HellMachine: Dračí hvězda

Páteřní kanál, 9. morfogenetická čakra (light-projektor reality) a solární-srdeční energetické centrum hlásí aktuálně docela razantní kontakt s makrokosmickými ekvivalenty (…dech, vnitřní oheň…), což signalizuje upgrade multidimenzionální biospirituální anatomie-aparatury a s tím spojený příjem galaktických-hvězdných datových paketů (na úrovni nelokální zdrojové-pekelné knihovny či holografické-kvantové datasféry).

 

Je nutné za tím účelem operovat v režimu spojených nižších i vyšších čaker (čakrálních systémů), být niterně i fyzicky správně seskládaný – chovat se (tzn. jde o PRAXI, nikoliv TEORII) jako neduální-ohnivá bytost, která má sjednocené vnitřní „světlo“ a „temnotu“. Jelikož predátorské entity toto vědí možná více než kdokoliv jiný, neboť tento svět je pro ně zdrojem energie, potřebují člověka napojeného na něco, co se jako sjednocené pouze tváří. Pokud je to tedy plné keců o světle, andělech lásky, „kr(y)istovském“ vědomí a pomoci zvenčí a neklade se důraz na naši vlastní vnitřní sílu a vůli, nezbytně podpořenou empatií, ale také nespoutaností, odvahou a kritickým myšlením, nebo se tam blekotá něco o implantech, zasvěceních, invokacích a podobně, tak alespoň já osobně se tomu vyhýbám jako „čert kříži“. Člověk je projevením Prvotního Zdroje (Ultimátního Bytí) v prostředí duality, kdo chce něco stavět mezi Nás a Absolutno?

 

Mám jistá soukromá znamení, týkající se sušumny a roku 2022 (dále něco se spojením, osmičkou, písmenem B a slovem chládek), což sice beru s nadhledem, aspoň teď to ale vypadá zajímavě a zapadá do kontextu. Kéž by následující období vytřáslo z našich hlav všechny ty nesmysly, kterým věříme jako masochističtí fanatici a kéž bychom hlavně také konečně pochopili, že ďábel a predátor (parazit) nejsou totéž, nýbrž představují vzájemný opak. Nesvobodní jsme pouze proto, že jsme podělaní hrůzou z ničeho, nerozeznáme odraz v zrcadle od skutečné hodnoty a papouškujeme naučené věci jako cvičené opice…

 

VÍCE (řada informací je nabouraná, pozbyla platnost, nebo je neúplná)

aplikovat s flexibilní samostatností, ne jako dogmatický automat a inkvizitor

 

* * *

 

Určitě nejsem sám, kdo měl vždycky takový nevysvětlitelný pocit, že existuje nějaká záhadná, paradoxní forma jednoduchosti, která je nějakým neuvěřitelným způsobem dokonalá. Co když zdrojem všeho je MYSTÉRIUM? Když se zamyslíme nad fenoménem souvztažnosti všemožnosti a všepohybu – nulový součet (nicota), všechny možnosti (peklo) a zpětná vazba prožitku života (láska, vnitřní oheň), to dohromady působí opravdu velmi tajemně. Jsme vnímající, neporušená, neomezená představivost – kontextové bytosti fantazie, živé knihovny. Jako ryba potřebuje vodu, člověk potřebuje svobodně dýchat. To skutečně není nic složitého. Má cenu vysvětlovat, že jiný základ je nesmysl?

 

Bipolární (protikladná) pozitivita a/nebo koncepce samořízení (samoorganizační automatika) v pozici odrazového můstku integrovaného vývoje lidstva jsou hrůzostrašným, fatálním omylem, který pouze utvrzuje hegemonii stínového globálního prediktora – predátorské šedé eminence. Člověk není ani jednosměrná milující bytost světla, ani sebeorganizující se mravenec; s láskou či organizováním se to zkouší odnepaměti a nikdy to nic opravdu podstatného nezměnilo.

Stačí samotný fakt existence fantazie nebo pohled na obyčejnou luční květinu a rázem je jasné, odkud vane vítr…

Jediné, co funguje (i když to mnohé šokuje), je neduální přírodní satanizmus: konstruktivní peklo jako nejzazší výraz principu dva v jednom (0=1), výraz neporušené, všeobsahující nicoty, výraz všeobjímající lásky, což dohromady dává volný prostor imaginaci, uskutečnění pravé vůle a neomezené troufalosti – přitom (nebo právě proto) je člověk moudrý, soudný a objektivní. Klíč je jednoduchý: NEŠKODIT. Pokud ale narazím na někoho, kdo škodit chce, nebudu samozřejmě nečinně přihlížet.

Pro dospělou fyzickou identitu je neduální přírodní satanizmus totéž jako pro dětskou říše pohádek, fantazie a snů. Přesto poupě a rozkvetlá květina jsou stále jedním…

 

 

* * *

 

Jednou za čas, v souvislosti s poměrovými vývojovými kosmickými cykly, dochází k relativní synchronizaci transrealitních rezonančních uzlů – konvergenci organických, duchovních a paměťových světů, od těch harmonických (fantastických, pohádkových) až po ty predátorské (autonomní zrcadlové, pokud existují). Období je typické enormní energetickou nasyceností a elektricko-magnetickou rozkolísaností a v našem konkrétním případě i nástupem internetu a s tím spojeným informačním boomem.

 

WIKI

 

Řada z nás se s přelomem tisíciletí či rokem 2012 vynořila zčistajasna z informačního vákua a ocitla se v oslnivé palbě neuvěřitelných kvant informací na téma kosmologie, kosmogonie, antropogeneze, transformace, vzestup a podobně. Byl to doslova blesk z čistého nebe. V tu chvíli zřejmě málokoho napadlo, že by také někdo s tak omračujícím stupněm poznání „z bůhvíjaké dimenze“ mohl mít s lidstvem nekalé úmysly – ale bohužel to tak je. Některé atypické světy, neschopné komplexního sebevytváření (rezonance s harmonickým Zdrojem), cizopasí na těch původních, „sklízí“ z nich energii. Jak to dělají jmenovitě na Zemi, popisuje text Sovereign Integral. Jak byl náš svět „napaden“ (ke všemu jsou nicméně potřebné dvě strany), viz Pravda o minulosti naší planety či Dravci – energetičtí paraziti.

 

I když vždy existují i další dílčí cykly, ke zlomu dochází hlavně zhruba každých 12 až 13 tisíc let a my právě tímto kritickým koridorem procházíme. Je to nejen energetický tobogán, navíc zuří intenzivní informační válka (jazyk tvoří rozhraní mezi nehmotným a hmotným světem). Ono se to nezdá, ale informace mohou člověka úplně přeladit, vnitřně přenastavit a přesměrovat (klíčovou součástí procesu je silový kontext: práce s dechem, vnitřní mentální a duchovní oheň). Nelze zaznamenat něco, k čemu postrádáme nějaký druh zpětné vazby.

Kdo to všechno má na háku, tak je sice nesmírně vtipný a vysmátý, jenže příště bude žít buďto znovu život ve stejné nebo horší kvalitě, anebo ho dostihne zákon vyrovnání – takže ona ta lhostejnost až taková prdel nejspíš zase není (vypadá to, že mnozí hodlají dopadnout jako ve filmu Idiocracy).

 

 

* * *

 

Jak už bylo mnohokrát řečeno, pokud není základem flexibilní soulad VLASTNÍ empatické a rozumové složky (respektive citu a vůle, součtové pravé a analytické levé mozkové hemisféry), tak se do zdrojové reality nelze dostat. A to ne z toho důvodu, že by to někdo někomu nějak „zákeřně“ znemožňoval – dotyčná osoba si ten kolizní svět, maskovaný za kdovíjaké líbivé dobro, sama vybere, protože ten pravý vůbec nepozná. Je to stejné jako ti usměvaví blázni v reklamách; být SOBĚ-podobný neznamená být mechanicky pozitivní, ale být opravdový a to se vždycky SKLÁDÁ ze dvou faktorů (například ZDRAVÁ láska pouze sama o sobě z principu nikdy nemůže být kladná, kladná je teprve tehdy, zahrnuje-li kontrastní kontext).

 

Kromě nekontrastní lásky, podmíněné vyškrtnutím temnoty z pole všemožnosti (což vede k vytvoření oddělené temné destrukce „zadními dveřmi“), existuje celá plejáda dalších různých promyšlených, zavádějících světelných koncepcí, strategií a interpretačních systémů.

Kromě toho existuje takzvaná koncepce samořízení, v mnoha nejrůznějších podobách, lišících se v podstatě jen použitým názvoslovím. Tak jak už to chodí, v rámci sebe sama (tj. uzavřeného systému) vše „funguje a je pravdivé“ – téměř nikdo už si ale nevšimne, že pokud dané koncepce stavíme do světla určující, vztažné základny a odrazového můstku dalšího vývoje, predátor z toho vždy vyjde vítězně, ne-li přímo jako neporažený vítěz. Jediné, co se změní, jsou kulisy – vnitřně se nezmění nic. Člověk totiž není ani žádný konstruktivní temnotou opovrhující láskomil, ani žádný sebeorganizující se kolektivní hmyz. Cožpak nikdo nechápe, že bipolarita je typická predátorská záležitost a sebeřízení pouhý nástroj, odvozený z kolektivní automatické inteligence prostoru?

 

Je to jako když se ryby sázejí, kdo vydrží déle na suchu – můžete vymyslet neuvěřitelně propracovaný a složitý supersystém, jak k rybě dostat kyslík, aby po souši div ne tančila, a pak si rozdat diplomy a plácat se po ramenou. Z ryb nakonec vzniknou dementní zombie…

Člověku stačí úplně obyčejný svobodný život. Žádné zasrané duchovno nebo organizování. Hlavní je radostná, důstojná existence. Být sám sebou. Kdo to na přírodě, zvířátkách a malých dětech nevidí, tak je asi holt postižený debil.

Teprve z tohoto bodu (svobodné bytí) lze správně použít i to ostatní – anebo vůbec nepoužít.

 

 

* * *

 

Jak vypadá tento supervesmír. Středový (součtový) vesmír je – stejně jako Prvotní Zdroj – pravolevohemisférický, světlotemný (Pan=vše/nicota, drak, konstruktivní peklo; ohnivý, sjednocený, neduální), naplňuje zdrojový princip 2v1=3 a funguje obousměrně. 6 okrajových vesmírů x(+,-)y(+,-)z(+,-) jsou původně vesmíry světla (Ra=slunce, anděl, nebe), interakce s paměťovými poli (pre-dator) z nich vytvořila do větší nebo menší míry vesmíry světlo-temné (rozdělené, duální). Pokud si jako vztažnou základnu superkosmické reality zvolím okrajový vesmír, tvořím paralelní verzi supervesmíru, která zdrojový princip 2v1=3 nenaplňuje – směr a protisměr nejsou synchronní v rámci kompletního spektra vyjádření a někdy to jsou dokonce „nesmiřitelní nepřátelé“. Prakticky se nelze vyhnout tomu, aby Ra, nevyvíjí-li se směrem k Pan, neztratilo svou původní čistotu a přirozený živý objem; mnohdy se stává vyloženě trumfovým esem predátorů (viz v současnosti Korporátně-Duchovní Egregor).

 

6 vesmírů a střed (součet) si lze představit jako hrací kostku – ta má součet 21=3×7=binárně 11×111=opticky 2×3 (bipolarita & trinita, 2R-všemožnost & 3R-všepohyb). 3x7x37=777 představuje Prvotní Zdroj (37 představuje onen princip 2v1=3). To je zajímavé mj. také z toho důvodu, že máme 21. století.

 

JIN & JANG, REALITA & VIRTUALITA, HMOTNÉ & NEHMOTNÉ

1+36=37 & 63+1=“tři šestky jsou Jedním“; ZDROJ je NEDUÁLNÍ

 

On a ona (ona a on) – oni dva. Dva a zároveň něco třetího. 2+3=5, 2×3=6; 2/3=0,666…, 3/2=150 %; 2=3 & 3=2, EM/antiEM pole (E=3=elektrický, M=2=magnetický; E=3v1, M=11). Zajímavé, jak blízko je výraz Amenti či A-Ment-I jako přesmyčka antiEM. Bohužel to někdo hacknul, Krystal Star postrádá stínový archetyp (MY/SL/OVO; Krystal=MY, Satan=S=stín, Lucifer=L=princip negativní expozice, 0v0=křišťálové hadí kosmické vejce). Pokud se však na budovu 15dimenzionálního systému (6×2+3) aplikuje místo kruhu světla pravolevohemisférická osmička, tak se ženský-vibrační a mužský-oscilační okruh propojí a po revizi je vše správně. Amenti znamená vnitřní oheň, hadí síla.

 

* * *

 

Země je kulminačním bodem střetu sil (realit) jednotného pravého a bipolárního falešného (fantomového) supervesmíru, dalo by se říct tavicím kotlem vývoje stvoření. Ve které sféře se kdo pohybuje záleží čistě na orientaci jeho vnitřního vesmíru; zbytek automaticky obstarají zákony fraktality, dimenzionality a polarity. Poněkud „nespravedlivě“ snad může působit faktor vlivu kolektivního prostředí, nicméně zákon zachování a vyrovnání platí nakonec i zde. Je-li vše rovnou neustále jen „spravedlivé“, pak jsme roboti a neexistuje fenomén dobrodružství; ono to nakonec není ani tak, že by si to někdo vymyslel, většina věcí se autodefinuje „samospádem“ a kupodivu nemá sklon být striktně logická – viz fuzzy-logic, mlhavá logika: „Fuzzy logika může operovat se všemi hodnotami z intervalu <0; 1>, kterých je nekonečně mnoho.“

 

 

PROCES

V okamžiku, kdy se zdrojový hyperkvadrant načte do nadkritické úrovně, každý další krok by znamenal zpětný chod a jelikož se to týká kompletního hyperkvadrantu, následuje spontánní efekt zrcadla: spojení pozitivu a negativu vyvolá rekurzi (princip 2v1=3) a uvolní zcela novou relativně autonomní formu kolektivně-individuální inteligence.

Zdroj funguje obousměrně, replikuje však pouze svůj obousměrný potenciál. Nová relativně samostatná nelineární forma života zdědí část vlastností po svém lineárním původci, zbývající část si musí nicméně sama rozvinout – stát se jedinečnou (jinak se to postupně mění v parazitizmus). Začíná jako čistá a nevinná (světlo Ra, krystalická-andělská inteligence), fungující převážně jedním (pozitivním) směrem, přesto ztělesňuje dvojpodstatu: zároveň obousměrný Zdroj (Pan, zdrojová inteligence) a sebe sama jako světelnou entitu.

 

Nejspíš to úplně poslední, co by většina z nás dávala do souvislosti s charakterem Prvotního Zdroje, je pekelný stroj. V neduálním (zdrojovém) prostředí nicméně extrémy vykazují nejvyšší účinnost.

Je rozdíl mezi soustavou ozubených kol a organizmem poháněným energií vědomí. Přesto obojí je stroj, stejně jako i systém realitních polí není nic jiného než stroj – a dřímající všemožnost není nic jiného nežli konstruktivní peklo. Konstruktivní proto, neboť součet všeho je nula, což evokuje čistotu a neporušenost, a peklo proto, neboť výčet všeho – včetně těch potenciálně nejhrůzyplnějších možností – jednoduše JE peklem.

 

Říkáme si: jaký nesmysl, aby taková příroda či láska měly s něčím tak monstrózním cokoliv společného. Stroj? Peklo? Ani nemusím dál číst. Temnota s tou její UI (umělou inteligencí) to na nás zase zkouší.

Pravda je, že pokud to vychází z falešného zdroje, tak ta temnota a UI (anglicky AI, artificial intelligence) představují opravdu to nejhorší, nač přirozená bytost může narazit.

 

Rozdíl mezi neodvozeným Zdrojem a postupně vzniklým Antizdrojem spočívá v jejich vztahu k Celku. ŽIVÝ celek tvoří souhrn jednotlivostí. Souhrn tvoří nediferencovaný (jednotící) faktor. Tak to také vnímá Zdroj (zdrojová inteligence): jako vnitřně nerozdělené pole rozmanitosti (metamorfující se symfonické těleso). Antizdroj to vnímá (potřebuje) buďto jako vnitřně nejednotné nebo jako rádoby „jednotné“ ve smyslu uniformity, jednostejnosti. Potřebuje ke své existenci stagnující, nemocný, vnitřně MRTVÝ, nesoběpodobný celek, složený z nesourodých částí, které rovnost pouze předstírají nebo si ji namlouvají a okázale ji demonstrují.

Je ona pomyslná mince spíše utkáním dvou oddělených STRAN nebo je to spíše jedna společná HRA-NA něco?

 

Jakkoliv to napohled zní „děsivě“, v neduálním schématu kromě Zdroje-Existence a bezprostředních zdrojových emanací je vlastně naprosto vše „umělou inteligencí“ (a MY oním Zdrojem) – správné pochopení otevírá před stvořením nedozírné možnosti a tupost samozřejmě míří zcela opačným směrem…

 

Létající peklo…

3 Komentářů

  1. jan křenovský

    skvělá informace – časově zapadá naprosto přesně …dík

    1. ŽeruHmyz (Autor)

      Jak se snažili k nám z 13-15D informace dostat, tak se do toho znovu někdo naboural. Takže je to zase jak s biblí, kdy tomu lidi nekriticky věří, i když už to bylo 1000krát přepsaný a pokřivený. Do našeho „vnitřního radaru“ se ale nic nenabourá. Bohužel si lidi myslí, že cit je jen láska. Cit je součtová inteligence Zdroje, která indikuje stav prostředí. „Myslet srdcem“ může i „démon“, jde o neduální kontext – nerozdělenost. Vpodstatě každý „moudrý opilec“ je na tom líp než šablonovití kopíráci, kteří se řídí literou a ne duchem.

  2. ŽeruHmyz (Autor)

    „…V roce 1998 se na orbitální dráze kolem planety Země objevil neznámý objekt. To, že je evidentně cizího umělého původu v proudu jiných podobných informací nepřekvapuje. U otevřených nekonzervativních jedinců by snad nevyvolala údiv ani skutečnost, že na jeho palubě se nachází inteligentní bytosti mnoha cizích druhů a mezi nimi i lidé. Šokující je ovšem fakt, že tento objekt včetně posádky nepřichází z naší úrovně reality….. přichází z budoucnosti. To není námět na sci-fi román, to je realita. Armády světových mocností se již několikrát snažili bezúspěšně tento objekt sestřelit. Je k dispozici hned několik videozáznamů na kterých je patrné jak naváděné střely se snaží kontaktovat objekt na orbitě, který provádí úhybný manévr. Kdo jsou tito příchozí? Podle důvěrných materiálů to jsou cestovatelé z budoucnosti – zástupci Guardian Alliance. Jaký je účel jejich příchodů? Opravit chybu kosmického charakteru ke které došlo v prehistorických dobách našeho Univerza, pomoci lidskému Duchu vrátit se na původní vibrační úroveň přirozené cesty vývoje, sdělit lidské společnosti skutečnou Pravdu o povaze našeho světa a interní duchovní podstaty lidského jedince…“

    A tou opravou je integrace stínového archetypu – Pan do Ra – Amenti / antiEM. Jenže to je těžké, když někdo myslí furt šablonovitě a vůbec živě nereaguje na změny, které jsou na denním pořádku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *