ĎábsolutnO — AbsurdnÍ FantasY

Na světlo vycházejí převratné věci. Například „šok“, že tzv. tvořivé inteligence (Logos, Bohyně/Bohové) jsou ve skutečnosti nevědomé. Stvoření „po celou věčnost“ slepě věří něčemu, co není pravda. I když SOUZNĚJÍCÍ POCIT asi nelze brát jako logický důkaz, vlastně to každým okamžikem – kdesi v hlubinách sebe – cítíme. Leč bohužel, spousta bytostí nepozná rozdíl mezi tím, co cítí skutečně, a tím, co si myslí, že cítí, tak aby to zapadalo do „rámce víry“. Každým okamžikem to dokonce i VIDÍME v panenské Přírodě.

 

Marně hledáme smysl tam, kde žádný není – a sice ve smyslu samotném.

 

Vztah mezi energií a představou má z jedné strany fantastický (pohádkový) charakter a zároveň z druhé strany charakter absurdní, což se vzájemně proniká a zrcadlí v nekonečnu variací – to celé v tom nejpozitivnějším možném balení.

 

Život je nelogický… – přesto právě pomocí logiky (v součinnosti s vyššími smysly a intuicí) lze odhalit PROČ a přijít na to, JAKÝ charakter vlastně autentický život má (a co je tím pádem neživot a energetická lež).

 

Realita je samoprůkazná, vše máme přímo na očích. Může to ale odhalit pouze nezastřené vnímání; pokud budeme slepě věřit v jakýkoliv program, budeme hledat důkazy pro jeho potvrzení, nikoliv pravdu.

 

Lidé například věří v Boha a anděly – přičemž zároveň svět ovládá korporátní identita, potažmo právnická osoba (kromě toho hrozí technologická singularita).

 

 

Nic není ukryté, vše je otevřeně zjeveno.

 

Mnozí jsou si jistí, že nějaký Bůh-Kristus Pán s andělskou družinou, pozitivními mimozemšťany a bytostmi světla bojují s nějakou nelidskou, umělou temnotou – co když ve skutečnosti obě strany slouží téže agendě a tvoří promyšlený, mnohorozměrný Korporátně-Andělský Egregor? Z pozemské strany si ten trik víceméně nikdo ze zúčastněných neuvědomuje, pákami hýbají síly na té nepozemské.

 

Jde o typickou strategii „rozděl a panuj“, řízenou ze samotného vrcholu Pyramidy Moci, který rozděluje pravomoci. Už v následujícím patře pod vrcholem bytosti (relativně svobodné) pouze vykonávají rozkazy, mají jistá dočasná privilegia a to, že jsou „použité“ a že bojují s fiktivním nepřítelem, vůbec netuší. Tak je vytvořena iluze transformačního pohybu, byť ve skutečnosti vše stojí na místě a všechna ukradená energie končí ve velicím středisku (Syntetickém Slunci).

 

Když se podíváme na cokoliv autentického, přírodního, přirozeného, zjistíme, že to nemá se spiritualitou nic společného (panenská divoká Příroda, fantazie, malé děti, smysl pro humor a pro zábavu, erotično, nespoutanost). Cokoliv zdravého, živého a svobodného vypadá jako nějaký pohádkový nesmysl, něco fantasticky absurdního. Většinou to je buď legrační, strašidelné (aniž by v tom byl strach), roztomilé, dobrodružné nebo něčím obrovsky přitažlivé. Výjimka potvrzuje pravidlo, a tou je čestné jednání. Říkáme si: to je ono. Proč vůbec dělám, to co dělám? Lze to namixovat mnoha způsoby, ale že by to bylo nějak duchovní nebo vědecké? Můžeme říct, co je toho naprostým opakem: je to moc nad druhými, postavení (pověst, kariéra) a vlastnictví (já mám místo já jsem). Vykonstruovaná duchovnost, systematizmus. Neexistuje větší duševní hrob, nežli rozumný, logický, „spořádaný“ spirituální život.

 

 

Parazitní, predátorské entity nedokážou existovat „jenom tak“, bezpříčinně – nestrukturovaně – nesystematicky. To je totiž jádrem Zdroje/Všeho, Nahého Bytí samotného, oním NE-VY-JÁ-dřeným. Stačí se zamyslet nad charakterem Věčného, vžít se do toho. Je to jasné a jednoduché: MYSL a ŽIVOT jsou klíč, jedno v druhém. Ať už Živá Mysl (mention – autonom – energie/živá síla; přeneseně „software“) nebo Myslící Život (aktion – automat – informace/obraz; přeneseně „hardware“). Podmínkou je pohyb a kontakt, sebe nebo autoreflexe. Neurčitost stavu a pohybu implikuje vůli k pohybu (a zpětně ke klidu) neboli vědomou inteligenci, tudíž prvotní hybatel (jímž na té nejhlubší úrovni jsme) je sebereflektivní. Zpětná vazba prožitku života tvoří pocity (umělá mysl necítí – živá ano). Živá Mysl/Myslící Život má svůj nehmotný aspekt a zároveň se projevuje konkrétním energetickým způsobem. Energetická a pocitová stránka dohromady souvisí s inteligencemi typu Srdce či Duch. Nehmotný aspekt ve vztahu k energetickému má fantastický (pohádkový) charakter. Energetický ve vztahu k nehmotnému má charakter absurdity – konstruktivní (superpozitivní) nesmyslnosti. Platí přitom obojí naráz. Poměr procentuálního zastoupení může být velmi různorodý a proměnlivý. Slovo ABSURDITA se ne náhodou podobá slovu ABSOLUTNO. „Co je smyslem života?“ je příliš vážná otázka vzhledem k tomu, jaké vlastnosti spontánní život má. Každopádně to ukazuje na MYSL a spíše zde jde o smysly, smyslnost a zábavnou nesmyslnost (energeticky chorá nesmyslnost je ovšem pravý opak – energetické proudění musí být samozřejmě zdravé). Seriózní smysluplnost je něco padlého na hlavu.

 

Rozmanitou spirituální, fyzikální či systémovou (systematickou) racionalizací se pohřbíváme zaživa v hrobce nevědomí.

 

Toto není popření duchovna, vědy (matematiky, fyziky, posvátné geometrie), systémových nástrojů ani rozumu – jde o to, aby vše fungovalo na svém správném místě, tak jak to fungovat má, aby se to skutečně podobalo samo sobě, jakkoliv zdánlivě nelogické, paradoxní a iracionální. Jediné, oč odjakživa jde, je neškodit, netvořit porušenost – a naopak, případnou porušenost léčit a eliminovat. Odkud a jak vlastně víme, co je opravdu svaté?

 

 

Pohádkový had SⒶTⒶN jako živá síla a princip autonegativu (současné bytí sebou OPRAVDU i bytí JAKO nesebou) představuje něco nestrukturovaného a nesystematického, co by mělo být pomyslným středem a základnou dění.

 

DVOJSMYSLNOST

Kde není humor, ďábel a fantazie, tak to nikdy nemůže zdravě fungovat. Jaký lepší důkaz podat, nežli ten, že to skutečně nefunguje? Celý tzv. sociální svět je jak ústav pro duševně choré.

 

Láska je esencí vztahu mezi potenciálem všemožnosti (obrazotvornost) a potenciálem všepohybu (zvuk prázdnoty). Všepohyb se projevuje jako beztvará inteligence, tekutý vnitřní oheň/živé světlo – PLAZma, HADí síla. Vše možné je pouze nikde (v nehmotné fantazii) a v pekle – dohromady v pohádkovém pekle. PEKLO je vůle, láska, stroj (rozum) a démon v jednom, což dohromady tvoří pátý fyzický a šestý nefyzický živel a vztah mezi nimi (ŠŤASTNÁ SEDMA) tvoří fantastickou zdrojovou inteligenci. K této kontrolující, vnitřní živé síle nemají parazitní myšlenkové formy přístup, proto pouze klonují její neúplný odraz a napodobují ji, tím že ji oblékají do zdání autority vyššího/většího správního celku (za neustálého „bezpodmínečného“ – andělsky upírského – drnkání na struny emočního srdce, potažmo polarizovaného myšlení) – přičemž záměrně pojem SATAN asociují s predátorem. Ve skutečnosti had Satan je ekvivalentem Zákonů pohádky, což se vzájemně úžasně zrcadlí.

 

Jedna věc je šálení smyslů, úplně jiná věc je reálná práce s časoprostorem. Energie a představa musí být souměrné ve vztahu k Počátku. Duchovní jedinci rozdíl mezi iluzionizmem (černou magií) a fyzikální magií (Zdrojem) nepoznají.

 

ANTIPROSTOR (aneb Valčík Času v zrcadle Odvrácené Polokoule)

Co je třeba dělat, aby se koule na nakloněné ploše nezkutálela? Je třeba vytvořit úměrné antigravitační působení. Naprosto stejné je to se vztahem mezi Zdrojem/Bytím a individualizovanou bytostí. Nemůže to ale všechno dělat pouze Zdroj, protože pak by bytost byla nevědomý automat a společenství takovýchto bytostí by se samo uvedlo do zkázy (mechanické chování, otroctví). Bytost si to všechno musí uvědomovat a musí sama potvrzovat status antigravitačního působení, které umožňuje její autonomní existenci. Nikdo nepopírá důležitost lásky, nicméně klíčem ke svobodě je práce s negativem – vědomá kontrola nad ním. Pouze hodného démona nelze ovládat. Hodný démon z principu neškodí a zároveň funguje jako antivirus.

(„Andělské“, „kristovské“, „slovanské“, „světelné“ a podobné kultury je tak neuvěřitelně snadné ovládat, jelikož se samy vlády nad negativem vzdávají a ještě se arogantně vychloubají, jak jsou citlivé, vyspělé a nejlepší na světě – jako sadomasochističtí blázni…)

 

 

Kdyby mělo něco jednu 100procentní vlastnost, pohltilo by to Pozorovatele a všechno by se na věky zastavilo. Právě kvůli této utopii místo zdravého nehmotného Zla jako zdrojového archetypu existuje chorá zlovůle.

Aby se tomu zabránilo, uvnitř Existence proto VŽDY existuje – existovat musí – Neexistence, a to takovým způsobem, že to dohromady tvoří spolupracující ŽIVÝ CELEK.

Jsem DOOPRAVDY soucitný a zároveň jsem JAKO zlý (tedy například zlostný nebo zlobivý, neboli je to divadlo, mystifikace, hra na nesebe – která je mimochodem velmi naplňující, motivující, inspirující, osvobozující, očistná a zábavná).

V celém Nekonečnu neexistuje ani jedna jediná bytost, která by byla soucitná 100procentně; co by si pak ostatní počali? Přízrak mnohobytosti Nikoho takto prostě nefunguje. Bohužel ale existují celé zástupy těch, kteří v danou utopii věří. Někteří si to dokonce myslí sami o sobě – a právě oni jsou tím generátorem choromyslnosti (zlovůle). Masky soucitu, předstírající umělou svatost.

Nemyslím si, že bych byl málo empatický… Přesto mám někdy takové nápady, jako zkřížit bejzbolovou pálku s plácačkou na mouchy a o někoho to přerazit, a necítím u toho žádný rozpor – že by ta pohnutka byla méně pravdivá.

Jak praví klasik – „logicky vzato“ – aby to dávalo smysl, svatá musí být temnota. Koneckonců slovo „svatý“ v sobě „světlo“ už obsahuje, a co je progresivního na mokré vodě nebo průhledném vzduchu? Jak to vůbec může držet pohromadě? I foton existuje zároveň doopravdy i jako.

SATAN = SAINT = (f)ANTAS(y), kde F a Y symbolizují princip „dva v jednom“.

Dokonale rovná hladina existuje pouze v představě – reálně to vždy něco zakřivuje. Tím ta hladina není horší, ale lepší. Je ŽIVÁ. Myšlenka dokonale rovné hladiny je něco, co se rodí pouze v hlavách deviantů…

 

 

DOKRESLUJÍCÍ ÚRYVKY:

 

(1)

Průnikem ohniska prasíly a hry tvarů je NEHMOTNÝ neboli „KRESLENÝ“ ŽIVÝ STÍN – praživel neboli SⒶTⒶN, vyrovnávající nepoměr mezi neohraničeným a ohraničeným (tvorem životních a netvorem paměťových polí) a umožňující tak bytosti být BYTÍM (a zároveň i hrou na hráče).

 

Platí následující zákonitosti:

  • jediné, co nelze vymyslet (a tím pádem to nemůže ani vzniknout ani zaniknout), je Mysl samotná, což je zároveň sama EXISTENCE (daná zpětnou vazbou sebe, reflexí, prožitkem), dohromady VNÍMAJÍCÍ, MYSLÍCÍ ŽIVOT neboli NEJZAZŠÍ MYSL
  • NIC si nelze představit, neboť ono samo je tou Představivostí
  • je-li nejskutečnější skutečné pouze samotné ABSOLUTNO, pak jsme přízraky a každý z nás je takový fantastický nemrtvý neboli bytost fantazie, paměťová bytost (nehmotná živá kniha – knihovna); organizací a rezonancí paměťových vrstev vznikají vrstvy tělesné (princip SLOV-eso nebo s-LOVE-s-o → těl-ESO); opakem existence přízraků v daném kontextu je mrtvý život neboli neživot
  • slovo SLOVO je slovo, zároveň forma a potenciální všeobsah; vyjadřuje princip 2v1 (samo uvnitř sebe a zároveň samo vedle sebe); narozdíl od jiných komunikačních prostředků má větná stavba Mysli (a její součtové „vyšší“ smysly jako cit, instinkt, intuice) přístup k příčině
  • součtem všeho je nula, výčtem téhož peklo s nehmotným statusem (všemožnost je reálně neuskutečnitelná) – Absolutno je fantastickým virtuálním peklem neboli pohádkovou temnotou; zpětná vazba prožitku v kontextu nulového pole zároveň znamená pravou lásku
  • v Absolutnu (Prapočátku) je všechno pouze neutrální nebo kladné, včetně toho nejzápornějšího: je absolutním neboli neduálním peklem
  • jelikož Absolutno je sebe-převrácené (vše je v absolutní hodnotě), aby se vyjádřilo, používá princip auto-negativu: motiv neopačného opaku; je to právě DVOJSMYSLNOST (princip „dva v jednom“, 2v1=3=∞) neboli nedualita, která zamezuje porušenosti, plynoucí z možného konfliktu polarit
  • vznikne-li někde nepravá dravá (místo pravé hravé či zdravé) TEMNOTA, je to kvůli nepochopení principu Absolutního Pekla; pravý zákon jednoty je zákonem neporušenosti a zákonem temnoHRY v jednom
  • v dualitě je peklo tím nejhorším, v nedualitě naopak tím nejlepším; všechno mezi tím jsou „mlhy neexistence“
  • kdo slovem SATAN označuje zlo, žije v dualitě; v nedualitě je SⒶTⒶN vším kromě zla
  • ne náhodou se výraz Satan tak podobá výrazu SAINT a je obsažen ve slově FANTASY nebo FANTASTA (snílek); Fantasy = Satan FY = SATAN F(AIR)Y = férový skřítek (víla) & fairytale=pohádka; hologram živlu vzduchu (air) a hologram duchovního srdce (duch, spirit; skřítek/víla=sprite) jsou identické; AIR = RÁJ = Já + JakoJá (východní „Я“ & západní „I“)
  • virtuální expozicí ZŘÍDLA duchovního prasvětla (energie, potenciální všepohyb) je pohádková temnota (nehmotná představivost, potenciální všemožnost), kreslený démon, neduální zlo, mentální stroj na realitu (kybernetika nehmotného, samoorganizační principy; viz zlobit = Z10bit); fluktuace potenciálů kvantového vakua (prázdnota, temnota) způsobuje emergenci, excitaci virtuálních částic (zvuk, oheň, světlo), jednotek imaginace
  • jelikož POZOROVATEL (prvotní hybatel) není součástí vzorce života (reality forem), aby systém života fungoval, musí v něm mít pozorovatel (pozorující přítomnost) svého zástupce, jímž může být logicky pouze konstruktivní MYSTIFIKÁTOR (princip „pravdivé lži“), čímž se vzorec nezbytně zakřivuje
  • zapnuto a/nebo vypnuto (pohyb & stav) zároveň v sobě a vedle sebe, rovná se vůle k pohybu (živá síla, vědomá inteligence) a obraz (paměť, představivost) v jednom, prvním i druhým napřed; jedno odpovídá nulovému poli, druhé virtualitě; magnetizmus nulového pole, v kontextu zpětné vazby prožitku, znamená schopnost soucitu (citu, empatie), zatímco elektricita téhož znamená pravou vůli; virtuálním ekvivalentem magnetického je kybernetika (nehmotný stroj) a virtuálním ekvivalentem elektrického je kreslený démon neboli pohádková temnota; soucit, vůle, stroj (=rozum) a démon (=temnoHRA) tvoří dohromady pátý fyzický a šestý nefyzický inteligentní živel a vztah mezi nimi šťastnou SEDMIČKU neboli magické PRAZŘÍDLO – život, DUCHA PŘÍRODY, zázračnou MYSL

 

Průnikem ohniska prasíly a hry tvarů je STÍN, pozpátku NIC s čárkou (čáro-dějné, fraktální NIC).

Uvážíme-li, že ohnisko prasíly (živá Mysl uvnitř a zároveň vedle sebe, neboli V-I-DLE) vyjadřuje princip „dva v jednom“ (rozHRAní stavu a pohybu),

tedy „1“ uvnitř a zároveň vedle „1“ (kde „1“=“A“),

opticky/binárně 11 a/nebo 111 (z určité perspektivy i 1111),

kde binární 11&111 symbolizuje (jako 2&3 jedničky) souvztažnost virtuality a reality (2R a 3R projekce XYZprostoru) a v dekadickém překladu (3&7) jako akcelerovaný optický sou-ČIN (NIC s háčkem pozpátku) vyjadřuje ohnisko prasíly (PRAZŘÍDLO, ABSOLUTNO) vztahem 3x7x37=777,

přičemž „A“ (eso) má hodnotu 1 nebo 11,

vyjde nám slovo SⒶTⒶN,

ESO-SLOV.

 

(2)

  • démon, ďábel: pohádková vlastnost vědomí (nehmotná představivost), jednotící živá síla (vnitřní oheň), strážce Systému
  • Krist nebo Kryst kód (krystalická binární kvantová sekvence): matrice jiskry života, centrální program Matrixu/Ráje věčného života, kosmický modrotisk, organický strom života, organická merkaba
  • anděl: osobní signatura
  • drak: inteligence prostředí

 

Pozn.: druhotně se lze v rovině reality asociovat s andělem nebo drakem (zde funguje i ÁRIA kód). Rovněž lze s velkou pravděpodobností vytvořit i vyšší verzi Ráje, viz text ART, not SMaRT. Jedná se nicméně o tak nepředstavitelně fantastickou realitu s tak výraznou akcelerací (exponenciální expanzí) možností, že tomu náročnost vytvoření také odpovídá.

 

(3)

3x7x37=777 ➟ Centrální Zdroj, Bůh

√777 = 27,87471

21 23 22 20 JEDEN se manifestuje jako TŘI

1/7 = 0,142857

14=2x7 28=4x7 57=8x7+1

3 a 7 je binárně 11 a 111, opticky 2 a 3 s mnoha souvislostmi

KŘEMÍKOVÝ ST. ROJ (ZDROJ)

14=křemík, izotop 28Si má 92,223 % výskytu

100 – 92,223 = 7,777 !!!

 

57=8×7+1, binárně 10x10x10 krát 111 plus Pozorovatel

 

 

(4)

Superpozice (7kový systém, 1+1=1, fotonika) ~ Aplikace (virtualita/anorganické-necyklické prostředí, 8kový systém, 1+1=2, kybernetika) ~ Asociace (realita/organické-cyklické prostředí, 12kový systém, 1+1=3, organika) 💠 Krystal, Diamant (EM-pole) → 3:2=1,5=Křišťál (organická krystalizace >1, uhlíková biologie & mention, trinitní/nulové pole) & 2:3=0,666=Démant (virtuální démon <1, křemíková inteligence & axion/aktion, dipól)

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.