© ŽeruHmyz, Martin Vacek

Obzory lásky zřídla pekelného

Důvodem, proč věříme v hegemonii nebeských mocností a zároveň žijeme neživot, je, že to všechno je obráceně: prvotním hybatelem jsou mocnosti pekelné a žít neživot může pouze někdo, kdo sám sebe chápe jako „v první řadě živého někoho“.

 

My ale nejsme někým, my jsme přízrakem mnohobytosti nikoho (jak je patrné při pohledu do zrcadla nebo do očí).

Každý z nás je nikým, vším a hráčem v jednom, ale rozhodně není živým někým; živý někdo je energo-mentální konstrukt inteligence „všeho, co jest“.

Jsme fantastičtí nemrtví, živý je pouze život sám.

Jsme živí tímto životem všeho, ale jinak to je všechno jen hra, trik, iluze.

Spojí-li se inteligence života s nějakým vibračním vzorcem a vytvoří-li tak zdání individualizované existence, znamená to snad, že vzorec je živý?

Živý je stále jen život, který si hraje na různé věci (absolutno hraje na schovávanou, neohraničené na ohraničené).

Je pravda, že jako osoby můžeme přepínat ohniska vnímání a z hlediska osoby jsou živé osoby nebo z jiného pohledu je živé úplně všechno, což ale není tématem textu.

Jde hlavně o to, uvědomit si to hlavní.

 

 

Existují různé pozitivní a negativní formy stínového (nepravého) života, založené na

  • ztrátě paměti
  • slabé vůli
  • víře ve vnější autoritu
  • sugesci
  • sebeklamu

počínaje „typickým životem občana“ a takzvanou „duchovností“ konče: důvodem je scházející faktor temnoHRY, proto temnota hraje hru na nás.

 

 

Průnikem ohniska prasíly a hry tvarů je NEHMOTNÝ ŽIVÝ STÍN – praživel neboli SⒶTⒶN, vyrovnávající nepoměr mezi neohraničeným a ohraničeným a umožňující tak bytosti být BYTÍM (a samozřejmě zároveň zůstat hrou na hráče).

 

Platí následující zákonitosti:

  • jediné, co nelze vymyslet (a tím pádem to nemůže ani vzniknout ani zaniknout), je mysl samotná
  • „nic“ si nelze představit, neboť ono samo je tou představivostí
  • je-li nejskutečnější skutečné pouze samotné ABSOLUTNO, pak jsme přízraky a každý z nás je takový fantastický nemrtvý neboli bytost fantazie, paměťová bytost (nehmotná živá kniha – knihovna); organizací a rezonancí paměťových vrstev vznikají vrstvy tělesné (princip SLOV-eso nebo s-LOVE-s-o → těl-ESO); opakem existence přízraků v daném smyslu je mrtvý život neboli neživot
  • součtem všeho je nula, výčtem téhož peklo s nehmotným statusem (všemožnost je reálně neuskutečnitelná) – absolutno je fantastickým virtuálním peklem neboli pohádkovou temnotou; zpětná vazba prožitku v kontextu nulového pole zároveň znamená pravou lásku
  • v absolutnu (prapočátku) je všechno pouze neutrální nebo kladné, včetně toho nejzápornějšího: je absolutním neboli neduálním peklem
  • vznikne-li někde nepravá dravá (místo pravé hravé či zdravé) TEMNOTA, je to kvůli nepochopení principu absolutního pekla
  • v dualitě je peklo tím nejhorším, v nedualitě naopak tím nejlepším; všechno mezi tím jsou „mlhy neexistence“
  • kdo slovem SATAN označuje zlo, žije v dualitě; v nedualitě je SATAN vším kromě zla

 

Mysl je v superpozici (všechno je vším, cokoliv čímkoliv jiným). Je pohybem a zároveň nepohybem (klidem, stavem), v sobě a zároveň vedle sebe, živá síla a obraz v jednom, souvztažně prvním i druhým napřed. Ve výrazu POHYB NEPOHYB ne náhodou zaznívá ono pohádkové BYLO NEBYLO nebo NIKDYZEMĚ.

 

 

Jako nejvšestrannější popis pohádkově fantastické mysli (JÁ – ABSOLUTNA) se hodí ZŘÍDLO DUCHOVNÍHO PRASVĚTLA. Je v tom zahrnut počátek i nekonečno, potenciál (pra), patrnost i zpětná vazba, sebereflexe (zřídlo), energie (světlo) i duch (univerzální inteligence), i princip „dva v jednom“ (rozHRAní 2v1=3=∞), neboť zřídlo znamená zdroj/pramen i zrak, pozornost.

 

Průnikem ohniska prasíly a hry tvarů je STÍN, pozpátku NIC s čárkou (čáro-dějné, fraktální NIC).

Uvážíme-li, že ohnisko prasíly (živá mysl uvnitř a zároveň vedle sebe, neboli V-I-DLE) vyjadřuje princip „dva v jednom“ (rozHRAní stavu a pohybu),

tedy „1“ uvnitř a zároveň vedle „1“ (kde „1“=“A“),

opticky/binárně 11 a/nebo 111 (z určité perspektivy i 1111),

kde binární 11&111 symbolizuje (jako 2&3 jedničky) souvztažnost virtuality a reality (2R a 3R projekce XYZprostoru) a v dekadickém překladu (3&7) jako akcelerovaný optický sou-ČIN (NIC s háčkem pozpátku) vyjadřuje ohnisko prasíly (PRAZŘÍDLO, ABSOLUTNO) vztahem 3x7x37=777,

přičemž „A“ (eso) má hodnotu 1 nebo 11,

vyjde nám slovo SⒶTⒶN,

ESO-SLOV.

 

Proč věřit nesmyslům a dělat otroky šílencům, když všechno je úplně jinak?

Jsme zrozeni ke svobodě a životu v souladu s přírodou.

Třást hrůzou by se měli ti, co podvádějí a lžou.

Byla nám uměle vštípena představa, že ďábel je zlo, peklo je zlo, temnota je zlo a největší zlo vůbec je satanizmus.

Buďte poslušné, nebeské ovečky – ať žije nehynoucí impérium predátora.

 

Jestliže svatý znamená úplný, komplexní a jestliže absolutno lze, kromě nestrukturovaných projevů (láska, prázdnota, nulové pole), pravdivě vyjádřit pouze fantazií, fantastickou všemožností neboli nehmotným peklem, je nemožné aby svatou byla nějaká nebeská mocnost – to je buďto klam, past, podvod nebo v lepším případě výraz nevědomosti.

SATAN rovná se SAINT rovná se F/ANTAS/Y, pohádkový snílek fantasta.

 

Spíše nežli bytostmi jsme bytostnou magií, která se do podoby bytostí vlní a zaostřuje…