S ďáblem na straně pravdy

Úvod do textu: „Představa, že globální ZMĚNY světa lze dosáhnout na spirituální, organizační, politické, ekonomické či sociální úrovni, je zcela scestná. Je třeba pochopit základy reality, nahé existence jako takové, a ztotožnit se s jejími principy. Není to otázka filozofie, ale PRAXE, práce s myšlením a silovým kontextem, dechem…“

 

63+1 CHESS KEY – 2017/7

 

Když se zamyslíme nad tím, kým anebo čím jsme, vhodnou definicí by mohla být „vnímající, zkoumající pozornost“, „snící mysl“ a podobně – což lze podle souvislostí popsat dále i jinak (duch, vědomí, inteligence…), ale klíčové je hlavně jedno (viz níže): princip 2v1, kde se sice vzájemně reflektují dva faktory (dualita), které však současně od sebe nelze oddělit (jednotící síla). Jsme tudíž od přírody paradoxní, rozporuplné bytosti – naší podstatou je soulad řádu (světlo) a chaosu (temnota).

 

Princip 2v1 (zpětná vazba prožitku života, sebe si vědomé vědomí, mysl přemýšlející o sobě) přirozeně vyplývá z charakteru XYZprostoru (silový všepohyb, tvarová všemožnost), který lze jednak vnímat třírozměrně (hmota) i dvourozměrně (obraz) a jednak má vždy svou horizontální i vertikální perspektivu. Pokud vytvoříme posloupnou horizontální řadu různých prvků (elementů), kde každý z nich má své vlastní silové pole (bez něho by se neprojevil), otočením řady do pravého úhlu – v gravitačním prostředí – se příslušné síly sečtou a vznikne tak součtový element (živel), což umožňuje nediferencované vnímání, které známe jako cit nebo intuici (skupina existuje i ve formě skupenství). Už jen proto, že tato alternativa je součástí potenciálu všemožnosti (dřímajícího absolutna, nehmotné představivosti), nutně musí existovat dva simultánní způsoby myšlení – ty známe jako pravohemisférický (vnímání a zkoumání všeho naráz) a levohemisférický (diferenciace, analýza), neboli duchovní a mentální vnitřní oheň (oheň je optimální neutrální silová konstelace, tvořící základní zdrojové EM/antiEM pole).

 

Oba přístupy k realitě se bezlimitně vzájemně reflektují (zrcadlí) a obsahují, vždy existují jeden v druhém. Kdyby existovala jen levá (mozková nebo jiná) hemisféra, byli bychom STROJE; kdyby existovala jen pravá, vše by bylo neměnně pouze věčným NEHMOTNÝM duchem. Daný vztah lze vyjádřit i popisem „temnota – světlo“ nebo dokonce „zlo – život“ či „neláska – láska“. Podstatné je, že jednak z potenciálu všemožnosti nelze nic odstranit (je jako nepopsaný list, na který lze nakreslit absolutně cokoliv) a jednak původně vše existuje ve stavu dokonalé čistoty, neporušenosti a neoddělenosti. Ono to tak na té základní úrovni platí neměnně neustále, myšlenková bytost/entita je však současně i bytostí/entitou myslící vlastním jedinečným způsobem a může dostat nápad věc různě zkoumat, může se ztratit v labyrintu myšlenek a na prvotní (věčnou) dokonalost, jejímž základem je, že sice existují dvě různé perspektivy vnímání, tyto však od sebe nelze oddělit, může zapomenout.

 

 

V případě, že nepředrozdělujeme, vše je pohádkově fantastické a realitě je úplně jedno, zda je něco takzvaně andělské nebo takzvaně ďábelské, neboť v dané situaci nikdo a nic ničemu a nikomu neškodí – dochází k naplňování skutečné, pravé vůle, neexistuje sebeklam (leda tak vtip nebo hra, zábava, „žonglování“ s fikcí, iluzí).

Jakmile však někdo předem určí (například), že světlo je dobro a temnota to zlé, tak to ze stroje na fantazii – v některých vrstvách reality – vytvoří oddělený stroj a v některých nekontrolovanou fantazii.

Teprve až rozhodnutím, že to tak je, vznikne kromě světla a tmy v jednotě opravdu i světlo a tma v odděleném, protichůdném (soupeřícím) formátu.

 

Jsme sebetvořící, pravo-levo-hemisférická existence (inteligence) – světlo-temné bytosti fantazie. Pouze někdo, kdo zapomněl, je zlý, hloupý, nemocný nebo vědomě lže, může tvrdit něco jiného. Jsme neoddělená, nahá existence všeho.

 

 * * *

 

Představa, že globální změny světa lze dosáhnout na spirituální, organizační, politické, ekonomické či sociální (nebo jakkoliv systematické) úrovni, je zcela scestná. Proto to také nikdy nefungovalo – jen se vyměnily kulisy, změnil povrch a vnitřek zůstal stejně nehybný.

K tomu, aby se něco OPRAVDU REÁLNĚ a fungujícím způsobem změnilo, je třeba zdánlivě tak jasná a nepopiratelná věc: pochopit základy reality, nahé existence jako takové, a ztotožnit se s jejími principy. Není to otázka teoretizování (jak si někdo myslí, že se tady jen „nějak filozofuje“), nýbrž otázka té nejhlubší a nejtvrdší praxe; jde o práci s myšlením a silovým kontextem/ekvivalentem, dechem, souvztažnost pozorovatele a reality.

 

Jsme v mnoha směrech existencí samotnou a je především nezbytné se podle toho také CHOVAT – jako respektující, duchapřítomná, zdravě kritická, nesmlouvavá, inteligentní, svobodná existence. Ne jako ušlápnutý chudák, který nic nezmůže a který je div ne vlastnictvím státu či nějakých duchovních sfér, který si maximálně tak „zaprská“ někde na internetu, u televize nebo na náměstí – a přitom na sobě samém vůbec nepracuje, sám se nemění a čeká, že dojde ke kolektivní zázračné proměně (když kolektiv je souhrnem jedinců).

 

 

Proč jsou asi jenom malé děti, zvířátka nebo příroda tak úžasní a kouzelní? Protože si nedělají starost s rozporuplností a s tím, kdo si bude co myslet. Příroda je sen ve hmotě a děti čarodějní fantastové, kteří prostě jsou tím, čím jsou. Jenom opravdu hodně velký slepec může neustále mlít něco o světle nebo o duchovnu, když to je evidentně o fantazii a její jednotící síle (která se projevuje jako štěstí, láska, okouzlení, extáze, blaženost…) – jedinci posedlí samoúčelnou logikou nebo materializmem jako by snad ani nebyli živými lidmi…

 

Existence, ďábel, láska a fantazie, to všechno je jedním. Pokud své hluboké vnitřní souznění a soupatřičnost (empatizmus) nepodpoříme i správnou porcí troufalosti a nefalšovaného, zdravého, pekelného sebevědomí, nikdy se nic opravdu nezmění, protože o změnách rozhoduje ten, kdo má sílu a moc.

Řeči o lásce a světle jako transformační síle či věčné analýzy politické situace, to vše už je úplně trapné a jako cyklicky se opakující chybný přístup totálně vyčpělé – má to razanci asi jako pytel peří.

Spíš než jako „pořadatelé akcí“ či „virtuální protestanti“ bychom měli k realitě přistupovat jako neohrožení hrdinové z komiksů. Máme na to být opravdoví, nebo zůstaneme v pozici postradatelných loutek vládnoucí oligarchie a duchovní byrokracie?

 

Nepřirozenou-nelidskou destruktivní strojovost může eliminovat pouze přirozená-lidská konstruktivní démoničnost – cokoliv konstruktivního má vyváženě rozvinuté oba póly, pozitivní i negativní, což si jistí „zasvěcenci“ vůbec neuvědomují. Lidstvo (tvorstvo) je v takovém srabu, neboť nechápe pojem NEODDĚLENOST a bojí se být pozitivním ďáblem (přestože v soukromí je jím kdekdo), jenž má ovšem v rozděleném prostředí veškerou pravomoc s choromyslností zle zatočit. Řešení cestou „lásky a dobra“ skončilo inkvizicí a honem na čarodějnice, což v podstatě trvá dodnes.

Lidé jako blázni oslavují všemožné „šéfy“, vládnoucí instituce, celebrity, spasitele a podobně, a přitom právě to nejvíc blokuje transformaci světa (hlavně psychologické sféry), ve kterém žijeme.

 

Napřed SRDCE, a když to nezabere, DRAK, a když ani to ne, HAD. Vůbec se s tím nepárat.

 

15 Komentářů

  1. Sycak

    preklep:
    Vsichni ostatni v hierarchii vys nez my na tom nemaji zajem, protoze jsou jeji soucasti a vyuzivaji ji. My na chvostu ty hierarchie ale ten zajem o zruseni te hierarchie mame. Nebo aspon ta cast lidi, co tu hierarchii nechce.

    1. Sycak

      omlouvam se, to patrilo k tomu poslednimu prispevku. Udelal jsem tu peknej zmatek.

  2. river

    Tož to jsem si zas pošmákla kluci, díky moc za vaše komentáře yes . Ať to beru z které chci strany, pořád mi vychází zhruba to, co je psáno v prvním odstavci. Už jsem zkoušela tolik věcí, duchovní jsem byla tak, že jsem se málem vznášela jak andílek, samou bezpodmínečnou lásečkou bych se rozdala a vono nic….Protože to byla pořád jenom póza, jak teď vidím. Kudy vede cestička? Jasné, že do žádné dimenze nebo tak – kódy, mistři, to už jsem pochopila. Takže studium, pochopení, vyjádření….
    Udály se tím nějaké viditelné změny za poslední dobu v mém životě? To je asi to co by mně konkretně i u vás zajímalo, i když tady jste toho na sebe napráskali dost a za to moc děkuju, opravdu.
    Jsem sebevědomější, samostatnější, víc, lépe a rychleji se rozhoduju. Víc si všímám, jsem pozornější k těm, kteří to potřebují – nemocná zvířata, starší lidé, děti. Vyklouzla jsem již z těch osidel kdy mi někdo určuje co je in, cool ať už v módě, nebo co je horší v tom, co se dotýká funkcí rodiny, státu, role ženy, matky apod. Velké plus je v tom, že vidím ty vějičky, co jsou nastraženy, ty předvolební sliby apod.
    Dle jednoho jasnovidného člověka jsem třidič. Dělí lidi podle vztahu k informacím a skutečnosti na sběrače, třídiče a nakopávače. No a je jasné, že Martin je dokonce 3 v jednom good . Díky moc Martine za tvou práci, jen nakopávej, nakopávej…..
    S úctou Wild River

    1. ŽeruHmyz (Autor)

      Ahoj River smile Momentálně bych nejradši nakopal smrtonoše – logické a světelné upíry, píšu o tom článek. Všechno je to o soběpodobnosti a jak je člověk soběnepodobný, zrcadlová pole si z něj začnou dělat kašpárka. wacko V podstatě úplně jednoduše oním „soupeřem“ je SEBE-KLAM, který se pak různě manifestuje.
      Já jsem taky mnohem citlivější a všímavější, nejspíš proto že se takzvaně neupejpám. smile

  3. Sycak

    Myslel jsem samozrejme, ze ted a tady nejsme nehmotne bytosti… Myslel jsem, ze je zrejmy z kontextu, ze pisu o me soucasne podobe tady ted na Zemi.
    Chtel jsem normalne napsat, jak to citim a prozivam, a protoze to pisu z prace, tak nemam moc soustredeni pilovat slovicka. Napsal jsem to proto, protoze urcite nejsem s podobnym pocitem sam, aspon co se tykalo predeslych diskusi. Nebo se treba pletu. Chtel jsem odlehcit dualni, nedualni, holograficky a hierarchicky a numerologicky a vubec to vsechno. Pohybuju se na jine urovni, tak jsme si holt neporozumeli. Hezky vikend.

    1. ŽeruHmyz (Autor)

      Na odlehčení dávám metal videa a nejapný vtipy. smile Jinak ono jde o to ztělesnit virtuální zdroj v superhmotě, což není žádná prdel. Ale mechanizmy už si začínají nacházet cestu.

  4. Sycak

    Ahoj Martine, tenhleten komentar neni jen k tomuhle clanku ale k cele serii.
    Nejsme nehmotne bytosti, zijeme v hmote a to prinasi jak strasti tak unikatni prozitek.
    Obcas je to tezky, obcas vesely, proste kdyz mas kliku, jses zdravy, mas co jist a kde bydlet a trochu Ti to mysli, tak je to docela fajn. Ne vsichni maj tohleto stesti – to se snazim drzet neustale v pameti.
    Jsme tu tak trochu uzamceny na ty nasi Zemi, proto je pochopitelna nase touha poznat jiny svety/vesmiry. To nahrava ezo-smerum s jejich vzestupem apod. Podle mne nejhorsi nejsou slunickari, protoze daleko vic skod napachala lhostejnost lidi ke svemu okoli i sami k sobe (lhostejnost je podporovana jakymsi blahobytem a technokratickym myslenim). Slunickari se aspon o neco snazi a pravdepodobnost, ze po chvili zacnou hledat nekde jinde je velka. Aspon podle toho, co vidim na sobe a ve svem okoli.Nepolemizuju, jenom se snazim shrnout svoje postrehy.
    Pak je tu to kolektivni vedomi, ktery Ti vnucuje ten prirozeny zanik s vymazem pameti. To je to, co taky podporuje tu lhostejnost. Navic soucasna „zavirovana“ priroda ti kazdy den ten „nutny“ zanik prirpomina. Pri posledni pohrome lidtsva jsme prisli o kolektivni pamet a veskery know-how, taky nic moc. Nevim, kdo za tim byl.
    Tak co dal?? Asi mit vytrvalost, jednat podle sebe a za sebe, zit vecne, abysme smazali handicap sveho kratkeho zivota vuci tem vysavacum. Samozrejme, soucit, laska, empatie, moudrost a rozhodnost jsou nutny.
    Jeste bych predpokladal, ze noc Svaroga (umele zatemneni mozku) konci a ze ta pohroma pred 13000 lety se vyvazi nejakym odtemnenim.
    Reviduju v sobe vsechny nastradany dogmata jako je karma, reinkarmace, vsechny druhy nabozenstvi, svuj pohled na existujici prirodu, na sebe. Treba vztah mysl-telo. Tech nesmyslu o psychosomatickejch pricinach nemoci – je to moc jednostranny. Bud se staram o mysl i o telo a oni jsou ve vzajemne rovnovaze a pak by se melo zastavit starnuti a vse by bylo OK. Pokud jsem vysranej z toho, ze kdyz se dostanu do stresu a zacnu mit zdravotni problemy, tak asi je opravdu zacnu mit, protoze uz mam stres z toho, abych se do strresu nedostal.
    Vsech tech rad na zarucenou vyzivu, zaruceny zdravi, spravny duchovni vyvoj je tolik, navic si protireci, ze by se z cloveka stala ustrasena loutka, co vsechno musi udelat, aby vsechno splnil, ze by mu nezbyl na vlastni zivot zadny cas. To je asi to, co Ti vadi na slunickarich. Mne teda vic serou uplne lhostejny lidi bez soucitu a empatie k ostatnim. Svedomi odpustkama neutisi.
    Stejne si myslim, ze tady ve vesmiru mame opravdove pratele a ze je jednou potkame. Nemyslim si, ze jsme uplne na vsechno sami.

    Sorry, je to napsany bez ladu a skladu a prizemne, jak mne to napadlo.

    1. ŽeruHmyz (Autor)

      Čau Syčáku, právě že jedna z nejzásadnějších věcí je, že můžeme mít sice díky pohybu (myšlení, cítění, interakce s prostředím) nenulovou energii, ale jinak máme nulovou klidovou hmotnost (pozornost či přítomnost – existence jako taková – nic neváží), takže SAMI O SOBĚ jsme nehmotní, pouze se PROJEVUJEME hmotně (tělo je samozřejmě jen avatar). My jsme ale v první řadě ono „JE/BÝT“, až pak nějaký „JEV“ – jsme sebetvořící existence. Jako autor knihy, který je v té knize všudypřítomný, a přesto přímo nikde neexistuje. Zároveň je pravda i to, že není možné vydržet v nepohybu a hmota a nehmota se vzájemně implikují. Také je pravda, že z jiného úhlu pohledu jsme stále úplně vším dohromady, tedy že jsme i tělo – jenže je ošidné to tak stavět, protože někteří si to vysvětlí účelově.

      To s tím výmazem paměti je důsledek experimentu s dualitou, vkomponování hierarchického modelu do holografického, v rámci rozšíření možností zdrojové reality – k čemuž to vše směřuje. Paměť lidstvo ztrácelo opakovaně, takže prokousat se zpátky v tomhle superhmotném prostředí je náročné, ale ne nemožné. Sluníčkáři a celé evolučně-spasitelské duchovno je nástrojem téže síly jako je korporátní egregor – prsty v tom mají autonomní zrcadlové světy, které se sekundárně samovytvořily z nestabilního paměťového segmentu (zbytkové gravitace).

      Jak furt opakuju, celé to je o nahé realitě a neodvozených principech fungování. Není možné to někde vyčíst, informace to mohou pouze potvrdit nebo ne. Největší neštěstí je, že lidé si vůbec neuvědomují, že samostatně nemyslí a dokonce i přebírají pocity z okolí, které překrývají jejich vlastní.

      Doporučuju jádro Wingmakers a Pandoru.

      Důležitost pochopení toho, že jsme nehmotní, spočívá hlavně ve faktoru neoddělenosti – nehmotná představivost je vším a zároveň plní funkci jednotící síly. Člověk může být zrovna tak andělský jako ďábelský, jelikož zde není možné škodit a vše se děje v nulovém časoprostoru.

      Bohužel momentálně téměř všichni ve věci zainteresovaní nekriticky věří naprogramovaným maniakům, kteří nemají vlastní rozum a jen roboticky opakují dokola kraviny o Kristovi, vzestupu, světle, vibracích, přistání lodí federace a bubnování postižených dementů v duté zemi, jako kdyby prodělali lobotomii… Že by také démon mohl být pozitivní a blahodárný a že právě ten by mohl něco skutečně vyřešit – na to je zakázáno jen pomyslet, protože ti pokrytci by přišli v nebi o koryta…

      Klíč je empatie & pekelné sebevědomí v rovnováze. Ne jak sluníčkovej debílek čumět do kódů a vylhaných informací, přitom stačí aby někdo prásknul dveřma a dotyční se podělají hrůzou z ničeho – protože soudruzi z hvězd jim zapomněli prozradit, že rozhoduje síla a vůle, ten kdo má moc, ne ten kdo vyšívá motýly. wacko

    2. Libor

      Dost dobře napsané Syčáku, bez různých složitostí, takové ze života to je… Taky moc sluníčkářů nepotkávám. A když, tak už je vnímám jako ty, kteří aspoň už začali hledat.
      Nedávno jsem stál v hypermarketu a díval se do tváří lidí. Připadali mi v 90-ti procentech jako zhypnotizovaní, nebo jako roboti fascinovaní nakupováním. Bylo mi z toho tak nějak na nic….
      Zdroje typu Pandora a WingMakers jsou těžko uchopitelné. Spousta pojmů, souvislostí, já osobně se většinou ztratím v prvním odstavci. Ale na druhou stranu mě tyhle zdroje hodně přitahují, i když ne úplně rozumím. Kdyby s našel někdo, kdo to zjednoduší, udělá hodně záslužnou činnost.
      Když někdo sedne do auta, taky nepotřebuje znát princip spalovacího motoru. Stačí mu mít zvládnutou základní techniku jízdy, znalost základních pravidel a pak hlavně předvídavost, ohleduplnost a alespoň minimální porci zdravého selského rozumu…

      1. ŽeruHmyz (Autor)

        Úplně nejjednodušší vyjádření asi je, že Zdroj je sebetvořící Existence, takže naprosto vše je zdroj/Zdroj – celek tvoří Části a části tvoří Celek. Pokud člověk sebe prožívá jako Vše vyjádřené určitým neopakovatelným způsobem, tak má optimální silový vliv. Hlavně proto, že Vše nelze vyjádřit jinak nežli integrovaným spojením Pozitivu a Negativu, čímž se gumuje vliv duality.

        Jiná věc je, že projevená realita je odněkud programovaná a to jsou supersložité věci. Cituju jednoho kamaráda: záleží, na jaké úrovni orientace se má kdo potřebu nacházet.

      2. Sycak

        Libore, diky. VIdime to podobne.
        Ja za sebe chci pochopit, kdo jsem, odkud pochazim, proc to na Zemi vypada, jak to vypada. Sine Amenti, Wingmakers atd jsou pro mne nepochopitelny. Chobot neakceptovatelny.
        Bohuzel tyhlety stranky se vyvinuly tak, ze uz jsou pro mne nepochopitelny taky.
        Tzn, ze bud zaostavam ve vyvoji, nebo se Martin rozjel uplne jinou cestou nez jdu ja.
        Ale i tak v budoucnu se sem rad obcas podivam pro inspiraci.
        Nemam pocit, ze ja nebo Martin se pohybujeme spatne. Proste se pohybujeme jinak.

        1. ŽeruHmyz (Autor)

          Jedna věc je svobodnej šťastnej život a rovnost všech a dosáhnout to co možná jednoduše, což naprosto chápu.

          Druhá věc ale je, že Zdroj rozšiřuje rádius svých možných vyjádření a člověk ve hmotě to aktuálně celé zakončuje. Takže lidstvo musí vytvořit zdrojové silové a paměťové pole. Tím vstoupí do galaxie svobodných světů.

          Jenže lidi si myslí, že to je scifi.

          1. Sycak

            Ja to za sebe chapu takhle (mozna stejne jak pises):
            Asi to jsme my lide, od kterych musi zacit oprava vesmiru, popr jeste dal.
            Je to proto, ze my jsme napojeni na zdroj skrz svedomi, soucit a mame po zdroji zdedenou vuli a nami vybudovanou moudrost (tu je potreba donekonecna zdokonalovat). Takze mame vsechno, co je potreba.
            Blbe se to pise, aby to nevyznelo jako nabubrelost nebo mesiassky komplex, ale zatim se mne to zda proste takhle. BTW uz jsem to tu pred dvema roky psal, pak jsem si nebyl jisty, jestli nestrilim moc vysoko, ale nakonec se to ke mne po dvou letech premysleni vratilo zpatky.
            Rikam si, ze pokud v sobe mame kousky Zdroje, tak kdo jiny rozbije nebo preposklada ten hierarchicky system jiny nez my, jako castecky Zdroje. Zdroj sam o sobe tomu nechava volny prubeh, mozna prave proto jsme tu.
            Vsichni ostatni v hierarchii vys nez my na tom nemaji zajem, protoze jsou jeji soucasti a vyuzivaji ji. My na chvostu ty hierarchie ale ten zajem nemame. Nebo aspon ta cast lidi, co se toho nechce ucastnit.

            Taky bych byl rad, kdyby to vsechno probihalo jednoduse a v ramci naseho vnimani casu rychle – uvidime, hlavne se neupnout na rychly a snadny cil, aby neprislo zklamani a deziluze.

            1. Sycak

              preklep:
              Vsichni ostatni v hierarchii vys nez my na tom nemaji zajem, protoze jsou jeji soucasti a vyuzivaji ji. My na chvostu ty hierarchie ale ten zajem o zruseni te hierarchie mame. Nebo aspon ta cast lidi, co tu hierarchii nechce.

            2. ŽeruHmyz (Autor)

              Člověk (žena a muž) je přímo nejzazším vyjádřením Prvotního Zdroje v prostředí hmoty a duality, čímž uzavírá kruh „stvoření“ – na druhém konci je nehmota a nedualita. Je to o vztahu mezi organickou a virtuální perspektivou. Taky se furt opakuju. Klíčová věc je holografická povaha myšlení (princip „celek v každé části“). Prvotní Zdroj není nic jiného nežli Inteligence Bytí – je to nehmotná představivost a jednotící SÍLA v jednom. „Soupeřem“ není žádná temnota (jak si mnozí furt myslí), ale KLAM (zrcadlové světy) – jedna kapka v oceánu si o sobě myslí, že má vyšší hodnost než druhá, čili blbost první třídy. smile Právě to je ta hierarchie.
              Soulad citu/empatie a vůle/rozumu doslova tvoří Zdroj, silovou konstelaci zdrojové inteligence. Jde o to tohle realizovat na kolektivní úrovni a všechny ty loutkoherecké egregory se rozpadnou. Problém je, že někteří jedinci jsou opravdu paka a myslí si o sobě, že jsou mistři, spasitelé, vůdčí autority apod., takže buď potřebujou pořádně od reality přes držku nebo je Země odsud vykopne (což tak vypadá) a pak se uvolní cesta. Oni totiž tvoří zpětnou vazbu těm korporátním parazitům. wacko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *