Za(T)mění 21 ∞ 37

„LID je zdrojem moci…“ platí zjednodušeně řečeno pravděpodobně ve většině států světa; státní zaměstnanci (orgány moci) jsou zaměstnanci občanů – je nemožné, aby zdroj sloužil nástroji, a pokud to tak přesto je, jak to asi může vypadat?

 

Strašlivě. Je-li vše na papíru (ve 2R) správně, v praxi je to významově vzhůru nohama. Je to okultní válka o třírozměrnou (3R) verzi reality, kde hlavní roli hrají KLAM, slepá VÍRA (nekritické myšlení) a STRACH. A jsme na tom dokonce až tak mizerně, že lidé SAMI se podobným názorům škodolibě vysmívají, jako kdyby věčná omezenost a nesmyslnost byla jejich životním snem, který je vnitřně zcela uspokojuje a naplňuje…

V podstatě jde jen o jedno: o peníze.

 

DOPORUČENÉ

 

* * *

 

Jazýčkem na miskách vah je SOBĚ-(NE)PODOBNOST. Pokud se k sobě násilím nutí elementy, které se nepřitahují, vede to k vnitřní deformaci a výsledkem je energetická lež, jež je podstatou choromyslnosti (tupého či deviantního myšlení) a veškeré temné destrukce.

 

Drceno soukolím „úřední každodennosti“, lidstvo je strojově dávkováno bezobsažnou „čtveráckou zábavou“ a „drnkáním na struny emocí“, z jediného důvodu – aby nevidělo skutečný poklad, SEBE SAMA, VĚČNÉ JÁ. Lidé si však se zákonem kauzality a zákonem zachování energie hlavu nelámou. Buďto ve spravedlnost a v nesmrtelnost nevěří, nebo věří nesmyslům, zapsaným ve „svatých knihách“. Nechápou, že jde o zcela normální fyziku. A tak vyplýtvají život plněním nesmyslných povinností a nařízení a v honbě za požitkem a za luxusem – po nás potopa. Jak bude asi vypadat jejich příští život? A co když tenhle současný marazmus už je odrazem života předchozího? A co když to tak dokonce ani nemůže nebýt?

Síly parazitující na životě mají eminentní zájem na tom, abychom se o fenomény jako integrovaná VNITŘNÍ SÍLA, potažmo VZTAH K REALITĚ jako takové, nezajímali, protože pak už by jim neměl kdo dělat voly… Nejspíš ani to slovo „vůl“ není náhodné, neboť s naší vůlí a schopností ZVOLIT SI je to opravdu tragické; skoro jako bychom byli nesvéprávní.

Jádrem MYŠLENÍ je pohyb a POHYB generuje VŮLE. Cit ve smyslu prožitek tomu vytváří nezbytnou zpětnou vazbu. Nemyslet (a místo toho třeba jen nekriticky, slepě věřit a řídit se „z/vůlí vyšší instance“) automaticky znamená být otrok, ne-li téměř robot.

 

OUTSIDER MEDIA

 

Na těchto stránkách je dokola opakováno, že rozhodujícím faktorem není žádné dobro ani láska, ale zcela „primitivně“ SÍLA; kdo vládne realitou, má i odpovídající MOC. Není to nic proti dobru a lásce, jde prostě o holé konstatování skutečnosti.

Lze to rozšířit o tvrzení: nezáleží na tom, co se kde píše, jakkoliv to je „pravdivé“, jelikož nežijeme v nehmotném světě, nýbrž ve světě extrémně fyzickém (silovém). Na druhou stranu právě TEXTY vše mohou nejvíc ovlivnit, ponoukají-li nás k práci s energetickým polem (jež je kombinací silových a myšlenkových) a rozšiřují-li a prohlubují naše obzory vnímání.

Pořád nechceme pochopit, že to MY jsme ZDROJ, v rámci příslušného kontextu – my jsme to NEJZAZŠÍ, nemá nám z podstaty věci kdo co diktovat (pokud ovšem nevěříme, že nic je skutečné).

 

Zákonitost, kdy na papíru (potažmo internetu či obecně v médiích) to vypadá hezky a zní pravdivě, zatímco reálně je vše úplně jinak, jako bychom z nějakého nevysvětlitelného důvodu vůbec nevnímali.

 

O všem rozhoduje VZTAH MEZI bytostí (kolektivem) a realitou, silová konstelace – míra orientace ve fungování základních (zdrojových) principů a archetypů. Zkoumáme-li pozorně, nakonec zjistíme, že všechno to je v první řadě o DECHu a vnitřním MENTÁLNÍM a DUCHOVNÍM (součtovém) OHNI (zřídle), jenž lze chápat jako optimální silové ztělesnění faktoru všepohybu a jeho klidového ekvivalentu – všemožnosti (nehmotné představivosti, zrcadlově virtuálního ŽIVLU NICOTY). A tak věřte tomu nebo ne, výsledkem je OHNIVÝ či PEKELNÝ fantastický-pohádkový DRAK (v případě draků – jejich kolektivní součtová inteligence funguje jako mentální stroj na realitu), nebo z jiného úhlu pohledu OHNIVÁ-ZÁŘÍCÍ BYTOST, či z jiného prostě pekelník nebo MATRIXOVÝ „pekelně dobrý“ ARCHITEKT – programátor a stavitel světa skutečností („záhadná“ inteligence metamorfující se, vnímající, pozorující soustavy pekelných prázdnot, představující nejzazší potenciál, kde vše je zároveň čisté a NEROZDĚLENÉ a zároveň všeho schopné, tedy i té pravé lásky; jde o ten nejskutečnější skutečný a nejživější živý fenomén, jenž je superlogický a superparadoxní zároveň).

 

 

CO ASI NIKDO NEČETL

Kdo se pak diví, že herci a miliardáři dělají ministry? Kdo tohle nevidí, jaký osud si tvoří? OSUD BLBCE.

 

Prakticky všichni porušují zákon (ústavní pořádek). Zdroj moci (tedy my, lidé) i jeho nástroje (orgány moci) – o poznání více v opačném pořadí, a to hlavně proto, že lidem schází SEBE-VĚDOMÍ a neumí říkat NE.

Pochopím-li ovšem, že jsem VŠE (Existence samotná) v určitém zašifrovaném formátu, nemohu neoplývat sebevědomím. Je to dokonce ještě víc, úplné sjednocení s REALITOU. Je rozdíl, zda jsou triky nástrojem hry anebo jejím zdrojem, protože pak žijeme v nekonečném bludišti.

 

* * *

 

Nejhorší ze všeho je, že to lze všechno vyřešit ruky mávnutím, jenomže k tomu je třeba mít (kromě veliké vnitřní síly, odvahy, odhodlání) srdce fantasty a duši snílka… Bez toho si může kdo chce říkat co chce a tím hlupákem prostě bude – jakkoliv sebeduchovnějším či v nějakém směru sebegeniálnějším, sebeúspěšnějším, a hlupákovi může vládnout pouze psychopat: jeden nemá rozum, druhý svědomí

 

„Jsme tam, kam odešli draci. Leží…
Nejsou mrtví ani nespí. Nečekají, protože čekání je podmíněno předpokladem. Oni nepředpokládají. Možná že ta slova, která hledáme, zní…
…latentní stav.
Přestože ten prostor, který zabírají, není obyčejný prostor, jsou tam skutečně hustě namačkáni. Každý krychlový centimetr je vyplněn drápem, zubem, šupinou nebo špičkou ocasu, takže jejich společenství připomíná jednu z těch fantaskních kreseb, nad kterou si teprve po nějaké chvíli uvědomíte, že ten volný prostor mezi draky je vlastně vyplněn dalšími draky.
Mohli by ve vašich myslích vyvolat představu krabičky sardinek, pokud byste si ovšem sardinky představovali obrovské, šupinaté, pyšné a domýšlivé.
A dá se předpokládat, že někde existuje klíč.“ – Stráže! Stráže!

 

 

Chápejme to třeba jako alegorii – uvědomme si však, že ZDROJ-EXISTENCE je ve své podstatě „ve věčné prázdnotě dřímající, dobrotivá pekelná-dračí obluda“ (měchy=dech, pec=oheň a nekonečná imaginace=vše v jednom), NEDUÁLNÍ všehoschopné pekelné monstrum s plně zabudovanou andělskou (pohádkovou) přítomností, je to opravdu DĚSIVÁ SÍLA v onom konstruktivním pozitivním smyslu (ovšem ne pro ty, kteří život znesvěcují) – a my jsme fraktály či hologramy této nepředstavitelně mocné inteligence, kterou porušuje pouze porušenost samotná, vnitřní předrozdělování (předpojatost) na „takové“ a „makové“. Je to OHŇO-STROJ FANTAZIE, kterému se meze nekladou.

 

Efekt zpětného chodu (významové zrcadlo) systému realitních polí se projevuje jako KLAM, který se může ale nemusí fyzicky manifestovat. Veškeré omezující nesmysly udržujeme v existenci pouhou vírou v ně, neschopností se vnitřně pohnout (jako králík uhranutý kobrou). Nepřítel je ve skutečnosti FIKCE. Kdykoliv máme svobodnou vůli změnit směr. Tak to platí V NITERNÉ ROVINĚ, zde na nás z podstaty věci vůbec nic a nikdo nemůže. Kvůli nesmyslnému strachu z ďábla, nicoty, ohně pekelného a podobně necháme své vědomí žít VNĚ, na periferii, říkáme tomu „srdce“, „světlo“, „vysoké vibrace“, aby to vypadalo, že to je uvnitř, jenže není. Odmítáme skutečný ZDROJ, světlotemnou, pravolevohemisférickou přirozenost, což se pochopitelně nemůže neprojevit, jelikož my a realita jsme nerozlučně propojení.

 

* * *

 

Největší rezistenci (setrvačnost) má hloupost, zvláště v oné populárně nepopulární formě, které se všichni tak rádi smějeme a sledujeme třeba v televizních reklamách, na úřadech nebo u politiků – notorická blbost. Není to žádná náhoda a je to zcela vědomě řízené.

 

Jelikož Země zrovna prochází nabitým energeticko-časovým koridorem, kdy má lidstvo ŠANCI vyklepat ze sebe všechen ten mozek vymývající virus (klamy a lži, falešné hodnoty) a vzít osud zpět do svých rukou, entity na lidstvu parazitující opět vyrukovaly s perfektně promyšlenou strategií šíření nákazy jménem HLOUPOST (rádoby „já vím“, „my víme“).

 

 

Řadový občan jede v klidu dál jako motorová myš, o nějakých jemnohmotných predátorských myšlenkových formách či aktuálně takzvaném Transformačním Dění nemá ponětí – cílem jsou nebezpečně se probouzející jedinci. Příliv kosmických částic zastavit nelze, lze však ovlivnit jejich vliv zblbnutím příjemce, tak aby věřil úplným nesmyslům (konkrétně například pomocí chemtrails zneprůchodnit noosféru – znemožnit přirozeně obousměrnou prostupnost elektrochemických synaptických impulzů našeho sdíleného „velkého mozku“, aby každý kdo nemá dostatečně rozvinutý osobní fraktál narazil na zeď „transformačních channelingů“ a souvisejících typů energií a informací a dál ho to nepustilo, takže pak tu podstrčenou mimozemsko-duchovní šarádu pokládá za strop; vůle a elektricita je většinou to, co je nejvíc ve hře – jde o schopnost chovat se samostatně a jedinečně).

Kdyby to byl film a já nestranný divák, smeknu klobouk před tím, jak to zabírá; blázni se ještě sami vzájemně poplácávají po zádech, jak je jejich bláznovství skvělé. A kdybych neměl svědomí a byl vykastrovaný, tak už dělám dávno pro ty pijavice. smile

 

Aby mohla nějaká psychopatická síla (temná destrukce) vládnout v relativně nízkém počtu zdrcující mnohonásobné přesile, musí používat opravdu mistrovské triky a klamy. Samojediný otrokář stojí nahý přímo před 1000000hlavým davem, který se přesto nezmůže na odpor – protože má v hlavě totální bramboračku… Nic nového pod sluncem, že to celé je jen o UVĚDOMĚNÍ, a běžný občan si prakticky vůbec nic neuvědomuje.

 

 

Pochybuji však, že si nic neuvědomují různí zde přítomní vyslanci hvězdných soustav či andělští papaláši z řad Duchovní Hierarchie. Rotující kosmické vlnění je přeci jen podstatně intenzivnější nežli „oboustranně výhodný sebeklam“ na úrovni vyšších morfických čaker (vyšší mysli/srdce). Ti nejzaprodanější „světelní mistři“ pomalu už nejspíš plánují útěk na Mars, nevím zda samou hanbou nebo strachem z lynčování (co kdyby najednou lůze „přepnulo“?). Vylhaný domeček z karet „světla a lásky“ ztrácí systémovou podporu a drží opravdu už jen silou vůle „věřících mamlasů“. Druhým dechem by se možná slušelo dodat, že sílu lidské (?) hlouposti se nevyplatí podceňovat (stále mě provází dojem, že ČLOVĚK a LIDÉ jsou dvě zcela odlišné věci).

 

V každém případě možnost restartu (změna je život) a návrat k sobě-podobnosti nelze od přítomného okamžiku odpojit. Volba mezi ctností (rovností) a sebeklamem (postavením) bývá však pro některé docela legrační variací na téma „stokrát nic umořilo osla“.

 

 

Jaká hrůza už nebýt dál tím slavným velikánem wacko a už být jenom obyčejné zašifrované vše – absolutno v převleku… „Svět živých knih“ se dělí, na moudré-inteligentní a ty šílené, jejichž zaujatost vlastní důležitostí (nebo důležitostí nějaké takzvané autority) se mění v agresivní, o překot pozitivní, časovanou bombu sebe sama.

 

* * *

 

Jednosměrné dobro (světelné duchovno) či váha položená na princip samoorganizace (logika) pomáhají parazitní myšlenkové formy z knihoven (infopolí) zeměsféry nikoliv vyhnat, nýbrž je tam naopak udržet, neboť tento způsob fungování není živým bytostem přirozeně vlastní – chovají se nesoběpodobně. Není to nic proti duchovnosti, světlu a logice (samoorganizačním mechanizmům) – vše je otázkou patřičnosti, otázkou priority. Nástroj není zdroj a člověk přirozeně tíhne k zábavě, hravosti, živelnosti. Mělo by to být explozivní a až teprve pak systematické, ruku v ruce: to nejživější zahrnuje i to méně živé, ale naopak to prostě neplatí.

 

* * *

 

Kromě zatím stále vnitřně odstíněných (zhypnotizovaných) širokých MAS vnímá nejspíš každý, kdo se ocitl ve vleku Transformačního Dění, jak se to aktuálně v „neviditelných sférách“ takzvaně „mele“. Osobně stále balancuji na pomezí zprostředkovatele „zpráv přímého účastníka“ a postojem někoho, kdo to sleduje jakoby z Jiné Verze a někdy by s tím už fakt nejradši nechtěl nic mít.

 

Přijde mi, že jistá poměrně rozsáhlá vývojová větev se té své Slepé Uličky „ani zaboha“ nevzdá; ne že by nebyla proti Lži, ale jeví se být místy až fatálně nedovtipná (opravdu jako kdyby ty blázny někdo cíleně pěstoval). Jádro této „haluze“ tvoří pozitivně toxický přelud, andělská droga, a na přehrazené druhé straně je to zrcadlově naopak – agónie negativity. Není zrovna příjemné být svědkem tohoto „nepohnutelného šílenství jistoty“ (kde jisté je jen to, že se opravdu nehnou z místa), řízeného bohorovně Neomylnými, kdy se stále dokola opakují tytéž chyby, což se ignoruje až do té míry, jako kdyby žádnou chybu ani nešlo udělat.

 

Duchovně vyhaslé zástupy závislé na chytrých technologiích…

Hlásné trouby světla a lásky, které „jednoduše vědí“…

A neviditelná temná destrukce, na sebeklamu přisátá jako hladový upír…

 

Místy až groteskně nepříčetná situace. Namísto přirozeně světlotemné, pravé lásky schopné živelnosti – kódy, grafy, tabulky, přehrávané řeči o citech a velkohubé sliby vrcholně pravděpodobných existencí z Duté Země a Říše věčného Světla (kdy má člověk strach, jestli si nezapomněl zapnout poklopec, protože tam jsou všichni přímo laboratorně svatí) a v neposlední řadě hymnické popisy, jak se vše skvěle vyvíjí (stačí jen to s vytřeštěnýma očima sledovat, jak nás milují).

Ne světlo & temnota (pravolevohemisférická přirozenost), ale světlo & fyzika. Jak ROBOTI. Systém Android elektronicky i duchovně: Andělsko-Korporátní Egregor.

 

 

* * *

 

Procházíme 21. stoletím (3×7), nesoucím obrovský POTENCIÁL změny. Tento rok (20+17=37) s tím TEORETICKY silně rezonuje (plus určitá dynamika prostředí – 2018, 2019…), což může ale nemusí být PRAKTICKY využito. Vychladne to zřejmě až kolem čísla 2022, zatím to je vyloženě „chemicko-magneticky doprasené“, a to nejen parazitem, ale (pokud je zde nějaké ALE) i chodícími žárovkami z Alcyonu a spol. a dalšími tvořivými machry, kteří místo osvěžujícího, blahodárného STÍNU do všeho jak do guláše sypou Ježíše a jeho archanděly (=nesoběpodobné fraktály; důkaz, že to celé je smyšlená manipulace), hlavně když to prasátkuje jako chovanec ústavu – co nesvítí, je podle těch svíčkových bab automaticky zlo. Chce to vnitřní elektřinu, duchovní a mentální vnitřní oheň, jinak to je celé v pr-…

Systémové podmínky jsou poskytnuty, víc pro nás související správní celky nemohou udělat.

 

Je to jako s vlivem nebeských těles – jejich pohyb koresponduje s našimi psychickými hnutími a pohnutkami, spoluurčují dějovou rovinu, „ukazují nám dveře“, jak by asi řekl Morpheus, „ale projít jimi už musíme sami“. Nikde není psáno, že se tak stane.* Lhostejný, líný zbabělec s pokřiveným míněním o sobě, realitě i smyslu všeho bude nakonec rád, když najde vrata od chlíva (konzumní kyberdemence křížená s nějakým novým supernáboženstvím, blázni si přijdou na své).


* čímž netvrdím opak; líbí se mi na tomto místě výtky typu „nemaluj čerta na zeď“ od těch, kteří tvrdí, že „světlo už v podstatě vyhrálo“ a i dál s klidným svědomím dělají (NITERNĚ) úplné hovno, jako by to jediné, co svedou, bylo čumět (je fakt, že pozornost je dar)

 

* * *

 

ZATMĚNÍ 21. 8. 2017

„Velmi výhodně položené úplné zatmění Slunce se bude odehrávat výhradně nad územím Spojených států. Zatmění začíná v ranních hodinách v severním Pacifiku a končí v Atlantickém oceánu odpoledne. Stín Měsíce postupně přejde přes Oregon, Idaho, Wyoming, Nebrasku, Kansas, Missouri, Kentucky, Tennessee, Severní Karolínu, Georgii a Jižní Karolínu. Nejdéle potrvá ve státě Kentucky 2 minuty 41 sekund, přičemž zde dosáhne Slunce během totality 64° nad obzorem. Jde o nejočekávanější zatmění druhé dekády 21. století, neboť valná část pásu totality přechází přes snadno dostupnou pevninu s několika místy s vysokou pravděpodobností jasného počasí (přes 70 %) a možností okamžitého přesunu.“ – astro.cz

 

PAN-DO-RA

 

Při úplném zatmění slunce jsou vytvořeny ideální podmínky ke ztělesnění „archetypu všech archetypů“ – k průtoku a příjmu páteřních informací. Jde o interakci neprůhledné plochy (STÍN/NIC) a pozorovatele (samotný Fakt Existence), právě to generuje SVĚTLO. Černá a průzračná tvoří ZRCADLO, zdrojovou membránu – vzájemně se obsahují (jedná se o „dvě nekonečna“, bezlimitní sbíhavý pohyb směrem dovnitř a rozbíhavý směrem ven). Černá a průzračná dohromady tvoří ZŘÍDLO – potenciál „všeho, co jest“. Je v tom přítomen zrovna tak ohnivý a světelný KRYSTAL (EMpole, silový kontext, všepohyb) jako SATAN (stínový archetyp, živel nicoty, konstruktivní zdrojové-virtuální peklo, všemožnost) a LUCIFER (princip negativní expozice, bez něhož nelze nic manifestovat).

Modely typu „vzestup“ či „kristovské vědomí“ (namísto krystalické=krista-lidské=křišťálově čisté) všechno záměrně deformují, abychom se před jinak blahodárnou temnotou a „ohněm pekelným“ třásli hrůzou a odevzdali svou suverenitu do rukou „povolaných“, naprogramovaných cvičených opic, které ve skutečnosti vědí starou belu, vůbec nechápou (chápat nechtějí) holografickou povahu reality a nemají vůbec ponětí, co je nedualita – jejich vlastní velikášství jim vrazilo mezi hemisféry klín.

Vysvětlovat těmto sebepostiženým „nadlidem“, že je mnohem lepší dělat VLASTNÍ chyby, nežli jenom něco bezmyšlenkovitě kopírovat a recyklovat, už mě nebaví a už se těším, až si ty paviány s červeným zadkem odtáhne krokodýl a vyválí je ve fosforeskujícím bahně Páté Demence, kam se svými vysokými vibracemi, nehynoucí skromností a morální čistotou zdárně kvalifikovali. pardon

 

 

ZAJÍMAVOST

Souvztažnost stínu a pozorovatele tvoří zdrojovou realitní membránu – zrcadlo, a jelikož realita (zdrojová inteligence) je pohybem a klidem v jednom, má mozaikový charakter (charakter stojaté vlny, vlnového rozhraní), projevuje se jako hyperplastická pozornost – „zřídlo nikoho“, neboli kryptomultiosobnost. Tento „mnohokdokoliv“ či potenciální „mnohotvar jednoho“ tvoří zrcadlovou síň (prostor) a jakmile se jednotlivé části shodnou na společném záměru, paprsky vůle vytvoří odpovídající světelný hologram (světlo, silové pole, informační nosič, knihovnu – bytost).

 

EXPANZE ZDROJOVÉHO VYJÁDŘENÍ

Záměrem zdrojové inteligence je vytvořit ze svých individualizovaných projevů „jiskřivé, žhnoucí hvězdy sebe sama“, doslova d(m)ýchající pece života, s téměř neomezenou možností projevu (od čisté formy vědomí/energie až po zářící-ohnivou, světelnou a nakonec „těžkotonážní“ fyzickou bytost), ale také s plnou odpovědností za svůj mikrovesmír a pohyb v makrovesmíru. Každá taková holografická superstar bude mít své vlastní, plně integrované, mobilní, interaktivní energoinformační pole (knihovnu registrů) v pravděpodobně dosud nejširším dostupném rozsahu (klíčovou „novinkou“ je kontrolované ne-já/ego/tělo z masa a kostí, „herec v dualitě“, superhmotné „rozpůlené“ ztělesnění inteligentního živlu nicoty=žena & muž). Fyzika nehmotného (představivost) a virtuální superhmotnost (silový ekvivalent) se tak budou vzájemně zrcadlit v dosud známé nejzazší míře. Klamavé modely typu „kristovské vědomí“ či „vzestup“ mají za cíl tomuto zabránit a podržet si člověka na neviditelném dálkovém ovladači Skryté Hierarchie (která princip 2v1=3, respektive holografické pravidlo – světlotemný faktor, pravolevohemisférickou přirozenost – pouze imituje, což plodí nesoběpodobnost a to vede k vnitřní deformaci a excitaci predátora v prostoru automatické kolektivní samoorganizační inteligence, jako důsledek sebeklamu a jednosměrně polaritního přeexponování – lenosti myslet sám za sebe a vlastní hlavou).

 

POZNÁMKA

Po zkušenostech s kdekým a kdečím už mohu klidně prohlásit, že jakmile se někdo ohání Kristem, kristovským vědomím a podobně, zcela nepochybně je v područí Bipolárního Egregoru, kde jsou vůle/rozum a cit/empatie od sebe oddělené, pouze jednotu (holografické uspořádání) předstírají pomocí různých hlavně emočně a vibračně zbarvených efektů.

Zdroj-Existence funguje na principu Trojice – Triality a mezi Zdroj a Bytost nelze položit nic kromě Iluze. Prostředník (mesiáš, guru, duchovní autorita), pokud jde o cestu do zdrojové reality, je platný asi jako kapce oceánu je platný deštník. Kapka JE oním oceánem, i když ne součtovou kapacitou, ale „jen“ podstatou.

 

Na pozoru je třeba se mít i v případě Slunečních (a vlastně jakýchkoliv) Symbolů, viz zneužití svastiky Hitlerem (kterého loutkovalo kdovíco) a říkám si, že ani Osobní Kód Jedinečnosti (vlnový podpis identity, otisk individuální podstaty jedince – podobně jako u biometrie) a s tím spojení dračí (kdo chce boží, kosmičtí) architekti by správně neměli mít žádný formálně jednoznačný (snadno zaměřitelný, lokální) název a ve střehu jsem i v případě panslavizmu, neboť predátor (autonomní zrcadlové světy) toho vždy zneužil, PROTOŽE SE MÁ ZAČ CHYTIT A MÁ CO OBRÁTIT. Nezapomeňme, že predátor se pokládá div ne za Vládce Bytí, takže abychom mohli svobodně pracovat s klíčovými slovy a symboly, je třeba opravdu na maximum rozvinout svůj zdrojový-bytostný potenciál, být odvážný, troufalý a ZDRAVĚ (nefalšovaně) pekelně sebevědomý – do čehož zatím lidé a nejen oni mají daleko, jinak by Kristus, svastika či Árjové (Ariani) nikdy nemohli být tak „radioaktivně“ zneužiti. Koneckonců NAHÁ REALITA je BEZEJMENNÁ a i když s některými výrazy rezonujeme, nikdy nejsou univerzálně všeplatné a všesměrové – jsou to vždy jen ukazatele. Zdroj je hyperplastický, v kontextu odvozeného prostředí by bylo nutné použít vždy několik různých slov (přinejmenším hodně silnou čtveřici; když vezmeme v potaz faktor celku a negativu, vizuálně tak operujeme s číslem 144; základ tvoří čtverec o rozměru binárně 10krát10 neboli římsky XxX). Jakmile se takzvaně napojujeme, pracujeme s dechem, klidem, opakováním, silovým kontextem a představivostí, všechno se objevuje a zase rozpouští, je to živel a cit, pohyb, esence – a takový je i ZDROJ, jako zázračné, dýchající, rozvířené, mocné ticho.

 

HLAVOU ZEĎ NEPRORAZÍŠ

Jde o sebeztotožnění se s charakterem a do jisté míry i postavením Zdroje „všeho, co jest“, chápat sebe jako „prodlouženou ruku Absolutna“ a praktikovat to na úrovni vztahu k realitě.

 

* * *

 

Co když kosmičtí architekti pro samé projektování úplně zapomněli na zázrak života?

Vstávají mi hrůzou vlasy na hlavě, když vidím odosobněné (korporátní) koncepce typu „stát jako rodinná firma“ namísto snahy zaměřit se na volnou energii a jednoduchý svobodný život plný fantazie (i takzvaný dospělý se svým způsobem vnímání reality může vrátit do dětství, mně osobně se to výrazně děje; takzvaný fyzicky dospělý je navíc i AKTIVNĚ ROZBALENÝ, je v tom spousta paradoxů a tak to má být). Je nasnadě, že fascinace trhem a principem samoorganizace je jen další úlitbou predátorovi (nebo jak se moderně říká, globálnímu prediktorovi).

 

Zdá se, že Zdroj uvnitř Prazdroje neustále mistrně využívá naší útlocitné falešné tolerance. Tak se sice nikoho nedotkneme, zároveň se ale ani nikam neposuneme. Dobré je si uvědomit, že vztahovačnost je projevem nevědomosti a sobectví („kdo si jako myslíš, že jseš, že se tak urážíš?“), rozhodně je větším přínosem inteligentní, otevřená výměna názorů, než furt jenom jako debílci kreslit srdíčka a předstírat, že svět je rozdělený na světlé a tmavé barvy.

 

Co mě dále napadá, je, že jsou hezké teorie o tom, jaké v budoucnosti budeme superbytosti (což nikdo nepopírá ani nebojkotuje) – což takhle ale nejprve nám zajistit svobodný, zdravý, důstojný život? Vždyť svět je plný nemocnic, úřadů, blázinců, kriminálů a předpisů tak nepopsatelně hloupých, že to působí dojmem, jako kdyby někdo na Zemi pořádal Reality Show a uzavírali se sázky na největšího idiota…

 

Smyslem všeho je blaženě spát, jen občas se jít podívat na druhý břeh. I na tom druhém by to ale mělo být jako rozplývající se sen… Sen ve hmotě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *