Euforie sebeklamu

Podmínky určuje ten, kdo má sílu a moc – ten, kdo vládne realitou. To se samozřejmě týká i dění na Zemi a případné integrované fungující ZMĚNY trvalého charakteru.

O konkrétní silovou konstelaci a jednoduché, leč maximálně účelné prostředky jako by se však kromě Mrtvých zrcadel, která to zde po tisíce let „zaklínají“, nikdo nezajímal… Nekonečné polovylhané informace, komerční, samoúčelné či až směšně zbytečně detailní analýzy k ničemu a mentálně retardované bláboly o světle a o lásce; tak chce někdo přemoci Mocnosti zla a dosáhnout svobody?

 

Aby účinnost byla co nejvyšší, je třeba vyjít z jasného a jednoduchého základu (který potenciálně zahrnuje vše, není však strukturováním ovlivněn) – pracovat přímo a nekomplikovaně s čistým celkem.

 

Jediný rozdíl mezi Námi jako zdrojovými identitami a Klamy – Pyramidou zla – spočívá v tom, že Klamy používají rozdělený (duální) model. Zdrojová identita používá model sjednocený (neduální) – neznamená to, že žádná dualita neexistuje, jenom váha je položená na jednotě (rovnocennosti; a to ne z nějakých „sentimentálních“ důvodů, zdrojová identita má holografický charakter – je Zdrojem samotným v určité zašifrované podobě). Také to neznamená, že tomu nemůžeme takzvaně šlápnout na krk a používat nástroje duality – v neduálním prostředí by to nebylo nutné, ale v dualitě máme nejen právo, máme doslova svatou povinnost proti klamu a lži bojovat. Jsme za tím účelem obdařeni perfektní navigací zvanou cit a intuice.

 

Velikou výhodou Klamů je, že jsou bezcitné, vnitřně slepé. Vůbec jim nezáleží na tom, co prožíváme, pouze z nás potřebují dolovat (proto lidé tak nesmyslně otročí a jsou systematizováni v totálním rozporu se vším přirozeným). Absence svědomí umožňuje loutkám Zla používat strašlivé, nelidské prostředky – je třeba si na tomto místě uvědomit, že jako nástroj manipulace realitou je to vrcholně efektivní. Konkrétně se jedná o rituální magii, různé děsivé seance. To ve stoupencích Zla živí fanatickou „víru ve svou věc“, sebedůvěru a sebevědomí, pokládají se za Bohy, vládce bytí.

Uvědomujete si, že ve skutečnosti jsme těmito BOHY a VLÁDCI MY, byť v onom nerozděleném smyslu? Jakým hloupostem a jakým hlupákům jsme to uvěřili?

 

A teď si představte – možná toho jste sami součástí – že na onu Temnou Destrukci takzvané Síly Světla cílí láskou (láskyplným klidem, veselým naložením), společnými meditacemi, šířením informací, přesvědčené, že slunce a sám vesmír, ba dokonce různé pokročilé světelné civilizace jim v jejich úsilí vytrvale pomáhají – takže Zlo nemá šanci a Světlo už vlastně vyhrálo, všechno už to je jen otázka času a trpělivosti. Nelze zpochybňovat průchod Země (sluneční soustavy) turbulentním a pro mnohé velmi vysilujícím energetickým koridorem (což je určitá fyzikální záležitost, související s kosmickými cykly), uvědomují si však někteří, že téměř všechny ty chvalozpěvy o „neuvěřitelných změnách“ a velkohubé „sliby budoucnosti“ probíhají pouze v mediálním prostředí a prostředí internetu? Vůbec ne ve fyzickém ohnisku přítomnosti?

 

Pak tu máme další tábor na té Správné straně, a to jsou analytici. Podotýkám, že nemám nic ani proti meditacím, ani nejsem proti Světlu a nejsem ani proti analýzám politické a energetické (duchovní) situace. Sám se zabývám architekturou systému realitních polí a věnuji se „šíleným rozborům“. Nejde tedy o to toho zanechat – ale pochopit, že to VŮBEC není to podstatné. Protože láskyplnost, pospolitost, pozitivita, hltání a šíření informací (mnohdy vyložených fabulací) a maniakální znalost „podrobností podrobností uvnitř podrobností“ působí vedle oné monstrózní zvůle a deviantní, monumentální sebejistoty jako plivnutí do propasti nekonečna. Jako kdyby cvok dostal na víkend propustku a jelikož ví, že se musí stejně zase vrátit zpátky do cvokhauzu, na svobodě nemá smysl nic měnit (jenom si tak trochu zatrdlujeme, he he he he he he).

 

Jde tu přeci, u všech rohatých, o účinek a konkrétní výsledky. Jako kdyby lidé, zmagoření vlivem zrcadlových světů, byli ještě slepější nežli Klamy…

 

Vezmeme-li v potaz, že primární zdrojovou energií je oheň a že světlo je jen jeho část (což evokuje dualitu, neúplnost) a že analýza se zaměřuje na průchod labyrintem komplikací (zatímco síly Zla dělají jednoduše bum bum prásk) – a to navíc jen teoretický, neexistuje snad kontraproduktivnější přístup. Je třeba naléhavě zařadit nějakou ohnivou, třeskutou praxi, být nejen empatický a racionální, ale zrovna tak i navýsost troufalý, rozvinout pekelné sebevědomí. Valit se jako živel, požár, povodeň… Ostatně proč z pozice zdrojové identity sám nepoužívat magické rituály, třeba sexuální nebo nějaké konstruktivně temné (ohnivé) – hlavně už konečně zavřít huby těm vymytým hlavám, co si říkají zasvěcenci.

 

Jenže už mám takový intenzivní pocit, že fungující řešení nikoho nezajímá, že se všichni definitivně ztratili v bludišti sebeklamu (do sebe zahleděnosti) a nesmyslů, zblbnutí z jakýchsi obláčkových teorií, věčného čekání na něco a interpretačních schémat, která nemohou setřást. Všimněte si také, že přírodu to celé vůbec nezajímá – zvířátka a malé děti jsou stále stejně dokonalé a říše snů a fantazie jakbysmet. To vypadá možná jako protimluv, ale nehmotná představivost funguje zároveň jako virtuální superhmotnost a jejím zrcadlem (které existuje vždy) je SÍLA par excellence.

 

Nicota je potenciálem všeho a danou všemožnost vyjadřuje PEKLO v jeho původně konstruktivní podobě, neboť pouze v „kresleném pekle“ mohou být přítomné všechny myslitelné pozitivní i negativní věci. Peklo je místo s nulovým součtem a absolutním vyjádřením, jinak řečeno je to ZDROJ. To je to, co před námi Klamy (respektive náš vlastní sebeklam, domýšlivost a nevědomost) ukrývají. Nebe postavené na piedestal a komplikovanost zbavená jednoduchosti jsou trumfovými esy Pyramidy zla – predátorských Klamů. „Zapomeňte na vůli, moc a sílu, zapomeňte, že jste bohové, milujte a sviťte, informujte a nekonečně analyzujte. A stále si opakujte: to ďábel (temnota) je zlo, ne my, váš Sebeklam.“

 

O DĚNÍ a tedy i o ZMĚNĚ rozhoduje něco tak jednoduchého, jako je vztah k realitě. To potenciálně zahrnuje VŠE a zároveň to veškerou strukturovanou složitost nechává za sebou. Právě maximální ÚČINNOST je to, oč tu jde.

 

Činitelem změny je patřičnost konstelace vztahu (efektivní souvztažnost) mezi realitou a identitou, což se silově projevuje jako duchovní a mentální vnitřní oheň – dech a představivost (pohyb a klid, organické a virtuální), všepohyb a všemožnost, přičemž klíčová je eliminace faktoru velikosti ve smyslu významové hodnoty.

 

Jako by snad některé texty na 63+1 spadly odněkud z fantastické budoucnosti. Uvědomil jsem si, že v tomto světě má nejen nebe přednost před peklem, tedy aspekt před všemožností, ale dokonce i samoorganizační automatika má přednost před fyzikou nehmotného, tedy omezené fyzické před neomezeným nefyzickým. Zatímco fantazii se meze nekladou, duchovno a logika (řízení procesů) pohřbívají zdejší realitu zaživa.

 

Co svět světem stojí, usilují neživá pole – Klamy – o vytvoření ultimátní mrtvé (nelidské, protipřírodní, kyberduchovní) reality. Proti nim stojí člověk jakožto Zdroj. Podstatou svobodné, pohádkově fantastické reality je fyzika nehmotného – faktor jednotící síly imaginace (kde si zdánlivě „zlý“ ďábel podává s úžasným malým děckem ruku).

 

Klamy koumají.

 

YOUTUBE

 

 

Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.“ – Occamova břitva

 

Faktem ovšem je, že prosté a jednoduché odpovědi bývají většinou ty správné. Pokud dokážete jakýkoli problém logicky a srozumitelně vysvětlit jednou větou, v 99 % případů máte správnou odpověď. Předkládá-li vám na stejný dotaz někdo zbytečně složitý a dlouhý výklad, jeho odpověď je patrně zavádějící či dokonce alibistická.“ – První Česko – Slovenský Chrám Církve Satanovy

 

5 komentářů


  1. // Odpovědět

    Tak jsem to zvýraznil.
    Jinak fyzikálně se samozřejmě něco výrazně děje, jenže to chce zpětnou vazbu zevnitř nás a není to o fyzice vnějšího vesmíru. Společensky se nic neposouvá, z technologií dav magoří a masmédia furt melou svůj dementní nesmysl.
    Největší problém je neustálý podceňování „sil destrukce“ a strach sám konstruktivně temnotu použít, tady se to láme.
    Spirála časem opět dosáhne konce a začne se klesat.


  2. // Odpovědět

    …uvědomují si však někteří, že téměř všechny ty chvalozpěvy o „neuvěřitelných změnách“ a velkohubé „sliby budoucnosti“ probíhají pouze v mediálním prostředí a prostředí internetu? Vůbec ne ve fyzickém ohnisku přítomnosti ?“

    Mozna bys to mel Martine v tom clanku zvyraznit, je to neco nezpochybnitelneho a jednoduseji se to vysvetlit neda. A genialita spociva v jednoduchosti, tady je to prokazatelne. Co je slozite a komplikovane to je na zmateni. yes


  3. // Odpovědět

    Dobrý večer Martine, skvělý článek, zejména pak věta…“uvědomují si však někteří, že téměř všechny ty chvalozpěvy o „neuvěřitelných změnách“ a velkohubé „sliby budoucnosti“ probíhají pouze v mediálním prostředí a prostředí internetu? Vůbec ne ve fyzickém ohnisku přítomnosti ?“ Myslím, že více srozumitelněji to snad již napsat nešlo good


    1. // Odpovědět

      Ahoj Milane smile Několikrát jsem byl svědkem, jak nejmenované duchovní autority svoje ovečky krmily prohlášením, že už jsme v podstatě v 5. dimenzi, akorát to nevidíme a ta manifestace má časovej skluz. A kdo to zpochybní, tak má samozřejmě „nízké vibrace“. wacko K tomu bych jen dodal, že zdrojová identita, „jádro naší bytosti“ vůbec nevibruje, ale spíš to lze popsat jako plynutí nebo takový tekoucí stav, související s povahou hyperprostoru. Proto je úplně jedno, v jaké jsme „dimenzi“, jde o to jen integrovat prostředí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *