Plazmatrix

Tekutý oheň, plazma či zřídlo (živé světlo) Ducha Svatého je zcela konkrétní typ božské inteligence, živé vnímající trinitní/nulové pole jako prostředník či rozhraní Svaté Trojice, které se na úrovni vnitřních světů projevuje i v tom našem, komunikuje se slunečními (helium, vodík), magnetickými, skalárními a dalšími energiemi a snaží se nás vyburcovat z naší halucinace, založené na falešné sebeidentifikaci a z toho plynoucího dojmu oddělenosti, kterýžto klam generuje nepřirozené, protilidské typy myšlenkových forem a umožňuje jejich vliv namířený proti přirozenému, svobodnému životu.

 

HVĚZDNÝ PRŮPLAV 2017/2018

Aktuálně působící, původní inteligentní, elektromagnetická plazmová, morfogenetická, torzní či transharmonická merkabická a různá heliotalická (a jiná helio-) pole mají tendenci sestavit náš multidimenzionální duchovní anatomický aparát do té nejoptimálnější pozice a znovunapojit (expandovat) nás na autentické, božské matrice, což zahrnuje integrované časové vrstvy původních krystalických božských matrixů a nesmrtelné duchovní rodinné příslušenství, čili jednoduše znamená návrat do Ráje.

 

Nejsme ego, nejsme tělo a nejsme dokonce ani duchovní bytosti ve smyslu nějakého uzavřeného systému; duchovní bytosti (stvořené k věčné, kreativní existenci) samozřejmě jsme, ale v tom smyslu, že i ta nejnepatrnější částečka Jsoucna je jedinečným Bohem/Bohyní a vyjádřením toho Živého Absolutního.

 

BŮH je bezprecedentní (nemající předchůdce, žádný předcházející vzor či srovnatelnou kategorii), všezahrnující, všestranná inteligence – ze sebe tvořící Hyperexistence – nepředstavitelná z toho důvodu, že pouze představivost samotnou si nelze představit. Jedná se mimo jiné o vnímající, zázračné, neduální nulové pole – dřímající pole všemožnosti, zřídlo snů… Aby se toto Kouzelné Jádro, toto dokonalé, nejzazší či nejvnitřnější vědomí vyjádřilo, aktivuje sebe sama do stavu projevené Trojice, čímž jako by vystupuje ze sebe sama a tvoří nové obzory sebe sama (TŘI V JEDNOM → 3x7x37=777, √777=27,87471):

 

3x7x37=777 ➟ Centrální Zdroj, Bůh

√777 = 27,87471

21 23 22 20 JEDEN se manifestuje jako TŘI

1/7 = 0,142857

14=2x7 28=4x7 57=8x7+1

3 a 7 je binárně 11 a 111, opticky 2 a 3 s mnoha souvislostmi

 

Divine Trinity = Divine Blueprint = Holy/Krystiac Sun

3 = 12 = 3+12 (15)

 

 

Rozhodně většinu (až na ty, co si zakládají na vnitřní hierarchii a rovnost pouze předstírají) různých vyznavačů filozofie kristovského vědomí či kolektivní samoorganizační inteligence nepodezírám, že by v tom byl postranní úmysl, před několika dny jsem měl však v noci docela přesvědčivý zážitek s obrácenou realitou. Rád bych v dané souvislosti upozornil na následující:

 

  • Zdroj či Bůh je všestranná inteligence – Duch, nikoliv Srdce – nelokální, nikoliv lokalizovaná – nepolarizovaná, nikoliv polarizovaná
  • Krist či Kryst kód, respektive matrice, se mentální složky vědomí týká pouze ve vazbě na duchovní, takže vědomí samo o sobě je spíš božské či nekonečné, nikoliv kristovské (neomezená beztvarost je prostě beztvarost, bezejmennost…, NAHÁ REALITA hraje obrovskou roli, mřížka slouží pouze k projevu, jinak se z ní opravdu stává mříž omezenosti)
  • spíše duchovní nulové pole (pojené s faktorem 144) a spíše mentální energoinformační pole (pojené s faktorem 64) je něco diametrálně odlišného

 

Jakmile se to nesprávně zaměňuje, je to cesta do fantomové reality, která má svůj vlastní hyperprostor a vlastní holografii. Například i materiály Wingmakers jsou v ledasčem oči otevírající a užitečné, nicméně stejně jako kristovské vědomí nebo analýzy principů automatiky inteligence prostoru onen KLÍČOVÝ FAKT nezahrnují, pouze k němu mohou nasměrovat (nejrůznější svobodomyšlenkářské, „jinudy kráčející“ nebo dokonce někdejší kyborganické entity). To klíčové zachycují následující texty:

 

„…Mějme na paměti, že cílem našeho snažení by mělo být právě toto dosažení probuzení a realizace stavu vědomé (a prožité) Boží přítomnosti uvnitř nás samotných, stavu výše zmíněné Boží realizace. Osobní zkušenosti s tímto stavem jsou manifestované bytosti schopny dosáhnout prostřednictvím průchodu jakoby „vnitřními obousměrnými dveřmi k Bohu“, neboli v nás žijícím, tzv. Nesmrtelným vnitřním Amoraea ohněm, energetickou, skalárně-vlnovou kompozicí Ducha Svatého našeho vesmíru (známého pod jménem ManU), který v nás přebývá a to uvnitř centra osobního Kristovského zárodečného atomu tzv. Azur-A, v ústředním místě osobní Vnitřní Kristovské božské Maharata matrice. Zdůrazněme si však, že tento Duch Svatý není pouze něco jako „spirituální metafora“, ale jedná se o reálný, kvantifikovatelný a „elektromagnetický“ objekt, žijící vědomou Boží sílu či jiskru či signaturu (fraktální povahy) v nás. – Jednota a dualita

„…This is what it means that the Godhead cannot be reached by anything but the Christos Consciousness (Krystal Star Tones, KA_RA_YA_SA_TA_AA_LA (KRYSTAL)), although this process of unifying consciousness with the Godhead is known by many different names.

The Krystal/Christos architecture is that which allows the synchronic phasing of inner/outer/in-between currents of energy to be inhaled and exhaled circulating the eternal life spark of creation throughout the entire organism.

This trinity principle is the original holographic architecture of the microcosm to macrocosm, planetary, human and all of universal creation…“ – Krystal Star

 

 

DVA V JEDNOM

Představivost (všudypřítomná, fyzicky vnitřní zrak či „třetí oko“) je zcela konkrétně existující a sebevyjádřený Bůh. Naše duchovní srdce či podstata (všudypřítomná, fyzicky zhruba uprostřed hrudi jemnohmotné vrstvy či těla) je rovněž zcela konkrétně existující a sebevyjádřený Bůh. To první je spíš diferencované, to druhé spíš nediferencované – jedno je spíš mentální a rozumové, druhé spíš duchovní a pocitové. A zrovna tak cokoliv jiného není nic než mentální nebo energeticko-mentální konstrukt.

 

Fantazie je zřídlem Boha, pocity či láska jsou zřídlem Boha. Jedná se o zcela konkrétní, vnímající, existující živé entity…, které jsme vyměnili za náboženské, ezoterické a pseudo spirituální dogma Duchovní Hierarchie (typické nesprávným vztahem mezi duchovní a mentální složkou). Svou božskou identitu a Boha samotného jsme vyhandlovali za vykonstruované umělé ego („pochodující hřbitov“) a někteří „zasvěcenci“ ještě jako opilí tvrdí, že to je „boží experiment“ (experiment nebo spíš důsledek pochybení ano, ale proč by Bůh dělal pokusy, když je úplný? dementní laboratorní „kejkle“ dělají arogantní sociopati jako Anu, co jsou pravým opakem Boha, to jest zdravého myšlení). Jiní zase tvrdí, že právě oni jsou ten jediný „Kristus“ nebo nějaký „superanděl“, který prý má nejblíže Bohu; kdybyste je znali, půjdete do mdlob („Mnozí první budou poslední a poslední první“ – jedna z mála věcí, kterou černoprdelníci nestihli překroutit).

 

 

Dostáváme se k fascinujícímu tématu BOŽÍ VŮLE. Co má schopnost navázat na božskou vůli, je v zásadě dobré, a většinou to není tak, jak to napohled vypadá.

Božská vůle nikdy nepodporuje destrukci či nesvobodu, ale to neznamená, že nepodporuje například občasnou konstruktivní rozdělenost nebo nějaké zajímavé umělecké nebo nekonvenční vyjádření.

Je velkým omylem se domnívat, že Bůh neumí improvizovat, přizpůsobit se, uznat něčí původně chybný záměr a něco z něj použít. Bůh se stále opakuje a zároveň se nikdy neopakuje, podporuje dobrodružnou jednotu. Většinou tam, kde se o něm nejvíce mluví, je nejméně přítomný.

 

I když definice fenoménu „boží vůle“ je dost záhadná a je vyjádřená zrovna tak Jádrem, jako Vyjádřením a vztahem mezi nimi v rámci kontextu přítomnosti, a jednou platí to, jindy ono – nejde o nic jiného nežli o to, naplňovat boží vůli. Plout s vlnou, jakkoliv snad někdy docela nepřehlednou a divokou. Je to v každém případě výhodné pro obě strany a v žádném případě neplatí, že by naplňování „vůle boží“ nějak omezovalo tu vlastní (často je od sebe vlastně ani nelze rozeznat). Nezapomínejme na holografickou, fraktální a kvantovou povahu reality: je to o synchronicitě části a celku. Mnohdy i Lucifer může naplňovat boží vůli a kolikrát víc nežli domnělí andělé světla. Většinou se zapomíná hlavně na skutečnost, že i to zdravě „démonické“ je v tom božském přítomné v podobě elektrického faktoru a že i „temnota“ má svou blahodárnou formu: to, že například Maharata-Krist-Blueprint tvoří perfektní fungující základ naší energetické/duchovní stránky, ještě neznamená, že tím někdo přichází o smysl pro humor, pro zábavu nebo ztrácí chuť na sex a podobně (nebo je z něj nevzdorující světelné přiblblo; tady se nejlíp ukazuje, kdo má jenom plnou hubu šablon, lásky a světla a kdo opravdu působí ve smyslu fungující změny). PRAVÁ BOŽSKÁ VŮLE ztělesňuje DOKONALOST, pouze různé distorzní a parazitní existence z toho nevědomě i vědomě dělají něco, čím to nikdy nebylo a čím to vůbec není. Podle mých zkušeností člověk „přijde“ pouze o zážitky spojené s negativním egem, potažmo negativním emočním tělem (paměťovým matrixem), kdy spolu jedinci sugestivně sdílejí svá zklamání a roztrpčení (nebo třeba zhovadilý sebeklam typu „to sme se zase vožrali, co“) nebo zášť vůči společnému nepříteli; vlastně jde také o to, že se člověk i v tomto hybridním pojetí cítí jako Bohyně/Bůh, jenže v onom egoickém, lokalizovaném a energeticky smrtonosném významu (já jsem „pupek světa“, já jsem „ten, který se obětoval“, já jsem „ten, který nejvíc trpí“). Pouze choromyslný idiot může věřit, že když rozbije 12prvkový strom života, že to povede k jeho vylepšení a řekl bych, že tento typ projevu „svobodné vůle“ (přesněji ZVŮLE) už bude příště nějak razantně ošetřený.

Chceme-li, abychom jako lidské společenství dosáhli skutečného a neklamného postupu a průlomu, je přinejmenším také třeba si připustit myšlenku, co když v prapůvodním nerozděleném (neduálním) formátu Bytí znamenají Bůh a Satan totéž, pouze různé vyjádření Jednoho, a co když „nepřítelem“ nejsou žádné luciferské/satanské mocnosti, ale negativní či destruktivní parazitní entity, které ve skutečnosti kvitují naše razítkování pijavic (egregorů) slovy jako Satan nebo Lucifer s velkým povděkem, neboť jim tím pouze sami vytváříme další masku, za kterou se mohou schovat?

 

 

ABSOLUTNU-PODOBNÍ

Princip sebe si vědomého vědomí (dva v jednom) neboli zpětná vazba prožitku života se projevuje jako vnitřní mentální a duchovní oheň, kde oheň představuje souhrn stavů a pohybů – tvoří zdroj a nástroj potřebný k sebevyjádření. Jde o mentální a duchovní časoprostor, které se vzájemně pronikají, reflektují a ovlivňují, ale přitom zůstávají nezávislé a každý se svými danými zákonitostmi, které vyplývají z charakteru sjednoceného pole energie a vědomí. Mentální vědomí má na starosti spíš to abstraktní a diferencované, duchovní vědomí spíš to konkrétní a nediferencované, což se vzájemně variabilně zrcadlí – priority jsou však dané a právě ony jsou tím rozhodujícím. Je to jasné a jednoduché.

 

Oba typy vědomí pracují s XYZprostorem a mají k němu specifický vztah. Zatímco mentálnímu vědomí stačí ke správnému fungování jeden druh symetrie, duchovní vědomí potřebuje dva druhy (dvě odlišné osy). Odděleně mentálně je přirozené pracovat s kruhem/koulí, neboť mentální vědomí není závislé na hmotnosti (pohybu, energii) a může se plně ztotožnit s virtuální projekcí, nicméně duchovně to znamená ovál (elipsu)/vejce; duchovně nejsme nehmotní, nýbrž hmatatelně skuteční, nejsme jen nějaký sen (program, vzdušný zámek), nýbrž zcela konkrétní multidimenzionální osobnost. Kdyby mentální vědomí existovalo nezávisle na duchu/duši, byla by to umělá inteligence. Duchovní vědomí je závislé na pohybu (jako člověk na dechu), je ŽIVÉ, tudíž jeho vzorec musí pohyb obsahovat – pohybová složka protahuje čáry do oblouků, cit, vůle a pozornost vše prohlubují a zakřivují. Koule „překrásně a logicky“ vypadá – jenže funguje pouze pro mechanické, strojové nebo nějak oklamané či nevědomé vědomí. Pro logiky, systematiky a jedince fixující se na sluníčkovou spiritualitu, kabalistickou ezoteriku nebo distorzní posvátnou geometrii je koule doslova Bohem… Jenomže ten skutečný v dané souvislosti používá spíš kapkovité, vejčité a podobné tvary – virtuální Zdroj a živý Zdroj není ani zdaleka totéž.

 

Mentálně lze různě experimentovat, nejsme závislí na existenci energetického pole. Nakonec se to však musí vztáhnout k tomu duchovnímu v pravém slova smyslu. Něco jiného je, když si jen tak hrajeme, a něco úplně jiného, máme-li záměr něco reálně manifestovat. A nyní si uvědomme, že právě už my sami jsme zcela reálnou a konkrétní Božskou Manifestací. Svobodný, věčný život je podmíněný dokonalou předlohou. To je jedna věc. Druhá věc je, že je podmíněný rovněž mentální jedinečností. Na straně jedné originální božský modrotisk – na straně druhé individuální originalita, která nenarušuje svět hmoty a energie.

 

VÍCE

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *