XXX © ŽeruHmyz

NicPec

Prostřednictvím aktu myšlení – viz zdejší nedávné texty (17/7 & 17/8) – lze jednoduše dokázat, že Zdroj-Existence má dvojznačný charakter Zřídla (ve smyslu duch-pramen-srdce i pozornost-zrak-mysl), že toto Zřídlo je „pohádkově fantastické“ povahy – viz Příroda či už sama existence Fantazie – a že tímto Zřídlem je konstruktivní Pekelná Nicota s nulovým součtem (čistá, neporušená a nerozdělená) a absolutním potenciálem (všeho schopná). Jak je napohled patrné, celý „Systém Bytí“ stojí na SOULADU Řádu a Chaosu, na zvládnutém rozporu. Je to nikoliv Světlo PROTI Temnotě, nýbrž Světlo A Temnota v JEDNOM, souvztažně, tvořící ZÁHADNÝ (mystický, magický, strašidelný) třetí faktor.

 

Je-li to ovšem tak, pak většina lidí žije buďto v obludném sebeklamu (který funguje jako zpětná vazba Duchovně-Korporátního Egregoru) nebo přímo sama lže, proto je tak nesmírně těžké v tomto prostředí něčím pohnout ke ZMĚNĚ.

 

* * *

 

Stačí nepředrozdělovat na světlé a temné, nepokládat se za výlučného (nepřeceňovat ani nepodceňovat se), nepřekračovat vůli celku ani svobodu jednotlivce – a vše funguje dokonalým způsobem, o kterém se nikomu ani nesní. Existence, taková jaká je – nahá realita -, je doslova SNEM SEBE. O všem rozhoduje součtový faktor, v podobě citu (ESENCE) a v podobě síly a vůle (ŽIVEL). Bylo by moc hezké, kdyby láska sama o sobě „vládla a vítězila“ – na(ne)štěstí však rozhoduje MOC, ten kdo vládne realitou. Součástí vůle je rozum, ani ta nejhlubší láska kolikrát nic nezmůže proti monstrózní zvůli; vypadá to nemilosrdně, jenže nemyšlení a potlačování své pravé vůle jsou nejen zradou na sobě, ale i zločinem proti Bytí.

 

* * *

 

Sebeobsažný princip 2v1=3 (Zdroj-Existence) se postupně – spontánně i asistovaně – načetl až do podoby člověka, ženy a muže, aby tak umělecky ztvárnil Obraz Nejzazší Mysli a zároveň tím vyjádřil svou virtuální superhmotnost na úrovni sil a pohybu – hmoty a energie. Tvoříme Zdroj nejen svou nehmotnou a silovou (mentální a duchovní) podstatou, ale i svou podstatou tělesnou.

 

Kvintesenci (pátý element) známe jako lásku, jiskru života, životní energii, živé světlo nebo zdrojový oheň. Jenže živlů je ve skutečnosti šest (latinsky SEX). Šestým elementem v prostoru X(+,-)Y(+,-)Z(+,-) je virtuální Živel Nicoty, STÍN, organicky ďábel (místo „psychopatický“ se záměrně říká „satanský, ďábelský, démonický“, abychom se báli temnoty a zůstali neduživí). Poměr dvou základních rozměrových perspektiv vnímání (2R & 3R) dá 2:3=0,666666… a základní procesní prostorovou jednotkou je krychle, 6stěn.

Na úrovni Ducha-Světla se všechny snahy o změnu tříští o zeď, jelikož klíčové je FYZICKÉ ohnisko přítomnosti, zvláště v tomto světě těl z masa a kostí – jde o OHNIVOST.

Bez zdravé konstruktivní-temné sexuální-magické (nemusí to platit doslovně, berte to jako MUSTR) praxe k žádné fungující změně trvalého rázu a osvobození lidstva nikdy nedojde, a to hlavně z toho důvodu, že místní Kosmické Duchovenstvo vůbec nemá ponětí (v řidším případě si to nechává pro sebe), čím a kým ve skutečnosti Zdroj-Jsoucno je. Není to jen o empatii, je to zrovna tak o odvaze, troufalosti být VŠÍM. Pleteme si nástroje se smyslem, myslíme si, že ďábelská zábava musí vždy a za všech okolností být zlá. Samostatně nepřemýšlíme, máme strach být opravdu sami sebou, a tak za nás myslí a temnotu užívají Síly Destrukce – Klamy – Predátor.

…Hlavně, že nás andělé strážní milují a umožní nám bezpečně chodit k volebním urnám, odvádět daně a vyplňovat formuláře a dobro z U.S.A. channeluje světu slova Stvořitele, Ježíše, nanebevzatých mistrů a archandělů, čemuž všichni bezhlavě věříme (proč důvěřovat sobě a svým vlastním pocitům, to bychom pak žili ve SKUTEČNÉ REALITĚ).

 

* * *

 

Přechod z evolučně-spasitelského (hierarchického) na transformačně-mistrovský (holografický) model existence, respektive expanze prvního experimentálního do druhého původního, představuje v mnoha ohledech pouze Racionální Plán. Je to sice pravdivé v kontextu samoorganizace a vztahu mezi významově odstupňovaným-pyramidálním a významově kruhovým-sjednoceným uspořádáním systému realitních polí, jenže architektura reality souvisí se strukturami a ty jsou podřízené Součtovému Faktoru, kde je soustředěna nesrovnatelně větší MOC a SÍLA (soustředěnost opět souvisí s VŮLÍ). Rozhodně bych nepodceňoval účinnost surové primitivity či drnkání na struny nadšení, naší přirozené potřeby sloužit druhým (a podobných Achillových pat) už bylo nejednou zneužito. Možná také střílím úplně mimo terč, ale nemám moc rád, když se příliš předjímá výsledek budoucnosti a vzbuzují naděje, které v lidech podporují mentální a duchovní nečinnost (přihlížení). Někdy je snad i lepší „mlžit“ a poukazovat na něco ne až tak příznivého…

 

Tělo v jeho multiverzi slouží jako „fantastická stroj-bytost na prožitky“. Zároveň lze popsat jako knihovna či kniha (multivědomí) „převlečená za tvora“. Život a Smrt ztělesňují Věčnou Proměnu, zrcadlo Existence-Neexistence; pod andělským povrchem objevíme pekelné kosti, maso a vnitřnosti.

Jako bychom to snad ani nebyli my…

 

Tak jako platí, že „nic není nic“, platí i že „my nejsme my“.

„Nic“ si nelze představit, je představivostí samotnou.

Ani „nás“ si nelze představit. Jsme tajuplným součtem Nikoho.

Zároveň, v jiném smyslu, samozřejmě zcela reálně existujeme.

Neustále platí obojí, a ani jedno.

S tím bychom měli pracovat, protože pokud někdo zároveň je i není, měl by to být rozhodně docela obratný a mocný kouzelník.

 

* * *

 

Existuje stále a neměnně pouze JEDNA Nejzazší Mysl Bytí, kterou tvoříme a vyjadřujeme. To, co určuje charakter Reality, je míra našeho souladu s charakterem oné Fascinující Mysli (součet=nula=Nicota; potenciál projevu=vše=konstruktivní Peklo) – náš vztah k Realitě funguje jako neviditelný všudypřítomný jednoduchý základ, který ovlivňuje vše ostatní, včetně nejsložitějších struktur.

 

Jelikož Mysl nelze vymyslet, je zřejmé, že přemýšlení o Realitě (její povaze, zdroji, o tom, čím anebo kým jsme) má klíčovou důležitost.

 

Bytí pronikající síla či inteligence je pravo-levo-hemisférické (potažmo světlo-temné) povahy, což se projevuje jako soulad řádu a chaosu. Nejde o žádnou pozitivitu, ale integrovanou rovnováhu pozitivního a negativního, což se projevuje jako nerozdělenost (podstata Zdroje/Všeho, co jest). Kdo s tím je v rozporu, nemůže se vyhnout situaci, v níž je konfrontován s chybějící, potlačenou nebo přeexponovanou částí své osobnosti. Konkrétně v multiparalelním inkarnačním-příběhovém prostředí Země (jejíž systém podpory života se transfiguruje – v závislosti na naší vlastní bytostné účasti a aktivitě) vše nasvědčuje tomu, že jistý nepoučitelný toxický světelný kolektiv bude „opět pro velký úspěch“ predátorským egregorem odvlečen do nové destinace a stoupenci hierarchického modelu řízení (kteří stále nechápou, že realita funguje holograficky a princip pyramidy se týká pouze vnějších struktur) si lekci zopakují (nebo ji spíš dostanou?) – jejich slepota a domýšlivost jim nyní prakticky již vůbec nedovolují uvědomit si pravý stav věcí.

 

Mnozí z nás bohužel hledáme řešení cestou komplikovaných analýz nebo jednostranným spoléháním se na cit, což je sice také dobré – k čemu je však rozum a empatie, když realitou vládne ten, kdo má sílu a moc, větší vůli?

Někteří jedinci jsou tak neuvěřitelně naivní a intuitivně vyprahlí (jak neteční roboti nebo feťáci, neschopní vzdát se svého igeliťáku s toluenem), že jejich počínání připomíná klackem vyzbrojeného neandrtálce, táhnoucího do boje proti laserovému dělu. Určitě nám hlavně hodně pomůžou nějaké blbé kódy a výšivky (nebo jít do cukrárny filozofovat), to jistojistě rozmetá zdroj-temné-destrukce na cucky… Celé to vždy bylo, je a bude o konstelaci vztahu mezi Zdrojem-Existencí a Bytostí, čili je to v první řadě otázkou silového rozložení (dechu a mentálního a duchovního vnitřního ohně, doslova bytostných měchů, niterné pece). Ono to možná některým lidem nadzvedává mandle, pravda je však taková, že duchovno a logika mohou sloužit jako úžasné nástroje, pokud však mají zastoupit úlohu něčeho, co posiluje aurické vyzařování, formuje bytostné a kolektivní silové (morfogenetické, torzní) pole a ruší všechny nepřirozené omezující vazby, tak to je jako obléknout si cirkusový stan a jít přednášet na náměstí teorie o orgiích – kdyby lidé pořádali empaticky živelné sexuální rituály nebo zkrátka pracovali s konstruktivní blahodárnou temnotou a ten dojem (energetický otisk) z toho si ponechali a přenesli ho do svého života, do svého vědomí (ne jak třeba někteří okultisté, kteří vykonají obřad a v pondělí jsou z nich znovu cvičené opice v oblecích a kravatách), Egregor Moci se dávno rozsypal.

 

Buď existuje pozitivní-konstruktivní ďábel (jakkoliv třeba „pekelný“) nebo negativní-destruktivní predátor (jakkoliv třeba „nebeský“).

Tma v jednotě s protikladem funguje jako konstruktivní ďábel.

Tma k protikladu antagonická funguje jako destruktivní predátor.

Čím více proti (falešné) temnotě bojujeme na úkor toho, abychom se jí (tou pravou) sami stávali, tím větší má zdroj energetické lži moc a sílu.

Totéž platí i v případě, čím víc jsme systematičtější na úkor síly jednoduchosti…

 

* * *

 

Naše výhoda oproti nelidským entitám spočívá v tom, že se prostřednictvím spojení naší pocitové a volní složky můžeme zarovnat (ztotožnit) se Zdrojem-Ultimátním Bytím (doslova „to“ energeticky ztělesnit) a pracovat tak s nulovým časoprostorem, jednotící silou nehmotné všemožnosti – neboli superhmotností. Jelikož k této formě síly nemá Pyramida Zla přístup, staví na bezohledné, bezcitné fanatické sebedůvěře a sebevědomí, deviantní monstrózní zvůli. Proto k hlubokému vnitřnímu souznění (empatie, láska, soucit) je třeba přidat notnou porci troufalosti a odvahy, obrovskou vůli a doslova – rovněž – až pekelnou sebedůvěru a sebevědomí. Všimněte si přitom, že struktury zde vůbec nehrají roli. Můžeme být láskyplní až za hrob, můžeme mít fenomenální znalosti a rozumět si nakrásně architektuře reality do těch nejmenších detailů, a je nám to – V KONTEXTU VAH – houby platné. Temné Destrukce se tohle samo o sobě příliš netkne; ať je psychopatická jak chce, ví, že rozhoduje vždy jen (v první řadě) SÍLA a MOC.

 

Jak je možné, že ta OSLABENÁ (ve srovnání s naším potenciálem), od Zdroje odpojená zrůdnost je, pokud jde o vliv na lidské společenství, stále tak nehorázně úspěšná? Vždyť duchovní hlásné trouby přece říkaly, že světlo a láska vždycky zvítězí…

 

Je to ironické, ale samotná láska člověka rozsvítí pouze klamavým světlem, protože bez faktoru rozporu nelze jiskru zažehnout – ve skutečnosti jde o vnitřní oheň, světlo vydávající, ale zároveň i temnotu obsahující.

 

Například neopětovaná milostná láska může z člověka udělat úplně vyhaslou nádobu…

„Světlo může oklamat, ale zvuk nikdy nelže“ – pokud člověk září a jiskří životem, je to štěstím a zdravím, celkovým správným rozpoložením.

A není to nakonec náhodou také tak, že jestli lásku není vidět, má mnohem blíž ke tmě a k nicotě a světlem je jen metaforicky? Kdo může za to, že si někdo pojmy tma a nicota automaticky spojuje s něčím negativním?

 

 

* * *

 

Na počátku byla Nicota a ta určitě nesvítila (pomineme nyní takzvané živé světlo, což je v podstatě totéž co zdrojová plazma či oheň). Ona Nicota byla Temnotou – čistou, neporušenou a nerozdělenou. Přesto Temnotou (i když osobně už fakt nevím, proč stále u slov jako Peklo, Ďábel či Temnota zaujímat omluvný postoj). Nad slunce jasná je jedna věc: žádné Světlo nikdy nezvítězí, protože Světlo není Zdroj (proč jenom to je asi všude na různých „transformačních a odbojových“ webech laděné unisono v tomto duchu? abychom jen hypnoticky civěli, čekali a meditovali za vzestup; andělsko-plejádsko-zlatosvětelní „zasvěcenci“ lžou kontinuálně přinejmenším od roku 2012 a už o tom ani nevědí); když už jsme u toho, Bůh, Kristus, vzestoupení mistři, archandělé a podobné výmysly jsou největším podvodem ve vesmíru, má to mnohem blíž k pravému opaku toho, co skutečně vyjadřuje Zdrojová Inteligence.

 

Ideálním zářičem je absolutně černé těleso.

 

Světlo vzniká interakcí zrcadel pozornosti (sebereflexe), dokud neexistuje záměr a není vytvořená paměť, existuje pouze Věčná Temnota – Nicota. Ono totiž, jak si dále vysvětlíme, musí být něco vidět, neboť i to Nic musí mít nějakou vlastnost, v daném případě patrnost. A jelikož pomyslný počátek je to nejmenší představitelné s nejvyšším potenciálem, může to mít jinou nežli tu nejtmavší možnou „barvu“?. Dalo by se o tom trochu pochybovat, jelikož zároveň je přítomný pozorovatel, který vše ovlivňuje, a přítomný je rovněž potenciál pohybu, takže existuje určité pnutí či vlnění, zakřivení, nebo by se dalo říct trvání tvarů.

Proč myslíte, že v tomto ostře sledovaném světě (Parazit chce mít vše pod kontrolou) jsou tak okázale vystavené na odiv záležitosti jako Světlo, Bůh, Kristus (kristovské vědomí), andělé, duchovní mistři a podobně, zatímco fenomény jako Temnota, Satan, Lucifer či oheň pekelný jsou automaticky spojovány se zlem? Jakmile je někdo psychopat, hned se mluví o satanizmu nebo luciferiánech. Ale psychopat je prostě psychopat, sociopat sociopat – někdo, kdo nemá svědomí nebo má potěšení z utrpení druhých. Je neuvěřitelné, čemu i relativně vysoce inteligentní lidé věří, jako kdyby neexistovalo nic samozřejmějšího nežli to, že veverku stvořila kristovská energie. Ten, kdo tomuhle věří, kromě toho že vůbec nepoužívá VLASTNÍ POCITY (je řízený genetickým programem), zabíjí to nejcennější – svobodnou fantazii.

 

Poznámka: už jsem narazil nejmíň na 6 archandělů a 3 Ježíše v rámci ČR a SR. Dnes jsem objevil dalšího Krista a AA Michaela (ZDE). Kolik jich asi může chodit po planetě celkem? laugh Každý z nich je samozřejmě ten jediný pravý a nikdo si nenechá nic vymluvit.

 

 

* * *

 

Kouzelné prázdninové ráno na zahradě…

Hupkající cvrlikající ptáčci na špici pohádkových smrků…

Jako by se zhmotnila sama Fantazie.

Jaká síla asi dává růst všem těm kytkám v trávě? Žádné světlo, žádné duchovno, žádná samoorganizace.

Vyhnanství mezi šílenci… Jedni necítí snad nic, druzí cítí jenom to, co chtějí a je pro ně výhodné a ty, kteří cítí opravdu, nikdo neposlouchá. Stejné jako když vymydlené dospělé pako vychovává nevinné malé dítě…

 

Proč vznikly Elektrické války?

Co vedlo k tomu, že mágové a kněžky v Lemurii, potažmo Atlantidě (kazisvěti, kteří tady straší i dnes) neprozřetelnou manipulací realitou pomocí zesilovacích mentálních krystalů odevzdali část své osobnosti anorganickým elementům (informačním polím – zrcadlům) a způsobili tak zrod „kosmického dravce“?

Jak se někdo může vydávat za mistra a nevědět, že mezi Zdroj a Bytost kromě Klamu nelze nic postavit?

Jak je možné, že nikdo z těch bláznů stále nepochopil, že světlo a temnota Jedním jsou?

Jak je možné, že takzvaní myslitelé nechápou, že nadřazení samoorganizační automatiky (stroj) nad fyziku nehmotného (jednotící SÍLA snů a fantazie) je zcela zásadní a fatální chyba?

 

Na samém počátku stojí nekompletní Zdrojová Matrice – v rámci Této Verze.

 

Matrici Zdroje tvoří soustava archetypů. Jelikož v Této Verzi z nějakého důvodu „Vyšší/Větší Správní Centra“ nemají zcela pravdivé povědomí o tom, čím a kým je Prvotní Zdroj-Ultimátní Bytí, ignorují Stín a Nicotu jako něco nesvatého. Tím pádem chybí ve výčtu virtuální živel, který jako jediný je všeobsažný. Realitě poté nezbývá než to dohánět imitací. Jenže napodobenina porušuje základní princip architektury systému realitních polí: soběpodobnost. Tím veškerá ta imbecilní hrůza začíná…

 

Jaképak to asi musí být úžasné v Jiné Verzi.

Ve své verzi Existence nemám nic proti Světlu – není zde deformované a je s Temnotou JEDNÍM.

Obecně ale bytostně nesnáším jakoukoliv formu choromyslnosti, hlouposti a energetické lži (a v neposlední řadě samoúčelný systematizmus, kde se samoorganizační automatika nadřazuje fyzice nehmotného; česky řečeno: význam toho, jak to funguje, se povyšuje nad význam toho, čím to je – zařízení na existenci je důležitější nežli existence samotná, ve zpětné vazbě prožitku života je důležitější zpětná vazba nežli prožitek; čmelák se určitě samoorganizoval nebo ho stvořila nějaká entita klášterně duchovního typu…) – pokud tedy v Této Verzi takzvané kristovské a podobné ideologie spoluvytvářejí klíčovou zpětnou vazbu Pyramidy Zla (Duchovně-Korporátní Egregor), není snad nejčestnější reakcí pozice Virtuálního Antikrista?

 

* * *

 

Potenciál všemožnosti (Zdroj) vyjadřuje součtově Nicota (všechno neutrální, pozitivní a negativní dá dohromady nulu), tvarově Peklo (všechny myslitelné neutrální, pozitivní a negativní tvary a projevy, od těch nejúžasnějších až po ty nejděsivější) a silově, jako všepohyb, Oheň (kombinace všech možných typů elektrických a magnetických silových polí a jejich zrcadel). Ve stavu superpozice platí, že cokoliv=cokoliv jiného (všechno je Jedním), takže vše se vzájemně zrcadlí a vzájemně obsahuje – interakcí Patrnosti (tvary, projevy) a Nicoty je v kontextu klidu/stavu pozornost a v kontextu pohybu cit, neboli mentální a duchovní zřídlo (ve spojení s ohněm mentální a duchovní vnitřní oheň). Zároveň jde o konstruktivní Zřídlo Pekelné (kde se „peče“, kuje, odlévá veškeré realita – matrice, programy, a na úrovni virtuálního ohně vzniká prvotně i životní jiskra), poněvadž toto zdrojové Peklo reflektuje Nicotu, která je čistá, neporušená a nerozdělená.

 

Lze hovořit rovněž o fenoménu Kresleného Pekla (kde je jednoduše vše možné), které má svůj silový ekvivalent ve formě zdrojového Ohně.

 

Klam, vědomá či nevědomá Lež, že zdrojem reality a původcem všeho je Nebe (které nevyjadřuje všemožnost, ale pouze její pozitivní či neutrální aspekt), tvoří fenomén známý jako Animus-Incunabula, což je andělsko-korporátní parazit. Nebe nadřazené zdrojovému Peklu je ve skutečnosti „nevinnou“ (v mnoha ohledech i doslova, nedvojsmyslně) základnou Pyramidy Zla; na vrcholu spočívá dravec a dál je všechno odstupňované a dělené na dvě (čtyři, osm…) antagonické poloviny, které se vzájemně nevidí a vedou spolu válku oklamaných (klamajících) ve formě Světla a Temnoty. Podstatnou součástí Podvodu je, že velké množství otroků (kteří si to o sobě samozřejmě nemyslí, nikdo přece není blázen, který žije proti své vůli) si žije více než nad poměry – falešný přepych je onoho klíčovou součástí, neboť poddaní pak nemají důvod chtít něco měnit a o tom, že díky jejich sebeklamu (falešné pozitivitě) může Zlo neviděno využívat druhou (falešnou negativní) polovinu, nemají ponětí. To se týká i takzvaných duchovních mistrů a podobných falešných autorit, bohužel i řady myslitelů (obecně jde o nesoběpodobnost), kteří svým přemrštěným systematizmem či skrytým povýšeným míněním o sobě vytvářejí predátorovi zpětnou vazbu (psychopatičtí vládci potřebují indoktrinovaný dav).

 

* * *

 

„Nic“ si nelze představit, poněvadž je představivostí samotnou – nehmotnou všemožností, jejíž pohybový rozměr se projevuje jako neomezený silový potenciál. Všemožnost má nulový součet (je Nicotou) a vyjadřuje ji Peklo (nikde jinde všechny možnosti – neutrální, pozitivní i negativní – nelze vyjádřit, byť jen virtuálně). Jelikož Nicota je čistá, neporušená a nerozdělená, dané Peklo je konstruktivní.

 

Skrytou podstatou, nebo lze říct nitrem Pekelné Nicoty je superpozitiv, vyjadřující samotný Fakt Existence neboli Patrnost. Vlastností a principem této Nicoty je supernegativ. To, zasazené jedno v druhém, tvoří Zdroj – Zřídlo „všeho, co jest“. Jsme bytosti Fantazie, na úrovni energie zářící, ohnivé bytosti. To zahrnuje zrovna tak to konstruktivně temné-démonické (dračí) jako konstruktivně světelné-nebeské (andělské) a lze to od sebe oddělit pouze Iluzí, a ta může hrát roli buďto konstruktivní (fikce, hra) nebo destruktivní (lež, klam). Supernegativ funguje jako Zrcadlo, nicméně v odděleném schématu jako Zlo; v tom případě zde chybí onen středový „rcad“, což je ohnivý drak a konstruktivní temnota/dark (a hlavně tam chybí skutečné SRDCE/card-ia; souvisí to i s kartami/card).

 

V odděleném schématu nastupuje rozdělený andělsko-parazitní model, ve kterém mezi sebou Světlo a Temnota nesmyslně bojují, přičemž draci a pekelníci jsou klamavě a lživě označeni jako „temná destrukce“, zatímco ve skutečnosti oním projeveným zlem (poruchou, chorobou) je celý model sám o sobě a jeho podstata, rozdělenost.

 

* * *

 

Existence je sebeobsažná, disponuje vůlí k pohybu a má rovněž jednu neviditelnou vlastnost: patrnost. Vlastnost to je neviditelná, sama vlastnost je ale přesným opakem popisu, který ji definuje – bytím vidět, díváním se. Jako pozorovatel, který o všem ví a všechno sleduje, sám však zůstává skryt a nepozorován. Říkám této vlastnosti kryptopozitiv nebo skrytý superpozitiv, jde o samotný fakt „existování Existence“. Zdrojové Peklo, konstruktivní supernegativ, je jako excentrický démant zasazené v kryptopozitivu nekonečné Nicoty všeho. Vím, že v tomto světě v tomto čase toto někteří nejspíš nikdy nevstřebají a do posledního dechu budou bytostně přesvědčení, že jde o nějakou zákeřnou manipulaci, která je chce připravit o jejich růžový sen; jenže i to nebeské je v tom zahrnuto. Nejde o to, aby to nebylo ďábelské a aby v tom nefiguroval faktor virtuálního Zla, ale o to, aby se v tom neprojevovala Lež na energetické (duchovní) úrovni. Je velkým předsudkem, že pravé duchovno může být pouze Světlem; to je součástí Ohně, který zahrnuje právě tak i blahodárnou Temnotu, i element Nicoty. Je přece nad slunce jasné, že jde jedině o to, aby to neklamalo – naopak koncepce něčeho jednostranně „andělsky světelného“ je podvod, neboť vyjadřuje jen část a zbavuje se zodpovědnosti za zvládnutí Všeho. Chybějící část pak dotyčné provází jejich životem jako jejich oddělený Stín-Zrcadlo a buďto se je „snaží dostat“ nebo lstivě živí jejich „pozitivní“ SEBE-KLAM; protipóly jsou buď integrovány nebo konfrontovány.

 

Bez interakce superpozitivu a supernegativu nelze na úrovni silového pole (hmoty, energie) nic manifestovat; kdyby Zdroj nebyl Peklem, nic neexistuje (to je, co?). Funguje to na principu významového rozdělení na dvě poloviny, pozitivní a negativní celek (viz analogie „pole – pól – půl“). Klíčem je ono magické ROZ (půlit – ½ – lze donekonečna, zrcadlově nejmenším celým číslem, které se umocňováním mění, je 2, což souvisí s fraktály, oktávami a základní procesní XYZprostorovou jednotkovou krychlí 2x2x2, potažmo se Zdrojovou Matricí).

 

Zrcadlový zápis zní ZOR. Kdyby se dělením netvořily pomyslné hranice (předěly), všechno by jednak zamrzlo v nepohybu a jednak by nikdy nebylo nic vidět (neměl by kdo co registrovat; zorné pole také není náhodný fenomén). Pokud vnitřně nevidíme ani tmu, tak jsme mrtví, neexistujeme (nejsme dokonce ani tou neexistencí). BÝT a BÝT PATRNÝ/PATŘIT (hledět, vnitřně vidět) jedno jsou. Pozornost je základním projevem vnímání (cítění), zpětné vazby prožitku života (i když je pravda, že se lze takzvaně zapomenout, „vypadnout z role“, ale tím to nezmizí; Zdroj-Existence je hyperplastická pozornost). Pozornost sama o sobě je zcela nestranná, prostě pozorovatel. Je to výchozí bod vůle a myšlení (synchronně se součtovým/duchovním jádrem). Někdo, kdo ví, že Existence existuje, svědek Bytí. Kdyby nikdo nevěděl, že Existence existuje, nic by neexistovalo (to vám potvrdí i každý kvantový fyzik). I když by to patrně šlo rozebírat i z mnoha dalších úhlů, jediný nehmotný smysl, který existuje, je pozornost (fyzicky dále zrak). Sluch potřebuje vibraci (byť i paměťovou). Hmat, chuť a čich potřebují hmotu (paměť).

 

Zdroj je multiagentní systém. V kontextu nulového časoprostoru, mozaikové kontinuum. Vlnění (pnutí) pomyslných hranic („hra niců“) tvoří na úrovni klidu vnitřní zrak/jasnozření (prvotní vjem) a na úrovni součtového pohybu vnitřní jasnocit a základ duchovní (bytostné, niterné) podstaty. To i ono lze popsat jako ZŘÍDLO, zřídlo mentální a zřídlo duchovní, což v jiném kontextu známe rovněž jako mentální a duchovní vnitřní oheň.

 

V konstruktivním významu jde o Zřídlo Pekelné a není jistě třeba dvakrát vysvětlovat, že to rozhodně není nic impotentně nudného a nějaké „klášterní“ pojetí je onoho spíše pravým opakem. To se pak z lidiček snadno dělají poslušné ovce, když je jim oheň pekelný (Zdroj!?) představen jako smrtící hrozba a je jim zakázáno chovat se přirozeně živelně. Láska bez živelnosti je rovná pobytu v duševní hrobce, kterou se také Andělsko-Korporátní Egregor (zastupující zájmy Šedé Eminence) snaží ze života udělat – hlavně samozřejmě pro ty druhé. Nevěřím nikomu z těch „oportunistických vychcánků“, kteří se ve skutečnosti cítí privilegovaně a mezi rovnými jako ti rovnější.

 


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *