Zeď vnímání a realita svobodných světů

Existují různé emocionálně ušlechtilé myšlenky, které nás zdánlivě sjednocují v záměru „boje za společnou věc“, jako například, že „Země je náš domov, který je třeba bránit“. Jelikož však Zdroj-Absolutno v kontextu reality forem má nelokální charakter (je „všude a nikde“) a my se chováme primárně zcela lokálně, tak tím jedním koncem fungujeme jako „strážci zákona“, abychom tím druhým zvali „predátora“ zpátky do ringu.

 

Tomu se říká začarovaný kruh…

 

Primárně lokální přístup, jakkoliv „ve jménu jednoty“, znamená nevědomé položení váhy na rozdělenost – čili dualitu. My totiž tím projeveným (lokalizovaným) jsme až druhotně, prvotně jsme tím, co ten projev generuje (co mu předchází).

 

Nelokální znamená současně neduální, nerozdělený, decentralizovaný (všudypřítomný), v jistém smyslu „existující a neexistující zároveň“ (přítomnost je stále TEĎ, a přitom se neustále MĚNÍ, je „dva v jednom“ neboli je ŽIVÁ) – takovouto vlastnost nelze lokálně zaměřit tak, že by bylo možné se jí hmatatelně dotknout, je neporušitelná a samozřejmě zrcadlově i neškodící.

 

Mnozí žijí v přesvědčení, že „fantazii se meze nekladou“ pouze za předpokladu, že si „můžeme dělat, co chceme“; to s tím ale nemá vůbec nic společného, stejně jako s tím nemá nic společného rozdělení na takzvané světlo a temnotu. Onu MEZ tvoří právě lokální typ vnímání (typicky jde například o primární ztotožnění se s rolí, tvořící odstupňovanost, rozlišenost v onom nevhodném vnitřním smyslu). Fungovat nelokálně znamená používat oba póly naráz a jelikož jsou takto vztažené ke společné neutrální základně, jsme totálně neoddělení (právě to je takzvaný Prvotní Zdroj či Ultimátní Bytí: „cokoliv=cokoliv jiného“).

 

K TÉMATU

 

Právě to je skutečná JEDNOTA. Nejde o žádnou romantickou či sentimenální „rovnost všeho“, ale jednoduše o FAKT, vlastnost autentické reality. Jde o holografický „princip jednoho“. Žijeme v domnění, že někde někdo kreslí pastelkami na plátno postavičky a vdechuje jim život – jenomže jak ty pastelky, tak to plátno, tak ty postavy mají totožný konečný zdroj původu (nehledě na další úhly pohledu, JSOU tím nepočatým), ať už tomu říkáme duch, mysl, inteligence, energie, vůle či vědomí. Neznamená to, že neexistuje žádná skutečná hmotná oddělenost a jedinečnost, je však třeba neustále mít na paměti onen „zákon jednoty“ (přítomnost VŠEHO uvnitř „Nejzazší Mysli-Ducha-Srdce“ a příslušnost k onomu). Zákon jednoty je zázrak, mystérium, „záhada nejednoznačnosti“ (viz například foton, který je vlnou a částicí zároveň, a je zároveň hmotný i nehmotný – stejně jako samo vědomí, a tak pohádkové „BYLO NEBYLO“ či „NIKDYZEMĚ“ jsou mnohem pravdivější, než to racionální mysli připadá).

 

EMPATIA

 

HOLY SUN – HOLY SPIRIT

Nelokalita znamená nedualitu. Není možné zde škodit, neboť to lze pouze v primárně zaměřeném dualitním/polarizovaném prostředí, jehož obyvatelé se identifikují s iluzí oddělenosti (více s omezeným tvarem nežli s neomezenou beztvarostí).

Jakmile naše vědomí (kolektivní, individuální) začne fungovat na nelokální „frekvenci“, stáváme se „bohy“ své reality. Vstupujeme do reality svobodných světů, stáváme se galaktickou společností – získáváme kosmickou příslušnost. A o to samozřejmě v probíhajícím období jde. Není to o žádných ezoterických, duchovních, rádoby „andělských“ či „světelných“ nebo transformačních „pravdách“, věčném slibování „zářné budoucnosti“, vykonstruovaném „kristovském vědomí“, ba dokonce ani o lásce v jejím osamoceném, „spasitelském“ smyslu – je to o moudrosti, opravdovosti a všestranné přirozené inteligenci.

 

TVŮRCI KŘÍDEL

 

V nedualitě Zdrojové Reality (neboli takzvaných „nesvětech“) vyjadřují pojmy bezpodmínečná láska, duch svatý, zdrojová inteligence, nulové pole, zřídlo pekelné, trojplamen, hadí síla, živé světlo, hvězdný oheň, dřímající prázdnota či absolutno JEDNO a TOTÉŽ. Sjednocují v sobě všechno kladné a záporné, posměrné a protisměrné, světlé a temné, elektrické a magnetické, projekční a gravitační, hravé a přemýšlivé, spirituální a vědecké, logické a mimosmyslové, pohybové a stavové, mužské a ženské, konvergující a divergující, expandující a kontrahující, volní a pocitové, empatické a rozumové, sílu a soucit… – jsou SOULADEM řádu a chaosu.

 

Princip „dva v jednom“ (zpětná vazba prožitku, sebe si vědomé vědomí, mysl přemýšlející o sobě samé) platí současně prvním i druhým napřed, což se vzájemně nekonečně reflektuje. Proto například spíše „ženská“ či „magnetická“ BEZPODMÍNEČNÁ LÁSKA pojatá opačně spíše „mužsky“ či „elektricky“ představuje KONSTRUKTIVNÍ PEKLO. Právě proto všechno je či by být mělo zázračné. Bohužel zatím máme neopodstatněný strach fungovat neduálně – nelokálně, věříme nejrůznějším „vznešeným“ dualitním programům, které se efektně a pravdivě pouze tváří.

Součtem všeho je nula – výčtem všeho je peklo. Průnikem obojího je „pozitivní negativita“, ABSOLUTNO neboli konstruktivní (příznivě nakloněné, život podporující) peklo. Pouze ve virtuálním (nehmotném) pekle mohou existovat úplně všechny možnosti, peklo je potenciální VŠEMOŽNOST.

 

Život je TRIK („nejskutečnější skutečná“ je pouze samotná opravdovost). Jsme pravé lásky schopné bytosti fantazie – milující přízraky… Z toho důvodu je imaginace v tomto světě tak potlačovaná, láska oddělovaná od vůle/rozumu a z ďábla uměle vytvořen „protivník“, kterým jsou ale ve skutečnosti parazitní formy života (většinou „temné“, ale divili byste se, kolik parazitů je „světelných“). Ďábel není ani proti jednotě ani proti životu: je pro život, svobodu a rovnost „všemi deseti“. Představuje scházející šestý „živel nicoty“. Nebezpečný je pouze v tom, že jakmile je někde právo na neporušené sebevyjádření/sebeurčení v rámci respektování svobodné vůle porušováno nebo je někdo nespravedlivě utlačován či je podporováno duševní a jiné otroctví, není rozhodně tím, kdo „nastaví druhou tvář“ nebo začne drmolit nějaké pitomé mantry a brát si servítky: kdo si nedá říct a musí ze sebe stále dělat „pana někoho“, zaslouží si odpovídající přístup (v podstatě průchod svou vlastní nasazenou maskou). Z lidstva byli záměrně vytvořeni nevzdorující „kristovští hlupáci“, kteří drkotají zuby hrůzou z fiktivního Lucifera a Satana, místo aby v souladu se zákonem jednoty nesmlouvavě bránili spravedlnost. Rozhodující roli v tom hraje neschopnost vnímat neduálně, nelokálně, neschopnost v první řadě nerozdělovat a až teprve tehdy, když (pokud) někdo rozdělováním vytvoří úplně choré prostředí, spravedlivě mu to jeho „rozděl a panuj“ omlátit o hlavu.

 

Satanismus je učení, které obsahuje složku filosofickou, rituální i duchovní a přiznává potřebu všech těchto složek pro přirozený život a zdravý rozvoj člověka.

Chápe SATANA jako hybný faktor v přírodě, ducha pokroku, inspirátora všech velkých počinů, které přispívají k rozvoji civilizace, ducha revolty, která vede ke svobodě jednotlivce.“ – PČ-SCHCS

 

Oheň pekelný je nepřítelem pouze pro nevědomé, strašpytly a „New Age/ezotericky postižené“… Jinak je to prostě zdrojový oheň. V „pohádkově fantastické“ realitě to tak je. Doktrína duchovně zamrzlých „zasvěcenců“ je něco šíleného.

 

ŽIJEME V PEKELNĚ DOBRÉ REALITĚ, JEN O TOM NIKDO NEVÍ

Dokonce i energeticko-datová centra, nelokální zdrojové centrály („programové balíky“ či multifunkční, multimediální ohniska), promítající a zachycující veškeré dění v realitě, lze nejlépe popsat jako „pekelné knihovny“. Jedná se o nespecifický, torzionový „datový oheň“, jakousi svého druhu „zdrojovou či boží nebo kosmickou holografickou či kvantovou pec“. Stačí si jen uvědomit, že skrytý superpozitiv Faktu Existence musí být neustále vyrovnávaný konstruktivním supernegativem, určitým „strašidelným monstrem“ či temnotou, která má vysoce blahodárný a efektivní charakter, podobně jako noční bouře, humor či nevázaná erotika.

 

OBJEV TO

 

 

Lásku a anděly každý hned přijme, ale že to funguje pouze na principu „dva v jednom“, jinak je to mrtvé, už nikdo pochopit nechce. Bez toho draka či pekelníka se můžeme se svobodou rozloučit – popření vytvoří z oddělenosti sílu namířenou proti nám. Už sám XYZprostor existuje ve 2R a 3R (rozměrné) perspektivě, virtuálně i reálně, poměr 3:2=150 % souvisí s krystalizací, rekurzí a organickou/buněčnou reprodukcí (sex), napřed se to ale převádí z nehmotného světa a tento transfer z říše všemožnosti se děje na bázi „ďábelského“ (pekelně dobrého) informačního fraktálu 0,666… Božský trigon (Svatá Trojice) zahrnuje také tři šestky, 60°+60°+60°, kruh a čtverec mají totéž v polaritě. A co myslíte pentagram, satanská hvězda (původně duch, obráceně tělo)? Součet vnějších úhlů 540°=150 % kruhu/čtverce. Místo aby lidé samostatně mysleli, pracovali na svém zdravém sebevědomí, duchovním rozvoji a realizovali svou skutečnou vůli, jsou – pro názornost – například jako stádo otroků hypnoticky přilepení na snad nejvyšinutějších stránkách jaké jsem kdy viděl. V pozadí toho jsou bipolární síly Duchovní Hierarchie, skrytý nástroj Šedé Eminence (nazývané mnoha jmény) – a pokud na to shodně upozorňují evoluční Strážci i Tvůrci křídel, stále trvat na svém zřejmě nebude příliš chytré (pro různé spirituální autority je mnohem snazší konstatovat, že „jsme všichni jedno“, nežli to opravdu udělat).

 

ODKAZY

 

Poměr 2:3=0,666… funguje i v rámci vztahu 8kového a 12kového systému (ten první je zdrojová virtuální KRYCHLE/SLUNCE 2x2x2=10x10x10 binárně=XkrátXkrátX římsky=MáTřiX=pekelní architekti a v organickém kontextu fantomový, ten druhý generuje krystalické struktury věčného života; 122=144=evoluční Strážci a X3=M=1000=Wingmakers → odtud mystických 144000).

8kový (23) systém je typicky binární/informační, 1+1=2 (hexagon-hexagram=2 kruhy/čtverce); ve hmotě se musí přidat nulové pole, jinak to začne podléhat entropii. Proto se spojí 2 pentagony (pentagon=150 % kruhu/čtverce) a dá to organickou relaci 1+1=3 a jednotkovou 12prvkovou matrici (oktáva x 150 %, 23 x 3/2). Každý pentagon-pentagram je zároveň i tím nulovým polem (virtuální živel nicoty je všezahrnující); samozřejmě v duálním pojetí to asi vypadá „podezřele“…

Tímto způsobem to také v tomto typu Multistvoření bylo před „eóny věků“ vyprojektováno (mohou existovat i světy na úplně jiné bázi, pouze základní principy jsou neměnné). Problém postupně nastal tehdy, když bylo stvoření nepřirozeně tlačeno k tomu, aby 12kově i myslelo, jenomže vědomí samo o sobě je nehmotné a potřebuje tu „8kovou volnost“ (fuzzy-funny logic). 12kový systém je lokální vibrační, vědomí (zdrojová identita) je ale nelokální oscilační („fluktuující“), respektive pouze jsoucí či sledující, plynoucí… Onen nepřirozený rozpor přetvořil dokonalý ráj v neviditelné vězení, načež andělům začalo „kapat na karbid“, v datových polích se izolovaly první predátorské inteligence atd. Na scénu musely přijít „záchranné akce“, napadený systém byl však bráněn poněkud kontraproduktivně a když už byla chyba příliš dlouho opravována/odstraňována v rámci kolizního schématu, které ji samo nepřímo způsobuje, museli do toho „vstoupit draci“ (viz mytologie, kosmologie a filozofie Wingmakers a další věci) a celé to přeprojektovat (galaxii MD lze pokládat za určitý kulminační bod). Ono stvořit dokonalou architekturu reality asi není až takový problém – jádrem pudla je umění myslet nelokálně.

 

 

TRANSFORMACE

 

Kdesi v Hyperexistenci či nelokálním „centru všeho“ funguje „torzionový superpočítač“ (což je ale vlastně vnímající plazmová či světelná inteligence), schopný s čímkoliv pracovat jako s procesní jednotkou. To znamená, že i celý multisvět bytostí může představovat pouhou jednotku oné „SuperMysli“. Nedokážeme si vůbec představit, co vše je možné.

2 Komentářů

  1. Martin Vacek (Autor)

    Maharata/Krist matrice či 12D-Original Blueprint (Kathara, strom života) plus Trojplamen (Mother Sun, Father Sun, Holy/Krystiac Sun) je dokonalý vzor věčné živé struktury a anatomie v souladu s jednotným polem energie/vědomí. Bohužel to někdo dál ale nepochopitelně popletl a nepochopil, že nehmotné vědomí (beztvará inteligence) má úplně jiný, vlastní časoprostor neduálního, nelokálního charakteru, který není svázaný žádnou šablonou. Tyto dvě eventuality stačí pochopit a realizovat. Kdo by řekl, že kristovské vědomí je zárodek predátora, ale přesto je to právě tak. Vědomí je neporušené „vše“.

  2. Naďa Řezníková

    Vážení přátelé. Vaše stránky, jsou pro mě objeveným pokladem. Naprosto se ztotožňuji se vším, co bylo napsáno. Našla jsem vás v období, kdy jsem už zvažovala, že pro mne bude rozumnější opustit fb. Ještěže jsem to neudělala, protože bych o vás nevěděla.

    Naďa Řezníková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *