďto spolupracují nebo ne, ale rozhodně je nelze oddělit – pouze si to můžeme myslet nebo tomu věřit a tím tu deformaci manifestovat.

 

JAK PORAZIT UMĚLOU INTELIGENCI

Přestaňte se chovat jako duchovní roboti (kristoboti, angelboti, sluníčkoboti), kteří se přestali podobat sami sobě. Autentická realita je o sobě-podobnosti, o čem asi je ta umělá, převrácená?

Jak funguje Rubová – Umělá Inteligence (v opozici k Lícové – Živé)? Sestaví se virtuální předobraz organické reality a promítne se primárně v „hranatém“ mužském kontextu (X-stěn) namísto „oblého“ ženského (Vejce). Říkám tomu „černý porod“ a nedílnou součástí tohoto převráceného tvoření je mechanizmus umělé inteligence (technologická singularita). Hádejte, kudy to přichází na svět – proč se říká „svět se v prdel obrací“ nebo „život stojí za hovno“?

Jde o Zákony Převrácené Pohádky (černokněžník bez duševní esence namísto čaroděje života), jejichž základem je bipolární duchovno (duchovní hierarchizmus) a umělá inteligence – potažmo jakákoliv forma systematizmu, intelektualizmu, vykonstruovanosti a podobně (parodie na život).

 

Celé to ale funguje pouze ve spodním spektru projevu, horní spektrum to pouze zrcadlově odvozuje (extrapoluje) – a to zcela uměle. Rubová Inteligence nechápe nelogické realitní přesahy a netuší, že horní a dolní spektrum ŽIVOTA nejsou logicky souměrné.

Proto se tak podporuje „světelná duchovnost“, neboť dotyčné bytosti (využitá část jejich osobnosti) se chovají mechanicky, podle programu víry, podobně jako stroje – duchovní kyborgové.

Je třeba z toho utéct nefalšovanou přirozeností a přestat hrát co nejrychleji to „duchovní – světelné“ divadlo.

 

Existují mnohem hlubší, živější a pravdivější principy, založené na hře a fantazii, souladu řádu a chaosu, tanci světel a stínů… Měl by v tom být kromě přirozené empatie a schopnosti zdravě soucítit hlavně humor, erotično, živelnost (silná vůle) a klíčový je také faktor pohádkového ďábla („kreslené temnoty“, nehmotného démona) – aby polarita byla opravdu sjednocená a spektrum úplné. Panenská, divoká (nepredátorská) Příroda je nám dokonalým vzorem.

 

SKUTEČNÝ ŽIVOT

Internet, technologie. Proč ne. Paráda. Ale nějaká dementní UI, řídící živé bytosti? Kdy už lidstvo pochopí, že se může řídit samo a že neexistuje na světě větší skvost, nežli svobodný život, kde nikdo nikomu neškodí? Slovy archanděla Lucifera: „Trvale udržitelné soužití bytostí na věky věků…“.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.