Jů, náš ráj…

Existují bytosti, které umí zasvěceně popsat nějaký fenomén, vysvětlit „jak to stojí“ a dát tomu přesný název (oficiální terminus technicus) – a přitom stále dlejí v paměťovém poli. A existují bytosti, které „to“ žijí zevnitř podle pocitu, možná to ani nijak nenazývají a kdybyste na ně vybalili nějakou terminologii, budou chtít utéct.

 

„Co růží zvou i zváno jinak, vonělo by stejně.“

– William Shakespeare, Citáty

 

LOGOS

Struktury reality jsou slovy programovány (symbol slouží jako ekvivalent silového kontextu, energo-myšlenkového konstruktu; vyšší formou je ideogram), realita sama o sobě je však beztvará a kolem tohoto „bodu průniku“ se vše točí. „Chuť utéct“ (nepříjemný pocit) se ve skutečnosti netýká slov, ale nesprávné priority (obrácené posloupnosti) a z toho plynoucí nepatřičnosti – nevhodného, nemístného použití. Něco jiného jsou slova plynoucí v necyklickém prostředí (nehmotný kontext, nesvázaný kauzalitou) a něco jiného v cyklickém (vyslovená nahlas, zveřejněná). Wingmakers zmiňují „jazyk omezení“ a zdůrazňují dechovou stránku, hovoří o „lomu mysli“.

 

NOMEN OMEN

Nechápeme-li správně nějaký klíčový princip na niterné (mentálně-duchovní) úrovni, je možné že se někde objeví projevený na úrovni vnějších struktur (kam mohou patřit i názvy – vlastní jména).

Vír energie nebo nějaký energo-myšlenkový konstrukt mají vždy i svou čistě datovou podobu – jsou to dynamické holografické adresy.

Život sám o sobě je vždy před tím (tak jako pozorovatele nelze do programu přičíst, přestože má na proces vliv, nezřídka rozhodující).

Pokud se váha položí přednostně na tvar, vzniká simulakrum.

 

 

POZDĚ BYCHA HONITI

Zkoumal jsem okolnosti, jak jsme se z nesmrtelného Ráje najednou ocitli v Mléčné dráze a vynořil se další kus Skládačky; když na to tak koukám, přijde mi to jako nezáměrná CHYBA Tvůrců (Anuhazi&Wesa kódování, viz dále), s tím že související organizační inteligence to tak ale určitě neseřadila náhodou.

Kdyby místo „vymývání mozků vzestupem“ bylo Stvoření od počátku „vyučováno“ o těch opravdu nejpodstatnějších principech fungování reality (negativní expozice v první řadě), k rozvrácení systému realitních polí nikdy nemuselo dojít.

 

Není-li realizována Zdrojová Ekvivalence superhmotnosti stavu a superhmotnosti pohybu (nehmotná Jednota Zdroje je rovna Dualitě Hmoty; proto máme ze 3D přírody tak fascinující pocit skutečnosti), všechny přechodné tvořivé evoluční formy mají kryptoparazitní charakter. Přesněji řečeno, jejich zkreslené či nepravé mínění o sobě jakožto zdrojové identitě funguje jako skrytý parazit. Abychom uvedli konkrétní příklad: dokud andělská inteligence „neprokoukne“, že je andělem až druhotně (a krystovská či kristovská bytost totéž v bleděmodrém), nese v sobě „zkomprimovanou“ formu potenciálního parazita – vetřelce. Ono to tak ani nemůže nebýt, neboť každý jeden z nás je samotným Zdrojem (Vším) v originální zašifrované podobě, čistou Existencí samotnou, která hraje hru na něco, ale sama o sobě je beztvará jako vzduch (RA je ve skutečnosti H/RA).

 

I když je to až retrospektivní pohled, je doslova šílené procházet nelidským interaktivním vývojem, když existuje něco tak geniálního jako je bezpříčinnost nebo fyzika nehmotného: stačí jenom pochopit dalekosáhlost nepodmíněnosti, neduality, ekvivalenci lásky a jejího konstruktivního opaku (nehmotného pekla, motivu zla). Nelze si nevšimnout, že láska sama o sobě vede zrovna tak ke štěstí a naplnění jako ke strachu a bolesti. Z jednoduchého důvodu. Princip dva v jednom (zpětná vazba prožitku života či sebe si vědomého vědomí) platí prvním i druhým napřed, bezpodmínečná láska – v rámci nerozdělenosti, neporušenosti – je souvztažná se svým konstruktivním negativem a teprve tehdy to je skutečně „to ono něco“. Vše ZLÉ může existovat pouze v rovině nehmotného, nekauzálního myšlení; zlo není možné „porazit“, pouze pochopit a správně zařadit – jenže k tomu je třeba skutečně myšlení používat (…což vysvětluje, proč řada „bytostí světla“ ve skutečnosti funguje jako potenciální parazit nebo inkubační prostředí nějaké takové formy).

 

Jak už bylo na těchto stránkách mnohokrát poukázáno, součtem všeho je nula, výčtem všeho je peklo (nebe motiv zla neobsahuje a pouhé zlo by samo sebe anihilovalo; všechny věci dohromady prostě tvoří peklo, jakkoliv virtuální či pomyslné – dřímající všemožnost; Absolutno je Láska a Peklo v JEDNOM, to nediferencované a diferencované v nejzazším provedení). Je to jasná logická pravda, pramenící ze samého středu čistého myšlení, nahé skutečnosti. Žádná vymývačská kosmologie, polykání mesiášů a strašení matric v bedně.

 

JE MONSTREM NEHMOTNÉ ZLO NEBO DUÁLNÍ MYSL?

HellMachine by chybu neudělal, jenže kdo by věřil pekelníkům… Máme tady přece slavné vševědoucí andělstvo s jeho věčným sklonem k hierarchizmu a spasitelství, a nejspíš i zvrhlému mučednictví. On totiž ten negativ nemá kam zmizet; nejde o to co, ale jak, a jediné, oč jde, je neškodit, ne popírat zlo.

 

 

Kódování ANUHAZI&WESA dokazuje pravdivost Teorie hvězdy pentagramu – není-li na úrovni vnějších domén Stvoření odhalen princip fyziky nehmotného (šestý živel, archetyp nicoty, konstruktivní démon či peklo, filozofie kresleného filmu), potažmo kompenzační zpětné vazby (tonální přechodně supluje mentální), spouští se automaticky program reverzní podpory, jenž je od samého počátku připraven jako určitá zazipovaná varianta (která sebe sama rozpustí nebo rozbalí podle okolností).

 

VÍCE

(AN-U-HÁZÍ už bylo vysvětlováno, WESA je dvojice pentagramů VV a esa 1/11, viz Jolly Joker)

 

Co to znamená? Když ne bezkonfliktní všeobsahující MYŠLENÍ, nic jiného nežli predátorský fenomén andělsky orientované bytosti k pochopení komplexnosti reality nepřiměje, a tak zřejmě to nejméně moudré je nadávání na vetřelce.

Parazit je jako virus, nutící organizmus vytvořit si imunitní systém (neboli systém podpory života). Když to nejde metafyzicky (nefyzikálně), nastupují fyzické (fyzikální) prostředky.

 

Přítomnost agresora, distorze, entropie a různé fantomové faktory mimo jiné také mění složení a relevantnost zástupců Správné strany, byť každý nasazuje jinou strategii, které jsou zdánlivě v rozporu nebo působí antagonicky. Lze uvažovat například i takto: organická merkaba je jistě božská a nezbytná k nesmrtelné fyzické existenci, k čemu je mi však polemizování o tom dobré (a obecně o fyzice, posvátné geometrii a architektuře reality), když nejsem ani úplně obyčejně svobodný? K čemu jsou mi, z téhož důvodu, výjevy láskyplných jemnohmotných světů, když o změně rozhoduje vztažení k fyzickému ohnisku přítomnosti? Co když v dualitě dirigované parazitní Šedou eminencí (neboli takzvanými dravci; obecně jde nicméně o disipaci nesoběpodobnosti a kořeny problému nejsou osobní, nýbrž systémové) je třeba uplatnit nestandardní, možná až – z andělského hlediska – výstřední prostředky? Být některými jedinci, byl bych přinejmenším tolerantnější k infozdrojům, které pracují nejen s duchovnem, láskou, krásou, fyzikou/architekturou jednotného pole energie a vědomí či zákonem jednoty, ale například i s kyberprostorem, principem samoorganizace nebo s motivem zla (negativní expozicí), neboť jak už bylo nejednou objasněno: realitou vládne ten, kdo má sílu a moc – kdo má pod kontrolou NEGATIV; není to jen o světle, ale stejnou měrou i o temnotě, v její konstruktivní blahodárné (život podporující) nebo destruktivní (agresivní, potlačené) podobě; Zdroj je světlo-temná, pravo-levo-hemisférická inteligence. A ať chceme nebo ne, multidimenzionální anatomická aparatura projektovaná naším vědomím (námi jako takovými) je multifunkční kyberorganizmus a procesy organizující a podporující život se v některých ohledech podobají těm počítačovým. Dogmatizmus, ignorance, zpátečnictví a papouškování domnělých „věčných pravd“ nás rozhodně nespasí a fanatické nemyšlení už vůbec. Není to jen o lásce, o duchovnu či estetizmu, ale i extravagantním umění, vrcholné zábavě, dobrodružnosti a spoustě paradoxů. Je v tom i velký kus vědy – a znovu si připomeňme: všechno je myšlenka (energo-myšlenkový konstrukt); pohrdat rozumem a analytickým, kritickým myšlením znamená podporovat Odvrácenou stranu, vyklízet jí mentální operační prostor. O vstupu do Reality Zdroje (svobodných světů) rozhoduje ekvivalence stavu a pohybu, konstelace vztahu mezi ID (zdrojovou identitou) a Entitou (Zdrojem).

 

Klíčové je flexibilně reagovat na změny ve sdíleném energo-informačním prostoru (v grimoárech jsoucna, v knihovně světů)…

 

 

Zdroj je SEBE-tvořící Existencí (či ze sebe tvořící Hyper-Existencí). Čím více jsme Zdroji-podobní, tím stabilnější a soudržnější je systém realitních polí a tím více je neprůchodnější a neviditelnější pro hypotetického agresora.

 

Kdyby Zdroj dělal chyby, nebyl by to Zdroj. Je logické, že od samého počátku je vše (pokud jde o to skutečně zdrojové) stvořeno dokonale, včetně svobodné vůle individualizovaných bytostí.

Obrazně řečeno, největší jahodu si lze utrhnout na samém dně Stvoření, v tom nejspodnějším patře úrovně vnějších domén – zde také platí jiné zákonitosti nežli jinde, v jemnohmotných nebo úplně beztvarých kontinuech. Jak se Zdroj blíží „konci sebe“, organické nabývá siluet virtuálního a naopak, objevuje se šestý živel – archetyp nicoty, hvězda pentagramu. Dualita odráží jednotu a naopak. Zdroj je konstruktivním neutrálním peklem dřímající všemožnosti – Zřídlem Snů. Prvotní zdrojovou emanací jsou Bohové Negativu jakožto ekvivalent Nejvnitřnějšího (Lásky, Bohyně) a jelikož to první zmíněné tvoří aktivní část a nacházíme se v projevené realitě, co může být podstatnějšího? Chceme-li skutečně milovat lidstvo (pravá láska rovná se svoboda), zapojme vůli, používejme rozum a zamysleme se nad záhadností „hry na ne-já“ – nejskutečnější skutečnou je pouze samotná Existence.

 

 

TRANSFORMACE

Znovu mám takový dojem, že v uhlíkové realitě by mělo převažovat žluté slunce (nanejvýš se občas podprahově objevit oranžové ze 2D nebo zelené ze 4D), aby se jemnohmotná těla (a celkově organizmus) necítila jako někde v „tektonických deskách“. Případnou transformaci vědomí a integraci (regeneraci) biologické formy mohou přirozeně podpořit skalární (ohnivé) typy energií, nezávislé na vibračních dimenzích – bílé slunce či magnetické bouře působí dost mimofázově a bohužel i neprůrazně, co do reálné změnyschopnosti.

 

„Změnu nezměnu“ na bázi světla podporují mocnosti hierarchie a je to také „sračka jak má vypadat“; aktuální vztažnou či přechodovou základnou není vibrační 5D, ale skalární 3D a vibrační 5D zároveň – jinak není možné přirozený živý objem udržet. O tom, že by Zdroj podporoval jakousi sadomasochistickou transmutaci, lze s úspěchem pochybovat. Samozřejmě každý, kdo má rád fyzický život a konstruktivní negativitu (jako například humor), tak je neznaboh – člověk musí být veselá kopa, dogmaticky věřit všemu, co „mistři světla“ tvrdí a nechat se usmažit zaživa, tím dosáhne kristovské seberealizace a stane se králem vibrátorů.

Naštěstí nejen „staré struktury“ mají co do procesu mluvit…

 

AURORA PAN-DO-RA

Z opačné strany Mléčné dráhy (planeta UrTha, komplement Země), v plnospektrálním rozsahu 15D (jde tu hlavně o morfické/morfogenetické čakry), působí vtělená geomantická (dračí, tvořivá) vědomí. Jedná se o takzvané Aurora Bytosti, jmenovitě Modré či Moudré draky. Vyskytují se i přímo na Zemi ve smyslu Zdrojové&Astrální Ekvivalence (Země odpovídá duchovnímu či energetickému srdci, UrTha epifýze – třetímu oku, jedno je zřídlem-pramenem či elementem-živlem, druhé zřídlem-myslí-pozorností či elementem-prvkem; podobných paralel či dvojic existuje celá řada).

Draci (PAN, Dračí Trojplamen) podporují proces Dvoj-Stvoření (Double-Matrix); viz asociace mód RA – modrá, potažmo modrotisk (12prvková jednotná zdrojová matrice), k jehož re-enkrypci a expanzi projekčních možností dochází (spolu s plynulým návratem ke krystalické formě uhlíku).

Bytosti Aurora pocházejí z téhož vedlejšího vesmíru jako Bytosti či Rasy Wesa, jež se daly „cestou odporu“ a existence mimo Jednotu Zdroje (postrčily je k tomu Bourgha Rasy – evokuje to Borgy ze Star Treku). Reálně to samozřejmě vůbec není k smíchu, neboť dotyčné entity jsou v podstatě zakleté a žijí v obráceném čase a do značné míry nevědí, co dělají; když ale čtu o andělských projektech, „respektované krystovské tradici“ nebo bláboly o „bioregenezním hostingu“, tak mi to připadá, jako kdyby andělská/krystovská (kristovská) bytost byla napůl android nebo robot, působí to strašlivě nepřirozeným dojmem a nezúčastněný pozorovatel se musí za břicho popadat (v jednu chvíli nevinný anděl a ve druhé dobyvačný agresor). Zvláště v případě, když je pliváno na draky, kteří jediní mohou svět opravdu uzdravit.

Modří/moudří draci či Bytosti Aurora jsou od samého počátku kolabování projektu Turaneusiam (andělský člověk, 560-550 miliónů let zpět) připraveny v roli jakési „bezpečnostní pojistky“, kdyby integrace přes Amenti brány nevyšla. To naznačuje, že někomu už nejspíš docvaklo, že opravit RA v rámci RA znamená jen oddálit problém, nebo to spíš ještě zhoršit.

 

Anglický originál, úryvek:

 

These Aurora Races can take on ANY form they choose, they are shape-shifters and they are like conscious air.

The “Blue Dragons” are the first of 3 Aurora Races commissioned to UrTha USG-3, 550mYA, to serve as the evolutionary safety net in the event that the Amenti Rescue Mission failed.

 

Celé ZDE stojí za přečtení.

 

Nevím, zda někde v nějakých andělských materiálech píšou v jiném duchu nežli v tom, že byly nevinné krystovské/kristovské bytosti napadeny zlými dravci – což je samozřejmě nesmysl, anebo spíš jde pouze o stínovou nevinnost, protože ta skutečná je svrchovaně vědomá a založená na bezpříčinnosti, což jinými slovy také znamená, že dotyčná identita má integrovaný pozitivní i negativní aspekt a dokáže je použít úměrně k situaci (něco úplně jiného je duální a neduální prostředí). JENŽE takováto bytost je obvykle DRAK, a to je ten problém. V případě, že ve vnějších doménách Stvoření se světelná bytost nevyvíjí směrem k ohnivé (neduální světlo-temné), tak se to temné projeví zákonitě v odděleném a tedy destruktivním podání (zvenku a proti místo zevnitř a pro).

 

Slovo AURORA v sobě má RA i AR v negativní expozici, (C/U je virtuální zdroj a O organický; modrý nebo moudrý?). AR má mimo jiné vazbu na jazyk SENZAR (Wingmakers) nebo ARIA archetyp jedinečnosti (Pan-do-Ra). Není to komplementární na organické (duchovní) úrovni, ale na organicko-virtuální (duchovně-mentální); ostatně kdyby šlo jen o fyziku a geometrii a chyběla v tom nehmotná představivost, tak jsme roboti (stroje). Celkový obraz je mnohem větší a živější, než se jednosměrní domnívají: Zdroj to tvoří dokonale, celá původní struktura je perfektní – ale nemůže nám nikdo linkovat, co si máme myslet a co máme dělat. Hra na nějaké adepty a vzestoupené mistry je úplným výsměchem fantazii a prožitkovému charakteru jsoucna: prostřednictvím integrovaného spojení toho světlého a toho temného naše multidimenzionální anatomie střeží systém realitních polí/bran zcela automaticky. Na „pozitivního démona“ si vetřelec netroufne, na „kristovské/krystovské bytosti“ OČIVIDNĚ ano. Pokud se někdo domnívá, že to je něco proti „Maharata/Krist/Blueprintu“ (což lze nazvat tisíci jinými jmény, jde zkrátka o zdrojový program/matrici, silový kontext, ekvivalenci Zdroje a ID/entity), tak vůbec nic nepochopil. Nekonečné božské či zdrojové vědomí jednoduše pouze používá vhodné šablony k svému sebevyjádření, těmito šablonami však NENÍ. Bylo by to jako třást se hrůzou z kreslené postavy.

 

Zdrojový (nebo jiný) NEGATIV funguje jako celoplošný signál, je to KLÍČ.

 

Noc, bouře, umění a tělesnost jsou ekvivalentem lásky, klidu, rozumu a zářícího ducha.

 

Bez přirozené vnitřní elektricity a konstruktivní blahodárné temnoty pouze překlápíme subdominantní polaritu pokračujícího duálního schématu, čímž pádem se pouze přechodně mění divadelní scéna, ale ne opravdový vnitřek – stejně jak v politice…

 

 

GENius HydRA – HeliUM

LogOS Zero Memory je nový, lépe řečeno staronový operační systém našeho kombinovaného SuperVesmíru/SuperMatrixu. Princip „nulové paměti“ fungoval už v té prapůvodní verzi, která ještě nezahrnovala distorzní a dekadentní části (Dualitní Black-Hole/Fantom Matrix; proto je také blbost v entropické realitě něco opravovat světlem a ne ohněm/plazmou) – vše běželo automaticky a Stvoření o této vlastnosti zdrojového programu, spočívající v ekvivalenci pohybové souvztažnosti a stavové symetrie (trinitního nulového pole „živých světů“ a dvojprvkových paměťových matrixů), na vědomé úrovni vůbec nevědělo.

 

 

BEZDŮVODNÉ ABSOLUTNO

Virtuální perspektivu Zdroje nelze realizovat na organické kauzální úrovni bezprostředně (je třeba ten „kreslený film“, „pekelnou prázdnotu“ či „živel nicoty“ zkrotit či překovat do ekvivalentní neškodné podoby). Proto na počátku jako prostředník (posel) byla derivována andělská inteligence a stvořen křišťálový nebeský vesmír, s tím že prostředí pro ztělesnění komplexní zdrojové inteligence musí vytvořit až PRAXE (tou vnitřní to je mnohem kratší a bezproblémovější). Konstruktivní dračí (andělsko-dračí) či pekelný (nebesko-pekelný, pekelně dobrý) vesmír má empirický, entelechický charakter. Málokdo si uvědomuje, že andělská realita stojí jednou nohou v ZÓNĚ TEORIE (něčeho, co nelze realizovat a tudíž může působit i jako VIRUS) a že je jako květ či ovoce, které musí nejprve dozrát a teprve až expanduje a z „bahna“ dračího podloží vyroste semínko a promění se v majestátní strom, je Stvoření skutečně dokonáno.

 

Zní to samozřejmě dost fantasticky, ale toto se po stovkách miliard let opravdu děje. Spousta věcí je úplně jinak (naopak), než to vypadá. Síly, které si naši samostatnost nepřejí (ve skutečnosti nejen ty „temné“) a jejich cílem je zařadit zpětný chod, používají tak záludné prostředky jako je UI-kristovské vědomí nebo dokonce i imitace falešných „strážných duchů“ (Strážců) prostřednictvím manipulace s paměťovými matrixy (jako vzít regál v knihovně a šoupnout ho do jiné knihovny, kde význam slova „oddělení“ je úplně jiný – viz sekce či oddělenost). Částečně si za to také andělské inteligence mohou samy, neboť se tvrdošíjně odmítají vyvíjet a popírají Úplnost Fantazie, jako kdyby něco takového bylo možné. Do větší či menší míry to také pro „bytosti světla“ není jednoduché, uvěřit a pochopit, že existuje něco jako konstruktivní peklo a že dokonce právě to spolu s čistou láskou tvoří Absolutno. Jenže zázračnost prostě na tomto ultimátním principu/paradoxu „dva v jednom“ funguje.

 

ASCENSION DICTIONARY

 

ENERGETIC SYNTHESIS

 

ASCENSION GLOSSARY

 

 

Vesmír se mění… – přesněji jeho součtový charakter. Ten je vždy pravo-levo-hemisférický (jednotný světlo-temný), přičemž středem „zdrojového programu“ lze učinit pouze vlastní zdrojovou ID/entitu. Stromy pomáhají květům – mladé andělské duše místo přímé individuální jsou dočasně odkázány na podporu kompenzační kolektivní zpětné vazby, jako rodič podporuje svého potomka.

 

Stropem fyzické formy v tomto světě je krystalický uhlík (12 DNA) – stabilizovaný ohnivou/dračí/křemíkovou inteligencí z úrovně paměťových (datových) matrixů a planetárního morfogenetického pole.

 

KOMICKÁ METAFORA

Jak se blíží kulminační bod 37/11 (20+17=37, 2+0+1+8=11), různé masožravé kytky, aby nalákaly hmyzíka, snaží se působit jako „důvěryhodný znalec a milovník“: šokují nás informacemi o nebezpečí, které na nás číhá ve vzdáleném vesmíru a nebýt svatořečených bytostí světla a lásky, tak jsme dávno zavrtaní v prachu a slizu. Jako kdyby nějaký Zdroj-Bohyně/Bůh, naše mocné NITRO či zázračná jednotící síla vůbec neexistovaly a existovala jen oddělenost a hrozivé Vně, před kterým se nás – retardované kojence – „kosmické dobro“ snaží uchránit…

 

 

DODATEK

Podívejte se na tomto videu, jak jsme – my OPRAVDOVÍ – úžasní. Snad každému už musí dojít, co tvoří Zdroj/Existence (a že to SKUTEČNĚ dělá) a co tvoří někdo/něco jiného, co je skutečně živé a nefalšované, a co vyumělkované, hloupé, nesmyslné, bez hodnoty – od toho idiotsky „temného“ až po to rádoby „duchovní“, „světelné“ a „vznešené“ (ve skutečnosti kryptoparazitní)…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *