Maxi Světlo – Maxi Transformace

Pohyb časových os nyní připomíná hemžení na hlavním nádraží fantazie; lokomotivy většiny zeměvlaků vypadají jako obličeje veselých klaunů, ale je to spíš jako v těch hororech nebo reklamách: Svět chce být klamán, nechť tedy klamán je. Ta pravá souprava bývá obvykle ta nenápadná, spolehlivá, jako kořen nebo kůra stromu. Není to žádný nazdobený vánoční stromeček; neřve nic o lásce ani o Kristovi, možná proto, že to má v sobě natolik obsažené, že by hulákání bylo zradou na posvátnosti života.

 

S čím bytostně souzníme, to si také reálně vybíráme; mám-li zpětnou vazbu s tím a tím, nemohu se dostat tam a tam. Vše funguje na principu 2v1 – zrcadlo bez odrazu portál nevytvoří a kde není portál (hvězdná brána), nic se neprojeví.

 

V podstatě existují pouze dva typy světů: Realita Zdroje (postavená na principu vnitřní neoddělenosti) a pozérský Egregor (který rovnost pouze předstírá nebo si sugeruje). Všechno je energo-myšlenkový konstrukt.

 

Jsme nevyjádřitelná komplexní inteligence (vnímající, zkoumající pozornost), nejsme rozhodně žádné jednosměrné či jednostranně určené „bytosti lásky“, ale všestranné bytosti lásky a fantazie – vůle a rozum jsou stejně důležité. Nerozhoduje předmět, ale způsob a vztah: v neduálním schématu nelze škodit (tedy ani trpět). Účelové předrozdělování na takzvaně „světelné“ a takzvaně „temné“ jenom proto, že jsme líní myslet vlastní hlavou a jsou nám podbízena různá „bezpracná, komfortní řešení“, je skrytou příčinou všech problémů.

 

Neřídím se srdcem, protože anděla lze snadno nafixlovat – a Zdroj je koneckonců pravo-levo-hemisférická inteligence (v XYZprostoru to ani nemůže být jinak, jednohemisférická inteligence může existovat pouze ve dvourozměrném kontinuu; viz všechny ty papírové vlaky „vzestupujících“). Neřídím se ani žádným učením. Nesleduju nekonečné tabulky s „kristovskými“ energiemi, ani grafy s mřížkovými fluktuacemi a amplitudovými anomáliemi. Nehltám transformační channelingy. Informace duchovních celebrit čtu vždy s netrpělivým očekáváním; probuzení lidstva je totiž klíčově závislé na probuzení duchovních celebrit – …čekajících, kdy se konečně to lidstvo probudí.

 

Ha ha ha. smile

 

Jestli nějaký vlak jede někam do tajuplného lesa, panenské přírody, mezi svobodné, tvořivě nadané bytosti se smyslem pro zábavu a pro humor (a třeba i mezi fantastické technologie), kde vám nikdo nevymývá mozek a necpe do vás bez argumentů, že to je takhle a takhle, tak takový vlak je můj železný oř.

 

 

PYRAMIDA STVOŘENÍ

  • NITRO, Zdroj/Vše – nedualita – neoddělená láska a fantazie – příroda – Draci (inteligentní zářící-ohnivé bytosti), prázdnota (virtualita)
  • krystalický, andělský supervesmír – božská iluze, Světlo
  • fantomová dualita – Klamy (draVci)

(iluze je dobrá, avšak víra v iluzi odpojuje od zdrojové ID/entity a tvoří sebeKLAM)

 

Avatar ze 12D, známý jako Ježíš Kristus, Ješua a podobně, přišel kdysi na Zemi kvůli reintegraci morfogenetického pole planety a regeneraci lidské multidimenzionální anatomie a genetiky – což jsou ale ve skutečnosti všechno pouze nosiče a nástroje ke ztělesnění a k manifestaci představivosti, nikoliv smysl existence. Mnohem podstatnější je vlastní cestou zkoumat architekturu, energetiku a charakteristické vlastnosti vědomí (jednotného pole energie a vědomí, souvztažnost stavu a pohybu), samotný neodvozený princip fungování reality, který má svou nehmotnou a svou hmotnou část.

 

Falešní bohové (padlí andělé) původně z 11D z Krista (krista-lidského archetypu) vytvořili mesiáše a tento mesiášský komplex se stal jedním z nosných pilířů Korporátně-Duchovního Egregoru (vydávajícího se za „Boha-Otce“, Božský Zdroj), jenž lze zrovna tak nazývat Korporátně-Andělským nebo Korporátně-Kristovským. I když to tak napohled nevypadá, opulentní budova banky, která se tváří jako nejdůležitější věc na světě, a přitom uvnitř VŮBEC NIC není (to, že se tvrdí opak, je právě ten klam), se od andělsko-kristovského duchovna nijak zvlášť neliší (srovnejte si to s říší nekonečné fantazie, „omezené“ pouze holografickým zákonem jednoty, bez „centrálního řízení“ a nesmyslné rigidity): spousta sladkobolných slov o srdci, lásce/světle, vibracích a podobně, samé „archandělské“ a jiné podobné „svaté“ chvástání, podprahové vydírání, jak jsme nepopsatelně milováni (mnohem podstatnější je naše vlastní AKTIVITA, to že MY milujeme; vortex není magneto-elektrický, ale elektro-magnetický) a jaké máme štěstí, že jsme narazili zrovna na takové vševědoucí duchovní kapacity, bez kterých jsme jinak totálně vyřízení, předstíraná pokora a jednota – a výsledek? ŽÁDNÝ. Což je také skutečným smyslem.

Ten skutečný Božský Zdroj je totiž SEBE-tvořící Existencí, úžasným Absolutnem, které i my sami plně vyjadřujeme, a když už máme mluvit o srdci, tak právě tento fakt a nic jiného je tím jediným pravým srdcem, že jsme neodděleným kouzlem VŠEHO, že to je o lásce a fantazii zároveň. Můžete schválně hádat, proč je nám tak systematicky vymýván mozek a jsme tlačeni k tomu bez argumentů nekriticky, slepě věřit, proč jsou rozum a myšlení nepřítelem číslo jedna těchto údajných spasitelů, mistrů, zasvěcenců, andělů a archandělů. Kdo totiž začne opravdu samostatně myslet a věřit v sebe sama jako Jednotě Zdroje rovného, zjistí, že on sám je tím Bohem/Bohyní a že žádné zkostnatělé mentorování s podivně nedůvěryhodným medovým podtextem ke skutečnému životu rozhodně nepotřebuje. Samozřejmě to není černobílé, nicméně v tomto světě jsem na ryzího, progresivního Anděla ještě nenarazil.

 

Myslím si, že kdybych kocourovi tvrdil, že je kristovská entita, tvářil by se stejně indiferentně, flegmaticky a démonicky jako u čehokoliv jiného, protože kočka prostě ví, že to jsou všechno jen psychologické bláboly a halucinace. A pokud jde o mě, když vidím a slyším na zahradě ptáky nebo mě svým radostným zevnějškem na procházce oblaží nějaký ten štěkající kožich, nebo když nasávám atmosféru přírody, jsem si čím dál víc jistý svou věcí.

 

 

Že myslet je něco opravdu trapného, hloupého a přežitého a je třeba se bez odporu odevzdat do rukou duchovních ikon, dokazuje následující text, který jsem vycítil svou vibrující duchovní podstatou (mohu na vyžádání zaslat lékařské potvrzení, že v tu chvíli jsem v hlavě vůbec neměl rozum; podle dostupných záznamů jsem patrně v ten moment spolknul myšlení):

 

Podstatou života je pohyb.

Pohyb aktivuje kontakt.

Jelikož na počátku se lze kontaktovat pouze se sebou samým (ať už to je cokoliv), neboť dosud nic jiného neexistuje, jsou to logicky dvě věci v jedné.

Začít nelze odjinud, nežli z „ničeho“.

Důvod, proč si „nic“ nelze představit, je jednoduchý: je to představivost samotná.

Je fascinující, jak se spirituální obec snaží odsunout mysl do pozadí nebo ji div ne zničit, přitom právě mysl je neustále přítomná a je tím jediným, co nelze nijak vytvořit ani vymyslet.

Mysl je vším.

Vždycky byla, je a bude.

Mysl existuje sama v sobě – není kde jinde.

Schopnost myslet znamená disponovat vůlí k pohybu, neboli rozhodovacím rozhraním.

Je to zapnuto a vypnuto v jednom – pnutí mezi.

Nezapomeňme, že dvě věci v jedné jsou skutečně dvě a zároveň jedna, takže všechno je vším a cokoliv je čímkoliv jiným, všechno je absolutně souvztažné a vzájemně se obsahuje a reflektuje.

Této vlastnosti se říká nelokální zdrojová superpozice.

Lze popsat jako nekonečnou, nehmotnou, hypervědomou prázdnotu, přičemž pohybový faktor to činí nenulovým (hmotným) a silový či energetický faktor se projevuje určitým způsobem (to známe třeba jako EM-pole, oheň či světlo a většina z toho není fyzickým zrakem vůbec vidět).

Pohyb a stav v jednom tvoří stojatou vlnu (která „čeká“, až ji někdo/něco „určí“) a jelikož potenciální (dřímající) všemožnost lze chápat jako sen a základní vlastností čehokoliv je patrnost, ono od ničeho neodvozené, čemu nic nepředchází (Zdroj) má charakter „zřídla snů“.

Existovat to může pouze v rámci pomyslného XYZprostoru, ať už vnímaného dvourozměrně (virtuálně) či třírozměrně (reálně).

Efekt zpětné vazby „všeho se vším“ se projevuje součtově jako cit, duch, vůle, vnímání všeho naráz (intuice), prožitek, esence, živel, superjednotka…

Zdrojová MYSL (rozum, inteligence) tím vším nemůže nebýt, vyplývá to logicky samo ze sebe.

 

 

Ty skutečné „boží bytosti“ jsou zcela obyčejně lidské, normální a přirozené, snad i trochu správně či zdravě ďábelské, za nikoho se nevydávají a prostě jenom jsou a konají. Vlastně by se dalo říct, že podobně jako Zdroj. Světům věčného duchovního divadla, prázdných slibů a planých nadějí nelze než popřát upřímnou soustrast; takhle to končí všude tam, kde se myšlení zašlápne do země. Ona totiž i ta „božská logika“ je ve skutečnosti pravo-levo-hemisférická (například existence humoru či paradoxu je logická, existence sexuality je logická, existence lásky je logická, zato existence například andělsko-kristovského duchovna je vrcholně nelogická, protože nikdo takový neexistuje).

 

Pro Realitu Zdroje svobodných světů (rájů) platí jednoduchý paradox, který nádherně vyjadřuje charakter neduality:

Den=den+noc.

Nikoliv protikladná pozitivita, nýbrž pozitivita nestranná.

Odtud i název nové FB skupiny Maxi Světlo s podtitulem Neduální myšlení – klíč k Transformaci reality.

 

Implicitní (vnitřní, intrinsický) „Kristus“ tvoří spoluzáklad zdrojové identity, ale je to jen jedno z možných slovních vyjádření bezejmenného. Jde tu v první řadě o faktor bezpříčinnosti, soulad protikladů – umění myslet a konat.

 

FACEBOOK

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *